|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu
KADLECOVÁ, Ivana
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu Diplomová práce byla zaměřena na spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. Ošetřovatelství a ošetřovatelský management má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Svět medicíny, ošetřovatelství a zdravotnictví je mimořádně složitým organizačním celkem, který není zcela jistě reprezentován pouze lékaři a sestrami, nicméně právě oni a ony jsou stále dominantními postavami na této scéně. Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat spolupráci sester a lékařů v rámci ošetřovatelského procesu v péči o nemocného z pohledu ošetřovatelského managementu. Druhým cílem práce bylo identifikovat problémové oblasti ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu a třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. V jakých oblastech spolupracují sestry a lékaři v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu? 2. Jakým způsobem sestry hodnotí a vnímají spolupráci s lékaři z pohledu ošetřovatelského managementu? 3. Které problémové oblasti existují ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu ? 4. Jakým způsobem řeší ošetřovatelský management problémové situace ve spolupráci sester a lékařů? Výzkum byl proveden v nemocničním zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity oslovených respondentek. Respondentkami byly dvě vrchní a čtyři staniční sestry z chirurgických a tentýž počet z interních oborů. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory podle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. Sestry a lékaři spolupracují v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu v chirurgických a interních oborech nejvíce ve fázi řešení problémů. Sestry hodnotí spolupráci s lékaři na základě vzájemného respektu, ale vnímají stále převládající dominantní postavení lékařů. Ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu existují problémové oblasti. Ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů nejčastěji hledáním společného řešení. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickému zařízením, ve kterém byl výzkum realizován. Navrhovaly bychom možnost zamyšlení se nad zlepšením vzájemné spolupráce již při studiu lékařů i sester, zavést různá opatření ke zlepšení spolupráce sester a lékařů pořádáním společných seminářů nebo kulturních akcí. Zvýšit povědomí lékařů o ošetřovatelském procesu, kompetencích sester a realizovat další výzkumy, týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Využívání hodnotících technik v ošetřovatelské péči v praxi
KUBÁTOVÁ, Jitka
Cílem této práce bylo zmapovat, jaké hodnotící a měřící techniky jsou využívány v praxi. Toto téma jsem zvolila, protože se zvyšují nároky na samostatnou práci sester a právě hodnotící techniky a škály mohou sestrám v jejich práci pomoci. Kvantitativním šetřením jsme zmapovali pomocí dotazníků názory 354 sester u lůžka a 61 sester managerek z 22 nemocnic České republiky. Zajímalo nás, jaké škály jsou v našich nemocnicích nejrozšířenější a co vede k jejich používání. Jaké vidí sestry problémy při hodnocení pomocí škál, či jaké jim, práce s nimi, přináší výhody.Položili jsme respondentům i otázky týkající se managementu rizik a využívání škál právě v této oblasti. Zda je prevence prvořadým úkolem, kterým se sestry snaží předcházet závažnějším komplikacím, jaké výhody tento systém přináší pacientům.Výsledky šetření by mohly být vodítkem k efektivnímu využívání škál v praxi a námětem pro managerská rozhodnutí při volbě vhodný, akceptovatelných parametrů, které budou vyhovovat nemocným i personálu.
|
|
|
Ošetřovatelství a medicína-partnerské profese
PAVLÍKOVÁ, Lenka
Abstrakt Vztah mezi ošetřovatelstvím a medicínou prochází v posledních letech řadou změn. Optimalizace souhry a kompetencí mezi zdravotnickými profesemi představuje jednu z priorit rozvoje zdravotnického systému. Otázkou, zda ošetřovatelství a medicína jsou partnerskými profesemi v péči o klienty ve zdravotnictví, se zabývá tento výzkum. Cílem práce bylo zjistit, zda ošetřovatelství a medicína lze označit jako partnerské profese v rámci zdravotní péče. Pro naplnění tohoto cíle byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 17 otázek pro lékaře a 18 otázek pro sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 132 respondentů {--} sester, 97 respondentů lékařů. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Z analýzy dat vyplývá, že ošetřovatelství a medicína ještě nelze postavit do úrovně partnerské profese. Dle názoru sester a lékařů partnerský vztah mezi těmito dvěma profesemi má zcela zásadní význam v péči o klienty. Ke zlepšení vzájemných vztahů přispívá vyšší vzdělanost a profesionalita sester. Z výzkumu je patrné, že je nutné se této problematice dále věnovat. Ve výzkumném šetření jsme zmapovali několik oblastí, které podle našeho názoru úzce souvisí s touto tématikou, při výzkumu jsme vycházeli z její teoretické části. Přínosem této práce je zmapování názorů sester a lékařů na problematiku vztahů mezi ošetřovatelstvím a medicínou a zjištění jejich názoru na vliv partnerství těchto dvou profesí ve zlepšení péče o klienty. Dále jsme zmapovali, zda dle názoru sester a lékařů vyšší vzdělání a profesionalita sester přispívá k zlepšení vztahu mezi ošetřovatelstvím a medicínou. Z výzkumu je zřejmé, že si sestry a lékaři uvědomují, že partnerství mezi ošetřovatelstvím a medicínou je pro péči o klienty zcela stěžejní. Pokud se budou snažit vzájemně si důvěřovat, efektivně komunikovat a vzájemně si vážit jeden druhého, z ošetřovatelství a medicíny budou partnerské profese. Výzkumné šetření může posloužit jako podnět k upozornění na problémy ve vztazích mezi ošetřovatelstvím a medicínou, může být návodem jak nalézt řešení. Může být i podnětem k zamyšlení samotným sestrám, lékařům, studentům ošetřovatelských a medicínských oborů a managementu zdravotnických zařízení.
|
|
|
Využití kompenzačních pomůcek nemocnými s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi.
RAZIMOVÁ, Lada
Práce se zabývá se problematikou onemocnění revmatoidní artritida, potřebami nemocného s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi, rolemi sestry v péči o takto nemocné, spoluprácí sestry s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a využitím kompenzačních pomůcek nemocnými v sebeobslužných činnostech. Pro práci byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Cíl 2: Zjistit, v jaké oblasti sebepéče potřebují pacienti s revmatoidní artritidou využít kompenzační pomůcky. Cíl 3: Zjistit, zda jsou kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou dostupné. Cíl 4: Zmapovat, zda mají pacienti s revmatoidní artritidou informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny 4 hypotézy. H 1: Pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Tato hypotéza byla potvrzena. H 2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají kompenzační pomůcky nejčastěji v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. H 3: Kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou jsou dostupné. Tato hypotéza byla potvrzena. H 4: Pacienti s revmatoidní artritidou mají informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Výzkumné šetření probíhalo v revmatologických ambulancích a sdružení Revma liga. Byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků. Výzkumný soubor byl vytvořen ze 131 respondentů. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky v oblasti hygienické péče, vyprazdňování, stravování, oblékání, chůzi a pomůcky jsou pro ně dostupné. Převážná většina nemocných však pomůcky nepotřebuje, nebo je nepoužívá. V souvislosti s výsledky práce a danou problematikou byl vytvořen informační leták určený nemocným s revmatoidní artritidou, který by jim mohl přinést užitečné informace či odkazy. Jako vhodné se nám jeví umístit leták do revmatologických ambulancí. Výsledky práce by mohli přinést další poznatky klientům Revma ligy. Dále by práce mohla sloužit jako výukový materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Standard nefarmakologického tišení a hodnocení bolesti u novorozenců a kojenců
PAVLÁSKOVÁ, Ilona
Význam diplomové práce spočívá zjištění současného stavu hodnocení a tišení bolesti na novorozeneckých a kojeneckých odděleních vybraných nemocnic, zjištění míry používání standardizovaných hodnotících škál pro bolest, zjištění překážek při hodnocení a nefarmakologickém tišení bolesti a zejména pak ve vypracování standardu pro hodnocení a tišení bolesti pro novorozenecká a kojenecká oddělení.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s postpunkčními bolestmi hlavy po výkonu ve spinální anestezii
KŘIVKOVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce bylo odpovědět na otázku, zda ošetřovatelská péče o pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii má vliv na výskyt postpunkčních bolestí hlavy a spokojenost pacientů se spinální anestezií. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část shrnuje současné poznatky o spinální anestezii, popisuje anatomické a fyziologické aspekty, možné komplikace a význam ošetřovatelské péče při tomto druhu anestezie. Podrobně se zabývá syndromem postpunkční bolesti hlavy, mechanismem jeho vzniku, typickými příznaky, jeho léčbou a významem ošetřovatelské péče u pacientů trpících tímto syndromem. Vzhledem k významu edukace v práci sestry je jedna kapitola teoretické části věnována edukaci a edukačnímu procesu. Výzkumná část práce se stává z kvalitativního a kvantitativního šetření. Výzkum byl prováděn na skupině pacientů, kteří byli hospitalizováni na chirurgickém a gynekologicko-porodnickém oddělení Domažlické nemocnice a.s. a podstoupili operační výkon ve spinální anestezii. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníku, který obsahoval 27 otázek. Této části výzkumu se zúčastnilo 78 náhodně vybraných pacientů. Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda pacienti znají problematiku spinální anestezie, jestli se u nich vyskytli komplikace v souvislosti s podáním spinální anestezie, jaká byla jejich informovanost a také celková spokojenost se spinální anestezií. Do kvalitativní části výzkumu bylo zahrnuto celkem 10 pacientů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Skupiny {\clqq}standardně`` edukované a skupiny edukované {\clqq}nadstandardně`` pomocí brožury vytvořené pro tento účel. S každým pacientem byl veden polostandardizovaný rozhovor, který obsahoval 18 otázek. Skupině {\clqq}nadstandardně`` edukovaných pacientů byly navíc položeny otázky na téma přínosu edukační brožury a úplnosti informací v ní obsažených. Skupina {\clqq}standardně`` edukovaných pacientů byla dotazována, zda by měla zájem o edukační brožuru na téma spinální anestezie. Na základě výsledků tohoto šetření je možné odpovědět na základní výzkumnou otázku této práce. Ošetřovatelská péče ovlivňuje výskyt komplikací a spokojenost se spinální anestezií a to v pozitivním významu. Podrobná analýza výsledků ukazuje, že pacienti sice subjektivně necítí žádnou potřebu být edukováni sestrou a o edukační brožuru nemají zájem. Většina pacientů se domnívá, že byla dostatečně informována a o další informace nestojí. Jak však ukazují výsledky kvalitativního výzkumu, ve skupině pacientů, kteří byli sestrou edukováni je vyšší informovanost o metodě, nižší výskyt komplikací, vyšší spokojenost s metodou, lepší dodržování doporučených režimových opatřeních a výrazně nižší stres v souvislosti se spinální anestezií. Edukační brožura je edukovanými pacienty hodnocena jako přínosná a užitečná. Na základě uvedených výsledků bude edukační brožura, která je součástí této práce, zavedena jako standardní edukační nástroj pro pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii v Domažlické nemocnici a.s.
|
|
|
Perspektiva jako strukturální prvek ošetřovatelství
POLÁKOVÁ, Lenka
Perspektiva jako strukturální prvek ošetřovatelství. Jak je patrné z názvu práce zabývala jsem se především perspektivou ošetřovatelství a jejími strukturálními prvky. Již od počátku vzniku bylo ošetřovatelství charakterizováno jistými perspektivními počiny, byly stanoveny strukturální prvky z nichž ten základní, lidský fenomén, zůstal dodnes. Spolupracovala jsem s ženami, které začínaly jako směnové sestry a vypracovaly se až do vedoucích pozic ošetřovatelského managementu, univerzit či ovlivňují vývoj ošetřovatelství svým působením na Ministerstvu zdravotnictví. Jsem přesvědčena, že téma perspektivy ošetřovatelství je velmi aktuální, neboť probíhající změny mohou být dobrým odrazovým můstkem, pro vytvoření lepší perspektivy a podmínek pro rozvoj ošetřovatelství
|
|
| |
|
|
Péče o lůžko jako ošetřovatelský problém
PŘÍHONSKÁ, Lucie
Péče o lůžko je každodenní součástí práce sestry. Úprava lůžka ovlivňuje fyzický i psychický stav pacienta. Do péče o lůžko se zahrnuje jeho úprava, výměna znečištěného prádla a především dezinfekce, která zabraňuje přenosu nozokomiálních nákaz. Cíli práce bylo zmapovat, jakým způsobem sestry pečují o lůžko, identifikovat překážky související s péčí o lůžko a navrhnout podklady pro vytvoření standardů péče o lůžko. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak souvisí doba pobytu pacienta na lůžku s častostí jeho dezinfekce v praxi? 2 výzkumná otázka: Přihlížejí sestry v péči o lůžko z pohledu harmonogramu práce nebo pohodlí nemocného? Výzkumná otázka 3: Jaké překážky se nejčastěji vyskytují při péči o lůžko? Výzkum byl prováděn strukturovaným pozorováním s následným zapisováním do záznamového archu. K doplnění výsledků byla provedena anonymní anketa. Pozorování a ankety se účastnilo 8 sester přítomných na oddělení během výzkumného šetření. Výzkumným souborem se staly sestry z nemocnice následné péče CTM Hospital a.s. v Humpolci. Z výsledků šetření lze na výzkumné otázky stanovit hypotézy. Hypotéza 1: Celková dezinfekce lůžka se provádí po propuštění pacienta. Hypotéza 2: Sestry pečují o lůžko dle harmonogramu práce. Hypotéza 3: Překážkou při úpravě lůžka je nedostatek čistého prádla. Výsledky šetření mohou být poskytnuty managementu oddělení, kde bylo šetření prováděno. Mohou vést ke zlepšení péče o lůžko. Jako výsledek tohoto šetření byl vypracován návrh ošetřovatelského standardu Péče o lůžko. Ten může sloužit ke sjednocení péče o lůžko na jednotlivých odděleních. Určovat zásady a celkový postup při péči o lůžko.
|
host ::
RSS.