Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí29 - 38další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium vlivu fytohormonů a ektomykorhizních hub při maturaci a konverzi somatických embryí jehličnanů
Filippova, Mariia
Tato práce pojednává o studiu vlivu různých fytohormonů, především kyseliny abscisové na chod maturace a auxinu i giberelinu na chod konverze dvou druhů jehličnanů, Abies alba a Picea abies, často používaných jako materiál při zkoumání somatické embryogeneze. Každý genotyp preferuje určitou koncentraci ABA. Pro buněčné linie Abies alba jsou nejúčinnější 15 uM a 45 uM, pro Picea abies -- 15 uM a 30 uM ABA. Auxin (IBA) a giberelin (GA3) nepodpořily růst kořenů u Abies alba. Byla sledována také interakce mezi houbovými kulturami Paxillus involutus a Amanita muscaria a embryí během konverze. Houbová kultura Paxillus involutus měla velmi vysokou rychlost růstu na konverzním médiu. Houbová kultura Amanita muscaria rostla velmi pomalu. Efekt hub na konverzi nebyl prokázán.
Studium konverze somatických embryí smrku v rostliny
Psotová, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou somatické embryogeneze u Picea abies. Součástí práce bylo srovnávání životaschopnosti rostlin při použití růstových regulátoru v médiu před procesem maturace a bez nich. Hlavní pozorování vlivů regulátorů bylo zaměřeno na poslední fázi maturace a fázi konverze v rostliny. Výzkum probíhal v laboratořích Mendelovy univerzity v Brně na Ústavu biologie rostlin. U podmínek v počátečních fázích byla uměle udržována temnostní fáze, stabilní teplota vzduchu 23+-2°C společně s umělou cirkulací vzduchu. V následujících fázích byla řízená fotoperioda, stabilní teplota vzduchu na úrovní 23+-2°C s umělou cirkulaci vzduchu v kultivační místnosti. Ve výzkumu se projevil vliv růstových regulátorů u rostlin v konečné fázi maturace. Stejný výsledek byl zjištěný i u konverze v rostliny, kde byl zaznamenán pomalejší vývoj kořenů a nadzemních částí rostlin u varianty s přídavkem regulátorů růstu.
Summer fluxes of nitrous oxide from boreal forest
Macháčová, Kateřina ; Pihlatie, M. ; Halmeenmäki, E. ; Pavelka, Marian ; Dušek, Jiří ; Bäck, J. ; Urban, Otmar
Boreal forests cover almost one-third of the global forest area, and results of soil measurements show them to be a natural source of the important greenhouse gas nitrous oxide (N2O). Nevertheless, N2O fluxes from boreal tree species have been excluded from calculations of N2O exchanges from forest ecosystems. Therefore, our objective was to quantify and scale up the N2O fluxes from stems of mature silver birch (Betula pendula), Scots pine (Pinus sylvestris), and Norway spruce (Picea abies), as well as from the forest floor of a boreal forest in Finland during June and July 2014. This study shows that boreal tree species emit N2O from their stems under natural field conditions and significantly contribute up to 8% of forest floor fluxes of N2O. Spruce trees seem to be the strongest N2O emitter among the studied tree species. Moreover, the N2O flux rates from both coniferous tree species increased with decreasing soil water content. This study highlights the necessity to include N2O fluxes from trees within the total greenhouse gas budget of forest ecosystems.
Projekt obnovy kalamitních holin a chřadnoucích porostů smrku ztepilého
Vlk, Jiří
Bakalářská práce se zabývá obnovou holin a chřadnoucích porostů smrku ztepilého Picea abies (L., Karsten, 1881) ve zvolené lokalitě VLS Lipník nad Bečvou - v lesním dílci Anglické parky v jihovýchodní části Libavé. Práce ve své první části obsahuje charakteristiku zájmové lokality včetně zhodnocení stávajícího stavu porostů. V další kapitole práce nastiňuje a analyzuje potenciální příčiny a stresory vedoucí k současnému stavu zájmové lokality. Praktickou část práce tvoří komplexní projekt obnovy holin, který řeší přípravu stanoviště, návrh dřevinné skladby a způsob zalesnění a následná ochranná opatření do doby zajištění kultur. Práce se v praktické části dále zabývá lesnickými zásahy v jednotlivých porostních skupinách s cílem zlepšit stabilitu Anglických parků. V závěru se práce věnuje ekonomické stránce projektu se zaměřením na přímé ekonomické náklady, které v případě zvolených dvou holin pro srovnání rozpracovává ve dvou variantách -- varianta s oplocením vybraných holin a varianta bez oplocení.
Možnosti využití kapalných přípravků s růstovými stimulátory a organickými fungicidy pro eliminaci václavky na stanovištích definovaných půdně nutričními poměry 5. a 6. LVS
Dujka, Petr
Nejvíce zastoupenou hospodářskou dřevinou v ČR je již po několik desetiletí smrk. V souvislosti s jeho masivním rozšiřováním mimo ekologicky optimální prostředí dochází k ohrožení vitality působením abiotických a biotických faktorů. Do druhé skupiny lze zařadit houby čeledi václavkovité (Armillariae). Bakalářská práce se v teoretické části zabývá popisem a ekologií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) a václavky smrkové (Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink), praktická část se zaměřuje na terénní odběr a následné laboratorní analýzy vzorků z výzkumné plochy Solná hora v pohoří Zlatohorská vrchovina. Popis shrnuje dosavadní výzkum účinnosti organických fungicidů na inhibici růstu mycelia václavky, dále jsou uvedeny výsledky aktuálního testování přípravku Fungil testy in vitro. Závěry práce jsou zaměřeny na praktické využití poznatků v lesnickém managementu.
Vliv srážkových a teplotních poměrů v období 1961–2100 na možnosti pěstování smrku ztepilého v ČR
Cudlín, Pavel ; Štěpánek, P. ; Macků, J. ; Kohout, M. ; Rožnovský, J.
Pro zjištění pravděpodobnosti rozpadu smrkových ekosystémů vlivem klimatické změny, byly nejprve spočítány pro dva hlavní klimatické parametry (teploty a srážky) a dva klimatické extrémy (délka suchých období a počet tropických dnů) prostorové průměry pro všechny lesní vegetační stupně (LVS), vyskytující se v jednotlivých přírodních lesních oblastech (PLO). Riziko rozpadu pro hlavní typy vývoje lesa pro jednotlivé LVS v rámci PLO bylo odhadnuto na základě srovnání klimatických parametrů v 5 obdobích (1961–2099). Pro období A (1961–1990) a B (1991–2009) byla použita data z měřicích stanic, pro období C (2010–2039), D (2040–2069) a E (2070–2099) byla data získána z klimatického modelu ALADIN-Climate/CZ. Tento postup umožnil rozlišit pro jednotlivá období tzv. “teplé” PLO, které již alespoň v některých klimatických parametrech překročují ekologickou valenci smrku pro dané období,a “studené PLO”, které ještě těmto nárokům vyhovují.
Extrémní šířkové přírůsty smrku na gradientu nadmořské výšky na Šumavě a jejím podhůří
ČEJKOVÁ, Alžběta
Extrémní šířkové přírůsty smrku byly analyzovány pro období 79 let (1922-2000) na gradientu nadmořské výšky (376-1221 m n. m.) v oblasti Šumavy a jejího podhůří. Srovnání extrémních přírůstů tzn. významných let ukázalo specifickou vazbu na jednotlivé výškové zóny. Negativní významné roky byly obvykle vyvolány letním suchem v nízkých nadmořských výškách a chladným a deštivým létem ve vysokých polohách. Tyto dva hlavní limitující faktory se kombinují ve středních polohách. Porozumění výskytu extrémních přírůstů na výškovém a geografickém gradientu lze využít jako jeden z dalších indikátorů v dendrochronologickém datování a určení původu výskytu použitého dřeva v této oblasti.
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
The role of wood decay fungi in the dynamics of a mountain spruce forest
POUSKA, Václav
Práce je zaměřena na ekologické nároky dřevokazných hub a jejich vztahy ke struktuře a vývoji lesů. Vztahy hub k vlastnostem dřeva a lesních porostů byly zkoumány ve středoevropských horských smrčinách. Přístup na úrovni ploch byl zvolen k porovnání obecného uspořádání rozmanitosti hub v jednom lesním porostu a také v různých porostech. Analýza struktury porostů posloužila jako základ pro přístup na úrovni ploch. Přístup na úrovni substrátu byl zvolen ke studiu ekologických nároků jednotlivých druhů a jejich společenstev. Také byl zkoumán vliv vlastností dřeva (včetně hub a jejich hnilob) na obnovu smrku na ležících kmenech.
Efektivita využití vody-různé způsoby výpočtu
Slípková, Romana
Množství vytvořené biomasy na jednotku spotřebované vody nazýváme efektivitou využití vody (angl. WUE). Porosty smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst) s hustotou 1820 jedinců ha-1 (FS) a s hustotou 2440 jedinců ha-1. (FD) na terénním pracovišti Bílý Kříž byly sledovány v růstové sezóně 2003. WUE (g.l-1) byla vypočtena jako podíl přírůstu nadzemní biomasy definovaném dvěma způsoby a transpirace. Přírůst nadzemní biomasy byl vypočten (I) přímým odvozením přírůstu z alometrického vztahu TB a výčetní tloušťky (TBI) a (II) součtem biomas kmenů (SB), větví (BB) a listoví (LB) odvozených zvlášť. Průměrná efektivita využití vody WUEI byla u porostu FS 6,5 g/l a FD 14,0 g.l-1; v případě WUEII FS 4,9 g.l-1 a FD 10,1 g.l-1, rozdíly nebyly statisticky významné. Přísušky se projevily poklesem WUETBI způsobeným hlavně zmenšením objemu kmene a ne WUE jako takové. WUETBII je tedy pro výpočet dlouhodobé WUE vhodnější.
Plný tet: Slípková_SylvaNet WoodNet 2010 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí29 - 38další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.