|
|
Prevence katétrových infekcí krevního řečiště
SVOBODOVÁ, Jitka
Infekce krevního řečiště představují závažný problém i na počátku 21. století a jsou stále diskutovaným problémem. Tyto komplikace infekční povahy postihují v průměru 5 {--} 10 % pacientů. Teoretická část této práce představuje druhy vaskulárních katétrů, nozokomiální nákazy, bariérové ošetřovací techniky a prevenci katétrových infekcí krevního řečiště. Část empirická obsahuje výsledky auditu a dotazníku orientovaných na problematiku intravaskulárních katétrů, které jsou vyhodnocené formou grafů a tabulek. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště, a dále jestli sestry dodržují správnou techniku při zavádění periferní žilní kanyly. Na začátku výzkumu jsme si stanovily dvě hypotézy. Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření katétrových infekcí krevního řečiště. Hypotéza 2: Sestry dodržují správnou techniku postupu zavádění periferní žilní kanyly. Provedené šetření je výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování a pozorování. Výzkum formou ošetřovatelského auditu byl proveden u 31 sester (100 %) a zaměřoval se na zavedení a péči o periferní žilní katétr. Sestry měly k dispozici vypracovaný standardní ošetřovatelský postup {\clqq}Péče o periferní žilní katétr`` a standard formou DySSSy. Výzkumný soubor dotazníku tvořilo 31 sester(100 %) a týkal se centrálních venózních katétrů. Na výzkumu se podílely sestry z lůžkových oddělení v Nemocnici Třebíč. Z výsledků ošetřovatelského auditu vyplývá, že sestry znají zásady prevence katétrových infekcí při zavádění periferní žilní kanyly a v praxi se jimi řídí. Všechny sestry v auditu překročily minimální hranici úspěšnosti (84,10 %). V rámci dotazníkového šetření bylo sledováno 13 ukazatelů ošetřovatelské péče o centrální venózní katétr. V 11 kritériích sestry dosáhly nebo překročily 80% správnost odpovědí a prokázaly tak dobré znalosti péče o centrální venózní katétr. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu Nemocnice Třebíč jako jeden z indikátorů kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení
ZÁMOSTNÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zpracována na téma ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení``. Práce je koncipována do teoretické a empirické části. Cílem empirické části šetření bylo zmapovat komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace ve vybraném zdravotnickém zařízení. V souladu s cílem, jsme si stanovili dvě hypotézy. H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem. A H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji nežli sestry na interních jednotkách. Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou ošetřovatelského auditu. Výzkumný vzorek tvořilo 60 ošetřovatelských dokumentací, 30 dokumentací na chirurgickém oddělení a 30 dokumentací na interním oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Celková úspěšnost v auditu {\clqq}Komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace`` byla na interním oddělení 99,73% a na chirurgickém oddělení 91,12% . Zároveň v žádném ukazateli auditu neklesl výsledek u celkového souboru (60 dokumentací) pod 76 % a u dílčích souborů (30 dokumentací) pod 53 %. Na základě zjištěných výsledků se hypotéza H1: Sestry vedou ošetřovatelskou dokumentaci v souladu s platným standardem, potvrdila. Celková úspěšnost auditu ošetřovatelské dokumentace na interním oddělení byla o téměř 8,5% vyšší než na chirurgickém oddělení. Lze tedy vyslovit závěr, že se hypotéza H2: Sestry na chirurgických jednotkách vedou ošetřovatelskou dokumentaci komplexněji, nežli sestry na interních jednotkách, nepotvrdila. V závěrečné diskuzi byly shrnuty výsledky z provedeného auditu na obou odděleních a následně byly výsledky porovnány s literaturou. V závěrečné části bylo stanoveno využití pro praxi. Výsledky bakalářské práce byly poskytnuty hlavní sestře Nemocnice Tábor, a.s. k nápravě vedení dokumentací či provedení následných auditů. V neposlední řadě byl také zpracován a poté předložen lokální standard pro vedení ošetřovatelské dokumentace jako podklad pro vypracování nového standardu na jednotlivých odděleních ošetřovatelskému týmu.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Lidská důstojnost a sestra
HRŮZOVÁ, Marcela
Cílem práce je zjistit pojetí lidské důstojnosti u zdravotnických pracovníků. U sester navíc skrytým pozorováním ověřit, do jaké míry sestry dodržují svá tvrzení v praxi, zda se pacient nestává pro zdravotní sestry pouze objektem příslušných léčebných a ošetřovatelských výkonů. Empirická část této práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor provedený se sestrami ze standardních lůžkových oddělení, studentkami magisterského programu ošetřovatelství, studenty střední zdravotnické školy a pacienty na standardním oddělení. U sester bylo technikou skrytého pozorování ověřeno do jaké míry souhlasí skutečné chování sester v praxi s uvedenými údaji v rozhovorech. Proto jsme v jejich rozhovorech odlišili prvky zmíněné a nezmíněné. Rozhovory byly provedeny anonymně. Zaznamenávány byly písemně, protože pouze v jednom případě respondentka souhlasila s použitím diktafonu. Sběr empirických dat probíhal od června do srpna 2008. Oproti našemu očekávání výzkum ukázal, že respondenti nemají žádnou koncepci lidské důstojnosti, ani nemají ucelenou koncepci jejího zachování v praxi. Poměrně chudá sdělení jsme utřídili do pěti základních kategorií, které pokryly 92 % (intimita, komunikace, individualita, empatie a rovnost přístupu). Výpovědi, které se nepodařilo zařadit do těchto kategorií, tvoří dalších 5 kategorií (důstojné umírání, brát vážně, tišení bolesti, postup lege artis a víra). Nejčastěji zmiňovali respondenti kategorie intimitu (80,4 %), komunikaci (76,8 %), individualitu (60,7 %), empatii (39,3 %) a rovnost přístupu (33,9 %). Skryté pozorování ukázalo, že většina sester (13 ze 16, tj. 81%) své zásady uchování lidské důstojnosti při práci s nemocnými uspokojivým způsobem dodržovala. Zbývající 3 sestry dělaly chyby ve všech kategoriích, kromě uchování intimity, zde chybovala pouze jedna z nich. Výsledky práce by měly přispět ke zkvalitnění péče a napomoci k lepšímu respektování lidské důstojnosti.
|
|
|
Vietnamský pacient v českém zdravotnictví
DOLÁK, František
Vietnamská minorita žije na území České republiky již několik desetiletí. Je nenápadná, flexibilní a má svou uzavřenou komunitu. Je však zřejmé, že pro Vietnamce není snadné začlenit se do společnosti jiné země. Je tomu tak z hlediska rozličné kultury a rovněž jazykové bariéry. To vše také platí i v prostředí jako je zdravotnické zařízení, které navíc může na daného jedince působit stresově. V současné době žije na našem území několik desítek tisíc Vietnamců. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že se občan vietnamské národnosti může stát klientem v některém z českých zdravotnických zařízeních. Cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci vietnamské menšiny přejí respektovat. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají příslušníci vietnamské menšiny v České republice zdravotnickou péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika mají příslušníci vietnamské menšiny v souvislosti s hospitalizací? Výzkumná otázka 3: Jak vnímají příslušníci vietnamské menšiny situaci, kdy onemocní člen jejich rodiny? Výzkumná otázka 4: Co očekávají příslušníci vietnamské menšiny od všeobecné sestry? Tyto otázky jsme zodpověděli ve výzkumné části práce pomocí kvalitativní formy výzkumu metodou rozhovoru. Rozhovor obsahuje celkem 138 otázek a jako výchozí materiál pro jeho tvorbu posloužily koncepční modely M. Gordonové, M. Leiningerové a model J. Gigerové a R. Davidhizerové. Obsahoval rovněž modelovou situaci, která respondenty vedla k představení si sebe sama v roli pacienta/klienta v nemocnici. Rozhovor byl zcela anonymní a probíhal v českém jazyce. Na základě získaných dat byly vytvořeny kazuistiky, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky a grafy s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Z výsledků bylo zjištěno, že příslušníci vietnamské menšiny očekávají, téměř to samé, co očekává většina pacientů/klientů využívající české zdravotnictví. Avšak jsou oblasti jako je rodina či stravování ve kterých mají svá specifika. Jestliže je sestry budou znát, jsou schopné poskytovat multikulturní/transkulturní péči.
|
|
|
Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí
KOTRČOVÁ, Ivana
Přibývá seniorů s duševní poruchou, kteří musí být umisťování do ústavních zařízení pro zhoršující se zdravotní a psychický stav. Nejen rodina, ale i personál v těchto zařízeních si musí uvědomit, že posilování pocitu sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině je pro jedince, který se přestává orientovat v sobě i okolním světě, nedílnou součástí holistické péče. Bakalářská práce na téma Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí se zabývá problematikou uspokojování potřeb lásky a sounáležitosti u seniorů s duševní poruchou, kteří jsou umístěni v zařízeních ošetřovatelského typu. Výsledky výzkumu mohou posloužit sestrám a studentům pochopit význam potřeb lásky a sounáležitosti a přimět je k činnostem, které povedou k uspokojování těchto potřeb.
|
|
|
Tradiční čínská medicína a současné ošetřovatelství
ROLANTOVÁ, Lucie
Tradiční čínská medicína je jednou z nejstarších léčebných metod na světě. Orientuje se především na podporu těla při návratu do rovnováhy a harmonie, které byly narušeny. Se stále rostoucím počtem příslušníků čínské a vietnamské minority v ČR, se může zdravotnický personál častěji setkávat, při poskytování ošetřovatelské péče, s těmito minoritami, pro které může mít tradiční čínská medicína velký význam v době zdraví i nemoci. Nová koncepce českého ošetřovatelství je nastíněná tak, aby každému člověku, ať už jakékoli rasy, byla poskytnuta taková péče, která bude uspokojovat jeho bio{--}psycho{--}sociálně-religiózní potřeby. Je potřeba, aby ošetřující personál měl základní znalosti o tradiční čínské medicíně, a tím by mohl lépe uspokojovat potřeby těchto klientů/pacientů. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké zdravotní problémy léčí, pomocí tradiční čínské medicíny, příslušníci čínské a vietnamské menšiny a jaké léčebné metody nejčastěji používají. Empirická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vybraných respondentů čínské a vietnamské národnosti, žijících na území České republiky. Na základě rozhovorů u jednotlivých minorit, byly posléze vytvořeny kazuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek a grafů, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří zjištěné zdravotní problémy, které příslušníci obou menšin léčí pomocí TČM. Dále jaké jsou nejpoužívanější léčebné metody u obou menšin a zda si přejí používat TČM i během hospitalizace v nemocnici. Na základě výsledků výzkumu byl zpracován informační materiál, který může sloužit jak ošetřujícímu personálu ve zdravotnických zařízeních, tak i ostatní odborné veřejnosti jako stručný přehled o tradiční čínské medicíně a jejím využíváním příslušníky čínské a vietnamské minority.
|
|
|
Zmapování indikátorů kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici
PAPOUŠKOVÁ, Petra
Kvalitní ošetřovatelská péče je v dnešní době základním cílem současného ošetřovatelství. Proto je nutné zavádět ve zdravotnických zařízeních program kontinuálního zvyšování kvality, jehož součástí je sledování indikátorů kvality poskytované péče. V rámci praktické části jsme si stanovili tři cíle. Prvním z nich je, definovat sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a.s. Druhým cílem je, vyhodnotit vybrané indikátory kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Třetím cílem je, zjistit informovanost sester o indikátorech kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Na základě těchto cílů jsme vytvořili šest hypotéz. První hypotéza je, Nemocnice České Budějovice, a. s. sleduje minimálně 15 indikátorů kvality ošetřovatelské péče ve sledovaném období. Druhá hypotéza je, Českobudějovická nemocnice realizuje minimálně čtyři audity ošetřovatelské péče ročně. Třetí hypotéza je, sestry českobudějovické nemocnice jsou spokojeny s pracovními podmínkami. Čtvrtá hypotéza je, klienti českobudějovické nemocnice jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Pátá hypotéza je, sestry znají minimálně čtyři indikátory kvality ošetřovatelské péče, které jsou sledovány na jejich oddělení. Šestá hypotéza je, prevalence dekubitů v českobudějovické nemocnici klesá. Výzkum proběhl za spolupráce hlavní sestry Nemocnice České Budějovice, a.s., jednu z forem výzkumu byl i ošetřovatelský audit, dále byla použita metoda sběru dat pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvořili sestry a klienti českobudějovické nemocnice. Během výzkumu jsme stanovené cíle splnili a první, čtvrtá a pátá hypotéza se nám potvrdila a druhá, třetí, a šestá hypotéza se nám nepotvrdila. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu nemocnice jako zdroj dat, týkající se kvality ošetřovatelské péče. Tato práce by měla také poskytnout informace sestrám o tom, že monitorování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím konkrétních indikátorů, je v dnešní době nutnost a nevyhnutelný fakt a že cílem není individuální disciplinární postih jednotlivých sester, ale jde o nalezení systémových chyb, o jejich zajištění a nápravu.
|
|
|
Kvalita života u osob s lupénkou
MARKOVÁ, Iva
Lupénka není onemocněním moderní doby. V dnešní době postihuje 3-7 % obyvatelstva celého světa. V diplomové práci se věnuji problematice kvality života takto nemocných. Předpokládáme, že kvalita života je ovlivňuje klienta v holistickém pojetí. Onemocnění zasahuje do osobního, pracovního i společenského života. d Lupénka tedy není jen nemocí, ale i každodenním problémem či handicapem pro toho, kdo jí onemocní.Cílem mé práce bylo zjistit, jak lupénka ovlivňuje život jedince z ošetřovatelského hlediska a jak může sestra svými intervencemi pomoci ve wellbeing tohoto člověka. Dále pak jak by mohl ošetřovatelský model Dorothy Johnsonové pomoci v pochopení problematiky takto nemocných. Pro výzkum byly vytvořeny dva dotazníky, z nichž první byl zaměřen na kvalitu života formou standardizovaného dotazníku a druhý byl vytvořen na základě analýzy modelu Dorothy Johnsonové. Dotazníky byly rozdány osobám s onemocněním v Jihočeském a Středočeském kraji. Respondenti měli po vyplnění obou dotazníků označit, který je citlivější k problémům vyplývajících z onemocnění. Výsledky dotazníkového šetření jsou graficky znázorněny a následně jsou rozpracovány v kapitole diskuse.Závěrem bych chtěla říci, že hypotézy byly potvrzeny. Lupénka ovlivňuje život v holistickém pojetí, sestra v rámci svých ošetřovatelských intervencí může významně ovlivnit wellbeing klienta s tímto onemocněním a ošetřovatelský model D. Johnsonové je efektivní pomůckou pro poskytování ošetřovatelskou péče nemocným s lupénkou.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
host ::
RSS.