|
|
Vliv hlubokého stabilizačního systému páteře na chrápání a syndrom spánkové apnoe
KOKOŠKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá otázkou, zda je možné aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře (dále HSSP) snížit výskyt apnoických pauz během spánku, nebo zmírnit projevy chrápání. V teoretické části jsou sepsány poznatky o spánku, jeho jednotlivých fázích a dějích, které se v nich odehrávají. Dále je zde nastíněna problematika chrápání a syndromu spánkové apnoe, včetně dostupných možností léčby a vyšetřovacích metod. Dále práce obsahuje popis hlubokého stabilizačního systému, jeho důležitých struktur a metod, jakými by se HSSP dal ovlivnit. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu za účasti tří probandů, z nichž každý trpí jiným stupněm problému. Každému z nich byla odebrána anamnéza a proveden kineziologický rozbor. Vyšetření probíhalo pomocí polysomnografického přístroje zapůjčeného ze spánkové laboratoře v Českých Budějovicích. Každý proband byl změřen před terapií a následně i po terapii k porovnání výsledků. Výsledné zhodnocení je zaznamenáno v praktické části bakalářské práce. I přes provedenou terapii a aktivaci HSSP bohužel nedošlo ke zlepšení ani chrápání, ani syndromu spánkové apnoe, tudíž se práce nedá použít jako podklad k případnému dalšímu studiu nebo možnosti léčby spánkové apnoe. Jedná se o problém, který má mnohem hlubší a složitější základ než je svalová dysbalance v oblasti krku.
|
|
|
Vliv afrického tance na hluboký stabilizační systém (pánevní dno) z pohledu fyzioterapie
PŮŽOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem možného ovlivnění hlubokého stabilizačního systému, respektive jeho součásti, tj. pánevního dna prostřednictvím afrického tance. Životní styl dnešní populace se vyznačuje sedavým způsobem života, který se často střídá s večerními návštěvami fitness zařízení. Tyto dva extrémy zcela jistě nepříznivě působí na zdraví člověka. A proto můžeme dojít k závěru, že činnost hlubokých stabilizačních svalů je v nepoměru nebo je značně oslabena. Povrchové svaly přejímají funkci hlubokých stabilizátorů a snaží se je nahradit, bohužel však neideálně. Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) se skládá ze svalových skupin, jenž komplexně slouží k posturální stabilitě a reaktibilitě těla (Kolář, 2009). Důležitý podíl na tomto ději hraje pánevní dno, které nejen fixuje vnitřní orgány zespodu, ale významně se spolupodílí na stabilizaci středu těla. Pokud pánevní dno není dostatečně aktivní nebo má jinou dysfunkci, může se objevit problém v podobě syndromu kostrče a pánevního dna. Nesprávná činnost pánevního dna pak svědčí i o nesprávné aktivitě HSSP (Marek et al., 2005). Možná cesta, jak těmto potížím předcházet nebo je zmírnit, by mohla být skrze africký tanec. Ten není jen estetická forma zábavy, umělecká seberealizace, ale také forma fyzické aktivity, která přináší rozvoj všech složek osobnosti a zdraví člověka. Ve svém holistickém pojetí působí jak na tělo, tak na psychiku člověka. Specifikem kromě práce s tzv. centrem, tj. HSSP, a úpravou držení těla, je i benefit v podobě emočního prožitku a radosti z pohybu jako takového. Možná patologie pánevního dna pak může být úspěšně řešena jeho prostřednictvím, protože souvislost s psychosomatikou tu bývá velmi častá. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o hlubokém stabilizačním systému páteře, o možnostech jeho vyšetření a o jeho dysfunkcích. Z dysfunkcí jsem upozornila na syndrom kostrče a pánevního dna. Také zde byly předloženy souhrnné informace o africkém tanečním stylu. Jelikož literárních i jiných zdrojů k čerpání příspěvků o africkém tanci bylo velmi omezené množství, souhrn poznatků pro někoho nemusí být úplný. Hlavní úlohou této práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem africký tanec působí na HSSP, zejména na pánevní dno a jeho možné dysfunkce. Pro realizaci stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Byly zkoumány tři probandky, které pravidelně navštěvovaly lekce afrického tance. U všech probandek byla na počátku výzkumu nalezena přítomnost "syndromu kostrče a pánevního dna" a insuficience HSSP. Výstupní vyšetření, které proběhlo cca po dvou měsících, ukázalo, že došlo k pozitivnímu ovlivnění HSSP a pánevní dna. Svaly HSSP se staly aktivnějšími a z velké části se patologický stav pánevního dna vrátil "k normálu". Provedený výzkum a jeho výsledky tak přispěly k zodpovězení výzkumných otázek a naplnění výzkumných cílů, tj. že africký tanec dokáže kladně ovlivnit HSSP a syndrom kostrče a pánevního dna u daných probandek. Tato práce se prvotně nesnažila odhalit příčiny syndromu kostrče a pánevního dna, ale zkoumala to, zda je možné skrze africký tanec léčebně ovlivnit HSSP, zda je přítomen syndrom kostrče a pánevního dna u daných probandek a zda je možnost jej skrze africký tanec pak ovlivnit. Bakalářská práce může být využita jako podklad pro klinickou praxi fyzioterapeutů, kteří se zajímají o vztah muskuloskeletárního systému a tance. Dále může sloužit jako edukační materiál pro lektory afrického tance, kteří se hlouběji zajímají o léčebné či regenerační působení taneční aktivity. Nakonec se práce může stát impulsem pro další výzkumná šetření této problematiky.
|
|
|
Aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích
JIRÁNKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích. Hluboký stabilizační systém páteře je systém zahrnující svaly, které se podílejí na stabilizaci páteře ve všech pohybech denního života. Zapojení těchto svalů v pohybech a v klidu je mimovolní, automatické. Správná koaktivace těchto svalů zodpovídá za kvalitní nastavení a optimální tlak v jednotlivých kloubech páteře. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systém je jedna z možných příčin vertebrogenních obtíží či vadného držení těla. Řadíme sem svaly pánevního dna, bránici, hluboké svaly šíjové, mm. mulitifidii a m.transversus abdominis. Gynekologické operace jsou prováděny stále šetrněji. I přesto gynekologické operace břišní cestou zanechávají změny na muskuloskeletálním systému. Pro bakalářskou práci byly zvoleny dvě nejčastěji prováděné gynekologické operace abdominální hysterektomie a císařský řez. Tuto práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. Část teoretickou zaměřenou na zmapování dostupných informací týkajících se hlubokého stabilizačního systému a gynekologických operací. Část výzkumná tvořící jádro práce se zabývá praktickým výzkumem aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po gynekologických operacích a jejich hlubším rozborem. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo zmapovat dostupné informace o dané problematice. V této části bakalářské práce najdeme anatomicky a funkčně popsané jednotlivé složky hlubokého stabilizačního systému. Dále je zaměřena na možnosti vyšetření hlubokého stabilizačního systému a v neposlední řadě na některé metody, které lze využít při aktivaci. Po objasnění pojmu hluboký stabilizační systém páteře následuje teoretická část zaměřená na gynekologické operace. V této části jsem se snažila popsat indikace, průběh a možné komplikace jednotlivých gynekologických operací. Část jsem také věnovala anatomickému přehledu ženských pohlavních orgánů. Pro výzkumnou část bakalářské práce bylo hlavním cílem stručně popsat změny na muskuloskeletálním systému v průběhu terapie. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly vybrány dvě ženy rozdílného věku i diagnózy. Terapie byla prováděna v domácím prostředí obou žen po dobu 5 a 8 týdnů. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik obsahujících vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie probíhala vždy jedenkrát týdně pod dohledem terapeuta. Do následující terapie byly pacientky edukovány o správnosti cviků a byl jim vytvořen každodenní cvičební plán. Po gynekologických operacích došlo ke změnám na muskuloskeletálním systému a to zejména v oblasti břicha (v místě operační rány). Tato oblast nebyla zcela aktivní. Nedocházelo břišnímu dýchání. Aktivitu břišních svalů převzal musculus rectus abdominis. Laterální skupiny břišních svalů (musculus obliquus internus abdominis, musculus obliquus externus abdominis a musculus transversus abdominis) nebyly zcela aktivovány. U obou pacientek došlo k aktivování hlubokého stabilizačního systému, naučily se správnému dechovému stereotypu. Výsledkem terapie bylo uvědomování si vlastního těla a v neposlední řadě práce s ním. Terapie byla ukončena formou výstupního kineziologického rozboru obsahujícího příslušné vyšetření. Výzkum prokázal efektivitu aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře po gynekologických operacích nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
|
|
|
Využití hlubokého stabilizačního systému jako prevence úrazu pohybového aparátu v lehké atletice se specializací na 60/100 m překážek
RAJMOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou častých úrazů pohybového systému v lehké atletice způsobené oslabením nebo nedostatečnou funkcí hlubokého stabilizačního systému. Zaměřila jsem se především na atletky specializující se na disciplínu 60 a 100metrů překážek, kde dochází zároveň i k jednostrannému přetěžování. Cílem mé práce bylo zjistit možnosti prevence úrazů pomocí posilování hlubokého stabilizačního systému páteře. Jaká je možnost prevence úrazu pohybového aparátu, ke kterým dochází z důvodu oslabeného hlubokého stabilizačního systému. Základem bakalářské práce je kvalitativní výzkum. Pro sběr dat jsem použila standardizovaný rozhovor a metody pozorování. Z metod pozorování jsem vybrala vyšetřovací metody: aspekce, palpace, test. Pro zkvalitnění vyhodnocení daných testů jsem použila i fotografie či videozáznam. Zjištěná data jsem zapisovala do tabulek. Můj sledovaný soubor byl složený ze 3 probandů, kteří museli splňovat určitá kriteria, a to : - Respondent je aktivním atletem - Respondent se specializuje na 60/100m překážek Výsledky nastínili, že nedostatečné posilování hlubokého stabilizačního systému vede často ke vzniku úrazů kolen, kotníků a bolestem zad.
|
host ::
RSS.