|
|
Výskyt rtuti ve vlasech školních dětí jižních Čech
HLADÍKOVÁ, Alena
Cílem práce bylo shrnout současné vědomosti o problematice na téma výskytu rtuti ve vlasech předem stanovených věkových kategorií respondentů a experimentálně zhodnotit zatíženost lidského organismu rtutí. K tomu bylo třeba získat dostatečný počet vzorků vlasů dětí školního věku z vybrané lokality, stanovit celkovou rtuť v těchto vzorcích a zhodnotit dosažené výsledky z hlediska toxické zátěže. V rámci této bakalářské práce bylo testováno 90 vzorků lidských vlasů a to u devíti různých věkových kategorií, v rozmezí od sedmi do devatenácti let. V každé věkové kategorii bylo 50% vzorků od mužské a 50% vzorků od ženské populace. Dále byl sestaven dotazník, který každá zúčastněná osoba vyplnila. Stanovení celkové rtuti bylo provedeno na jednoúčelovém spektrofotometru AMA-254. Průměry pro celkovou koncentraci rtuti se pohybovaly hluboko pod povolenými limitními hodnotami. Dokonce i nejvyšší naměřená hodnota rtuti, jež činila 0,38554 mg/kg, byla podlimitní. Ze zkoumaných vlivů faktorů na hladinu rtuti v těle vyšla průkazně závislost koncentrace rtuti na konzumaci sladkovodních ryb, při užití jednocestné ANOVy (F2,87=5,4364; p<0,05) v programu STATISTICA 7.
|
|
|
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém
PEČENKOVÁ, Ladislava
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém Téma smrti patří k životu. Těžkou a psychicky velmi náročnou situací v práci ošetřovatelského personálu je sdělit pozůstalým, že život jejich blízkého skončil. Rozhovor s nimi vyžaduje dobré etické a komunikační schopnosti sester. Pozůstalí jsou při těchto situacích emočně vypjatí a potřebují psychickou pomoc. To jsou stavy zátěžové nejen pro pozůstalé, ale i pro sestry. Ty se týkají oblastí zvládání psychické zátěže pozůstalých i sester, komunikace, majetkových i rodinných vztahů pozůstalých. Mým cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ošetřovatelský personál setkává při předávání pozůstalosti. K tomuto cíli jsem formulovala první hypotézu. Prioritním problémem pro sestry při předávání pozůstalosti je komunikace. Dále jsem zjišťovala, jak jsou sestry připraveny na komunikaci s pozůstalými a na předávání pozůstalosti. Posledním cílem bylo zjistit, co by sestry potřebovaly ke zvládnutí tohoto procesu. K této otázce jsem vytvořila druhou hypotézu.Vnímání procesu předávání pozůstalosti sestrami závisí na vhodném prostředí. Bakalářská práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popisována smrt člověka v historii a dnes, péče o umírajícího a zemřelého. Jsou vzpomenuty rituály, zákonné postupy, problémy v komunikaci a jejich vliv na sestry. Kvantitativní výzkum byl proveden technikou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 34 otázek. Byl osloven ošetřovatelský personál pracující v onkologických, interních a chirurgických a geriatrických oddělení nemocnic, psychiatrických léčeben, domovů pro seniory v kraji Vysočina a v Jihočeském Kraji. Sebráno bylo 233 správně vyplněných dotazníků. Výsledky výzkumu první hypotézu vyvrátily a druhou potvrdily. Byly zmapovány problémy, se kterými se sestry těchto oddělení nejčastěji setkávají. Náměty sester mohou prakticky napomoci managementům zdravotnických i sociálních zařízení nalézt možná řešení, která by vedla ke zkvalitnění procesu předávání pozůstalosti.
|
|
| |
host ::
RSS.