|
|
Porovnání přístupu ke klientovi v azylových zařízeních: Domově pro matky s dětmi v Políkně a organizaci Na Počátku
PLUCAROVÁ, Radka
Práce se zabývá fenoménem ženského bezdomovectví, konkrétně je zaměřená na cílovou skupinu matek s dětmi. Úvodní část se opírá o odborné zdroje, ale i o práci a zkušenosti odborníků, kteří s těmito ženami pracují. V této části jsou sledovány příčiny ženského bezdomovectví a formy pomoci. Cílem této práce je však porovnání přístupu ke klientovi ve dvou azylových do-mech. Pro tento záměr jsou vybrána dvě výše uvedená zařízení, která jsou na základě dostupných interních zdrojů charakterizována. Ve výzkumné fázi je proveden rozhovor se sociálními pracovnicemi obou zařízení a zpracována kazuistika ženy, která byla klientkou obou azylových domů. Výzkum ukazuje, že na přístup ke klientovi může mít vliv mnoho příčin. Od organizační struktury organizace a dodržování stanovených pravidel po schopnost pracovníka zplnomocnit klienta ve svých rozhodnutích. Pro pracovníky v azylových domech pak může být inspirací zjištění, že pro klienta je mnohdy určující "zpřetrhání" vazeb spjatých s minulostí.
|
|
|
Role klíčových pracovníků v procesu individuálního plánování se seniory
HRUBEŠOVÁ, Ilona
Bakalářská práce se zabývá rolí klíčových pracovníků v procesu individuálního plánování se seniory a je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola charakterizuje stáří, změny související se stářím a potřeby seniorů. Druhá kapitola vymezuje proces individuálního plánování, jeho strukturu a dokumentaci potřebnou k individuálnímu plánování. Dále tato část popisuje požadavky na pozici klíčového pracovníka. Hlavní kapitola bakalářské práce obsahuje popis procesu individuálního plánování v Domově pro seniory POHODA Netolice a popis role klíčových pracovníků, doplněný o konkrétní příklady z Domova pro seniory POHODA Netolice.
|
|
|
Individuální plánování v domovech pro seniory - formalita nebo pomoc?
HAVEL, Richard
Bakalářská práce se zabývá tématem individuálního plánování v domovech pro seniory a tím, zda je tento proces vnímán jako formalita nebo pomoc. Cílem práce bylo reflektovat přístupy sociálních pracovníků a pracovnic při konstrukci a využití individuálních plánů uživatelů služby v domovech pro seniory s působností v Kraji Vysočina a vzhledem k tomuto cíli byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. Teoretická část práce vymezila pojem "individuální plánování průběhu sociální služby", význam tohoto procesu v kontextu sociálních služeb a sociální práce, zmíněna byla i role sociálního pracovníka, problematika stárnutí a stáří, změny spojené s touto etapou lidského života, lidské potřeby a kvalita života ve stáří a také komunikace a etické principy v procesu pomáhání. V praktické části práce je prezentován vlastní výzkum, který byl realizován na základě kvalitativní výzkumné strategie, pro sběr dat byla zvolena metoda kvalitativního dotazování a použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek, který byl vybrán metodou záměrného (účelového) výběru přes instituce, tvořilo devět sociálních pracovnic pracujících v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytovou sociální službu "domovy pro seniory" v rámci Kraje Vysočina. K analýze získaných dat byla použita metoda vytváření trsů, po interpretaci výsledků byla následně v rámci diskuze provedena komparace těchto výsledků s teorií a názory odborníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální pracovnice vnímají individuální plánování průběhu sociální služby spíše pozitivně a celý tento proces chápou jako smysluplnou činnost a určitou pomoc v rámci poskytování sociální služby. Z realizovaného výzkumu je patrné, že sociální pracovnice jsou schopny díky vzdělanostnímu rámci, ve kterém se pohybují, uvědomit si mnohá úskalí i přínos individuálního plánování průběhu sociální služby.
|
|
|
Individuální plánování jako nástroj sociální integrace uživatelů služby Domova pro seniory Třebíč
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své diplomové práci se věnuji problematice individuálního plánování jako důležitého nástroje sociální integrace seniorů po nástupu do pobytové sociální služby Domova pro seniory Třebíč. Problematika stárnutí populace a seniorů, vyhledávajících pobytové sociální služby, se stává důležitým tématem současnosti a souvisí s prodlužující se délkou lidského života. Práce se skládá z části teoretické a části empirické. Teoretická část je členěna do jedenácti kapitol a obsahuje základní problematiku související s hlavní výzkumnou otázkou. V empirické části diplomové práce je stanovený cíl, který má zmapovat nastavení procesu individuálního plánování Domova pro seniory Třebíč. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a jako dílčí analýza byla zvolena metoda vytváření skupin (trsů). V rámci této diplomové práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: "Slouží individuální plánování v Domově pro seniory Třebíč k sociální integraci uživatelů služby"? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek: 1. Jsou naplňovány fyziologické potřeby uživatelů? 2. Je naplňována potřeba bezpečí uživatelů?, 3. Jsou naplňovány sociální potřeby uživatelů?, 4. Je naplňována potřeba autonomie uživatelů?, 5. Jsou uživatelé spokojeni s individuálním plánováním? Vlastní výzkum práce probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum a teprve poté následoval vlastní výzkum. Výsledné údaje byly strukturalizovány a předkládány dle dílčích výzkumných otázek. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že respondenti jsou s individuálním plánováním v Domově pro seniory Třebíč spokojeni. K tomu, aby mohla být sociální integrace uživatelů služby úplná, by měly být naplněny nejen sociální, ale také fyziologické potřeby a potřeba bezpečí a autonomie obyvatel domova. Pouze tehdy, je-li naplněna komplexně plná škála potřeb, lze mluvit o fungující sociální integraci. Z výzkumu dále vyplynulo, že všichni respondenti mají klíčovou pracovnici a znají její jméno. Shodně současně odpověděli na otázku, zda mají sestavený individuální plán péče. Ten reflektuje přání uživatele, pokud to poskytované služby domova umožňují. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky "Slouží individuální plánování v Domově pro seniory Třebíč k sociální integraci uživatelů služby?" mohu odpovědět, že ano. Jednou z významných oblastí, která ovlivňuje individuální plánování a spokojenost uživatelů služby je oboustranná komunikace mezi obyvateli a pracovníky zařízení. Jejich proaktivní přístup má velký význam ve všech posuzovaných oblastech. Klienti v rozhovorech také opakovaně ocenili přátelské ovzduší v domově. Tato práce by měla rozšířit povědomí o individuálním plánování v domově pro seniory mezi studenty, zaměstnanci domova, zejména klíčovými pracovníky, ale i širokou veřejností.
|
|
|
VYUŽITÍ BIOGRAFIE KLIENTA V INDIVIDUÁLNÍM PLÁNOVÁNÍ
LANGOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na téma "Využití biografie klienta v individuálním plánování", tzn. na individuální plánování sociálních služeb a využití jednoho z modelů péče. Cílem této práce je zjistit, jak se biografie odráží v naplňování individuálních cílů uživatele sociální služby. Individuální plánování v sociálních službách vychází ze zákona 108/2006 Sb., O sociálních službách. Jedná se o individualizování péče tak, aby byla poskytnuta přiměřená podpora a pomoc, kterou klient potřebuje. Jednou z možností, jak zlepšit práci s klientem, lépe využít získaných informací při individuálním plánování a poskytování sociální služby a tím i zkvalitnit péči, je práce s biografií. Práce s biografií klienta je využívána v rámci Psychobiografického modelu péče profesora Erwina Bőhma. Velkým přínosem je hlavně pro klienta samotného, který je v tomto modelu vnímán především jako člověk se svou biografickou historií. Pro naplnění cílů jsem zvolila kvalitativní formu výzkumu. Pro účely výzkumu byla zvolena metoda hloubkového rozhovoru. Z jednotlivých druhů interview byl vybrán polostrukturovaný typ. V rozhovorech byly otázky rozděleny do dvou okruhů. První se týkal denních činností a zvyků jednotlivých komunikačních partnerů v jejich přirozeném prostředí, tzn. doma. Druhý okruh otázek byl zaměřen podobně, ale byl orientován na současnost, tzn. denní činnosti a zvyky v DSP. Vyhodnocení získaných dat, bylo provedeno metodou vytváření trsů. Jako další metodu jsem použila obsahovou analýzu, jejímž předmětem byly dokumenty používané v Domě sociální péče Kralovice, p.o. Poskytovatel sociální služby mi umožnil nahlédnout a čerpat data pro analýzu z dokumentace zařízení (biografické listy, plány péče, individuální plány a Standardy kvality a metodiky), propagačních materiálů a letáků a webových stránek. Zkoumaný vzorek, čítající 8 komunikačních partnerů, byl vybrán metodou záměrného výběru a tvořili ho uživatelé sociálních služeb v Domě sociální péče Kralovice, p.o. Z provedených rozhovorů a analýzy dokumentů vyplynulo, že biografický přístup je ve zkoumaném zařízení promítán do celé péče o seniory. Pracovníci pomocí biografického přístupu, s využitím biografie klienta, vypracovávají pro klienty individuální plány a plány péče. Výsledky ukazují, že je biografický přístup aplikovaný u klientů jako přirozená aktivita, jako součást běžné každodenní péče. Ale zároveň je součástí i jiných (volnočasových) aktivit, na které se pracovníci předem připravují a které v návaznosti na biografii vytvářejí a přizpůsobují potřebám, možnostem a cílům uživatel. Práce s biografií klienta pomáhá tvořit plány péče individuální, zrcadlící specifické potřeby a přání jedince. Ten získává větší prostor pro svou autonomii, potřebu zachování schopnosti vést život podle vlastních pravidel. Klient má možnost spolurozhodovat, je aktivován a re-aktivován, je veden k tomu, aby sám činnosti prováděl, je motivován, implementován do denního plánování, do plánování péče, je zaměstnáván podle přání a potřeb a podle biografie. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že využitím biografie v praxi lze změnit přístup a způsob poskytované péče, čímž dochází i k vývoji poskytované sociální služby. Další pozitivum biografie lze spatřovat ve zkvalitnění života uživatel v pobytových zařízeních sociálních služeb. V neposlední řadě se práce s biografií jeví jako kreativní práce pro personál. Ze zjištěných skutečností je patrné, že informace z biografie jsou velmi dobře využitelné a aplikovatelné při individuálním plánování služby a sestavování individuálních plánů a plánů péče. Je tedy možné konstatovat, že cíl práce byl naplněn a výzkumné otázky zodpovězeny.
|
|
|
Aktivizační činnosti klientů v domově pro seniory v kontextu individuálního plánování
ZEMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá využíváním volnočasových aktivit ve vybraném domově pro seniory. Hlavním zájmem bylo zjistit, zda tyto aktivity korespondují se zájmy a potřebami klientů a zda se shodují s navrženými individuálními plány. Práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol. V prvních třech kapitolách je charakterizováno stáří jako poslední etapa života, změny v tomto období a potřeby seniorů. V další kapitole je popsána úloha aktivizačních činností pro seniory. Významu individuálního plánování v pobytových zařízeních je věnována další část. Poslední kapitola seznamuje s prostředím domova pro seniory, ve kterém probíhal výzkum. V praktické části prostřednictvím výzkumného šetření je zjišťováno, jakým způsobem jsou aktivity pro klienty vybírány a jak jim jsou nabízeny. Pro výzkum byla použita strategie kvalitativního šetření. Bylo prováděno metodou dotazování s použitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Metoda analýzy dokumentů byla použita při zkoumání osobní dokumentace. Výzkumné šetření proběhlo v Domově pro seniory Pacov. Zkoumaný soubor tvořilo šest uživatelů a dvě pracovnice v sociálních službách tohoto domova a jsou porovnávány výsledky rozhovorů a vytvořených individuálních plánů v tabulce. Cílem bylo zjistit, jak využívané aktivity korespondují s navrženými individuálními plány. Z výzkumu vyplynulo, že základem úspěšného plánování a zároveň výběru volnočasových aktivit pro uživatele je zmapování situace klienta, správné zaznamenání a předání informací mezi pracovníky, kteří se setkávají s uživatelem v průběhu poskytování služby. Je důležitá podpora klientů ze strany personálu, aby došlo k vhodné motivaci a klient se cítil v pobytovém zařízení spokojeně a přijal i nabízené činnosti. Dále výzkum prokázal, že individuální plánování ještě není způsob práce, se kterým by byli všichni pracovníci plně sžiti.
|
|
|
Individuální plánování v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
MONDSPIEGELOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj individuálního plánování v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Práce má pouze teoretickou část, která je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola této práce je zaměřena na sociální službu nízkoprahového zařízení, na princip nízkoprahovosti, cílovou skupinu tohoto zařízení, na činnosti, které se zde realizují, a na postup, během něhož se zájemce o službu stává jejím uživatelem. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku individuálního plánování, jeho procesu, lidských potřeb a osobního cíle uživatele a úlohu klíčového pracovníka v tomto procesu. Poslední kapitola se zaměřuje na vývoj individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Oráč a na představení hlavních změn, které v souvislosti s tímto vývojem nastaly a jejich prezentaci na konkrétních příkladech uživatelů tohoto zařízení.
|
|
|
Přínos individuálního plánování pro klienta Domova pro seniory Domažlice, Baldovská 583
KOZOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá přínosem individuálního plánování pro klienta, který využívá sociální služby v Domově pro seniory Domažlice. Teoretická část se zabývá popisem zařízení Domova pro seniory Domažlice. Dále popisuje, co znamená práce se zaměřením na osobu, co je to podpora, pomoc a péče. Poslední kapitola se týká popisu procesu individuálního plánování. Ve výzkumné části se zjišťuje pomocí rozhovorů přínos individuálního plánování pro klienta v Domově pro seniory Domažlice a ověřují se mnou praxí nabyté poznatky. Byla stanovena výzkumná otázka: Jak je pro klienta v Domově pro seniory Domažlice individuální plánování přínosné? Stručně lze říci, že největší přínos individuálního plánování pro klienta v Domově pro seniory Domažlice je v oblastech zachování lidské důstojnosti a respektování soukromí, spokojenosti s poskytovanými službami, aktivního zapojování do průběhu poskytované služby, rozvoje soběstačnosti, pocitu individuality. Dále individuální plánování přináší klientům jistotu, bezpečí, plnění přání, pochopení, rozvoj dovedností.
|
|
|
Individuální plánování v Domově pro seniory v Blatné
FLANDERA SMOLOVÁ, Tereza
Stáří, pokud je vše v pořádku a jedinci je dopřáno být naživu, je poslední etapou života, a protože je velice často komplikováno problémy z okruhu fyzických či psychických potíží, je nutné k němu přistupovat s úctou a náležitou obezřetností, zvláště v případě, že jedinec již nemá partnera, který by mu mohl poskytnout alespoň základní péči a podporu. S ohledem na trend, že průměrná doba dožití a počet seniorů na celkový počet obyvatel stále roste, je nezbytné, aby senioři i jejich rodiny hleděli vpřed a preventivně podnikali kroky, například preventivní podání žádosti o poskytování pobytové služby, které jim později mohou významným způsobem pomoci rychle řešit nastalou životní situaci. Z rozhovorů se seniory z řad mých známých vím, že velké části z nich dělá problémy si pro Žádost o poskytování pobytové služby dojít a vyplnit ji osobně a druhou část nechat vyplnit lékaře, ne z důvodu zdravotních omezení a neduhů, ale z pouhé stydlivosti a strachu vejít do Domova pro seniory, protože v očích velké části dospělých je pobytová služba poslední ?štací? před hřbitovem. V první kapitole jsem se zabývala současným stavem problematiky stáří, který je reprezentován především biologickými a psychologickými potřebami a jejich uspokojováním. Ageismus, neboli diskriminace na základě věku je velice nepříjemným jevem, který musí senioři prakticky každodenně snášet při běžných činnostech, jako jsou nákupy, či vyřizování úředních věcí. Oživujícím doplňkem pro mě byla podkapitola s názvem vnímání stáří a seniorů českou populací, kde bylo možné zjistit názor autorů a respondentů na poměrně zajímavé otázky. Ve druhé kapitole jsem se snažila vyzdvihnout specifika péče o seniory, která začínají už při samotné komunikaci s nimi. Formy systému péče o seniory je též velice zajímavá podkapitola, na kterou logicky navazuje další, která má za úkol poradit a pomoci rodině, či samotnému seniorovi vybrat vhodné zařízení pro pobytovou sociální službu. Třetí kapitola se zabývá výčtem a stručnou specifikací každé seniorům dostupné služby na Blatensku, která jim má pomocí zorientovat se v nich a zvolit si tu nejvhodnější. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře této práce s historií a současností Domova, jehož prvopočátky sahají až do roku 1952, kdy byl zprovozněn v prostorách starého zámku v Lažanech, obci vzdálené 10 km od Blatné. Pátá kapitola se konečně zabývá individuálním plánováním, které je stěžejním tématem bakalářské práce a tvoří podstatu výzkumných otázek, týkajících se názorů klientů a pracovníků. Odpovědi na výzkumné otázky jsem získala z rozhovorů prováděných s klienty a následně s jejich klíčovými pracovníky. Získané informace jsem se snažila logicky utřídit, pro větší přehlednost jsem v některých případech vytvořila tabulky. Tato práce, zaměřená na regionální specifika, by mohla posloužit Domovu pro seniory, jeho vedoucím pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách jako podnět k zamyšlení, pokusu o zlepšení pracovního klimatu v týmu a vylepšení podpory a pomoci zaměstnancům prostřednictvím supervize.
|
|
|
Individuální plánování jako nástroj pro zvyšování kvality sociální služby osobní asistence u lidí s těžkým tělesným postižením a seniorů v Praze
SEDLÁKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá individuálním plánováním v sociální službě osobní asistence poskytované osobám s tělesným postižením a seniorům. Teoretická část obsahuje popis vzniku a vývoje sociální služby osobní asistence ve světě i České republice. Podrobněji pak rozpracovává standard kvality sociálních služeb číslo pět a jeho čtyři kritéria. Zároveň jsou zde zaznamenány dosavadní přístupy k individuálnímu plánování sociální služby osobní asistence pro cílovou skupinu osob s tělesným postižením a seniorů, včetně pozitiv a negativ, které systém individuálního plánování poskytovatelům sociální služby osobní asistence a jejím uživatelům přináší. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit význam individuálního plánování pro uživatele sociální služby osobní asistence. Druhým zjistit přínos individuálního plánování organizacím, které poskytují sociální službu osobní asistence lidem s těžkým tělesným postižením a seniorům z hlediska zefektivnění práce jejich zaměstnanců. Ke zjištění výsledků byl použit kvalitativní výzkum, přičemž základní metodou pro sběr dat byly polostrukturované rozhovory. Respondenti byli vybíráni metodou záměrného účelového výběru podle předem stanovených kritérií. Z výsledků vyplynulo, že uživatelé nepociťují zásadní změnu v poskytování osobní asistence před a po zavedení systému individuálního plánování v organizaci. Uživatelé nejvíce oceňovali dobrou přípravu osobních asistentů ještě před zahájením poskytování služby. Tento údaj jednoznačně vyzdvihovali jako pozitivum po zavedení individuálního plánování. Závěrem lze říci, že za jediné negativum individuálního plánování pracovníci považovali větší administrativní zátěž, se kterou se však dle jejich tvrzení dokázali vyrovnat. Za velký přínos naopak obě skupiny dotazovaných označovaly větší připravenost pracovníků v sociálních službách ? osobních asistentů při poskytování sociální služby.
|
host ::
RSS.