|
|
Vliv smíšení porostu na dynamiku růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve Finsku
Vyčítalová, Hana
Smíšené porosty vynikají svou druhovou bohatostí a teoreticky mají lepší předpoklad pro vyrovnání se s disturbancemi než monokultury. Na druhou stranu v nich panuje mezidruhová konkurence, která může mít za následek utlačování jednotlivých druhů v ekosystému. Pro přiblížení vlivu smíšení porostu na přírůst borovice lesní (Pinus sylvestris L.) bylo v provincii Severní Karélie (Finsko) vybráno celkem 12 výzkumných ploch. Byly pozorovány objemové změny kmene a reakce na stres suchem během vegetační sezóny 2018 u jedinců v monokulturách a s přimíšením jednoho nebo obou z druhů smrk ztepilý (Picea abies L.) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth.). Měření objemových změn probíhalo pomocí bodových dendrometrů instalovaných na jednotlivých borovicích, teplota a půdní vlhkost byly sledovány čidlem TMS-4 umístěným v půdě uprostřed každé výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ve všech případech přirůstala borovice lesní pouze v závislosti na vodě srážkové, nikoliv podzemní. U jedinců v monokulturách byl pak zaznamenán až dvakrát větší přírůst než v obou druzích smíšení. Prokázali také lepší schopnost dosytit pletiva vodou po jejím vytranspirování v průběhu červencového sucha. V srpnu však byla odezva na stres suchem srovnatelná v monokulturách i ve smíšených porostech. Z naměřených výsledků vyplývá, že mezidruhová konkurence může mít negativní vliv na přírůst a snášení sucha borovice lesní z krátkodobého hlediska. V době stupňujících se extrémních klimatických událostí po celém světě je však třeba tuto tématiku dále zkoumat, aby bylo možné vytvořit optimální podmínky pro růst budoucích lesů.
|
|
| |
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirůstavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Vícha, Tomáš
Tato práce měla za cíl stanovit znaky, podle kterých lze poznat nadprůměrně přírůstavý strom. Práce probíhala na lesním úseku Borky, který je součástí polesí Habrůvky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro buk lesní a smrk ztepilý. V terénu byly zjišťovány u každého stromu jeho celková výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků a případná výška výskytu, sociální postavení, kvalita koruny a uvolnění. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné, a byl sestaven model pravděpodobnosti nadprůměrné přirůstavosti. Pro buk je významný jen parametr sociálního postavení a pro smrk parametry tloušťky, délky koruny, vzdálenost koruny od 1,3 m, kvalita koruny a edafická kategorie.
|
|
|
Ekologicko-produkční hodnocení strukturální probírky v dubových a bukových porostech na ŠLP Křtiny
Soukup, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou strukturální probírky ve středně starých bukových a dubových porostech na ŠLP ML. Křtiny, v rámci projektu nové hospodářské koncepce "Dauerwald les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny". Výchovný zásah spočívá ve vyhledávání a uvolnění definovaného počtu cílových stromů (100 až 150 ks/ha). Na lokalitách Soběšice (dubové porosty) a Borky (bukové porosty) byly založeny vždy tři varianty zásahu s různým stupněm uvolnění cílových stromů. Těžební zásah proběhl na jaře roku 2015. Vlastní výzkum byl zaměřen hlavně na zhodnocení dendrometrických charakteristik cílových a ostatních stromů a hodnocení kvality jednotlivých cílových stromů. V další části práce byla analyzována přirozená obnova. U buku ani u dubu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v přírůstu cílových stromů mezi variantami s různou intenzitou zásahu. U varianty bez zásahu však přírůst zřetelně klesá. Nebyl prokázán vztah mezi vnějšími znaky cílových stromů a jejich přírůstem. Vlastní efekt zásahu bude možné spolehlivěji hodnotit až s delším časovým odstupem.
|
|
|
Potenciál hodnotové produkce habru obecného v porostech ve stadiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny (l.ú. Soběšice)
Vincour, Matěj
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo zjistit potenciál hodnotové produkce habru obecného (Carpinus betulus L.) v porostech ve stádiu převodu na les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny. Na lesním úseku Soběšice byly vyhledány 2 mladé porosty habru obecného (Carpinus betulus L.) založené přirozenou obnovou po holoseči a 1 dospělý porost s obnovou pod porostem. V porostech vzniklých přirozenou obnovou byl proveden výchovný zásah. Byly vyhledány cílové stromy, které se následně uvolňovaly podle varianty zásahu. Celkem bylo vyznačeno 122 cílových jedinců. Před začátkem vegetační doby, v lednu 2018, bylo provedeno měření dendrometrických charakteristik a následně byl proveden těžební zásah. Pro hodnocení kvality těchto stromů pak byla použita Schädelinova klasifikace. Z provedené statistické analýzy se prokázaly statisticky významné rozdíly u tloušťkového přírůstu dle jednotlivých variant. U výškového přírůstu a procenta živé koruny se rozdíly nezjistily. Pro přesnější závěry vlivu odlišného způsobu zásahu lze s jistotou říci, že bude zapotřebí delší časový úsek sledování. V dospělém porostu, kde se objevuje obnova ve spodní etáži, byla provedena pochůzka a při ní celoplošná inventarizace zmlazení. Ta pak byla následně zakreslena do mapy. Součástí pochůzky bylo také vyhledání budoucích potenciálních jedinců habru obecného (Carpinus betulus L.) a jejich kvalitativní zhodnocení.
|
|
|
Růst a postavení třešně ptačí v porostech na LZ Židlochovice
Sklenářová, Monika
Třešeň ptačí patří mezi cenné rychle rostoucí listnáče. Svou přítomností v porostech může zastávat funkci ekologickou i ekonomickou. Aby však mohla těchto funkcí v lesních porostech dosahovat, je nutné provádět umělé vyvětvování a podporovat výchovné dřeviny. Výzkum bakalářské práce proběhl ve třech porostech na LZ Židlochovice. V porostu A byl hodnocen vliv vyvětvení na tloušťkový a výškový přírůst třešně od roku 2016 po dobu tří let. Za danou dobu proběhlo vyvětvení části třešní pouze jednou. V porostu B výzkum započal v roce 2017 a ve stejném roce byla část jedinců vyvětvena. Vliv vyvětvení výškového a tloušťkového přírůstu byl hodnocen po dobu dvou let. V porostu C byl hodnocen vliv polaření na odrůstání třešně od roku 2017 po dobu dvou let. Výsledky prokázaly, že v porostu A a B nemělo vyvětvování negativní vliv na výškový přírůst, v porostu B byl zaznamenán naopak kladný vliv vyvětvení na výškový přírůst. V obou porostech naopak vedlo vyvětvení ke snížení tloušťkového přírůstu. V porostu C byl prokázán pozitivní vliv polaření na odrůstání třešní. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že vyvětvování třešně je důležitý výchovný zásah, ale musí být prováděn zavčas a v pravidelných maximálně dvouletých intervalech.
|
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirústavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Bros, Peter
Cílem diplomové práce bylo stanovit vhodné identifikační znaky, podle kterých je možné rozeznat v porostu silně a kvalitně přirůstavý strom. Práce byla řešena pro stanovení identifikačních znaků pro modřín opadavý (Larix decidua) a borovici lesní (Pinus sylvestris). Práce byla zpracovávána na lesním úseku Borky, který se nachází na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Pro každý předem vybraný strom byla zjišťována jeho výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků, sociální postavení, uvolnění a kvalita koruny. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné. V programu STATISTICA 12 pro borovici byly zjištěny jako statisticky významné výška stromu a tloušťka v d1,3 a pro modřín pouze tloušťka stromu v d1,3. Ostatní parametry již nebyly shlédany jako statisticky významné.
|
|
|
Postavení a výchova třešně ptačí v porostu ve stavu převodu na les střední (ŠLP Křtiny - polesí Vranov)
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí je perspektivní dřevinou pro naše lesní hospodářství z důvodů ekologických i ekonomických. K dosažení vyššího ekonomického zhodnocení třešňového dříví, je nutno provést zvláštní pěstební zásah – umělé vyvětvování. Vyvětvováním se myslí odstranění spodních silných větví a tím získání dlouhých kvalitnějších kmenů bez suků. Vyvětvování třešní proběhlo ve dvou různě starých porostech na ŠLP Křtiny. V porostu A byly mladé třešně ptačí jednorázově vyvětveny třemi různými způsoby: ponecháním pouze letošního přírůstu (S), ponecháním posledního přeslenu (P) a kontrola (K), tzn. bez vyvětvování. V porostu B bylo vybráno několik cílových stromů (C), které byly vyvětveny, a několik kontrolních třešní bez vyvětvení (K) pro porovnání přírůstů. Výsledky ukazují, že vyvětvování neovlivňuje výškový přírůst, ale tloušťkový přírůst se s rostoucí intenzitou vyvětvování snižoval. Stejný pokles platí i pro přírůst kruhové základny. Ze získaných údajů vyplývá, že by vyvětvování mělo být provedeno mírně v mladší fázi vývoje třešně, kdy ještě nejsou odstraňované větve příliš silné.
|
|
|
Pařezová výmladnost jako základ obnovy a produkce nízkého lesa =: Stump sprouting as a basis for the regeneration and production of coppice /
Uherková, Barbora
V jihovýchodní části České republiky byla zkoumána mladá pařezina (les nízký), která byla založena roku 2008. Hlavní studované dřeviny jsou charakteristické pro pařeziny střední Evropy: dub zimní agg. (Quercus petraea (Matt.) Liebl agg.) a habr obecný (Carpinus betulus L). Cílem práce bylo vyhodnotit pařezovou výmladnost po provedeném těžebním zásahu v roce 2014/2015, tzv. znovuobrážení výmladků (re-sprouting), tedy vznik další generace výmladků. Byl zjišťován počet živých, ale i suchých nových výmladků a byly měřeny jejich výšky. Následně byl zkoumán vliv výčetní kruhové základny pařezů před a po těžbě, intenzity zásahu, indexu listové plochy a světelných podmínek (mezernatost a otevřenost korunového zápoje, přímé, difuzní a celkové sluneční záření) na novou generaci výmladků po těžebním zásahu. Dalším cílem bylo zjistit, v současných měnících se podmínkách klimatu, vliv těžebního zásahu na růst pařeziny. Tři vegetační sezóny (2015–2017) po provedeném těžebním zásahu byl zkoumán vývoj přírůstu (tloušťkový a výškový) a obsah půdní vody. Ke zjištění efektu klimatických podmínek byla provedena redukce srážkového spadu pomocí odvodňovacích kanálků. Výzkum odvodnění ploch uvedeným způsobem je obdobný jako na výzkumných plochách ve Španělsku, Francii a v jiných zemích. V rámci tématu degradace půd pařezin byl zkoumán vliv redukovaných podkorunových srážek a těžebního zásahu na půdní respiraci CO2. Mezi sebou byly porovnány podplochy s těžebním zásahem a bez zásahu, podplochy s redukcí podkorunových srážek a bez redukce a v neposlední řadě byla porovnána pařezina s nepravou kmenovinou (kontrolní plocha k výzkumné ploše lesa nízkého). Výsledky v rámci znovuobrážení výmladků ukázaly, že počet a výška nových výmladků byly statisticky ovlivněny výčetní kruhovou základnou pařezů před těžebním zásahem a těžební intenzitou. Ze světelných podmínek bylo statisticky významné nepřímé sluneční záření. Výchovný těžební zásah prokazatelně ovlivnil půdní vlhkost a množství dopadajícího světla. Výstupy práce poukazují na to, že v prvním roce po těžebním zásahu byl pozitivně ovlivněn tloušťkový přírůst u dubu zimního i habru obecného. Následující dvě vegetační sezóny tomu tak již nebylo. Co se týká výškového přírůstu obou dřevin, v rámci celého studovaného období se neprokázal pozitivní účinek těžebního zásahu na vývoj této veličiny. Těžebním zásahem však byla signifikantně ovlivněna vlhkost půdy. Během tříletého sledovaného období těžené podplochy vykazovaly vyšší půdní objemovou vlhkost. Stejné závěry byly zjištěny i na výzkumných plochách v jižní Evropě. V rámci analýzy vlivu redukce podkorunových srážek na růst pařeziny bylo zjištěno, že tloušťkový přírůst za celé sledované období u obou druhů dřevin nebyl tímto faktorem ovlivněn, stejně tak ani výškový přírůst a vlhkost půdy. Část týkající se půdní respirace CO2 byla vyhodnocena následovně: těžební zásah pozitivním způsobem ovlivnil půdní vlhkost, jak již bylo řečeno výše, ale k ovlivnění půdní respirace CO2 těžebním zásahem nedošlo. Druhý studovaný faktor – redukce podkorunových srážek – však ovlinil půdní respiraci CO2 tak, že došlo k jejímu poklesu. V neposlední řadě bylo zjištěno, že výzkumná plocha lesa nízkého dosahovala téměř stejných hodnot půdní respirace CO2 jako plocha nepravé kmenoviny. Závěrem lze říci, že výchovné těžební zásahy v mladé pařezině vedou ke zvýšení dostupné půdní vody. Téma dostupnosti vody bude v budoucnu aktuální především v nižších nadmořských výškách, které jsou dřeviny senzitivní na vysoké teploty vzduchu a stres suchem. Nutno zmínit, že mladší vývojové fáze porostů vykazují zvýšenou citlivost na deficit vody, který je způsoben suchem. Pařeziny díky, své výmladné schopnosti, mohou být tedy vhodným hospodářským tvarem v listnatých porostech v nižších nadmořských výškách v měnících se podmínkách klimatu.
|
|
|
Tloušťkový přírůst výstavkových dubů ve středním lese
Kollanda, Viktor
Práce měla za cíl zhodnotit tloušťkový přírůst výstavkových dubů ve středním lese v závislosti na míře uvolnění, stanovišti a věku porostů. Dále měla za úkol posoudit rozdíly v přírůstu, způsobené rozdílným působením těchto faktorů. Výpočty a analýzy dat byly zpracovávány pomocí programu MS Excel. Výsledkem těchto výpočtů, je grafické zhodnocení přírůstu zkoumaných jedinců, potažmo jejich reakce na míru uvolnění při působení dalších již zmíněných faktorů. V testech a grafech byla prokázána závislost přírůstu na zkoumaných faktorech. Stromy vykázaly vyšší přírůst na plochách se zásahem, ale ze statistického hlediska nezáleželo na jejich intenzitách. Věk porostů, který se zkoumal na jedné edafické kategorii, byl taktéž významným ukazatelem. Mezi jednotlivými edafickými kategoriemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly.
|
host ::
RSS.