Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí3 - 12další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomické zhodnocení účinku vybraných hnojiv se stabilizovaným dusíkem u pšenice ozimé
Sapák, Antonín
Cílem předkládané kvalifikační práce bylo zhodnocení aplikace vybraných hnojiv s dusíkem a sírou na výnos zrna, kvalitu produkce pšenice ozimé a dopadu jejich užití na ekonomiku pěstování této obilniny. Jejich testování bylo realizováno v rámci jednoletého polního experimentu. V pokusu byly ověřovány vybrané kombinace hnojiv obsahující různé formy N, N-hnojiv se sírou a hnojiv aditivovaných inhibitory přeměny dusíku. Hnojiva byla aplikována ve vybraných termínech regeneračního, produkčního a kvalitativního hnojení. V celkové dávce na úrovni 159 kg/ha N. Výrazně nejlepších výsledků dosáhla N hnojiva s inhibitory ureázy a inhibitorem nitrifikace – Urea Stabil a Alzon Neo. Jejich aplikace zvýšila výnos (Alzon Neo) a následně i ekonomiku pěstební technologie pšenice (Urea Stabil). Propad výsledků v pokusu byl zaznamenám u hnojiv obsahujících síru (Ensin a DASA). Nízký výnosový efekt byl zjištěn po aplikaci hnojení LAD + LAD + DAM 390. U všech testovaných variant hnojení byla dosažena potravinářská kvalita E. Výsledky této práce potvrzují příznivý vliv hnojiv aditivovaných inhibitory ureázy a nitrifikace aplikovaných v jednotné dávce při regeneračním hnojení pšenice ozimé. Ve variantě s využitím jednotné aplikace hnojiva s inhibitorem ureázy (Urea Stabil) generovala ekonomika pěstební technologie zvýšení výnosu v Kč/ha až o 37 % rel.
Vliv dusíkato-sirného hnojiva s inhibitorem nitrifikace na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé
Vícha, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá vlivem síry v dusíkatém hnojivu, termínem jeho aplikace a aplikace dusíkato-sirného hnojiva s inhibitorem nitrifikace na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Z kvalitativních znaků byla sledována objemová hmotnost, dusíkaté látky, lepek a sedimentační hodnota. Výzkum byl prováděn formou maloparcelkového polního pokusu v hospodářských letech 2015/2016, 2016/2017 a 2017/2018 na dvou rozdílných lokalitách. První lokalita se nachází na jižní Moravě na Polní pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích a druhá na Výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně na Vysočině. Do výzkumu bylo zařazeno pět různých variant: 1. Nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA 26-13 + LAD, 4. LAD + DASA 26-13 a 5. LAD + ENSIN (DASA 26-13 s inhibitorem nitrifikace). Výsledky ukazují, že vliv hnojiv byl ovlivněn průběhem počasí v daných letech, kdy došlo v hospodářském roce 2016/2017 o navýšení výnosu o 30 % oproti předchozímu ročníku. Výnos byl také ovlivněn lokalitami, na kterých byl výzkum prováděn. Rozdíl byl také mezi jednotlivými variantami hnojení, kdy nejlépe vyšla varianta LAD + ENSIN s průměrným výnosem 8,18 t/ha. U kvalitativních parametrů zrna byly rozdíly mezi jednotlivými ročníky, lokalitami a variantami hnojení, avšak některé hodnoty nesplňovaly normy pro potravinářskou pšenici, tak je celkově pšenice hodnocena jako krmná, protože nebyly splněny hodnoty u objemové hmotnosti zrna ozimé pšenice. Ekonomický zisk nejlépe vyšel u varianty LAD + ENSIN, kde se nakonec projevila úspora za přejezdy a množství aplikovaných hnojiv.
Vliv termínu aplikace stabilizovaného dusíkato-sirného hnojiva na výnos a olejnatost řepky ozimé
Lančová, Taťána
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě řepky ozimé na výnos a olejnatost semene. Práce zkoumá, zda je výhodnější užití těchto hnojiv oproti hnojivům klasickým. Problematika byla řešena formou tříletého maloparcelkového pokusu na pokusných stanicích v Žabčicích a ve Vatíně. Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. DASA + DASA, 4. ENSIN a 5. LAD + ENSIN. Hnojiva LAD a DASA byla použita v dělené aplikaci a v II. produkčním hnojení byla doplněna dávkou 150 l.ha-1 DAM 390. Čtvrtou variantou byla jednorázová dávka stabilizovaného hnojiva ENSIN. ENSIN byl také přidán k LAD, kdy bylo provedeno regenerační hnojení pomocí LAD a produkční hnojení hnojivem ENSIN, které tvořilo asi 60 % z celkové dávky N. Celková dávka dusíku na hnojených parcelkách byla 194 kg.ha-1. U jednotlivých variant nebyl zjištěn statisticky významný vliv hnojiv s inhibitory na výnos semene. Nejvyšších výnosů dosáhla varianta DASA + DASA s výnosem 2,80 t.ha-1. Podobných hodnot dosáhly varianty LAD + ENSIN (2,75 t.ha-1), ENSIN (2,72 t.ha-1) a LAD + LAD (2,67 t.ha-1). Nejnižší výnos pak vydala nehnojená varianta s výnosem 2,54 t.ha-1. Stabilizovaná hnojiva neměla statisticky průkazný vliv ani na olejnatost semene. Nejvyšší olejnatosti dosáhla nehnojená varianta (42,91 %), dále ukázalo dobrou olejnatost použití hnojiv LAD + ENSIN (42,44 %). U ostatních variant ENSIN (42,27 %), LAD + LAD (42,18 %) a DASA + DASA (42,16 %) byla zjištěna podobná olejnatost semene.
Vliv dusíkato-sirných hnojiv s humáty na výnos a kvalitu pšenice ozimé
Dostal, Tadeáš
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku humátu do dusíkatých hnojiv se sírou na výnos a kvalitativní parametry pšenice ozimé. Pokus byl dvouletý a byl prová -děn v hospodářském roce 2015/2016 a 2016/2017 na dvou lokalitách, v Žabčicích a Vatíně formou maloparcelkového polního pokusu. Z důvodu vysokého počtu faktorů byly zpracovány dvě vícefaktorové analýzy při statistickém hodnocení. V pokusu byly hodnoceny a sledovány následující varianty: DASA (dusičnan amon-ný se síranem amonným), DASAMAG (dusičnan amonný se síranem amonným a mag-nezitem) a MAGNISUL (dusičnan amonný se síranem amonným a magnezitem) s jejich analogiemi DASA H, DASAMAG H a MAGNISUL H, kde byl přidán humát ve formě lignitu. Hnojiva byla aplikována ve dvou termínech, a to buď regeneračně nebo pro-dukčně. Nejvyšších statistických rozdílu bylo dosaženo u faktorů lokality a roku. V Žabčicích bylo dosaženo vyšších průměrných výnosů než ve Vatíně (rozdíl činil 0,45 t/ha respektive 5,7 %). V roce 2017 bylo zaznamenáno vyšších průměrných výnosů oproti roku 2016 (rozdíl činil 1,86 t/ha respektive 26,1 %). V Žabčicích i v roce 2017 byly zaznamenány vyšší průměrné hodnoty kvalitativních parametrů. Na základě vý-sledků lze konstatovat, že nejlepší průměrné výnosy i ostatní sledované parametry byly v Žabčicích 2017. Mezi jednotlivými variantami s přídavkem humátu a bez něj se nepro-kázaly statistické rozdíly. Nejvyšší průměrný výnos byl dosažen u varianty DASA. Pou-ze varianta MAGNISUL H dosáhla vyššího výnosu oproti variantě MAGNISUL (rozdíl byl minimální 0,2 %). MAGNISUL H jako jediný dosahoval vyšší průměrné objemové hmotnosti a sedimentační hodnoty oproti analogii bez přídavku humátu. Termín aplikace se neprojevil jako statisticky průkazný.
Vliv inhibitoru ureázy v hnojivu na výnos a kvalitu brambor
Juhás, Petr
Předložená diplomová práce se zabývá zjištěním vlivu hnojiva s inhibitorem ureázy na výnos a kvalitu brambor u konzumních odrůd brambor. Odrůdy určené pro vybraný polní pokus byly vybrány podle rozdílné délky vegetační doby. V polním pokusu byla použita odrůda Karin, jenž se řadí mezí rané odrůdy a Red Anna, jenž se řadí mezi polorané odrůdy. Získané výsledky byly z dvouletého polního pokusu, kdy byly zakládány v letech 2013 a 2014 na polní pokusné stanice Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna.
Vliv hnojení močovinou a UreaStabil na výnos a kvalitu brambor
Pospíšilová, Markéta
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých dávek hnojení močoviny a hnojiva UreaStabil na výnos, velikostní třídění hlíz a kvalitu brambor. Polní pokus byl řešen na pracovišti Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě - výzkumné stanici Valečov (Valkom s.r.o.) v letech 2013 -- 2014. Bylo sledováno 7 variant hnojení ve 4 opakováních o různých dávkách aplikace dusíkatých hnojiv močoviny a UreaStabil v porovnání s nehnojenou kontrolní variantou. Pro srovnání byly použity dvě odrůdy brambor s různou délkou vegetační doby - raná Karin a poloraná Red Anna.
Vliv aplikace různých dusíkatých hnojiv na slámu na obsah rostlinám přístupného dusíku v půdě
Pliska, Radim
Práce se zabývá vlivem aplikace různých dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy pšenice ozimé na obsah dusíku přístupnému rostlinám v půdě. Tato problematika byla řešena v hospodářském roce 2013/2014 jako maloparcelkový polní pokus na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna. V pokusu bylo zařazeno 7 variant dusíkatých hnojiv (Síran amonný granulovaný, Močovina, DAM 390, ALZON 46, DAM 390 + PIADIN 0,5 l/ha, DAM 390 + PIADIN 1 l/ha, NPK 15-15-15) a nehnojená kontrola ve třech opakováních. Každé hnojivo bylo aplikováno ve dvou dávkách (45 a 70 kg N/ha ). Vliv různých variant byl hodnocen při dvou zpracování půdy -- orba do hloubky 24 cm a minimalizace (kypření) do hloubky 15 cm. Hodnocen byl obsah minerálního dusíku v půdě. Očekával se rozdílný účinek jednotlivých variant hnojiv, ale jednotlivé varianty hnojiv nebyly statisticky průkazné. Jako statisticky průkazné se ukázal vliv zpracování půdy. Na variantě orba se hodnota minerálního dusíku pohybovala v rozmezí od 8,90 až 16,20 mg/kg. Nejnižší hodnota byla zjištěna na variantě číslo DAM 390 + PIADIN (1 l/ha) a nejvyšší hodnota na variantě DAM 390 + PIADIN 0,5 l/ha. U varianty minimalizace byla hodnota minerálního dusíku mezi čísly 5,49 až 7,76 mg/kg. Nejnižší hodnota byla zjištěna na variantě ALZON 46 a nejvyšší na variantě Močovina.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí3 - 12další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.