|
|
Role mitochondriálního energetického metabolismu v buněčné senescenci
Zima, Michal ; Trnka, Jan (vedoucí práce) ; Pecinová, Alena (oponent)
Buněčná senescence představuje trvalé zastavení buněčného cyklu a je chápána jako aktivní odpověď buňky na nejrůznější formy stresu, jakými jsou zejména aktivace některých onkogenů, vystavení působení určitým cytokinům či chemikáliím, hyperoxie a v neposlední řadě také poškození a ztráta ochranných telomerických sekvencí chromozómů - obecně poškození DNA. Senescentní buňky jsou charakteristické svým protáhlým a zploštělým buněčným tělem. Rozsáhlé změny genové exprese u senescentních buněk mohou hypoteticky vést též ke zvýšení hladin určitých povrchových proteinů. Jedním z takových proteinů může být i buněčná adhezivní molekula L1 (L1CAM), která je v populaci buněk exprimována heterogenně. Tato práce popisuje dosavadní poznatky týkající se výzkumu buněčné senescence, jejích charakteristik i způsobů jejího navození. Práce dále dává do souvislosti výskyt L1CAM u senescentních buněk linie A375 a zaměřuje se na výzkum dvou subpopulací, a sice na subpopulaci exprimující L1CAM v malém množství a na subpopulaci exprimující L1CAM ve větším množství (v rámci jedné populace došlo k vysortování těchto dvou subpopulací). Ústřední otázkou práce je měření spotřeby kyslíku a extracelulární acidifikace populace senescentních buněk exprimující malá a velká množství L1CAM pomocí metabolického analyzátoru Seahorse...
|
|
|
Problematika inkluze osob starších 50 let v České republice
Vorel, Tomáš ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Světová populace stárne, v Evropě je situace obzvláště kritická. V horizontu následujících 20 let se očekává nárůst podílu obyvatelstva staršího 65 let na dvojnásobek. To přináší nezanedbatelná rizika pro dlouhodobou udržitelnost sociálních systémů. Již od počátku nového milénia proto probíhá intenzivní debata o budoucím vývoji. Na základě této debaty Evropská unie definovala prohlubování inkluze osob starších 50 let do společnosti jako hlavní způsob řešení této situace. Prostředky k jeho dosažení byly identifikovány na úrovni pracovního trhu, prevence nemoci a v oblasti celoživotního učení. Konkrétní nástroje řešení tohoto problému představuje 1) zvyšování participace starších pracovníků na trhu práce prostřednictvím posouvání hranice věku odchodu do důchodu, penalizace předčasného odchodu do důchodu, zvyšování kvalifikace starších pracovníků a efektivity jejich rekvalifikace, 2) restrukturalizace důchodových systémů a způsobu poskytování sociálních služeb a 3) posilování participace seniorů na chodu společnosti uplatňováním principů aktivního stárnutí na všech úrovních společenského života a zvyšováním kvality a dosahu systému celoživotního vzdělávání. Tato práce analyzuje situaci osob starších 50 let v České republice z hlediska jejich postavení na trhu práce, participace na společenském životě...
|
|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možná úloha proteinu DAXX v zástavě buněčného cyklu a buněčné senescenci
Valášek, Ján ; Hanzlíková, Hana (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Death domain-associated protein 6 (DAXX) je multifunkčním proteinem, který se účastní rozličných buněčných procesů. Funguje jako regulátor transkripce, histonový chaperon nebo regulátor apoptózy, ve které je jeho úloha dosti kontroverzní. Účastní se také regulace odpovědi buňky na poškození DNA (DDR). Vytváří a stabilizuje komplex s Mdm2, který negativně reguluje stabilitu významného nádorového supresoru p53. Ten je součástí signalizačního uzlu v DDR. Pokud není poškození DNA pro buňku letální a současně neumožňuje pokračovat v proliferaci, dochází ke stavu nevratné zástavy buněčného cyklu, tzv. buněčné senescenci. Za fyziologických podmínek může navození senescence zabraňovat rozvoji tumorigeneze. Proto má popis mechanizmů, které se podílejí na navození senescence, potenciální klinický význam. Cílem mé diplomové práce bylo stanovit změnu množství proteinu DAXX v senescentních buňkách a charakterizovat způsob jeho regulace. V nádorových buňkách MCF-7 a primárních BJ fibroblastech jsem pozoroval snížení hladiny proteinu DAXX a regulaci jeho množství na proteinové úrovni. Otestoval jsem hypotézy, podle kterých navýšení jeho množství před poškozením DNA zabrání vstupu buňky do senescence, nebo zvýšení jeho exprese v senescenci způsobí obnovu buněčné proliferace. Obě hypotézy byly zamítnuty. Bylo by...
|
|
|
Charakterizace vlivu senescence na indukci a regulaci smrti nádorových buněk
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
5 Abstrakt Senescence je stav, kdy se bu ka p estane d lit, m ní expresi n kterých gen a je trvale zastavena v ur ité fázi bun ného cyklu. Nenádorové bu ky vystupují z cyklu po ur itém po tu bun ných d lení, nebo jsou-li poškozeny natolik, že jejich další d lení již není žádoucí. U nádorových bun k m že být senescence indukována podprahovým stresem nap . subletálními dávkami chemoterapeutik. Nádorové bu ky tak neumírají, ale z stávají v tkáni a m ní sv j fenotyp na fenotyp charakteristický sekrecí faktor , které tká dále ovliv ují. Stav senescence tedy m že m nit odpov nádorových bun k na lé bu pomocí apoptózu indukujících terapeutik. V této práci jsme se sout edili na analýzu rozdíl v apoptotické signalizaci mezi proliferujícími a senescentními nádorovými bu kami indukované r znými proapoptotickými látkami. Pomocí bromodeoxyuridinu (BrdU) jsme u nádorových pankreatických (PANC-1) a mesoteliálních (H28) bun k indukovali replika ní stres, jehož vlivem se bu ky p estaly d lit a získaly fenotyp senescentních bun k. U t chto bun k jsme pozorovali zvýšenou rezistenci v i apoptóze indukované ligandem TRAILem v kombinaci s homoharringtoninem (HHT) a zvýšenou senzitivitu senescentních bun k v i Fas ligandu, camptothecinu a mVESu. Tyto bu ky take vykazovaly zvýšenou expresi antiapoptotického proteinu c-FLIP a zm ny...
|
|
|
Úloha signalizace poškození DNA v navození a udržení bunečné senescence
Pešina, František ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janoštiak, Radoslav (oponent)
Buněčná senescence je stav trvalé zástavy buněčného cyklu. Je indukována mnoha stimuly zahrnujícími zkracování telomer, poškození DNA, onkogenní hyperstimulaci, poruchy chromatinu, či různé stresy působící na buňky. Výzkumy prokázaly centrální roli dvou drah v navozování a udržování tohoto stavu. Jsou jimi p53/p21 a p16/RB. Rozsah jejich aktivace v odpovědi na různé stimuly je odlišný. Mírně odlišná je i jejich funkce v rámci navozování a udržování senescence. V této práci jsou právě tyto rozdíly nastíněny a porovnány.
|
|
|
Cytokininy a senescence rostlin.
Pokorná, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Senescence je přirozený proces, který je součástí vývojového programu rostliny. Nástup senescence ovšem může být výrazně ovlivněn podmínkami prostředí. Důležitou součástí senescence rostliny je senescence listů projevující se mimo jiné rozpadem chloroplastů, což je spojeno s mobilizací dusíku obsaženého v proteinech zajišťujících jejich funkci. Správné načasování přirozené senescence je ovšem pro rostlinu velmi podstatné. Zahájení i průběh senescence je ovlivněn řadou faktorů. Do kontroly senescence jsou různou měrou zapojeny hormony, regulační faktory, probíhá i na úrovni epigenetických procesů. Listová senescence může být vyvolána širokou škálou vnějších (světelné podmínky, teplota, dostupnost vody a minerálů, útok patogena) i vnitřních (hladina cukrů, hormonů, věk, vývojová fáze) podmínek. Stejně jako mnoho dalších vývojových procesů i senescence je výrazně regulována fytohormony. Etylén, kyselina abscisová, kyselina salicylová a metyljasmonát podporují stárnutí listů, naproti tomu cytokininy procesy spojené se senescencí oddalují a zpomalují její průběh. Studium cytokininů bývá spolu s analýzami chlorofylu důležitou součástí každého výzkumu senescence. Tato práce sumarizuje literární data týkající se regulace senescence s akcentem na roli cytokininů v řízení tohoto procesu.
|
|
|
Fyziologické mechanizmy stárnutí u samců modelového hmyzu
PROVAZNÍK, Jan
Trade-off mezi reprodukcí a délkou života je široce akceptovaným faktem, o proximálních mechanizmech se však mnoho neví. V předkládané práci jsem testoval rozdíly v délce života mezi diapauzními a nediapauzními samci modelového hmyzu, ploštice Pyrrhocoris apterus. Dále jsem studoval vliv juvenilního hormonu na regulaci délky života a imunity (definována relativní aktivitou fenoloxidázy).Zkoumal jsem také roli juvenilního hormonu jako mediátoru zkrácení délky života způsobené pářením.
|
|
|
Očekávání seniorů před a po příchodu do domova pro seniory
DVOŘÁKOVÁ, Martina
V dnešní společnosti přibývá seniorů, kteří se s přicházejícími změnami, které souvisí se stárnutím, nedokáží vyrovnat. Ať z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, ztráty soběstačnosti, neschopnosti se o sebe postarat či jakékoli ztížené sociální situaci vyhledávají pomoc v sociálních službách. Do sociálních služeb přinesl zásadní změny Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění a provázející vyhláška č. 505/2006 Sb. v platném znění, které nabyly účinnosti dne 1.1.2007. Změny spočívají v novém pojetí sociálních služeb, jejich formách, druzích a podmínkách poskytování. Zákon též přinesl do systému novou dávku - příspěvek na péči, který je určen k zajištění si odpovídající péče buď v domácím prostředí, nebo v zařízení sociálních služeb. Dle výše uvedeného zákona domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Mezi základní činnosti poskytované domovy pro seniory patří: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílem práce je odkrýt problematiku stárnutí a stáří, fyzické, psychické a sociální změny u seniorů, problematiku jejich potřeb a změny v komunikaci. Dále se práce věnuje adaptaci na stáří a zátěži na seniora při vstupu do domova pro seniory. Výzkum pro praktickou část bakalářské práce probíhal v Domově důchodců Horní Planá. S každým druhým uživatelem této sociální pobytové služby byl veden rozhovor, který zjišťoval důvod pobytu v domově pro seniory, průběh adaptace a celkovou spokojenost s poskytovanými službami. Výsledky práce budou sloužit zejména pro potřeby Domova důchodců Horní Planá ke zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
| |
host ::
RSS.