|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části se věnuji problematice zdravotního postižení a jeho rozdělení. Dále popisuji model duševní krize rodičů, která je způsobena zjištěním, že jejich dítě má zdravotní postižení. Jsou zde nastíněna specifika rodiny, která pečuje o dítě s těžkým zdravotním postižením se zaměřením na rodiče postiženého dítěte a zejména pak na jeho zdravého sourozence. Cílem výzkumné části je zjistit, jak tráví zdravé děti svůj volný čas se svými sourozenci s těžkým postižením a zároveň zjistit, jaké jsou na sourozence dítěte s postižením kladeny nároky ze strany okolí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v soukromém prostředí sourozenců dětí s postižením bez přítomnosti jiné osoby v období od května do července 2009. Pro výběr respondentů jsem zvolila vlastní zdroje, které mám díky dobrovolné činnosti v dětském centru ARPIDA o.s.. Celkem jsem oslovila deset zdravých sourozenců, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili zdraví sourozenci ve věku 13- 21 let. Soubor č. 2 tvořili tři sourozenci s těžkým zdravotním postižením, kteří byli v sourozeneckém vztahu s osobami z prvního souboru. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že zdraví sourozenci věnují svůj volný čas svým sourozencům s postižením zejména v činnostech, které mohou vykonávat dohromady. Jednalo se o tyto činnosti: sledování televize, hraní her, sledování sportovních utkání, pomáhání při zvládání úkonů v péči o sourozence s postižením aj. Do společně tráveného času řadili respondenti především rodinné rituály: stolování, odpolední siesty, svátky, oslavy a návštěvy. Všichni respondenti uvedli, že je na ně vyvíjen větší tlak okolí a každý tuto situaci snáší jinak. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují s rodinou, jako jsou pedagogicko psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato práce by také mohla být přínosem pro samotné rodiny dítěte se zdravotním postižením.
|
|
|
Pracovní rehabilitace - Individuální plán pracovní rehabilitace
BIENERTOVÁ, Jitka
V dnešní době, tzn. na počátku třetího tisíciletí, má již každý člověk právo na svobodnou volbu povolání a získávání prostředků pro své životní potřeby. I lidé se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní občané, proto mají nejen právo na zvláštní (přizpůsobené, upravené) pracovní podmínky, ale také na pomoc při přípravě na zaměstnání. K tomuto účelu slouží pracovní rehabilitace. Pro klienty jenž jsou osobami se zdravotním postižením, je potom především určen individuální plán pracovní rehabilitace. Cílem mé práce bylo popsat specifické kroky a postupy k integraci zdravotně znevýhodněných osob v rámci otevřeného trhu práce, zejména pak popsat stávající způsoby umožňující zhodnocení aktuálního zdravotního potenciálu klienta se zdravotním postižením jako předpokladu integrace na trhu práce. Klíčovým bodem práce bylo stanovení kvalitativního výzkumu.Ve své práci, jsem se zaměřila na výzkum prováděný v regionu Chomutov a Žatec, který byl prováděn v rozmezí září 2008 až prosinec 2008 v Chomutově Osoby, které byli do projektu zahrnuti, jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mají určitou míru disability.
|
|
|
Sociální služby pro osoby s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v Jihočeském kraji
SOTONA, Petr
Práce se zabývá nabídkou sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v Jihočeském kraji. Teoretická část obsahuje obecný úvod do problematiky roztroušené sklerózy mozkomíšní, informace o jejích příčinách, projevech a typech, popisuje roztroušenou sklerózu mozkomíšní v sociálním kontextu, zabývá se sociálním zabezpečením a sociálními službami pro osoby s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi osobami s diagnostikovanou roztroušenou sklerózou mozkomíšní a dále výsledky analýzy dat z registru poskytovatelů sociálních služeb. Cílem výzkumu bylo zjistit stav sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v Jihočeském kraji a dále pak informovanost osob s roztroušenou sklerózou mozkomíšní o nabídce sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v Jihočeském kraji.
|
|
|
Příčiny neúspěšné integrace dětí mladšího školního věku se zdravotním postižením do základních škol
JANDOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou příčiny neúspěšné integrace dětí mladšího školního věku se zdravotním postižením do základních škol. Teoretická část práce obsahuje stručný nástin historie integrace v ČR a vymezení základních pojmů. Dále je zde rozpracována problematika školské integrace, a to včetně faktorů, které ovlivňují její úspěšnost, respektive neúspěšnost. Praktická část je zaměřena na zjištění příčin neúspěšné integrace ve dvou konkrétních případech žáků s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem, který se navenek projevuje zhoršenou adaptabilitou na sociální prostředí vyúsťující v některých případech do projevů agrese. Ty následně vedou k nutnosti vyčlenění žáků mimo prostor třídy, kde nadále probíhá výuka individuální formou. Tito žáci byli vytipování na základě informací z odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje a speciálně pedagogického centra v Českých Budějovicích. Vzhledem k velikosti cílové skupiny, specifičnosti problematiky a snaze o dosažení co nejplastičtějšího obrazu konkrétních případů byl k dosažení cíle práce využit kvalitativní výzkum, konkrétně design případových studií. Sběr dat byl realizován prostřednictvím obsahové analýzy dokumentů a polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými účastníky integračního procesu ? integrovanými žáky a jejich rodiči, řediteli škol, učiteli, asistenty pedagoga a spolužáky. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že hlavní příčinou neúspěšné integrace byla v obou případech neochota ke spolupráci jedné zúčastněné strany integračního procesu, tedy ředitele, respektive rodičů integrovaného dítěte.
|
|
|
Možnost sportovního vyžití osob s postižením v Praze
SOSNOVÁ, Eva
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá celkovou charakteristikou a rozdělením zdravotních postižení. Cílem práce je vyhledání a zmapování možností pohybového vyžití osob se zdravotním postižením v Praze, zejména je-li dostatečná nabídka organizovaného sportu. Užší pohled je věnován sportovním aktivitám zrakově postižených, jejich klasifikačnímu systému a druhům sportů, které mohou provozovat. Praktická část následně zkoumá možnosti sportovního vyžití zrakově postižených osob ve sportovních klubech na území hl. m. Prahy. Pro lepší orientaci a pochopení jsou graficky zhodnoceny různé podmínky a výsledky výzkumu, které názornou a spočitatelnou formou ukazují poměrně přesný stav v možnostech a struktuře sportovního vyžití zrakově postiženým občanů.
|
|
|
Obraz života lidí se zdravotním postižením ve vybraných českých médiích
BÍLKOVÁ, Ivana
Práce se zabývá obrazem života lidí se zdravotním postižením ve vybraných českých médiích. Teoretická část podává objasnění základních terminologických východisek, jakými jsou zdravotní postižení, rehabilitace a integrace. Zvláštní pozornost je přitom věnována integraci lidí do společnosti. Dále je nastíněn vývoj obrazu života lidí se zdravotním postižením v dějinách - v období starověku, středověku a novověku. K zaměření práce se váže i kapitola zabývající se charakteristikou médií, jejich funkcí a účinků. Praktická část je zaměřena na analyzování výskytu a obsahu článků s tematikou lidí se zdravotním postižením ze dvou vybraných českých deníků - MF Dnes jako zástupce celostátního deníku a Pelhřimovského deníku jako reprezentanta regionálního tisku. Výzkum je proveden za sledované časové období červenec až prosinec roku 2010. Z analyzovaných novinových článků je patrný pozitivní vztah ke zdravotně handicapovaným jedincům a skupinám i otevřenost vůči jejich začleňování do běžné populace.
|
|
|
Pojetí diakonie v Církvi československé husitské
KLABOUCH, Martin
Práce se zabývá postavením diakonické práce v Církvi československé husitské. Popisuje také význam a historii křesťanské sociální práce a její nezastupitelnou a důležitou úlohu v církvi, konkrétně v Církvi československé husitské. V sociální práci nezáleží na tom, zda je poskytována církevním, státním či nestátním zařízením, ale na tom, zda je práce vykonávána s láskou a ochotou pomoci druhým. Dále je v práci představena sociální pracovnice Berta Mildová - Bílková, pro kterou se sociální práce stala celoživotní náplní. Je zde popsána drobná charakteristika jednotlivých zařízení, spadajících pod Diakonií a misií Církve československé husitské. Jedním z nich je také středisko Nazaret, který svým klientům nabízí kvalitní služby a volnočasové aktivity, snažíce se tím o snadnější integraci osoby s handicapem do společnosti.
|
|
|
Nezaměstnanost jako psychosociální problém u osob se změněnou pracovní schopností
HRKALOVÁ, Kristýna
V současnosti se pojem změněná pracovní schopnost již neužívá, a to díky změně zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zavádí se pojem osoba se zdravotním postižením, kam zařazujeme osoby pobírající invalidní důchod, osoby zdravotně znevýhodněné. V této bakalářské práci je věnována pozornost pojmu nezaměstnanost, její definici a jejím druhům. Další kapitola vymezuje cílovou skupinu osob uvedenou v názvu práce. Následující část pojednává o možnostech uplatnění na chráněném trhu práce, ale i o uplatnění na běžném pracovním trhu, které nabízejí různé organizace. Vše je vztaženo k osobám, které mají nějaký zdravotní problém a obtížněji hledají vhodné zaměstnání. Důležité je podotknout, že s nezaměstnaností jsou spojeny různé problémy. Ty jsou jak psychické, tak i sociální. Proto je zde zahrnuta část o významu práce pro člověka, na ni navazují kapitoly o možných reakcích na ztrátu zaměstnání a zdravotních rizicích spojených s touto životní událostí. Cílem praktické části je srovnání dopadu psychosociálních důsledků nezaměstnanosti u jedinců intaktních a jedinců se zdravotním postižením. Pro tento cíl byla použita metoda kvalitativního výzkumu, forma polořízeného rozhovoru. Pro výběr respondentů byl rozhodující věk mezi 20-45 lety a jejich evidence na úřadu práce minimálně šest měsíců. Z výzkumu vyplynulo, že mnou sledovaná skupina osob se od sebe v dopadech psychosociálních důsledků nezaměstnanosti výrazně neliší. Je to dáno tím, že na jejich psychiku mají vliv dobré rodinné zázemí, přátele a plnohodnotně strávený volný čas.
|
|
|
Sociální identita rodiny s dítětem s postižením
TOMÁŠKOVÁ, Romana
Rodina hraje v životě každého člověka velice důležitou roli a tím spíše, pokud se jedná o dítě se zdravotním postižením. Narození dítěte s postižením je příčinou toho, že se určitým způsobem změní životní styl rodiny, protože musí být přizpůsoben jeho možnostem a potřebám. Na základě své bakalářské práce jsem proto chtěla přiblížit komplikovaný proces vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte a proces nalézání nové, odlišné sociální identity, což je i mým hlavním cílem. Teoretická část této práce vysvětluje pojem slova dítě, osoba se zdravotním postižením, identita, rodina. Rozděluje základní typy zdravotního postižení, též uvádí typologie rodiny a její funkce. Je zde popsán nejen složitý a komplikovaný proces vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte, ale také změny rodičovských postojů a základních psychických potřeb v závislosti na postižení dítěte. Dále se věnuje vztahu dítěte ke svému postižení, socializaci a v neposlední řadě i ranné péči. Samotný výzkum byl proveden metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru. V rámci výzkumu byly prováděny rozhovory s rodiči dětí s různým stupněm a typem zdravotního postižení. Výzkum poskytl informace o důležitých úskalích v životě rodin s dětmi se zdravotním postižením. Výsledky mé práce mohou sloužit k lepší orientovanosti v tom, jak se vyrovnat s narozením postiženého dítěte a také k tomu, aby rodina s dítětem se zdravotním postižením dobře fungovala. Mohou být také podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Životní styl osob s disabilitou tělesných (motorických) funkcí - osobní výpovědi lidí.
STRNADOVÁ, Monika
Jakékoliv postižení (disabilita) může člověka v mnoha oblastech jeho života znevýhodňovat. Často zasahuje do fyzické, psychické i sociální oblasti života. Do jaké míry a v jaké intenzitě ovlivní způsob života, závisí na mnoha okolnostech a faktorech. Což potvrzuje i výzkumná část mé diplomové práce. Záleží nejen na typu postižení a jeho prognóze, osobnosti člověka a jeho schopnostech zvládat náročné životní situace, ale také na kvalitě sociálních vztahů a pevnosti záchranné sociální sítě. Nezastupitelnou úlohu v péči o osoby s disabilitou má komprehenzivní (ucelená) rehabilitace, která napomáhá nejen ke zlepšení zdravotního stavu, k obnovení pracovních schopností a soběstačnosti, ale zejména podporuje úspěšný návrat do domácího prostředí i k běžnému způsobu života. Cílem mé práce bylo seznámit se s jednotlivými životními příběhy lidí potýkající se s disabilitou tělesných funkcí a to ať už z důvodu nemoci, úrazu či jiného postižení, mající za následek poruchu hybnosti, zjistit, jak disabilita zasahuje do jejich život. Snažila jsem se analyzovat konkrétní aspekty života a sociální důsledky postižení (vyrovnávání se s postižením, hodnotovou orientaci, mezilidské vztahy, plány do budoucna, seberealizaci). Ve své práci jsem vycházela z holistického, tj. bio - psycho - socio - spirituálního přístupu, respektovala jsem individualitu každého jedince, jeho postoj k životu s postižením (disabilitou).
|
host ::
RSS.