|
|
Jaké je být Romem v naší společnosti
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí diplomové práce je život Romů v České společnosti. Téma bylo vybráno záměrně, protože vztahy mezi členy romské menšiny a členy majoritní společnosti patří k tématům, které jsou velmi aktuální a ačkoliv Romové žijí na našem území již několik staletí, jsou pro naprostou většinu obyvatel stále neznámí. Cílem práce bylo především získávat informace o tom, jak vnímají život v naší společnosti sami Romové a podnítit diskuzi o jiných tématech než je např. kriminalita nebo chudoba. Zároveň byl výběr ovlivněn mojí prácí s Romy a tudíž proto pro mě velice blízkou problematikou. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje historii Romů, jejich současnou situaci v České republice a dále se věnuje tématům jako je rasismus a extremismus. Praktická část je postavena na kvalitativním a kvantitativním výzkumu. V první části jsou interpretována data, která byla získána v rámci terénního výzkumu ve vybraných lokalitách v Českých Budějovicích. Výzkum probíhal formou polořízených rozhovorů v měsících květen, červen. Druhá část výzkumu je postavena na technice obsahové analýzy primárního dokumentu, kterým byly pro účel tohoto výzkumu zvoleny romské noviny Romano hangos. Výběrový soubor mojí analýzy je tvořen všemi čísly časopisu Romano hangos v roce 2008. Základní jednotkou výběru je článek. Proto, aby mohl být článek zařazen do obsahové analýzy, musel obsahovat sdělení o tom, jak vnímají Romové život v naší společnosti. Výsledky výzkumu potvrzují, že Romové se stále v naší společnosti cítí jako cizinci. Potýkají se ve svém každodenním životě s mnoha problémy, které si majorita ani neuvědomuje. Z informací, které výzkum přinesl je patrné, že se naši Romové velmi obávají narůstajícího extremismu a ještě větší strach mají z lehkomyslnosti, s jakou se na celou situaci dívá vláda České republiky. Reprodukovaná výzkumná data, také deklarují fakt, že ačkoliv mají naši Romové ve společnosti lepší životní standart, potýkají se s úplně stejnými problémy jako lidé, kteří žijí s nižším sociálním statusem. Tento fakt naprosto odporuje a sráží ideu integrace a poukazuje na vážnost problému netolerance naší majoritní společnosti, která není schopná přijmout zaměstnaného, vzdělaného a schopného člověka, jen proto, že je Rom.
|
|
|
Vnímání a tolerance bolesti v kulturách
ČUTOVÁ, Jana
Pro diplomovou práci jsme si zvolili téma: {\clqq}Vnímání a tolerance bolesti v kulturách``. Zvolili jsme si ho proto, že kvůli globalizaci a migraci obyvatel sídlí v České republice kultury z celého světa. Rozhodli jsme se pro tři nejpočetnější kulturní skupiny v České republice a to jsou Češi, Romové a Vietnamci. Tyto kultury, i přes to, že žijí společně na jednom území, mají rozdílnou historii, různé zvyky a tradice a jinak přistupují i ke zdrví a nemoci. Vnímají bolest jinak, má pro ně odlišný význam a využívají odlišné způsoby tišení bolesti. Poznat blíže tyto kultury v oblasti bolesti a vystihnout rozdíly mezi Čechy, Romy a Vietnamci, je podstatou pro kvalitní profesionální a především multikulturní péči. Pro větší přehlednost a ucelenost jsme teoretickou část rozdělili na čtyři části. První část je věnována základním informacím o bolesti, její historii, faktorům, které ovlivňují vnímání bolesti a její léčbě. Další části jsou zaměřeny postupně na každou kulturu zvlášť. Zmiňujeme stručnou historii dané kultury, léčbu bolesti v minulosti a především projevy bolesti v dané kultuře, vnímání a toleranci bolesti. Pro empirickou část byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Měli jsme zjistit a porovnat rozdíly v tišení bolesti v romské, vietnamské a české kultuře v domácím a v nemocničním prostředí. Dále jsme měli zjistit, zda určené kultury vnímají bolest jako součást života a posledním cílem bylo zjistit vliv bolesti na běžnou činnost vedoucí k zahájení aktivit pro tišení bolesti. Cíle vznikly na předpokladu, že příslušníci národnostních menšin v České republice, v této práci jsou to Romové a Vietnamci, upřednostňují nefarmakologické způsoby tišení bolesti před farmakologickými a také, že češi nevnímají bolest jako součást života na rozdíl od příslušníků národnostních menšin v České republice. Dalším předpokladem bylo, že věřící člověk snáší bolest lépe než nevěřící. A poslední dva předpoklady byly, že Romové mají nižší toleranci bolesti než Češi, a že Vietnamci mají vyšší toleranci bolesti než Češi. Výzkum byl realizován na vybraném vzorku zástupců všech tří kultur pomocí dotazníků. Na základě výsledků je možno říci, že byly cíle práce splněny, první dvě hypotézy nebyly potvrzeny a poslední tři hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Integrace romských dětí navštěvujících Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže České Budějovice
KUBÍNOVÁ, Radka
Práce se zabývá pomocí SaSM {--} DDM v Českých Budějovicích při integraci romských dětí, které toto zařízení navštěvují. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část se zabývá historií Romů, jejich původem, migrací, příchodem na území České republiky a vývojem, kterým zde prošli. Dále také romskou kulturou, tradičními zvyky a tím, jak se liší jejich výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Druhá část popisuje stručnou historii SaSM {--} DDM ČB a strukturu nabízeného programu. Hlouběji se věnuje romské sekci a tomu, jaký přínos mají činnosti, které obsahuje, pro romské děti navštěvující středisko. V této části jsou také uvedeny údaje získané z rozhovorů s pracovníky či z dotazníků vypracovaných dětmi. Pomoc střediska při integraci spočívá hlavně ve snaze upevnit v dětech pozitivní přístup ke vzdělání, v předávání důležitých hodnot, ve zvyšování jejich sebevědomí a také v tom, že prostřednictvím programů střediska účastníci získávají pozitivní zkušenosti s většinovou společností.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Kriminalita romské menšiny a projekt Systém mentoringu v trestní justici
MINAŘÍK, Michal
Diplomová práce se zabývá kriminalitou romského etnika na území České republiky a projektem Systém mentoringu v trestní justici. Úvodní část práce je věnována stručné historii romského etnika, na kterou navazuje část spojená s kriminalitou této menšiny. Jsou zde uvedena dostupná statistická data o kriminalitě Romů, některé možné příčiny této kriminality. Dále jsou práci uvedeny nejčastější nelegální způsoby obživy dnešních Romů. Na tuto převážnou část práce navazuje kapitola věnována projektu Systém mentoringu v trestní justici. Praktická část je zaměřena na ověření hypotéz týkající se úspěšnosti a fungování samotného projektu Systém mentoringu v trestní justici a to na základě statistických dat SPJ a výsledků z poskytnutého výzkumu týkající se tohoto projektu.
|
|
|
Role Probační a mediační služby v resocializaci romských delikventů.
NOVÁKOVÁ LOJDOVÁ, Leona
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku role Probační a mediační služby v resocializaci romských delikventů. V textu je nastíněna historie a současnost Romů v České republice, jejich členění i životní styl. Pozornost je věnována činnosti Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s. Náhled je nabízen i na poslání, cíle působení a zásady činnosti Probační a mediační služby. Nechybí ani výčet principů a oblastí její činnosti. Cílem práce je zmapování úlohy Probační a mediační služby při resocializaci romských delikventů a dílčím cílem zjištění, zda na zvýšení úspěšnosti resocializace má vliv zkvalitnění práce probačních úředníků a angažovanost odborné a laické veřejnosti. V praktické části práce je využito kvalitativního výzkumu a jeho metodami jsou zvoleny sekundární analýza dat statistických údajů a dotazník.
|
|
|
Volnočasové aktivity romských dětí na Prachaticku.
PETRŮ, Libuše
Romská populace je v současnosti silně znevýhodněná. Romské děti často provozují činnosti živelně a propadají patologickým závislostem. Úkolem současné společnosti je těmto je{$\neg$}vům zamezit, nabídnout dětem kvalitní využívaní volného času. Efektivní využívání volného času by mělo být nezbytnou součástí života všech dětí. Projekty volnočasových aktivit pozitivně působí na integraci romských dětí. Současně jsou nástrojem prevence sociálně-patologických jevů ve společnosti. Cílem práce je zmapovat na Prachaticku docházku romských dětí v projektech volnočasových aktivit pro děti většinové společnosti a v projektech určených pro romské děti. U organizátorů zájmových útvarů zjistit náplň volnočasových aktivit dětí většinové společnosti a aktivit určených pro romské děti. Z výsledků vyplývá, že romské děti dochází do kroužků pro děti většinové společnosti pravidelně. Romské děti využívají i nabídky volnočasových aktivit určených výhradně pro ně. Ze srovnání vyplývá, že náplň odpovídá svým zaměřením potřebám skupin, kterým je určena. Náplň kroužků pro romské děti je vhodně zaměřena na zájmy tohoto etnika. Zástupci romského etnika spolupracují při tvorbě náplně volnočasových aktivit určených romským dětem. Nicméně existují rezervy v této spolupráci. Organizátoři by uvítali větší aktivitu romských rodičů. Dále neexistuje konkrétní zástupce romského etnika ochotný tuto problematiku s organizátory řešit. Závěry této práce lze využít při komunitním plánování daného regionu. Výsledky výzkumu mohou být přínosné organizacím poskytujícím služby Romům. Na zjištěné poznatky lze navázat v dalším výzkumu problematiky romských dětí, které se neúčastní žádných volnočasových aktivit a výzkumu rezerv spolupráce romských rodin při tvorbě náplně volnočasových aktivit určených přímo romským dětem.
|
|
|
Romské centrum v Jihlavě a vzájemné vztahy českých a romských dětí
STŘECHOVÁ, Martina
V úvodní části své práce jsem se zaměřila na původ i historii Romů i na našem území a na tradiční způsob života, kulturu a jazyk. Další kapitola se zabývá Romy v České republice, jejich demografickou situací, aktuálními problémy, institucionálním a politickým rámcem romské integrace a vzděláním Romů. Za ní následující kapitola je věnovaná Romům v Jihlavě, jejich situaci v tomto městě, organizacím, které se zajímají o jejich problematiku, základním školám a Střední romské škole sociálně právní. Další část práce jsem věnovala Romskému centru při Oblastní charitě v Jihlavě, kde je podrobněji uveden jeho program pro romské i neromské děti a volnočasové aktivity. Cílem mé diplomové práce je zjistit: 1) Jaké jsou vzájemné vztahy romských a českých dětí. 2) Co vede romské děti k tomu, že chodí do Romského komunitního centra v Jihlavě.
|
|
|
Interakce Policie ČR a menšinových skupin v ČR
KUBINEC, Patrik
Cílem práce je podat přehled o způsobech přístupu policistů PČR v přímém výkonu služby k menšinovým skupinám, které žijí a páchají trestnou činnost na území ČR, s důrazem na přístup jednotlivce v praxi, dále analyzovat současnou vzájemnou interakci, z analýzy vyvodit požadavky a následně navrhnout k praktické realizaci doporučení pro zlepšení komunikace s příslušníky menšin zejména na straně uniformovaných policistů v přímém výkonu.
|
|
|
Nečitelní cizinci
VERNEROVÁ, Eva
Diplomová práce Nečitelní cizinci se zabývá pohledem Českobudě-jovických listů (od října roku 2006 přejmenovány na Českobudějovický deník) na menšiny vyskytující se na území ČR, přičemž minoritou, o které se tento jihočeský deník nejčastěji zmiňuje a na níž je diplomová práce zaměřena, je menšina romská. Diplomová práce je rozdělena na dvě časti. V první části jsou obsaženy důležité teoretické pojmy, které se vztahují k současnému zobrazování menšin v jihočeském deníku. Hlavním ukazatelem vztahu mezi médii, minoritami a většinovou společností se stávají stereotypy, které mohou být pozitivní nebo negativní. Práce jmenuje hlavní stereotypní přívlastky menšinám v médiích připisované a zabývá se též mírou objektivity v článcích týkajících se minorit. Druhá část diplomové práce ukazuje na konkrétních článcích, které vycházely od 1. ledna 2004 do 31. července 2006 v Českobudějovických listech a týkaly se menšin, zdali jsou minority zobrazovány pozitivně či negativně, a jsou-li články (novináři) objektivní.
|
host ::
RSS.