|
|
Vliv nadmořské výšky a jižní expozice na morfologicko-anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V úvodní části práce je zpracován literární přehled zaměřený na morfologii, ekologii, areál výskytu a vliv klimatu na růst smrku ztepilého. Na území Jeseníků byly vybrány tři stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách s jižní expozicí. Na vybraných plochách byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena morfologicko-anatomická analýza. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že nadmořská výška ovlivňuje parametry jehlic - jehlice ve vyšší nadmořské výšce jsou oproti jehlicím rostoucím na smrcích v nižších polohách vyšší, širší, kratší a narůstá relativní plocha středního válce vzhledem k ploše jehlice. Expozice má vliv pouze na plochu příčného řezu, délku a projekční plochu jehlic. Pomocí geoinformačních technologií byly vypracovány predikční mapy vlivu slunečního záření a nadmořské výšky na hodnoty zkoumaných rozměrů jehlic.
|
|
|
Biologie rozmnožování u raků
NIKSIRAT HASHJIN, Hamid
Byla popsána ultrastruktura spermií u šesti druhů raků. Akrozomální komplex je lokalizován v přední, kdežto jádro se nachází v zadní části buňky. Akrozomální komplex je tvořen dvěma hlavními částmi, kterými jsou tělo a subakrozomální zóna. Tělo akrozomu má tvar obrácené misky a je tvořen třemi vrstvami lišícími se svou hustotou a obsahem paralelních vláken. Subakrozomální zóna zaujímá centrální část komplexu a je rozdělena do dvou oblastí s rozdílnou elektrodenzitou. Spermie raka pruhovaného Orconectes limosus byla popsána vůbec poprvé a u spermií raka červeného Procambarus clarkii byl nově nalezen i hrot na vrcholu vlastního akrozomu. I přes dobře zachovanou obecnou strukturu a podobnost spermií studovaných raků byly nalezeny rozdíly v rozměrech akrozomu, které tak mohou být využité pro odlišení jednotlivých druhů. Dále byla popsána a porovnána ultrastruktura spermií a stěny spermatoforů raka bahenního Astacus leptodactylus a to ve třech stádiích: ihned po ejakulaci, po páření a po uvolnění spermií ze spermatoforů. Račí spermatofory jsou tvořeny masou spermií obalených třívrstevnou stěnou. Po páření se zvětšuje šířka vnější stěny spermatoforu. Matrix střední vrstvy začíná být retikulovaný a granule uvnitř této vrstvy uvolňují svůj obsah. Vlákna ve vnitřní vrstvě se rozkládají na malé částice. Zvětšuje se extracelulární kapsule a objevuje se volný prostor mezi spermií a touto kapsulí. Plocha plazmatické membrány se zvyšuje zvrásnění svého povrchu a změnami, které vedou k tvorbě vícevrstvé struktury na přední části akrozomu. Hustota subakrozomální zóny se zvyšuje v blízkosti těla akrozomu. S nástupem ovulace jsou stěny spermatoforu rozpuštěny působením sekretu ze žláz na zadečku samice. Poté dochází k eliminaci extracelulární kapsuly, plazmatické membrány a membránové lamely. Subakrozomální zóna ztrácí svou elektrodenzitu a zatahuje se. Z nejvnitřnější vrstvy akrozomu je uvolněn materiál s vysokou elektrodenzitou a vlákny, které spolu na vrcholu akrozomu vytvářejí rozložitou strukturu. Nejdůležitější změny jsou pozorovány v subakrozomální zóně. Tyto mohou hrát klíčovou roli při oplodnění vajíčka. Rovněž morfologické změny spermie po propuštění extracelulární kapsuly, zejména tvorba rozložité struktury z materiálu s vysokou elektrodenzitou a vláken mohou hrát roli v navázání spermie s vajíčkem raků, jejichž spermie jsou nepohyblivé.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce ježků
HUCLOVÁ, Kristýna
Tato studie zahrnuje morfologickou, biologickou a molekulární chrakteristiku Cryptosporidium spp. u ježků. V této práci byl sledován průběh infekce u 405 vzorků od 15 jedinců, po dobu několika měsíců. Celkem 69 (17.01%) vzorků od 11 ježků bylo morfologicky pozitivních a 81 (19.9%) vzorků vykazovalo pozitivitu podle molekulární detekce. Pouze 4 jedinci zůstali negativní. Kumulativní pozorovaná prevalence z celkového počtu jedinců činila 73.3 %. Oocysty zkoumaných ježků měřily v nativu 4.94.7 m (průměr = 4.8 m) × 4.0-3.8 m (průměr = 3.9 m) s indexem tvaru 1.22 (1.261.20) (n = 50). Morfologicky nebylo možné identifikovat oocysty jako C. erinacei nebo C. parvum. Molekulární analýzy prováděné na základě SSU rRNA, 60 kDa glycoprotein a Cryptosporidium oocyst wall protein určily přítomnost kryptosporidií C. parvum a C. erinacei. Druh Cryptosporidium parvum IIdA18G1 byl detekován u 11 ježků. Smíšená infekce druhu C. parvum s C. erinacei byla prokázána u 3 ježků. Genotyp C. parvum IIdA18G1 nebyl nikdy dříve u ježků popsán. Tento subtyp patří do IId zoonotické subtypové rodiny a často napadá kozy a ovce. Genotyp C. parvum IIdA18G1 byl nalezen u jehňat z Velké Británie a Španělska, a taktéž u dětí z Kuwaitu. Cryptosporidium erinacei je druh kryptosporidií adaptovaný na ježky, a není jisté zda ježkům způsobuje klinické příznaky. Všichni infikovaní jedinci byli juvenilní a volně žijící ježci.
|
|
|
Biologie jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.)
BOUŠOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce pojednává o biologii jeřábu oskeruše ( Sorbus domestica L.). Cílem této práce bylo zkompletovat informace týkající se jeřábu oskeruše na základě literárních podkladů. Práce je rešerší odborné literatury, článků a informací o jeřábu oskeruši zaměřených především na jeho morfologii, biologii a rozšíření. První kapitola je věnována přehledu nomenklatury, dále je pozornost věnována morfologii druhu, jeho rozšíření v Evropě, rozšíření geografickému a výškovému a stanovištním podmínkám druhu. V bakalářské práci jsou dále zpracovány biotické a abiotické vlivy, působící na druh a vztahy s jinými organismy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zhodnocení fenotypové variability komerčních kultivarů a planých populací chrastice rákosovité v experimentálních podmínkách
JANUŠ, Vojtěch
Předkládaná bakalářská práce je součástí projektu AMVIS 20-LH 11039. Cílem práce je zhodnocení růstových charakteristik a fenotypové variability u planě rostoucích populací a komerčních kultivarů chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) v nádobovém pokuse. V rámci projektu byl založen experimentální pokus na pozemku Botanického ústavu AV ČR Třeboň. V rámci předložené bakalářské práce byly zjišťovány morfologické vlastnosti zkoumaných rostlin v průběhu vegetační sezóny, 26.6.?18.9.2012. Na konci pokusu byla použita destruktivní metoda k zjištění nadzemní biomasy. Rostliny z přirozených populací dosahovaly vyšších hodnot studovaných charakteristik, než komerční kultivary. Nejvyšší průměrné hodnoty nadzemní biomasy pak dosáhly populace pocházející z oblasti Dyje (433 g).
|
|
|
Biologie a uplatnění kerblíku lesního a řebříčku obecného v trvalých travních porostech
ZAVÁZALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, funkcemi, obhospodařováním, využíváním, ekologickými faktory ovlivňujícími skladbu porostu a kvalitu píce. Dále se zabývá skladbou trvalých travních porostů, jejími typy a samostatná kapitola je věnována významu bylin v travních porostech společně s uvedením příkladů bylinných směsí. Stěžejním úkolem této práce je problematika řebříčku obecného (Achillea millefolium L.) a kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris L.) jejich biologie, ekologie a zapojení v různých typech travních porostů. Jednotlivým kapitolám věnovaným již konkrétní bylině vždy předchází popis příslušné čeledi, její význam a uplatnění. Navazující kapitoly se pak věnují geografickému rozšíření a soupisu druhů příslušné byliny (kerblíku lesního a řebříčku obecného), jejímu popisu a morfologii, ekologii, cenologiii, kvalitě píce, významu a uplatnění v travních porostech. Ve druhé části jsou pro dokreslení poznatků z rešerše o výskytu řebříčku obecného a kerblíku lesního doplněny výsledky vlastního sledování (tabulky a grafy) znázorňující projektivní dominanci řebříčku a kerblíku v různých typech travních porostů s odlišným managementem a jejich dosažené výšky v různých obdobích. V tabulkách a grafech je znázorněno druhové složení a projektivní dominance trav, jetelovin a ostatních bylin včetně jejich výšek při nejvyšším dosaženém aritmetickém průměru výšky porostu.
|
|
|
Neurčité determinanty v současné francouzštině a jejich české ekvivalenty.
ŽEMLIČKOVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je systém francouzských neurčitých determinantů. Cílem práce je na základě odborné literatury popsat jejich morfologické, syntaktické a sémantické vlastnosti včetně jejich funkce v diskurzu a s pomocí korpusu Intercorp se pokusit nalézt české ekvivalentní vyjadřovací prostředky.\\ Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část je zaměřena na popis francouzských neurčitých determinantů a druhá, praktická část práce je tvořena vlastní korpusovou analýzou.\\
|
|
|
List jako orgán vyšších rostlin - vytvoření fotografické kolekce listů
MAJEROVÁ, Martina
Práce je zaměřena na morfologii listu. Obsahově je členěna do tří hlavních kapitol. První kapitola se zabývá rozborem učebnic používaných na základních školách pro výuku morfologie rostlin. Ve druhé je zpracována fotografická kolekce listů uspořádaná jako přehledný systém jednotlivých charakteristik morfologie listu. Ve třetí kapitole jsou předložené návrhy pro praktické využití sestaveného materiálu ve výuce.
|
host ::
RSS.