|
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
|
|
Zdravotně sociální problematika Alzheimerovy choroby v okrese Jihlava
VESELÁ, Hana
Teoretická část práce je zaměřena na Alzheimerovu chorobu (dále pouze ACH), její vývoj, diagnostikování a léčbu. Popisuje problematiku komunikace s osobou s demencí. A zaměřuje se na osobu rodinného pečovatele a sociální služby, které jsou k dispozici pro osoby s ACH. Pro praktickou část práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo popsat zdravotní a sociální péči o lidi s ACH v okrese Jihlava. Dílčím cílem bylo zmapovat, s jakými problémy se laičtí pečovatelé starající se o člověka s ACH v domácím prostředí nejčastěji potýkají. K realizaci výzkumu byla použita metoda dotazování- technika polořízeného rozhovoru u šesti pečujících osob, které pečují o osobu s ACH v okrese Jihlava a také metoda analýza dokumentů - technika sekundární analýza dat. Výzkum proběhl v termínu 20.1.- 4.3.2011 v domácnostech pečující osoby z okresu Jihlava, při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Ze zpracovaných a vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že 4 ze 6 pečujících osob žijí ve společné domácnosti s osobou s ACH. Všechny dotazované pečující osoby podcenily prvotní příznaky ACH a zaměnily je za příznaky fyziologického stárnutí. 5 ze 6 pečujících osob nezná Českou alzheimerovskou společnost. Všechny dotazované pečující osobyoznačily za nejtěžší na péči o osobu s ACH psychikou zátěž pro pečující osobu. V rámci sekundární analýzy dat byla vytvořena tabulka zařízení poskytujících pobytové zdravotní a sociální služby pro osoby s ACH v kraji Vysočina. Bakalářská práce bude sloužit jako podklad Diakonie ČCE v Myslibořicích pro poskytované poradenství v oblasti pobytových zdravotních a sociálních služeb v kraji Vysočina. Práci lze použít jako podklad při zpracovávání komunitního plánu sociálních služeb v kraji Vysočina.
|
|
|
Trénování paměti u dětí, dospělých a seniorů
KASTNEROVÁ, Markéta
Práce se zabývá trénováním paměti u dětí, dospělých a seniorů. Práce je teoretického charakteru. Popisuje vývoj paměti od narození do seniorského věku, charakterizuje paměť a její poruchy u dětí, dospělých a seniorů. S pamětí úzce souvisí pozornost. V souvislosti se stárnutím naší populace se o trénování paměti mluví především u starší věkové kategorie. Je potřeba si ale uvědomit, že trénování paměti má význam v každém věku a čím dříve s trénováním paměti začneme, tím déle si udržíme její lepší kvalitu ve vyšším věku. Práce tedy popisuje techniky, které jsou vhodné nejen pro děti školního věku, dospělé a seniory, ale zaměřuje se také na věkovou skupinu kojenců a batolat. Trénování paměti má důležitý preventivní význam pro naše duševní zdraví a naši kognitivní zdatnost.
|
|
|
Život ve vzpomínkách (Prezentace starobylosti a urozenosti Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů)
RUDOVÁ, Hana
V období {\clqq}dlouhého`` 19. století, v době ohrožení samé podstaty šlechtictví, chtěli aristokraté přiblížit význam svých rodů. K tomu využívali různé formy prezentace: vzhledu venkovských rezidencí, budování rodinných hrobek, účast na historických výstavách. Tato diplomová práce se zabývá formami prezentace vznešenosti tří jihočeských šlechtických rodů {--} Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů. Důraz klade na stavební aktivitu aristokratů či vizuální představení starobylosti a urozenosti, stranou však nenechává literární činnost archivářů či jiné formy prezentace. V 19. století se šlechtická sídla upravovala v duchu historismu, ale svou roli sehráli i samotní stavebníci, jejich (umělecké) zájmy a představy o dějinách. V některých případech poodhalí tato práce také inspirace a motivy, které příslušníky jihočeské šlechty k náročným přestavbám vedly.
|
|
|
Poruchy paměti ve stáří
KROUPOVÁ, Jitka
Pro stáří jsou typické změny nebo poruchy paměti. Klesá schopnost přijímat nové informace, ukládat je do paměti a následně zpracovávat. Hranice mezi poruchou paměti a demencí je velmi nezřetelná. Česká alzheimerovská společnost se zabývá problematikou osob postižených demencí. Tato společnost zahájila v červnu 2008 projekt s názvem Dny paměti, projekt na podporu včasného záchytu poruch paměti. Praktická část diplomové práce se zabývá projektem Dny paměti. Prvním cílem praktické části práce je zjistit, z jakých důvodů se klienti v oblasti poruch paměti obracejí na kontaktní místo ČALS {--} Centrum pro seniory PATUP při ZSF JU. Druhým cílem praktické části práce je porovnat zkušenosti pracovníků z kontaktních míst ČALS, zapojených do Projektu na podporu včasného záchytu poruch paměti "Dny paměti", v oblasti testování paměti. Data, potřebná pro praktickou část diplomové práce, byla získána kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Motýli tam nežili? Paměť holocaustu
PATÁKOVÁ, Sabina
Účelem předkládané diplomové práce je srovnání šesti memoárů, pojednávajících o fenoménu zvaném holocaust z hlediska několika vybraných témat, a analýza subjektivního postoje jedinců k nim. Pozornost jsem zaměřila na nejvýznamnější texty této problematiky, které byly publikovány v poslední době. Východiskem diplomové práce se převážně stala kniha Tzvetana Todorova V mezní situaci.
|
|
|
EFEKT KOGNITIVNÍ REHABILITACE U SENIORŮ SE ZŘETELEM NA KVALITU ŽIVOTA
HANČLOVÁ, Svatava
Kognitivní rehabilitace je intervencí snažící se o obnovení nebo kompenzaci kognitivních deficitů s cílem zlepšit klientovu každodenní výkonnost. Součástí kognitivní rehabilitace je kognitivní trénink znamenající opakovaný nácvik a snahu zlepšit kognitivní činnosti. Trénování paměti je kombinací kognitivního tréninku a relaxujících psychomotorických cvičení. Plní i společenskou funkci, neboť při něm dochází ke vzájemnému setkávání a interakcím. Hlavní snahou je naučit seniory techniky a strategie vedoucí ke zlepšení zapamatování, tak aby je byli schopni využívat v každodenním životě. Cílem práce práce bylo zjistit efekt kognitivní rehabilitace a subjektivní význam trénování paměti pro obyvatele Domova pro seniory Máj v Českých Budějovicích. Zvolenou metodou při zpracování bakalářské práce je experiment. Pretestem byla zjištěna úroveň kognitivních schopností seniorů na počátku experimentu. Sledovány byly výsledky testů MMSE, krátkodobé paměti, kvality života a každodenních kognitivních potíží. Posttestem byla ověřena úroveň kognitivních schopností na konci experimentálního působení a bylo provedeno porovnání výsledků testů s kontrolní skupinou. Výzkum potvrdil, že kognitivní rehabilitace přispívá ke zvýšení kvality života, ke zlepšení krátkodobé paměti a zmírnění každodenních kognitivních potíží.
|
|
|
Trénování paměti u senirů
FORMÁNKOVÁ, Petra
Má diplomová práce je zaměřena na trénování paměti u seniorů. Hlavním cílem této práce je popsat metody, techniky a přínos trénování paměti u seniorů. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda v domovech pro seniory v okrese Strakonice probíhá trénování paměti (tj. jakou formou, jak často, jaké je vzdělání osob provádějících tuto formu aktivizace). Druhým cílem práce je zjistit přínos kurzu trénování paměti z pohledu seniorů a z pohledu pracovníků, provádějících trénování paměti v domovech pro seniory. Výzkum byl prováděn v Domově pro seniory v Blatné, v Domově klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích, v Domově pro seniory ve Strakonicích - Jezárky, v Domově pro seniory ve Strakonicích - Lidická a v Domově pro seniory ve Vodňanech. Pro zjištění informací jsem zvolila polořízený rozhovor, tedy kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 32 seniorů docházejících na kurzy tréninku paměti a druhý soubor ze 7 trenérů paměti, kteří vedou trénink paměti v domovech pro seniory v okrese Strakonice. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou případové studie.
|
|
|
Motivace k výtvarným činnostem ve volném čase seniorů - projekt Řemesla a povolání
MÍČKOVÁ, Anna
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá definicí pojmů, jako je motivace, stáří a volný čas seniorů a jejich způsob trávení volného času a také se zaměřuje na procvičování paměti ve stáří. V této části jsou poznatky čerpány z knih a propojuje souvislosti mezi danými tématy. Praktická část navazuje na část teoretickou a snaží se ji aplikovat v praxi. Náplní projektu je téma Řemesla a povolání, které se formou vzpomínek pokouší motivovat seniory k výtvarným aktivitám. Dochází tak k trénování paměti, rozvoji tvořivosti, fantazie, procvičování jemné motoriky a také ke zlepšení společenských kontaktů.
|
|
|
Produktivní pracovní týmy.
VRBKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá rolí psychologa ve vytváření pracovních týmů. Organizací, ve které jsem prováděla kvalitativní výzkum, je Policie České republiky. Chtěla jsem potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že role psychologa při vytváření policejních pracovních týmů je nenahraditelná. Při výzkumu jsem použila metody rozhovoru, pozorování a dotazování. Policejní týmy se vytvářejí k řešení určité problematiky (např. obchod s drogami) nebo k řešení určitého trestného činu (např. vraždy). Zjistila jsem, že policejní pracovní týmy vytváří vždy nadřízený. Členy týmu si vybírá podle specializace, zkušeností a schopností. Policejní psycholog se vytváření týmů neúčastní. Policejní psycholog vybírá nové policisty - testuje paměť, reakční čas a inteligenci uchazečů o policejní práci. Noví policisté musí také projít testy osobnosti. Všechny tyto testy jsou nezbytné, protože policejní práce je extrémně náročná. Dalším úkolem policejního psyychologa je výuka a výcvik policistů - psycholog je učí asertivnímu jednání, metodám, jak se vyrovnat se stresem, jak jednat se suicidanty. Velmi důležitou součástí práce policejního psychologa je poradenství, které slouží policistům i jejich rodinám. Psychologové také zajišťují posttraumatickou péči o policisty. Tato péče je zřízena pro policisty, kteří použili zbraň, vyšetřují smrt dítěte nebo obzvlášť závažnou vraždu. Policejní psychologové také pracují jako konzultanti při vyšetřování, zejména při vyšetřování sebevražd, znásilnění a týrání dětí. V takových případech pomáhají uklidnit situaci, zklidnit poškozeného, také pomáhají při výslechu a instruují policisty, jak jednat s poškozeným.
|
host ::
RSS.