|
|
Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě
KARDOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci na téma {\clqq}Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě`` jsem se zaměřila jednak na význam a četnost návštěvní služby v domácnosti zdravotnických pracovníků a jednak na návštěvnost sociálního pracovníka v rodině v rámci programu sanace rodiny. Prvním cílem mé bakalářské práce je zmapování frekvence návštěv zdravotnických pracovníků v novorozeneckém a starším období dítěte v domácnosti. Druhým stanoveným cílem je zmapování frekvence sanace rodiny. Při zpracovávání jsem pracovala metodou kvantitativního výzkumu. Jako nástroj jsem použila anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí v dětských koutcích, mateřských centrech a na venkovních hřištích. Hypotéza 1, že návštěvní služba zdravotních pracovníků v rodině je v novorozeneckém a starším období dítěte méně než 30%. Pro ověření druhé hypotézy jsem zpracovala druhý dotazník, který vyplňovaly organizace, které provádějí sanaci rodin. Potvrdila se i druhá hypotéza, že metoda sociální práce {--} sanace rodiny je v České republice nedostatečná. Tato práce může být využita jako podnět ke zvýšení frekvence návštěv zdravotnického pracovníka v domácnosti a to nejen u dětí v novorozeneckém období, ale i starším, protože jak z výzkumu vyplývá, rodiče by měli o tuto službu zájem. V rámci sanace rodiny lze tuto práci využít k tomu, aby se včas začalo pracovat s dítětem a jeho rodinou tak, aby došlo k ozdravení rodiny a dítě mohlo zůstat ve své původní rodině a nemuselo být umístěno v některém ze zařízení s ústavní výchovou.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
|
Úloha rodiny při výchově dítěte se zrakovým postižením
LOPATOVÁ, Zdeňka
Rodina hraje v životě každého člověka velice důležitou roli. V rodině máme své útočiště, vždy se můžeme o ni opřít a je pro nás odrazovým můstkem do života. V rodině se učíme základům společenského chování a vzájemným vztahům. Je pro nás zároveň vzorem toho, jak by rodinné vztahy měly vypadat. Samozřejmě bereme v úvahu rodinu, která je úplná a nejsou v ní žádné patologické jevy. Taková rodina je tím správným startem do života, aby se z člověka stala vyrovnaná a sebevědomá osobnost. Toto téma se mi z tohoto důvodu zdálo zajímavé k zamyšlení a zpracování. Jak jsem již uvedla výše, rodina hraje v životě každého důležitou roli a tím spíše, pokud se jedná o dítě zdravotně znevýhodněné. Není rozhodující druh nebo stupeň postižení, ale to, jak se rodina, tedy dítěti nejbližší, k celému problému postaví. Každému trvá rozdílně dlouhou dobu než se vyrovná s tímto faktem, ale osobně si myslím, že většině rodin se to nakonec podaří. V současnosti je množství organizací určených pro rodiny dětí se zrakovým postižením, které pracují hlavně s rodiči dítěte i dítětem samotným. Přestože přístup k informacím pro rodiče může být dostačující, ne vždy je tato nabídka rodiči využívána. A přitom komplexní a speciální přístup je pro nezbytný. Cílem mé práce bylo objasnit a přiblížit problematiku výchovy dětí se zrakovým postižením. Za hypotézu jsem si určila, že předpokladem pro optimální vývoj a výchovu je dostatečná informovanost a spolupráce rodičů s institucemi, kterou jsem svým výzkumem potvrdila. K výzkumu jsem použila dotazník a řízený rozhovor s rodiči a dětmi s postižením. Měla jsem rozhovor s celkem čtyřmi rodinami, které mi vyšly maximálně vstříc. Praktické využití vidím hlavně v oblasti informovanosti společnosti o problémech a překážkách rodin dětí se zrakovým znevýhodněním. Dále i o možnostech vzdělávání, zájmových činnostech a integraci těchto dětí do společnosti.
|
|
|
Domácí násilí a primární péče
VRTIŠKOVÁ, Eliška
Domácí násilí a primární péče. Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí, zároveň i formou nejméně kontrolovanou, ve své frekvenci a závažnosti nejvíce podceňovanou. Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální týrání blízkými osobami, které se děje v soukromí, skrytě před pozorností ostatních, přičemž se intenzita násilí stupňuje. Jedná se o chování, které v párovém soužití či v širší rodině u jedné osoby vyvolá strach z osoby druhé. Teoretická část byla věnována definici pojmu domácího násilí, jeho formám, příčinám, obětem z hlediska ošetřovatelské péče, charakteristice pachatele, krizové intervenci v problematice domácího násilí, primární péči, roli sestry při zjištění domácího násilí a legislativním opatřením týkajících se domácího násilí . Praktická část byla specifikována na zjištění, zda se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím a pokud ano, tak jaké intervence poskytují a zda mají informace o této problematice. Tomu odpovídaly i formulované hypotézy. Při sběru dat i jejich zpracování byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Informace byly získány formou dotazníků, dotazníky byly rozdány sestrám v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a v gynekologických ordinacích. Výsledky výzkumu ukázaly, že hypotézy H1 byla vyvrácena, hypotéza H2 a H3 byly potvrzeny. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že se sestry pracující v primární péči setkávají s klienty postiženými domácím násilím, ale nevědí jak správně postupovat v této situaci a že nemají dostačující přístup k informacím, který by pokrýval celou problematiku domácího násilí.
|
|
|
Využití služeb Center vlhkého hojení ran sestrami primární péče
POLNICKÁ, Ludmila
Léčba chronických ran je složitý interdisciplinární problém. Významné místo v léčbě zaujímají moderní terapeutické obvazy, které jsou permeabilní a udržují ránu ve vlhkém prostředí. V současné době se v České republice vyvíjí snaha o informovanost, podporu a rozšíření používání vlhké metody hojení ran. Jsou to zejména sesterské organizace, časopisy, farmaceutické firmy, ale také Centra vlhkého hojení ran. V kraji Vysočina je Centrum vlhkého hojení ran v Jihlavě. Pracovníci centra se snaží pomoci sestrám, lékařům i pacientům ve zvyšování efektivity péče o ránu. Jak výsledky naznačují, se však přes všechny překážky, které stojí sestrám v používání moderních terapeutických obvazů, si tato krytí získávají stále větší uplatnění v péči o ránu. A počet sester používajících metodu vlhkého hojení ran se neustále zvyšuje. Tomuto fenoménu v kraji Vysočina napomáhá také Centrum vlhkého hojení ran a ambulance pro chronické rány.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
Zkušenosti sester primární péče s hojením ran
ČEJKOVÁ, Jana
V práci {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s hojením ran``, dochází k prolínání dvou oblastí, oblasti primární péče a problematiky hojení ran. Proces hojení ran je po několik desetiletí v popředí výzkumu některých zdravotnických oborů. Díky tomuto poměrně vysokému zájmu bylo uskutečněno mnoho přínosných studií, objevů a výzkumů. Jedná se o problematiku velmi širokou, která se zdaleka netýká jen postižené lokality, ale celého organismu, stavu jeho imunitního systému, metabolismu, prokrvení, stavu výživy a mnoha dalších aspektů souvisejících s touto problematikou. Na základě zájmu o tkáňové defekty je umožněno pacientům s ranami podstoupit kvalitní a komfortnější léčbu. I přes snahu některých odborníků zavádět nové metody ošetřování ran do praxe, se stále ještě většina klientů setkává s {\clqq}klasickým`` způsobem terapie. Některé složky primární péče jsou u nás rozšířeny velmi dlouhou dobu, jiné u nás fungovaly dříve a po odmlce jsou obnovovány. Na všechny, kteří jsou poskytovateli této péče, je vyvíjen kapacitní, finanční i legislativní tlak, který znemožňuje poskytovat tuto péči v plném rozsahu. Cílem práce bylo zjistit {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s různými materiály pro ošetřování a hojení ran``. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, že {\clqq}Sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran``. Dalším stanoveným cílem bylo {\clqq}Zjistit zájem sester primární péče o nové zkušenosti v oblasti hojení ran novými metodami.`` Cíl byl podložen hypotézou, že {\clqq}Sestry primární péče mají zájem o nové zkušenosti v oblasti hojení a ošetřování ran.`` Informace potřebné pro realizaci výzkumu byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření u sester v ordinacích praktickým lékařů v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Ke zpracování dat byl použit výzkumný soubor 50 sester. Hypotéza, že sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran, byla potvrzena na základě odpovědí na určené otázky v dotazníku. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Bakalářská práce by mohla posloužit sestrám primární péče jako přehled aktuální situace a měla by vézt zpětnou vazbou ke zkvalitnění péče o klienty.
|
|
|
Možnosti využití zásad edukační činnosti sestry v primární péči
DRAXLEROVÁ, Milena
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit využívání zásad edukační činnosti sestry v primární péči. Edukace je důležitým aspektem ošetřovatelské praxe a s primární péčí jde ruku v ruce již od počátků ošetřovatelství. Edukace jako výchova, vzdělávání a vyučování je v posledním období zdůrazňovaná jako samozřejmá součást profesionální činnosti sestry. Edukační činnost sestry v primární péči má svá specifika, která jsou podrobně popsána v teoretické části této bakalářské práce. Dnešní moderní koncepce ošetřovatelství vyzdvihuje důležité aspekty role zdravotní sestry {--} edukátorky a koordinátorky péče o pacienta. Tomuto musí odpovídat i sesterské vzdělání tak, aby sestry mohly vykonávat svoji profesi jako kvalifikovaný zdravotník. Oblast primární péče je nedílnou součástí teoretické části této práce. Komunitní ošetřovatelství jako první linie péče se v posledních letech neustále rozvíjí a zdůrazňuje se role primární sestry hlavně v podpoře a udržování zdraví lidí. Jejich služby jsou poskytované v široké škále v různém prostředí a pokrývají celý životní cyklus od početí po paliativní péči při umírání. Edukace v primární péči má velký význam. Jejím cílem je neustále zvyšovat zdravotní uvědomělost obyvatelstva. V praktické části práce byl proveden kvantitativní výzkum, použita dotazníková technika sběru dat. Výzkumný soubor tvořilo 62 sester primární péče. Výzkum provedený v rámci této práce u sester pracujících v primární péči prokázal celkem dobrou znalost a i využívání zásad edukační činnosti v ošetřovatelské praxi. Následně se bohužel prokázalo, že sestry nemají v současném systému primární péče dostatečné možnosti a hlavně časový prostor pro provádění edukace. I přes dobrou znalost zásad edukace, zůstává zde prostor pro další upevňování a zdokonalování znalostí v této oblasti. Následně se otevřel prostor pro eventuální další výzkum v oblasti prevence týkající se podpory a udržování pozitivního zdraví.
|
|
| |
|
|
Způsob ošetřování ran sestrou v primární péči
HAVLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice ošetřování ran tzv. vlhkou metodou v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Zjišťuje, zda jsou sestry domácí péče v Jihočeském kraji seznámeny s metodou vlhkého ošetřování ran a zda tuto metodu při své praxi využívají.
|
host ::
RSS.