|
Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
JERKOVIČOVÁ, Diana
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen.
|
|
Rozšíření jilmů v Novohradských horách a podhůří (historie a současnost)
SROGONČÍK, Jakub
Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat výskyt jilmů v Novohradských horách a části jejich podhůří. V zájmovém území se přirozeně vyskytuje jilm drsný (Ulmus glabra), což bylo mým výzkumem potvrzeno a nalezl jsem i šest jilmů habrolistých (Ulmus minor), které se zde přirozeně nevyskytují. Přirozený výskyt a cílené pěstování jilmu drsného (Ulmus glabra) dokazují i historické záznamy sahající až do 17. století, kdy bylo zájmové území součástí panství Buquoyů. Vlastním terénním průzkumem jsem nalezl 40 lokalit s celkem 783 evidovanými jilmy s výškou nad 3 m. Z evidencí Lesů ČR jsem získal a podařilo se mi vyhledat dalších deset lokalit, kde jsem evidoval pouze 12 dospělých jilmů, jelikož zbylých cca 580 jilmů do 5 m výšky bylo vysázeno v posledním decéniu a jejich počty se budou v následujících desetiletích měnit v důsledku pěstebních opatření. Jedná se většinou o jilmy nacházející se v lesních školkách, či v plastových ochranách proti okusu zvěří. Zajímavé je, že se zde v celkovém pohledu na zájmové území vyskytuje několik přestárlých jedinců, především ve starých alejích a všechny ostatní jilmy nepřesahují odhadované stáří 50 let.
|
|
Sociální podnik
KUČEROVÁ, Michaela
Sociální podnikání je jeden z možných způsobů provozování podnikání. Ve světě a v západní Evropě je tento druh podnikání zcela běžný a České republika se s tímto fenoménem pomalu seznamuje. Sociální podnik je jeden ze způsobů zaměstnávání skupin osob ohrožených sociálním vyloučením. Dává naději na zlepšení životní situace a opětovné začlenění do života pro osoby se zdravotním postižením, pro mládež, pro osoby bez přístřeší, pro osoby opouštějící ústavní výchovu, pro oběti trestné činnosti, pro osoby pečující o osobu blízkou, pro osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách, pro dlouhodobě nezaměstnané a pro ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením. Cílem práce je poskytnout ucelenější informace o stále rozvíjejícím se sociálním podnikání v České republice. V teoretické části práce je nejprve popsána sociální ekonomika všeobecně s definováním sociálního podniku. Nejsou opomenuty ani hlavní mezinárodní organizace, které sociální podnikání podporují. Stěžejní kapitoly teoretické části se věnují možnosti financování sociálního podnikání z Evropské unie. V současné době jsou vypsány dvě výzvy, na které mohou zájemci reagovat a získat tak finanční hotovost k založení své sociální firmy. Financování z Evropské unie probíhá prostřednictvím Evropského sociálního fondu a jeho operačních programů, které v České republice zaštiťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V tuto chvíli je v Integrovaném operačním programu vypsána Výzva č. 8 Služby v oblasti sociální intervence a Investiční podpora sociální politiky a v operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost čeká na zájemce Výzva č. 30 Sociální ekonomika. Problematika čerpání dotací Evropské unie z Evropského sociálního fondu a jeho operačních programů přes Ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho výzev je velice složitá. Proto je záměrem práce jednoduše popsat rozdíly obou výzev tak, aby byla usnadněna orientace právě v této problematice. Kvůli zorientování v této oblasti jsem úspěšně komunikovala i přímo s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra. Výsledek výzkumu není pro mne překvapující. Jak se dalo očekávat, největší množství sociálních podniků je v problémových oblastech naší země, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost anebo zde žije etnická menšina Romů. Dále z výzkumu vyplynulo, že jednoznačně na prvním místě v počtu zaměstnávání určité skupiny osob jsou podniky, které dávají šanci na začlenění do života zdravotně postiženým osobám. Za nimi skoro se stejnými počty zaměstnávání osob různě sociálně vyloučených jsou podniky zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané, etnickou menšinu nebo mládež v obtížné životní situaci. Respondenti také potvrdili složitou administraci při zakládání firem a obavu z budoucnosti a ufinancovatelnosti svého podnikání. V diskusi práce jsou uvedeny problémy a postřehy respondentů, které je během podnikání potkaly. Z uskutečněných rozhovorů a ochoty je možné usuzovat, že i přes velké nesnáze zakladatele podniků podnikání baví a naplňuje pocitem smysluplnosti. Závěr práce konstatuje, že sociální podnikání nebude mít asi lehkou budoucnost, neboť uzavírka podávání žádostí na financování projektů z Evropské unie končí v červnu tohoto roku a další podpora sociální ekonomiky je velkou otázkou. V současné nelehké době ekonomické krize a rostoucí nezaměstnanosti by ale měl být na sociální podnikání velký ohled, neboť je to jedna z možných cest, jak se s těmito problémy v každém státě vypořádat.
|
|
Doba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy
ŘEŽÁBKOVÁ, Jana
Dojíždění je pravidelné cestování mezi bydlištěm a zaměstnáním. Mnozí z nás jistě znají vyprávění svých babiček a dědečků, kteří nespočetněkrát horlivě vykládali, jak chodívali pracovat do statku, tkalcovny, lihovaru a dalších zařízení. Dříve bylo obvyklé, že lidé vykonávali zaměstnání, které se vyskytovalo ve vzdálenosti, kterou mohli dojít pěšky. Oproti tomu je dnes naprosto běžné, že zaměstnání některých lidí se nachází několik desítek kilometrů od jejich bydliště, lidé musí dojíždět různými dopravními prostředky, vstávat brzy ráno a večer se pozdě vracívat. Technický pokrok sice urychlil dopravu, ale také nabídl možnost čím dál delší dojíždění do zaměstnání. Dojíždění je nutné obzvlášť v místech, kde je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou pracovních pozic. V České republice dojíždí přibližně jedna třetina obyvatel a náklady na dopravu činí zhruba deset procent rodinného rozpočtu. Lidé, kteří tráví více času dojížděním do zaměstnání, mají horší náladu, dojíždění je unavuje a stresuje a následkem těchto faktorů vznikají pracovní úrazy. Cílem bakalářské práce ?qDoba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy?? patří zjistit, jaká je průměrná doba dojíždění do zaměstnání, zda dojíždění do zaměstnání ovlivňuje zdravotní stav člověka. Dále si pak klade za cíl zjistit, jestli jsou časté pracovní úrazy a jak jsou zaměstnanci důslední o hlášení pracovních úrazů. K upřesnění bylo stanoveno 5 hypotéz. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření, kdy data byla sbírána a porovnávána ve zdravotnickém a školském zařízení a výrobní firmě od dojíždějících zaměstnanců. Po analýze dat nebylo prokázáno, že by dojíždění do zaměstnání způsobovalo zdravotní potíže, hypotéza číslo 1 byla tedy vyvrácena. Druhá hypotéza, která definuje, že lidé z vesnic tráví více času dojížděním do zaměstnání než obyvatelé měst, byla potvrzena. Další hypotéza, že každý zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla oproti tomu vyvrácena. Čtvrtá hypotéza, která stanovila, že únava, nesoustředěnost, poruchy spánku vlivem dojíždění do zaměstnání způsobují následně pracovní úrazy, byla také vyvrácena. Poslední hypotéza, která definovala, že zaměstnanci v mnoha případech neinformují svého zaměstnavatele včas o pracovním úrazu, byla taktéž vyvrácena. Uvedená bakalářská práce může sloužit ke zvýšení informovanosti o strávené době dojížděním do zaměstnání a následně o výskytu pracovních úrazů. Vytvořený manuál navrhuje preventivní opatření před vznikem pracovních úrazů a osvětu v této oblasti.
|
|
Daň z příjmů fyzických osob v České republice a Spojených státech amerických
Doubravová, Lucie ; Rytířová, Lucie (vedoucí práce) ; Tepperová, Jana (oponent)
Diplomová práce popisuje problematiku daně z příjmů fyzických osob v České republice a ve Spojených státech amerických a srovnává na případových studiích zdanění rodiny se dvěma dětmi ve Spojených státech amerických a v České republice. Cílem je ověřit, zda daňové zatížení rodiny s průměrnými příjmy v USA a v ČR odpovídá statistikám OECD a daňové zatížení rodiny se dvěma dětmi je přibližně stejné. Dílčí srovnání probíhá u rodiny s nadprůměrnými příjmy ze zaměstnání a zkoumá, zda rozdíly mezi dvěma státy ve zdanění bude materiální natolik, aby byl poplatník motivován vstoupit na trh práce v zahraničí. Druhá případová studie se věnuje rozdílům ve zdanění ve Spojených státech amerických z hlediska různých skupin poplatníka a potvrzuje, že průměrný benefit při podávání společného daňového přiznání manžely je 450 USD ročně. Práce dále popisuje mezinárodní zdanění s pomocí smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pojmy jako daňové rezidentství, daňovou spravedlnost a daňovou efektivnost.
|
|
Veterinární klinika, Náchod
Levá, Nikola ; Nováková, Eva (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním projektové dokumentace veterinární kliniky v Náchodě. Projekt a přílohy jsou zpracovány dle současně platných zákonů, vyhlášek a norem. Veterinární klinika je situována na parcelách č.122/3 a 122/4, které spadají do katastrálního území obce Náchod. V blízkosti pozemku pod přilehlou místní komunikací, jsou vedeny inženýrské sítě. V objektu veterinární kliniky budou 2 ordinace, 2 operační sály, laboratoř, lékárna, obchod s chovatelskými potřebami a kancelář redakce. Veterinární klinika je dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu s rozměry přibližně 40 x 19 m. Hlavní vstupy do objektu jsou 3. Vstup do kliniky a obchodu je na straně severozápadní. Vstup do lékárny a kanceláře redakce, která se nachází ve 2 NP, je na straně jihovýchodní. Nosný stěnový systém je z pórobetonových bloků, strop je železobetonový monolitický. Na objektu je plochá střecha s nosnou železobetonovou monolitickou konstrukci.
|
|
Výrobní hala
Kozák, Tomáš ; Mátl,, Miroslav (oponent) ; Moudrý, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce řeší návrh novostavby výrobní haly v katastrálním území města Hrusinec. Stavba je umístěna ve stávajícím průmyslovém areálu. Objekt je tvořen dvěma na sebe navazujícími celky, z nichž vyšší z nich tvoří samotnou, jednopodlažní výrobní halu a nižší třípatrová budova tvoří zázemí a administrativní část budovy. Půdorysně se jedná o obdélník. Halová část je řešena jako ocelová hala založená na základových patkách, jejíž střešní konstrukci tvoří příhradový vazník. Administrativní budova je navržena jako železobetonový monolitický skelet, který je také založen na základových patkách. Střecha nad administrativní budovou je plochá jednoplášťová, s klasickým pořadím vrstev. Funkčně je stavba řešena jako jeden celek. Celková kapacita objektu předpokládá 54 zaměstnanců.
|
|
Rezidence "Nová Líšeň"
Velín, Petr ; Jelínek, Petr (oponent) ; Vajkay, František (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává ve formě projektové dokumentace, obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Jedná se novostavbu bytového domu na parcele č. 5049/24 v katastrálním území Brno – Líšeň. Pozemek se nachází v zastavěném území v blízkosti stávající bytové výstavby. Pozemek je svažitý směrem na východ. Na severní straně je vyhrazené parkoviště pro bytové jednotky s návazností na vjezd do podzemní garáže na východní straně. Objekt je ve své fasádě více členitý a dosahuje přibližných rozměrů 20,0 x 30,0m. Bytový dům je řešen jako třípodlažní objekt s podsklepením, s plochou střechou. V podzemním podlaží jsou garáže a technické místnosti, v nadzemních podlažích jsou bytové jednotky určené k trvalému bydlení osob. Jedná se o budovu s kombinovaným nosným systémem Porotherm a železobetonových konstrukcí zateplených minerální izolací.
|
|
Energeticky úsporný rodinný dům s fitcentrem
Němec, Jaroslav ; Šteffek, Libor (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Jedná se o samostatně stojící rodinný dům s menší provozovnou fitcentra. Tvar objektu je obdélníkový se sedlovou střechou. Objekt má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Obytná část tvoří jeden byt pro rodinu s dětmi. Provozovna fitcentra má kapacitu přibližně 15 lidí. Dům je postaven ze dvou konstrukčních systémů. Obvodová zeď v podzemním podlaží je z bednících betonových tvarovek BTB 40/20/24 s tepelnou izolací XPS polystyren tloušťky 160 mm a v nadzemních podlažích je z vápenopískových tvarovek systému SENDWIX s tepelnou izolací ROCKWOOL tloušťky 160 mm. Stropy jsou polomontované systému POROTHERM z nosníků a keramickými vložkami MIAKO. Nosnou konstrukcí střechy je hambálková soustava.
|
|
Administrativní budova
Adámek, Lukáš ; Párová,, Jitka (oponent) ; Rusinová, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem novostavby administrativní budovy, která by měla sloužit jako sídlo středně velké společnosti o přibližném počtu 100 zaměstnanců. Administrativní budova, o dvou nadzemních a jednom podzemním podlaží, by svou koncepcí měla splnit požadavky rozrůstající se firemní struktury, firemní reprezentace a moderního pracovního prostředí. Obdélníkový tvar objektu umožňuje budoucí přestavby a modernizace dispozičního řešení objektu a zároveň usnadňuje řešení technického vybavení. Na 870 metrech čtverečních prvního nadzemního podlaží se nachází nejen zázemí pro zaměstnance a klienty společnosti, ale také část technického zázemí objektu. Podzemní podlaží je koncipováno jako sklad, technické zázemí a kryt civilní ochrany. Ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěny prostory pro zaměstnance a vedení společnosti. Nosný systém objektu je tvořen železobetonovou monolitickou skeletovou konstrukcí. Obvodový plášť podzemní části je navržen z železobetonových monolitických stěn, přičemž obvodový plášť nadzemní části je z keramických tvarovek. Fasáda budovy je kombinací hladkých hliníkových panelů, hliníkových oken a prosklené fasády s průhlednou i neprůhlednou částí. Hlavní karuselový vstup je umístěn v prosklené části fasády.
|
host ::
