|
|
Sexuální zneužívání dětí
HROBAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání dětí. Teoretická část je zaměřena na objasnění základních pojmů souvisejících se sexuálním zneužíváním, právní vymezení této problematiky, na formy sexuálního zneužívání, dále na prevenci jevu a viktimologii. Druhá část je věnována osobě pachatele a oběti, spolu s příznaky sexuálního zneužívání, syndromem přizpůsobení se sexuálnímu zneužívání a posttraumatickou stresovou poruchou. Praktická část obsahuje dvě kasuistiky. První je zaměřena na intrafamiliární sexuální zneužívání a druhá na posttraumatickou stresovou poruchu. V závěru obou kasuistik jsou vytyčeny společné znaky teorie a praxe.
|
|
|
Postkrizová intervnční péče v situacích ohrožení u Policie České republiky
SAIDA, František
Obsahem této diplomové práce je hlouběji postihnout problematiku postkrizové intervenční péče u Policie České republiky. Primárním cílem diplomové práce je zjištění, zda je u Policie České republiky vytvořen fungující systém postkrizové intervenční péče, který mohou policisté nebo i jejich rodinní příslušníci v případě potřeby využít. Dále nás zajímalo, zda u policistů existují názory, postoje a předsudky ohledně využívaní postkrizové intervenční péče. Diplomová práce se proto zabývá v teoretické části základními pojmy z oblasti psychologie, které úzce souvisí s problematikou posttraumatické intervenční péče u Policie ČR a shrnuje problematiku psychologické péče u Policie ČR. Vlastním předmětem zkoumání je pak zmapování současného stavu poskytování postkrizové intervenční péče policistům, stupeň informovanosti o této službě, postoj policistů k využívání této služby a v neposlední řadě účelnost a efektivita této služby. Nedílnou součástí cíle práce byla analýza faktorů, které proces poskytování postkrizové péče usnadňují nebo komplikují a navržení případných opatření k zefektivnění jejího lepšího fungování a nalezení hlavních příčin nedostatečného využívání postkrizové intervenční péče policisty. V souladu s cílem práce byl prováděn kvantitativní výzkum a byly použity nejvhodnější metody tak, abychom co nejefektivněji dosáhli stanoveného cíle. Na základě výsledků námi prováděného průzkumu bylo potvrzeno, že u Policie České republiky je vytvořen fungující systém postkrizové intervenční péče, kterou mohou policisté v případě potřeby využít. Rovněž z průzkumu vyplynulo, že policisté jsou o systému postkrizové intervenční péče dostatečně informováni a tento systém odpovídá potřebám policejní praxe. Zároveň se však v průzkumu ukázalo, že ve vědomí policistů stále přetrvávají negativní názory, postoje a předsudky týkající se psychologické služby Policie České republiky. Pokud by se podařilo tyto negativní tendence odbourat, jistě by to přispělo k ještě efektivnějšímu využívání této služby.
|
|
|
Psychosociální poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích
UHŘÍČEK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na oblast psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod. V důsledku dopravních nehod vznikají nezanedbatelné celospolečenské škody a také se velmi významně snižuje kvalita života postižených jedinců a jejich příbuzných. Dopravní nehoda může být traumatickou událostí, která se výrazně vymyká běžné lidské zkušenosti. Následkem toho se mohou u účastníků dopravních nehod objevovat psychické problémy, které přesahují do oblasti sociálního fungování postižených osob. Dopravní nehody tak mají nebývalý dopad na další život jednotlivých účastníků i jejich příbuzných. Svépomoc obětí může selhávat a bez intervence odborných pracovníků může docházet k celoživotnímu strádání. Jednou z možností pomoci účastníkům dopravních nehod je psychosociálního poradenství. Jedním z cílů práce bylo analyzovat nabídku psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích. Za tímto účelem byla realizováno dotazníkové šetření u odborníků a organizací v Českých Budějovicích, a dále také polostandardizované rozhovory s odborníky v Českých Budějovicích. Dalšími cíly práce bylo zmapovat povědomí veřejnosti o možnostech využívání psychosociálního poradenství pro účastníky dopravních nehod v Českých Budějovicích a dále také zmapovat zájem o využití tohoto poradenství ze strany veřejnosti. Za účelem splnění těchto cílů bylo realizováno dotazníkové šetření u veřejnosti v Českých Budějovicích. Výzkum ukázal, že v Českých Budějovicích existuje poptávka veřejnosti po využívání služeb organizace poskytující psychosociální poradenství pro účastníky dopravních nehod. Povědomí veřejnosti v Českých Budějovicích o možnostech využívání psychosociálního poradenství zaměřeného na účastníky dopravních nehod se nicméně prokázalo jako nízké. Výzkum také prokázal, že v Českých Budějovicích nabídka psychosociálního poradenství zaměřeného na účastníky dopravních nehod existuje. Práce může přispět k větší informovanosti nejen odborným pracovníkům pomáhajících profesí, studentům humanitních oborů a dobrovolníkům neziskových organizací, ale také samotným účastníkům dopravních nehod.
|
|
|
Posttraumatická intervenční péče o příslušníky a občanské zaměstnance Policie České Republiky
KUBÍČKOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zabývá systémem posttraumatické intervenční péče u policistů a občanských zaměstnanců Policie České republiky. Úvodem je nastíněn obsah práce a důvod volby zpracovávaného tématu. V teoretické části je seznámení s obecnými pojmy jako je krize, trauma, stres, posttraumatická stresová porucha, posttraumatická stresová reakce. Po obecné části se práce zaměřuje na oblast krizové intervence. Cílem bakalářské práce je ověření úrovně posttraumatické intervenční péče, zda je tato péče dostatečná a jaká je povědomost policistů a občanských zaměstnanců Policie ČR o této péči. Pro zjištění stanovených cílů je zvolen kvantitativní výzkum metodou dotazníku. Zkoumaným souborem jsou náhodně vybraní policisté a občanští zaměstnanci Policie ČR v Jihočeském kraji. Závěr je věnován diskuzi a rozboru výsledků zjištěných faktů.
|
|
| |
|
|
Systém posttraumatické péče v rámci IZS.
VÁCHOVÁ, Jana
Systém posttraumatické péče v rámci IZS Tato bakalářská práce se zabývá systémem posttraumatické péče v rámci integrovaného záchranného systému. V úvodu práce je nastíněn obsah práce a důvod volby zpracovávaného tématu. Jednotlivé kapitoly seznamují s integrovaným záchranným systémem, psychologickou službou u Hasičského záchranného sboru v České republice, s psychologickou službou u Policie České republiky, se Zdravotnickou záchrannou službou a psychosociální složkou v armádě. Zaměřuje se na to, jak je poskytována posttraumatická intervenční péče u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Pojednává o zřízení systému této péče, anonymní telefonní lince pomoci v krizi a podrobně vysvětluje jednotlivé fáze posttraumatické péče. Zabývá se problematikou traumatu, stresových reakcí, posttraumatickou stresovou poruchou, krizí a krizovou intervencí. Cílem této práce je stručně seznámit se systémem poskytování posttraumatické intervenční péče u složek integrovaného záchranného systému. A především zjistit, jak je rámec pomoci při reakcích na stres u složek integrovaného záchranného systému ošetřen, zpracován a realizován a zda je posttraumatická stresová porucha u příslušníků Hasičského záchranného sboru vyšší než u příslušníků Policie České republiky. K praktické části této práce jsem použila dotazník, který bylo nutné nejdříve sestavit a uzpůsobit danému tématu. Zkoumaným souborem byli náhodně vybraní příslušníci Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky. Závěr je věnován diskuzi a rozboru výsledků zjištěných faktů.
|
|
|
Analýza metod posttraumatické krizové intervence
HLUŠKO, Oldřich
Ve své diplomové práci si kladu za cíl zmapovat metody a postupy uplatňované u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje v rámci primární, sekundární i terciální prevence posttraumatických reakcí a poruch. Dílčím cílem práce je zjištění spokojenosti s dostupností intervenční péče pro policisty a zaměstnance Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, zjištění informovanosti, využitelnosti a spokojenosti s péčí posttraumatického intervenčního týmu v Jihočeském kraji, povědomost o službě Linky pomoci v krizi a její využitelnosti. Dále si kladu za cíl zmapovat zájem o případnou internetovou linku důvěry v rámci IZS s vypracováním SWOD analýzy. Stresová reakce se nevyhýbá nikomu ani policistům. I oni mohou vykazovat psychické a tělesné příznaky akutní stresové reakce. Většinu služebních úkonů, zásahu a zákroku řeší rutinně, kromě toho ovšem dochází i k situacím, které vybočují z normálních životních zkušeností a policisté se tak velice často dostávají do stresových situací, které v nich mohou vyvolat hluboké duševní otřesy. Citový dopad na psychiku při extrémních zážitcích je normální lidská reakce v nenormální situaci. V současné době má každý policista možnost obrátit se o pomoc na tým speciálně vyškolených odborníků, tým posttraumatické intervenční péče. V týmu pracují nejen psychologové, ale i zkušení policisté, odborníci resortu Ministerstva vnitra a duchovní, kteří jsou připraveni pomoci svými zkušenostmi, erudicí a znalostmi získanými speciálním výcvikem. Od roku 2001 může postižený využít anonymní Linku pomoci v krizi, která je podpůrnou součástí posttraumatické intervenční péče pro policisty, hasiče, zaměstnance resortu Ministerstva vnitra a jejich rodinné příslušníky. Linka pomoci v krizi je rovněž k dispozici občanské veřejnosti při mimořádných událostech a krizových situacích. Proto se tato diplomová práce zabývá metodami posttraumatické intervenční péče, informovanosti, využitelnosti, spokojenosti a důvěry v tato resortní pracoviště Policie ČR. Na základě výsledků zpracovaného výzkumného cíle bude řediteli Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje předložen návrh k vytvoření a zefektivnění nových i stávajících postupů v rámci prevence na všech úrovních posttraumatické stresové reakce a poruch u svých zaměstnanců. Vypracovaná SWOD analýza internetové linky důvěry bude využita při tvorbě projektové žádosti v rámci grantových a projektových řízení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Diplomová práce je koncipována tak, aby poskytla ucelené informace k problematice posttraumatické stresové reakce, jejím příčinám a metod péče o postižené a mohla být využita jako edukační materiál pro celoživotní vzdělávání jak v rámci Policie ČR, tak i studentů Zdravotně sociální fakulty, Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. K práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Úvodem práce je pomocí různých literárních a elektronických zdrojů vytvořen ucelený přehled zkoumané problematiky. Zdrojem informací pro výzkum se stal zpracovaný anonymní nestandardizovaný dotazník s uzavřenými typy otázek s nucenou volbou odpovědí. Dotazníkového průzkumu se zúčastnili zaměstnanci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.
|
|
|
Psychosomatická přetížení a jejich projevy v příčinné souvislosti se zážitky z mimořádných událostí.
KREJČOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou působení traumatizujících zážitků z mimořádných událostí na psychosomatiku příslušníka integrovaného záchranného systému. Pod psychosomatikou si představme vzájemné působení duše a těla, tedy ovlivnění tělesného stavu stavem psychickým a naopak. To vše je navíc propojeno se sociálním okolím postiženého. Je tedy třeba dbát o všechny tzv. biopsychosociální potřeby člověka. Teoretická část práce popisuje psychosomatiku jako vědní obor. Zabývá se příznaky, všeobecnou psychoterapií a historickým vývojem psychosomatiky. Dále rozebírá možnosti krizové intervence a specifická rizika činností jednotlivých základních složek IZS. Praktická část práce sledovala vliv traumatizujících zážitků na příslušníky Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Cílem bylo zjistit míru závažnosti této problematiky a také společně najít možnosti řešení. Výsledky práce ukazují, že k určité míře negativního působení dochází, a proto je důležité soustředit se na preventivní opatření k zamezení vzniku závažnějších komplikací.
|
|
|
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.
|
|
|
Psychologické aspekty řešení krizových situací
ZÁVIŠOVÁ, Karolína
Smyslem této práce bylo shromáždit informace o psychologických aspektech v oblasti krizového řízení z dostupné literatury a vytvořit srozumitelný přehled o této problematice, která byla rozpracována z pohledu krizových štábů a povědomí veřejnosti. Byly vysvětleny základní pojmy, popsány možnosti psychické připravenosti členů krizových štábů a pracovníků pomáhajících profesí a v neposlední řadě také základní formy psychologické pomoci občanům v extrémních životních situacích. Průzkum ohledně psychické připravenosti členů krizových štábů a občanů postižených krizovou situací byl uskutečněn prostřednictvím anketního šetření. Snahou průzkumu bylo zjistit aktuální stav psychické připravenosti ve vybraných regionech ČR pro dokreslení teoretických pramenů.
|
host ::
RSS.