|
|
Porovnání ekonomiky chovu krav ve volném a vazném ustájení
KOTTOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo porovnat a vyhodnotit ekonomiku chovu ve volném a vazném ustájení, přičemž ve volném ustájení za použití moderních dojicích robotů. V potaz byly brány i ukazatele užitkovosti a plodnosti a zhodnocení investic do volného ustájení s dojicími roboty. V této práci byly vyhodnoceny výsledky zemědělského podniku, hospodařícího na výměře 1800 hektarů, v nadmořské výšce 500 ? 800 m.n.m., ze dvou vazných a jedné volné stáje, ve které byly využívány dojicí roboty jako ekonomicky náročná investice. Všechny tři stáje byly sledovány po dobu dvou let, byla analyzována mléčná užitkovost, plodnost a ekonomika zjištěná zpracováním výsledků 1083 krav. Bylo zjištěno, že ve stáji s volným ustájením a dojením pomocí robotů sice vzrostly náklady, avšak ve srovnání s chovy vazného ustájení dosáhl tento chov vyšší produktivity práce, nižších ztrát i menšího výskytu zdravotních poruch. V prvním sledovaném období tento chov vykazoval zisk. Ve druhém období byly již výsledky ovlivněny problémy s nízkými výkupními cenami mléka, které přetrvávají dodnes. Zjištěné výsledky naznačují, že při příznivé ekonomické situaci podniku z hlediska investičních a chovatelských podmínek lze doporučit nejen změnu technologie z vazného na volné ustájení, ale i použití dojicích robotů, kterými se významně uspoří pracovní náklady. Je ale nutno počítat s odpisy nové budovy a tím i s vysokými náklady na krmný den krávy nebo jednotku produkce. Volná stáj vykazuje vysokou užitkovost a kvalitu mléka, zároveň byla ve volné stáji zjištěna úspěšnější reprodukce a díky lépe rozpoznatelné říji a celkově příznivější pohoda dojnic.
|
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu
JÍCHOVÁ, Eva
Cílem této práce bylo vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu a porovnání s užitkovostí a plodností plemenic českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách. Sledování bylo provedeno v Zemědělském družstvu Bělčice, kde jsou obě plemena chována ve shodných podmínkách technologie ustájení, úrovně výživy a ošetřování. Do sledování bylo zařazeno celkem 366 kusů plemenic z toho plemene montbeliard I (123 ks), dojnice plemene český strakatý skot C (109 ks) a dojnice s 50 % podílem krve plemene montbeliard a s 50 % podílem krve plemene český strakatý skot CI (134 ks), které ukončily laktaci v období od 1.10.2004 do 30.9.2007. Plodnost byla hodnocena podle reprodukčních ukazatelů (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a mléčná užitkovost podle ukazatelů užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, persistence laktace, délka laktace). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce servis periody, délce mezidobí a ve věku při prvním otelení. U dojnic I byla nejdelší jak délka servis periody (124,5 dne) tak i délka mezidobí (414,6 dnů), naopak u skupiny CI bylo dosaženo hodnot nejnižších 99,7 dne resp. 377,2 dne. Montbeliardský skot dosáhl věku při prvním otelení 844,7 dne, což je o 52,6 dnů dříve oproti skupině C. Dojnice českého strakatého skotu vyprodukovaly za normovanou laktaci v průměru 7672,7 kg mléka, kříženky CxI 7677,1 kg, dojnice plemene I 8708,5 kg mléka. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Dojnice plemene montbeliard měly prokazatelně (P$łeq$0,001) nižší obsah tuku v mléce (4,06% oproti 4,23 u C resp. 4,21 u CxI). V obsahu bílkovin nebyl mezi plemeny prokázán statisticky významný rozdíl při hodnotách 3,46 u C, 3,48 u CxI a 3,46 u I. Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti dojnic montbeliardského plemene však byla dosažena u tohoto plemene nejvyšší produkce jak tuku (352,3 kg) tak i bílkovin (300,8 kg). Nejvyšší index perzistence laktace byl prokázán u dojnic plemene montbeliard na úrovni 89,9 oproti nejnižší dosažené hodnotě u skupiny plemenic českého strakatého skotu 85,4 (P$łeq$0,001).
|
|
| |
|
| |
|
|
Bakalářská práce
KORČÁKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat reprodukční vlastnosti prasnic, tj. plodnost a mléčnost a vlivy na ně působící. Práce popisuje i mateřská plemena prasat, u nichž se reprodukční vlastnosti sledují. Na reprodukci se podílí zejména plemenná příslušnost, pořadí vrhu, počet vrhů, délka mezidobí, ustájení, výživa, aj. Těmito faktory se práce zabývá a objasňuje je.
|
|
|
Vliv technologie chovu na užitkové vlastnosti dojnic
TRCH, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii chovu nové produkční stáji pro dojnice. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009 v zemědělském podniku Agrospol, Malý Bor a.s., kde všechny dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách. Sledování proběhlo u 110 dojnic plemene českého strakatého skotu (C), holštýnského skotu (R) a kříženek těchto dvou plemen (CxR). Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky významný rozdíl v délce inseminačního intervalu. Dojnice C měly u všech ukazatelů reprodukce nejnižší hodnoty: inseminační interval 72 dní, servis perioda 101 dní, mezidobí 386 dní a věk při prvním otelení 779 dní (25/19). Holštýnský skot dosáhl délky servis periody 133 dní, což je o 32 dní vyšší hodnota oproti dojnicím C.Dojnice holštýnského skotu za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 9913,6 kg, dojnice CxR 9839,3 kg a dojnice českého strakatého skotu 9142,3 kg. Mezi těmito hodnotami nebyl statisticky významný rozdíl.Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice C (9528,7 kg) na druhé laktaci, dojnice CxR (9751,9 kg) na třetí a další laktaci a u dojnic R (10 695 kg) také na třetí a další laktaci. Nejvyšší průměrný obsah tuku měly dojnice CxR s hodnotou 4,71 %, dojnice R měly obsah tuku 4,61 % a dojnice C 4,56 %. V průměrném obsahu bílkovin nebyl u dojnic zaznamenán velký rozdíl. Dojnice C dosáhly hodnoty 3,36 %, dojnice CxR 3,38 % a dojnice R 3,35 % bílkovin.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností u stáda dojnic.
POTUŽÁKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti u stáda dojnic s převahou holštýnského skotu vzhledem k použité technologii z hlediska welfare zvířat. Sledování se uskutečnilo v zemědělském podniku AGROSPOL, Malý Bor a. s., v letech 2008-2010. Dojnice zde byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Do sledování bylo zahrnuto celkem 662 dojnic českého strakatého skotu (C), čistokrevného holštýnského skotu (H1) a vysokopodílových kříženek těchto plemen (H2). Plodnost byla hodnocena podle ukazatelů reprodukce (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a u mléčné užitkovosti byly zjišťovány ukazatele užitkovosti (délka laktace, produkce mléka, produkce bílkovin, obsah tuku, bílkovin a laktózy). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce inseminačního intervalu, délce servis periody (P ? 0,01) a délce mezidobí (P ? 0,05). U dojnice skupiny C bylo dosaženo výrazně kratší délky všech těchto ukazatelů: inseminační interval 70,6 dne, servis perioda 98,6 dne a mezidobí 395,9 dne. Mezi skupinami holštýnských dojnic nebyl zjištěn významný rozdíl v délce těchto ukazatelů. Pořadí laktace nemělo významný vliv na délku reprodukčních ukazatelů. Nebyl prokázán vliv otce na úroveň reprodukčních ukazatelů. Porovnáním produkce mléka a produkce bílkovin u dojnic podle pořadí laktace bylo prokázáno, že prvotelky mají nižší dojivost (8737,1 kg) než dojnice na vyšších laktacích (9669,3 ? 10209,3 kg) a stejně tak i produkci bílkovin (kg). Dojnice C nadojily za 305 dní laktace 9115,3 kg mléka, dojnice H1 9664,1 kg a krávy ve skupině H2 9511,0 kg mléka. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny jako statisticky průkazné, stejně tak rozdíl v obsahu složek mléka mezi genotypy za normovanou laktaci. Vliv individuality býka na produkci mléka a produkci bílkovin se neprokázal. Významné rozdíly byly zaznamenány v procentním obsahu tuku (P ? 0,05), bílkovin a laktózy (P ? 0,01) v mléce dcer po jednotlivých býcích.
|
|
|
Porovnání chovu dvou plemen ovcí chovaných ve stejné oblasti
RAABOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukčních a produkčních ukazateů u dvou plemen ovcí chovaných v oblasti Novohradských hor. Sledování proběhlo v období 2006 ? 2009. Vyhodnocení proběhlo na základě evidence vedené ve vybraných chovech ovcí a na základě vlastního pozorování. Za sledované období byly hodnoceny následující reprodukční ukazatele : oplodnění, plodnost, intenzita, odchov jehňat, jalovost, mortalita. Z produkčních ukazatelů bylo vyhodnocena hmotnost vyprodukované vlny a přírůstky jehňat ve 100 dnech. Ve sledovaných chovech byly zjištěny tyto výsledky, které jsou uvedeny jako průměr za sledované období. V chovu Valašek procento oplodnění činí 94,3 %, plodnost 168,4 %, intenzita 158,5 a odchov 150,2 %. Procento jalových ovci je 5,9 % a procento mortality 5,1 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 2,21 kg a přírůstek 175,8 g. V chovu Merinolandschaf procento oplodnění činí 87 %, plodnost 134,4 %, intenzita 116,1 a odchov 101,5 %. Procento jalových ovci je 13,2 % a procento mortality 8,8 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 4,2 kg a přírůstek 236,9 g. Z provedeného srovnávání reprodukčních ukazatelů vyplynulo, že chov plemene Valaška vykázal lepší výsledky. Ze srovnávání produkčních ukazatelů můžeme konstatovat, že lepší výsledky vykazuje chov B. Na základě vyhodnocení T ? testu byly vyhodnoceny statisticky významné rozdíly mezi chovem Valašek a průměrem České republiky u těchto ukazatelů : plodnosti, intenzity a odchovu. Po provedení T ? testu mezi chovem Merinolandschaf a průměrem České republiky byly prokázány středně významné rozdíly u přírůstků. Na základě vyhodnocení T ? testu mezi oběma sledovanými chovy byly prokázány středně významné rozdíly u ukazatelů plodnosti, intenzity a odchovu.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu ovcí
BRÁZDOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatelé za sledované období od roku 2007 do roku 2010 ve vybraném chovu ovcí plemene Suffolk. Vyhodnocení proběhlo na základě evidence vedené ve vybraném chovu ovcí ve společnosti Agris Markvarec s r.o a na základě vlastního pozorování. Za sledované období bylo zhodnoceno 1 115 bahnic, u kterých se sledovaly následující ukazatelé jako jsou oplodnění, plodnost, intenzita, odchov jehňat, jalovost, obahnění, procento ovcí s potraty, mrtvě narozená jehňata, úmrtnost, procento chovných jehňat a procentické zastoupení ovcí dle četnosti vrhu. Zároveň byla sledována věková struktura bahnic, závislost věku bahnic na plodnost a vliv otce matky na její plodnost. Ve sledovaném chovu byly zjištěny tyto výsledky, které jsou uvedeny jako průměr za sledované období, takže procento oplodnění činí 91,2 %, plodnost 145,2 % a odchov 81,3 %. Procento jalových ovci je 8,8 %, což přímo ovlivnilo procento intenzity, které je 118,3 % a procento obahnění, které dosahuje nižší hodnoty a to 81,2 %. Poměrně vysokého procenta je dosaženo u poporodní úmrtnosti, které je 11,4 %. Procento ovcí s potraty v průměru je 5,4 % a procento mrtvě narozených jehňat je 4,9 %. Chovná jehňata 92,3 %. Vliv věku bahnic na plodnost byl potvrzen F ? testem na základě hladiny významnosti p ? 0,05. Následným testováním byly prokázány středně významné rozdíly mezi skupinami bahnic o věku 2 a 3 let a mezi věkovými skupinami 3 a 5 let. Na stejné hladině významnosti byl prokázán i vliv otce matky na plodnost matky a na základě výsledků bylo zjištěno, že nejnižší průměrná plodnost byla u bahnic, jejich otec je z linie Yog (110 %) a naopak nejvyšší plodnosti (170,8 %) je dosaženo u matek, jejichž otec je z linie Harald. Další testování, které bylo zaměřené na vliv věku bahnic a chovatelského roku v rámci jedné linie otce na plodnost matky nebyl prokázán.
|
|
|
Využití robotů při dojení holštýnských plemenic
BARTŮŇKOVÁ, Ilona
Abstrakt Robotizace technologií již značně pronikla i do zemědělství a to zejména do odvětí živočišné výroby, jde především o robotizaci procesu získávání mléka, dojení. Cílem bakalářské práce bylo porovnání výsledků dojnic holštýnského skotu ustájených v rozdílných podmínkách. První skupina sledovaných dojnic byla ustájena ve volné boxové stlané stáji s dojením na dojírně, druhá skupina byla ustájena v zrekonstruované volné boxové bezstelivové stáji s dojením pomocí dojících robotů. Byly sledovány ukazatele reprodukce, užitkovosti a porovnána technologická a pracovní náročnost. Data byla získána a vyhodnocena v roce 2010. Z reprodukčních ukazatelů byla u vybraných plemenic (31 kusů resp. 34 kusů) sledována délka servis periody a délka mezidobí. Délka servis periody u plemenic dojených na dojírně byla na první laktaci 94,8 dne a na druhé laktaci pak 100,3 dne, průměrná délka mezidobí činila 374,6 dne. U druhé skupiny plemenic dojených pomocí robotů byla zjištěna délka servis periody na první laktaci 88,3 dne a na druhé laktaci 112,5 dne, mezidobí trvalo 373,2 dne. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka. Vyšší dojivost byla na obou laktacích u plemenic dojených pomocí dojících robotů a to na první laktaci o 2169,7 kg mléka při průměrné dojivosti 9130,2 kg mléka. Na druhé laktaci se zvýšila dojivost krav dojených pomocí robotů na 10555,2 kg mléka, což bylo více o 1998,6 kg mléka oproti množství mléka, které nadojily dojnice dojené na dojírně. V obsahu tuku a bílkovin nebyly mezi skupinami zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Po zavedení technologie dojení pomocí dojících robotů došlo v podniku ke zvýšení počtu dojnic na jednoho zaměstnance z 32,9 ks na 41,1 ks. Průměrný počet dojení na kus a den se zvýšil ze 2 na 2,3 (některé dojnice se však dojí i 6 krát během 24 hodin, závisí však na dojivosti a počtu laktačních dnů).
|
host ::
RSS.