|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
|
|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
| |
|
|
Biopaliva nové generace
Pražák, Vojtěch ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá jednotlivými generacemi biopaliv. Jejich výhodami i nevýhodami a problematikou spojenou s jejich použitím v praxi. První část je zaměřená převážně na legislativu a seznámení s problematikou biopaliv jako celku. Druhá část je zaměřena na seznámení a popis jednotlivých biopaliv s příklady využití v praxi. V závěru práce je provedena analýza jednotlivých generací, zastoupení na trhu s palivy a jejich účinností.
|
|
|
Využití spalin jako zdroje CO2 pro kultivaci řas v bioreaktorech
Slonek, Jaroslav ; Juřena, Tomáš (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na možnost využívání spalin jako zdroje CO2 ke kultivaci řas v bioreaktorech. První část diplomové práce je věnována kvalitativnímu a kvantitativnímu popisu zdrojů spalin jako zdroje CO2 pro kultivaci řas. V práci jsou shrnuty průmyslová odvětví, která se nejvíce podílejí na produkci emisí CO2 v globálním měřítku a v České republice. Na základě těchto údajů bylo pak možné určit, které zdroje spalin připadají v úvahu jako levný odpadní zdroj CO2 pro kultivaci řas s produkcí hodnotné biomasy a dalších bioproduktů. V této části je také rozebráno složení odpadních plynů z jednotlivých zdrojů a očekávaný vývoj jejich produkce v dalších letech. Další část práce je potom věnována vlivu vlastností spalin na kultivaci řas. Je zde popsáno, jaký dopad mají jednotlivé parametry spalin na rychlost růstu buněk, kvalitu a složení biomasy. V další části diplomové práce je zpracován popis a návrh bioreaktoru. Na obdobném typu bioreaktoru byla prováděna experimentální část diplomové práce. V další části práce je popsán vliv osvětlení na kultivaci řas a návrh regulačního obvodu pro osvětlení bioreaktoru. V experimentální části práce jsou popsány použité metody zjišťování koncentrací látek, které mohou přecházet ze spalin do kultivačního média pro kultivaci řas a měření měnícího se složení spalin v uzavřeném systému experimentálního bioreaktoru. Jsou zde uvedena zpracovaná data z experimentálních měření, která jsou dále diskutována. V experimentální části práce byla sledována změna složení kultivačního média pro kultivaci řas (bez přítomnosti řas) vlivem aerace spalinami včetně měření změny složení spalin v čase. Veškeré informace, které byly v rámci této práce získány a shromážděny, jsou následně shrnuty a diskutovány v závěrečné části diplomové práce.
|
|
|
Snižování CO2 pomocí řas
Naider, Jakub ; Rebej, Miroslav (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na proces kultivace řas a jejich využití pro snižování emisí oxidu uhličitého. Hlavním cílem práce je hmotnostní a tepelná bilance fotobioreaktoru a návrh řešení regulace teploty. V rámci práce byla vypracována rešerše, která se zabývá jednotlivými typy bioreaktorů a fotobioreaktorů, aktuální situací kolem klimatu a vlivu kultivace mikrořas na emise oxidu uhličitého. V práci je popsán model pro regulaci teploty a přenosu hmoty deskového fotobioreaktoru.
|
|
|
Allometrické škálování buněčných morfologií v evoluci a ekologii jednobuněčných řas
Mezník, Daniel Heliodor ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
Allometrie je typ vztahu mezi dvěma měnícími se vlastnostmi těla organismu. Jedním z nejčastěji zkoumaných typů je allometrie morfologická, která se zabývá změnou tvaru v závislosti na velikosti organismu. Poměr povrchu ku objemu je velmi důležitým znakem, který má vliv na mnohé aspekty života buňky a existují způsoby, kterými je možno jej měnit. Jednobuněčné řasy jsou velmi široká skupina s mnohými specifiky a širokosáhlým dopadem na globální ekosystém. Tato práce si dává za cíl představit allometrii, její typy a využití, s důrazem na morfologickou allometrii a změny v poměru povrchu a objemu, konkrétně na modelu jednobuněčných řas.
|
|
|
Úprava kvality bioplynu
Paroulková, Petra
Tato diplomová práce volně navazuje na bakalářskou práci Využití řas v bioplynových transformacích, která byla spíše rešeršního typu a pojednávala o odstraňovaní oxidu uh-ličitého fotosyntézou řas z bioplynu. Cílem této práce je věnovat se problematice nežá-doucích látek v bioplynu, převážně sirovodíku a na základě vědeckých studií a hypotéz ověřit, zda je možné pro úpravu bioplynu použít řasovou kulturou Chlorella pyrenoidosa Chick (IPPAS C2). V navrženém laboratorním systému byla tato kultura pěstována v mediu BG11 a v mediu BG11 se sníženou koncentrací síranových solí SO4-2 po dobu osmy a devíti dnů. Na základě výsledků kultivačních parametrů se prokázalo, že tvorba síranů v živném mediu je závislá na hodnotě pH a množství kyslíku. V průběhu měření byl zaznamenán úbytek koncentrace sirovodíku po aplikaci dané kultivační aparatury. Úbytek sirovodíku nastal v důsledku absorbce do živného media. Hypotéza schopnosti řas spotřebovávat vzniklý síran z media pro vlastní potřebu nebyla potvrzena.
|
|
|
Možnosti průmyslového využití sinic a řas
Odehnalová, Jana
Bakalářská práce je zpracována ve formě literární rešerše, zabývající se průmyslovým využitím řas a sinic. První část bakalářské práce je věnována popisu a charakteristice jednotlivých druhů řas a sinic. Jsou zde popsány nejdůležitější druhy využívané v potravinářství. Druhá část bakalářské práce se zabývá zpracováním sinic a řas využí-vaných k zisku důležitých surovin, jako je agar, karagen a algináty. Dále jsou zde zmíněny některé druhy těchto organismů využívaných v hospodářství, při výrobě kosmetiky, v akvakultuře, při čištění odpadních vod a jako hnojivo a biopalivo.
|
host ::
RSS.