|
|
Politické aspekty územní samosprávy – politický systém obcí okresu Klatovy
Černá, Zdeňka ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na ověření uplatnitelnosti teorie vycházející ze závěrů práce Stanislava Balíka, která zobecňuje volební chování při volbách do zastupitelstev obcí a je postavena na analýze volebních dat obcí okresů Šumperk a Jeseník. Cílem práce je ověřit, zda jsou závěry uvedené teorie aplikovatelné při interpretaci výsledků volebního chování a charakteru stranických systémů obcí jiného okresu České republiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou rozpracována teoretická a legislativní východiska a práce Stanislava Balíka. Vlastní práce začíná základní charakteristikou okresu Klatovy, jeho územně správním a demografickým členěním. Jádrem práce je analýza dat Českého statistického úřadu týkající se volebních aktů z let 1994 až 2014. Pozornost je věnována volební účasti v komunálních volbách v závislosti na různých faktorech, dále jsou podrobně rozpracovány výsledky voleb z hlediska navrhujících stran a zastoupení žen v komunální politice. Závěrečné kapitoly obsahují souhrn poznatků za okres Klatovy, srovnání s výsledky práce Stanislava Balíka a posouzení uplatnitelnosti jeho teorie v jiném okresu České republiky.
|
|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Horní Cerekev
Toman, Radek ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem místní samosprávy v obci Horní Cerekev. Práce je koncipována jako případová studie. Tematický rámec práce vychází z roku 1990 do současnosti. Jednotlivé komunální volby zachycuje jako prvek utváření lokálního politického prostředí. Sumarizuje vývoj politické scény v návaznosti na problematiku místní samosprávy. Úvodní část práce v pojetí literární rešerše charakterizuje základní teoretická východiska lokálního prostoru venkovské obce. Vychází z poznatků politologické teorie. Definuje zde souvislosti spojené se specifičností komunálních voleb, základní charakteristiky typologií politické scény obcí, starostenských typů včetně obecního zřízení. Teoretické informace jsou podkladem k praktické části. Přes úvodní socioekonomické ukazatele obce se praktická část práce zaměřuje pomocí řízených polostrukturovaných rozhovorů na zhodnocení lokální politické scény, principy fungování místního stranického systému a identifikaci politických aktérů.
|
|
|
Postavení a úloha starosty v rámci územní samosprávy
Hrabovská, Ladislava ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Práce se zabývá územní samosprávou v České republice, konkrétně normativními povinnostmi starostů a znalostí výkonu jejich funkce. Teoretická kapitola práce vymezuje zejména normativní oblast výkonu a funkce starostů obcí v ČR. Praktická část se soustředí na posouzení povědomí starostů vybraných obcí o svých povinnostech a na reálné možnosti, které mají k získávání informací k výkonu své funkce. Klíčová data jsou získaná formou semistrukturovaného rozhovoru se starosty vybraných obcí. Práce došla k tomu, že informace o svých povinnostech získávají starostové v průběhu své aktivní činnosti. Práce také zhodnotila možnosti vzdělávání.
|
|
|
Právní úprava postavení starosty obce
Procházková, Kristýna ; Borská, Jana (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá právním postavením starosty obce. Práce má dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá historií postavení starosty, pravomocemi, povinnostmi, odpovědností, vztahem starosty s ostatními orgány obce a volbou starosty. Praktická část má dvě části: přímou volbou a současné právní postavení starosty. Vlastní výzkum je založený na dotazníkovém šetření a rozhovorech. Kapitola přímá volba starosty obce obsahuje nahrávané znění zákona a názory starostů na tuto problematiku. Kapitola současné postavení se zabývá názorem starostů na jejich současné pravomoci a odpovědnost, kterou starostové ve funkci mají. Nakonec se výsledky obou častí shrnou do závěru.
|
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
|
|
Návrh vnitropodnikových směrnic obce
Pandulová, Petra ; Martina,, Újezdská (oponent) ; Zábojová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Návrh vnitropodnikových směrnic obce“ se zabývá problematikou vnitropodnikových směrnic v obci Březina a zaměřuje se na jejich aktualizaci a na vytvoření nové směrnice. První část bakalářské práce obsahuje teoretická východiska práce, které definují základní pojmy z oblasti účetnictví a vnitropodnikových směrnic. Další část se zabývá stručnou charakteristikou obce Březina a současným stavem vnitropodnikových směrnic v obci. Ve třetí části práce navrhuji tři vnitropodnikové směrnice z oblasti účetnictví. Jedná se o směrnice k: Systému zpracování účetnictví, Zásobám a k Vedení pokladny.
|
|
|
Úkoly starostů obcí při řešení mimořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji
VITÁK, Ondřej
Každý z nás bydlí a žije v nějaké obci, či alespoň v katastrálním území nějaké obce. Zastupitelstvo každé obce denně řeší mnoho věcí souvisejících s běžným a viditelným chodem obce. Bohužel je občas nutné být připraven také na řešení mimořádné události či dokonce krizové situace. Autor práce si dal za cíl vytvoření sumarizačního dokumentu, který povinnosti starostů obcí související s řešením mimořádných událostí a krizových situací shrne a ulehčí tak starostům dlouhé studování této problematiky. Práce se vztahuje na region Plzeňského kraje, neboť autor práce odtud pochází. K vytvoření takového dokumentu je nutné provést mnoho následujících úkonů. V první řadě je nutné postihnout celý teoretický základ této problematiky. Ten je zakotven v nejrůznějších legislativních dokumentech, souhrnně nazvaných "krizová legistativa". Zpracování legislativních dokumentů je provedeno do takové podoby, aby odpovídalo tématu práce a neobsahovalo zbytečné informace nad rámec tématu. Práce nese název "Úkoly starostů obcí při řešení mimmořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji." Součástí řešení mimořádné události či krizové situace je však také příprava na jejich řešení v době před vznikem mimořádné události či krizové situace, proto jej zpracování legislativních dokumentů také obsahuje. Výzkumná část práce provádí sondu do znalostí starostů obcí, aby bylo jasně patrné, zda je vůbec potřeba sumarizační dokument vytvářet a také jak podrobný by měl být. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, kdy z patnácti otázek je pět informativních a zbylých deset jsou uzavřené otázky s jednou správnou odpovědí. Informativní otázky a odpovědi na ně ukazují, zda dotazník vyplnili spíše starostové malých nebo větších obcí, jaké jsou zde zdroje ohrožení a další informace. Z 501 obcí v Plzeňském kraji vyplnilo elektronický dotazník na 100 starostů. Aby bylo možné výsledky starostů s něcím porovnat a tím pádem lépe zpracovat, byl stejný dotazník, obsahující však jen 10 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí vyplněn také 50ti laiky ze sociálního okolí autora práce a to formou papírových dotazníků. Na základě těchto výzkumů byly vyřknuty následující hypotézy: H1 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají znalosti rozložené blízce Poissonovu rozdělení. H2 Laici ze sociálního okolí autora práce mají znalosti rozložené blízce normálnímu rozdělení . H3 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají vyšší úroveň znalostí, než laici ze sociálního okolí autora práce. Hypotézy H1 a H2 byly prověřeny pomocí 2 testu na hladině statistické významnosti =0,05, přičemž H1 byla vyvrácena a H2 potvrzena. Hypotéza H3 pak byla pomocí dvouvýběrového t testu potvrzena. Každá otázka dotazníku (včetně informativních otázek pro starosty obcí) je samostatně zpracována do přehledného grafu, který ukazuje jakou procentuální úspěšnost odpovědí mají starostové a jakou laici. Z těchto grafů je patrné, že většina starostů, kteří dotazník vyplnily jsou starostové menších obcí, nadpoloviční většina (63%) těchto obcí má do 500 obyvatel. Značná část těchto starostů tedy nejspíše jsou neuvolnění. Protože se u starosů nepotvrdilo rozložení znalostí blízké Poissonovu rozdělení a celková úspěšnost odpovědí starostů byla 61%, jeví se jako vhodné udělat sumarizační dokument spíše podrobnější se zaměřením na menší obce a to formou tabulky. Autor věří, že tento dokument bude starostům prospěšný.
|
|
|
Karel Maria Drahotín Villani. Šlechtic - vlastenec.
SPOUSTOVÁ, Petra
Ačkoli je dnes Karel Maria Drahotín baron Villani téměř zapomenut, v 19. století se řadil k nejznámějším a nejoblíbenějším osobnostem veřejného života. Především byl populární jako liberální politik, jenž zastával názory Františka Palackého. Villani byl znám též jako básník, přestože jeho poezie nedosahovala příliš vysokých uměleckých kvalit. Jako jeden z prvních ocenil Máchův Máj. Tato práce nepojednává pouze o Villaniho politických názorech a literární tvorbě, ale věnuje se též jeho veřejné činnosti, salonu rodiny Villani a Villaniho odkazu rozvíjenému po jeho smrti.
|
|
|
Město Zlín pod správou firmy Baťa
Malárová, Kateřina ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Za cíl své práce jsem se rozhodla objektivně zhodnotit, co znamenala firma Baťa pro město Zlín. Zabývám se podrobně koncem devatenáctého století až do poloviny dvacátého století, kdy proběhly ty nejzásadnější počiny k rozvoji a růstu města Zlína. V první kapitole je popsána historie města Zlína od jeho počátku až do konce padesátých let 20.století, zvláště se soustřeďuji na dobu, kdy bratři Baťové začali s podnikáním ve Zlíně. Druhá kapitola se zabývá starostováním Tomáše Bati. V poslední kapitole popisuji sociální projekty, které firma Baťa vytvářela pro své zaměstnance.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.