|
|
Rizikově se chovající děti a jejich rodinné zázemí
KULHÁNKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rizikového chování u dětí v závislosti na jejich rodinném prostředí. Do jaké míry rodiče, a rodinné zázemí, ve kterém děti žijí, ovlivňuje jejich chování, hodnoty a postoje ve vztahu k rizikovému chování. Teoretická část je věnována rodině jako instituci a vztahové síti a projevům a podstatě rizikového chování u dětí. Praktická část sleduje, zda výskyt užívání legálních, případně nelegálních návykových látek v rodinném prostředí ovlivňuje chování dětí. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké zkušenosti mají děti ze Základní školy v Chlumčanech a děti z Dětského diagnostického ústavu v Plzni s kouřením cigaret a konzumací alkoholu. Do jaké míry si uvědomují nebezpečí skryté v návykových látkách a jak hodnotí jejich rizikovost ve vztahu ke své zkušenosti. Z tohoto šetření jsou vyvozeny určité závěry.
|
|
|
Sportovní skupinové aktivity mladých jako prevence negativních sociálních jevů
PLŠKOVÁ, Alice
Práce se zabývá prevencí negativních sociálních jevů u dětí mládeže pomocí sportovních aktivit. Zkoumá vliv sportu a pohybových aktivit na člověka a společnost, na volný čas dětí mládeže a jeho smysluplné využití. Popisuje vývoj dítěte a s tím související negativní či patologické jevy. Charakterizuje delikvenci a rizikové faktory, které ovlivňují chování dětí a mládeže a mohou vést až ke kriminalitě. Mezi hlavní vlivy na dítě můžeme řadit rodinu, vrstevníky, média. Praktická část přibližuje některé prostředky prevence a preventivních programů. Popisuje tři organizace: Aerobic Centrum Pardubice, Kulturní dům Dubina a Základní školu Horní Jelení, kde jsou pro děti a mládež připraveny sportovní aktivity, které kromě smysluplného využití volného času podporují rozvoj osobnosti, zdravý životní styl a socializaci a interakci dětí a mládeže. Celkově jsou sportovní a pohybové aktivity jedním z hlavních prostředků využití volného času dětí preventivním způsobem a snižování rizika negativních sociálních jevů.
|
|
|
Práce preventisty sociálně patologických jevů na základní škole
GÜNTEROVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena v prvé řadě na zmapování situace školních metodiků prevence na 2. stupni ZŠ. V druhé řadě se zabývá zjištěním aktuální situace projevů rizikového chování. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá základními pojmy spojenými s danou problematikou. V praktické části se za pomoci dotazníkového šetření zjišťoval aktuální stav projevů rizikového chování i postavení, náplň práce a materiální zázemí školních metodiků prevence druhého stupně ZŠ.
|
|
|
Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování
RŮŽIČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování reaguje na v současné době diskutované téma nízkého stupně dosaženého vzdělání a kvalifikace romských komunit a zároveň vysokou míru výskytu rizikového chování především u romských dětí a mládeže žijících v sociálně vyloučených lokalitách. V teoretické části se věnuji problematice vzdělávání Romů, včetně mimoškolního vzdělávání a dále specifikům romské rodiny, jakožto primárního socializačního činitele. Následně vymezuji vybrané formy rizikového chování, se kterými se děti nejčastěji setkávají. Cílem bakalářské práce bylo popsat působení programu doučování v SaSM - DDM ČB na školní prospěch romských dětí a jejich povědomí o rizikovém chování. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že program doučování má smysl pouze v dlouhodobém časovém horizontu ve smyslu efektu na školním prospěchu. Trvale ovšem působí na zvyšování sebevědomí respondentů, díky němuž se ve škole při vyučování nebojí hlásit, zároveň si připadají úspěšnější. Středisko se dále zapojuje v oblasti primární prevence rizikového chování. Snahou pracovníků je naučit respondenty aktivně a smysluplně využívat svůj volný čas. SaSM - DDM ČB nabízí alternativu trávení volného času rizikovým způsobem. Přínosem této práce je, vedle výsledků výzkumu a stanovení výzkumných hypotéz, poukázání na důležitost nestátních neziskových organizací, které pomáhají romským dětem v oblasti prevence rizikového chování a mimoškolního vzdělávání.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Využití volnočasových aktivit romských dětí a mládeže jako prevence sociálně patologických jevů v SaSM - DDM ČB
ZIMANDLOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce, jejímž tématem je využití volnočasových aktivit v rámci Salesiánského střediska v Českých Budějovicích (přesněji jeho odloučeného pracoviště Kontaktního centra Maják) jako prostředku prevence rizikového chování, se zabývá problematikou rizikového chování u cílové skupiny romských dětí a mládeže a jeho prevencí. Teoretická část bakalářské práce seznamuje s teoretickými východisky pedagogiky volného času a sociální pedagogikou. Dále je zde také okrajově popsána problematika romské menšiny (např. nízká vzdělanost Romů, která výrazně ovlivňuje výskyt rizikového chování), poslání a preventivní principy Salesiánského střediska v ČB a vybrané oblasti rizikového chování a jejich možná prevence. Cílem práce byla identifikace potenciálu využití volnočasových aktivit jako jedné z možností prevence rizikového chování u romských dětí v rámci SaSM - DDM ČB. V praktické části bakalářské práce je použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v prostředí odloučeného pracoviště Salesiánského střediska v ČB - Kontaktního centra Maják. V průběhu výzkumu bylo osloveno třináct respondentů ve věku 7 až 13 let. Na základě výsledků získaných v průběhu vlastního výzkumu lze říci, že preventivní aktivity, které probíhají v rámci volnočasových aktivit Střediska, jsou z velké části zaměřeny spíše obecně na problematiku rizikového chování nežli na konkrétní případy rizikového chování vyskytujícího se u dané skupiny romských dětí a mládeže. Naprostou většinu aktivit realizuje organizace prostřednictvím svých zaměstnanců. Preventivní programy připravené pro cílovou skupinu probíhaly především formou přednášek a využití alternativních metod je zde zcela opomenuto, ačkoli je v povědomí zaměstnanců organizace jako nutné. Ze získaných výsledků vlastního výzkumu lze tedy vyvodit následující hypotézy: H1: Preventivní programy Střediska mají obecné zaměření. H2: Středisko má povědomí o rizikovém chování svých klientů, ale preventivní aktivity nejsou cíleně připravovány jako reflexe tohoto chování. H3: Jsou upřednostňovány preventivní aktivity připravené v rámci Střediska nad aktivitami na zakázku ze strany nezávislých osob/organizací. H4: Alternativní metody v rámci preventivních aktivit nejsou upřednostňovány
|
|
|
Vybrané rizikové chování na středních školách v regionu Domažlice
ČERNÁ, Pavlína
Tématem této bakalářské práce je Vybrané rizikové chování na středních školách v regionu Domažlice. Rizikové chování je jev ohrožující společnost napříč všemi kulturami. Jeho negativní důsledky mohou být ještě více znásobeny, pokud k jeho výskytu dochází v mladistvém věku. Pod jeho vlivem je u dospívajících ohrožen jejich zdraví vývoj. Zasahuje do stránky biologické, psychické i sociální a to nejen v době, kdy se adolescent chová rizikově, ale i v době budoucí, kdy jedinec musí nést následky tohoto jednání. Práce zahrnuje část teoretickou, kde jsou stručně charakterizovány vybrané formy rizikového chování současně s protektivními faktory, které na tento druh chování mají výrazný vliv. Praktická část vymezuje určené cíle a popis vlastního výzkumu, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Výskyt rizikového chování nelze zcela eliminovat, avšak lze jej alespoň snížit či jeho počátek oddálit. K tomu slouží primární prevence. Jako jeden ze základních nástrojů evaluace prevence lze využít monitoring rizikového chování, na který je zaměřena praktická část této práce. Výzkum byl prováděn na středních školách v regionu Domažlice. Jednalo se o typy škol s různým zaměřením ? gymnázium, obchodní akademie a střední odborné učiliště. Data od studentů těchto škol byla sbírána kvantitativně prostřednictvím dotazníkového šetření. Respondentům byly dotazníky rozdány ve školním prostředí. Velký důraz byl kladen na anonymitu dotazníku a ubezpečení respondentů, že se jimi vyplněný dotazník nedostane do rukou žádné z blízkých autorit. Z tohoto důvodu byla i vyloučena přítomnost autority při vyplňování dotazníku. Takto měla být zajištěna co nejvyšší validita dat. Na základě získaných dat byly potvrzeny předem stanovené hypotézy. Cílem výzkumu bylo zmapování výskytu vybraného rizikového chování na středních školách v regionu Domažlice. Jako první z dílčích cílů byla stanovena komparace zapojení respondentů do rizikového chování u chlapců a dívek. Druhým dílčím cílem bylo porovnání výskytu rizikového chování na jednotlivých typech škol. Z výzkumu je patrné, že nelze komplexně určit, zda se více či méně vyskytuje rizikové chování u chlapců či dívek. Lze pouze konstatovat, že některé vybrané jevy jsou více typické pro mužské pohlaví druhé pro ženské pohlaví u jiných je zastoupení srovnatelné. V případě sledování rizikového chování na jednotlivých typech škol, výrazně více převyšuje výskyt nežádoucích jevů na středním odborném učilišti ve srovnání s ostatními typy škol. Region Domažlice svým výskytem dospívajících chovajících se rizikově odpovídá republikovému průměru. Výsledky práce lze využít k realizaci efektivní primární prevence, pro potřeby dalších výzkum a v neposlední řadě i jako teoretický rámec pro výuku v této oblasti.
|
|
|
Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram
ŠVŮGEROVÁ, Hana
Název mé bakalářské práce zní Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram. Primární prevence si klade za cíl předcházet vzniku rizikového chování nebo první zkušenost s ním oddálit do co nejpozdějšího věku. Cílem je zabránit zvyšování výskytu rizikového chování. Primární prevence je ve školním prostředí zajišťována školními metodiky prevence, kteří vybírají pro své žáky a studenty preventivní aktivity, jimiž se snaží zlepšit jejich sociální dovednosti. Rizikové chování je takové chování, v jehož důsledku dochází k nárůstu sociálních, zdravotních a dalších rizik. Primární prevence by se měla zaměřit zejména na tyto oblasti: užívání návykových látek, šikana a kyberšikana, netolismus, gambling, HIV/AIDS či poruchy příjmu potravy. Dalšími jevy, kterým se snaží prevence předcházet, jsou politický a náboženský extremismus, projevy rasismu a xenofobie. K zajištění primární prevence využívají školy služeb poskytovatelů, kteří nabízí prevenci pomocí různých forem. Aby byla primární prevence efektivní, měla by být dlouhodobá a kontinuální. Její působení by se mělo objevit 2 ? 3 roky před prvním kontaktem s konkrétním jevem. Mezi méně účinné formy patří jednorázové aktivity, jako jsou například přednáška či beseda, které v programu nevyužívají potenciálu cílové skupiny. Cílem mé bakalářské práce je zjistit dostatečnost poskytovatelů primární prevence vybraného rizikového chování a provést evaluaci primární prevence na školách v městě Příbram. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně a doplněn pro ověření dat a údajů kvalitativně, metodou dotazování technikou polořízeného rozhovoru. Hlavní část výzkumu byla zajištěna prostřednictvím obsahové analýzy dat z minimálních preventivních programů ve vybraných základních a středních školách. Za stěžejní výsledky považuji fakt, že školy v městě Příbram nerealizují prevenci všech typů rizikového chování dle metodického pokynu MŠMT ČR. Nejčastěji je prevence zajištěna v oblastech užívání návykových látek a onemocnění HIV/AIDS. Naopak minimálně je prevence prováděna v případech kybeřšikany, netolismu, gamblingu a poruch příjmu potravy. Na základních školách přichází prevence pozdě. Z rozhovoru se školními metodiky prevence jsem zjistila, že nejčastější důvod, proč školy v těchto oblastech nedělají prevenci, je domněnka nepotřebnosti tématu či představa zbytečnosti a pozdního zásahu preventivních aktivit. Na nedostatek poskytovatelů primární prevence v Příbrami upozornili pouze dva metodici prevence, což se týká především problematiky šikany a kyberšikany, alkoholu a rasismu a xenofobie. Na tomto základě se domnívám, že skutečnost, že školy nedělají primární prevenci všech typů rizikového chování, není způsobena nedostatkem poskytovatelů. Jako možné řešení stávající situace na školách vidím zejména pevnější zakotvení primární prevence v legislativě České republiky. Výsledky mojí práce mohou posloužit jako podklad pro zkvalitnění primárně preventivního dění na jednotlivých školách v městě Příbram, pro potřeby dalšího výzkumu či jako materiál pro laickou veřejnost zajímající se o prevenci.
|
|
|
Komparace vybraného rizikového chování u žáků Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Komparace vybraného rizikového chování u žáků Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu. Rizikové chování není problémem pouze České republiky nebo Evropy, ale je to problém celosvětový. V jeho důsledku dochází k narušení normálního vývoje jedince v různých oblastech lidského života. Pokud k jeho rozvoji dochází již v nízkém věku, mohou být důsledky ještě závažnější a mohou ovlivnit celý nadcházející život jedince. Rizikové chování zasahuje jak do stránky biologické, tak do stránky psychologické a samozřejmě i do stránky sociální. I přesto v dnešní době věková hranice, kdy se jedinec do rizikového chování zapojuje, klesá. Data pro tuto práci byla zajišťována na podkladě kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Na jejich podkladě byly verifikovány či falzifikovány dříve stanovené hypotézy. Respondenti byli dotazováni ve škole za přítomnosti administrátora, ovšem s vyloučením pedagogů či jiných obdobných jim blízkým autorit, které by mohly ovlivnit validitu sbíraných dat. Práce zahrnuje část teoretickou, která blíže popisuje vybrané druhy rizikového chování, statistické zhodnocení jejich výskytu a také charakteristiku období života, ve kterém se respondenti právě nacházejí. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán průběh vlastního výzkumu a také diskutování s autory, z nichž jsem čerpala. Cílem výzkumu bylo zmapování výskytu vybraných druhů rizikového chování u žáků druhého stupně Základní školy a Základní školy praktické v Rapšachu a následně získaná data vzájemně komparovat. Z výzkumu je patrné, že určitý druh rizikového chování je více typický pro chlapce a jiný pro dívky, stejně tak některé jevy se ve větší míře vyskytují na Základní škole a jiné zase na Základní škole praktické. Není ovšem výjimkou, že některé jevy se vyskytují téměř ve srovnatelném zastoupení u všech dotazovaných respondentů. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, pro výuku, realizaci efektivnějších programů primární prevence, pro potřeby školních metodiků prevence, tvorbu Minimálních preventivních programů aj.
|
|
|
Vybrané módní styly mládeže související s rizikovým chováním
RIGANOVÁ, Veronika
Název mé bakalářské práce je Vybrané módní styly mládeže spojené s rizikovým chováním. U mládeže je hodně důležitá úprava zevnějšku. Úprava zevnějšku je prostředek k vyjádření identity, tímto způsobem dospívající sděluje svému okolí, kým se cítí být. Jelikož se mladí lidé chtějí odlišovat jak od svých vrstevníků, tak dospělých, vyjadřují to nejenom určitým stylem oblečení ale i chováním. Díky tomu mládež často vstupuje do různých subkultur. Subkultura se dá charakterizovat jako kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající, většinové a ?oficiální? kultury. Subkulturu tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s dominantní nebo mainstreamovou společností. Se subkulturami bývá často spojeno různé rizikové chování. Rizikové chování je jev ohrožující společnost napříč všemi kulturami. Ohrožuje zdraví vývoj mladistvého, jak po stránce biologické, psychické a sociální. Cílem mé bakalářské práce je popsat vybrané módní styly mládeže, jejich specifika a znaky v návaznosti na rizikové chování jednotlivých subkultur. V teoretické části jsou popsány vybrané subkultury mládeže, jejich historie, životní styl, hodnoty, typické oblečení Také je zde stručně popsáno rizikové chování, které se v subkulturách vyskytuje. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru s respondenty z řad subkultur mládeže. Z výsledků bakalářské práce lze rozpoznat, že rizikové chování se ve vybraných subkulturách vyskytuje. Ve všech subkulturách se vyskytuje zneužívání návykových látek, jednalo se především o alkohol a marihuanu, která se ovšem vůbec nevyskytovala v subkultuře emo. V subkultuře skinhead se někteří respondenti hlásili k pravicovému extremismu a násilnému chování. Oproti tomu v punkové subkultuře byly příklony k levicovému extremismu a násilnému chování daleko menší. Co se týče hip hopové subkultury a graffiti. Z vybraného vzorku se pouze 1 respondent graffiti věnuje a doposud neměl problémy s policií. Lze tedy usuzovat, že hip hop a graffiti již spolu tolik nesouvisí, jak tomu bylo na začátku, kdy sem tento styl začal pronikat. U gothic subkultury se nepotvrdilo, že sebepoškozování existuje, jako subkulturní norma. V této subkultuře se objevili více než v ostatních subkulturách tělomodifikující praktiky, také se zde vyskytoval satanismu, respondenti ale odmítají jakékoliv spojení s násilnými praktikami, které bývají se satanismem spojovány (týrání zvířat apod.). U emo subkultury se potvrdilo sebepoškozování. 3 respondenti ze 4 s ním mají zkušenosti. Z nichž 2 respondenti začali se sebepoškozováním díky tzv. emo pravidlům, Které se snažili dodržovat, když s tímto stylem začínali. Všichni ze subkultury dodávají, že sebepoškozování se stylem nijak nesouvisí, sebepoškozování není jednou z norem subkultury a také dále vyjadřují odpor vůči těmto tzv. emo pravidlům. Je nutné dodat, že tyto emo pravidla vytvořil člověk, který nepatří do subkultury. Všichni respondenti, kteří se účastnili výzkumu, udávají větší či menší problémy kvůli svému stylu a to i v běžném životě (škola, práce, rodina). Myslím si, že je to díky zkresleným informacím převážně z medií. Výsledky mé práce mohou posloužit jako podklad pro další výzkum, mohou být použity při výuce této problematiky a samozřejmě mohou být využity v rámci efektivní primární prevence.
|
host ::
RSS.