|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pohled rodiček na kardiotokografické monitorování plodu v průběhu porodu
PAPÍRNÍKOVÁ, Petra
Kardiotokografie je neinvazivní metoda poskytující informace o stavu plodu v těhotenství a za porodu. Monitorování plodu je dnes standardem v porodnické péči o těhotné a rodičky, doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti určují indikace k užití metody a pravidla interpretace výsledků. Během fyziologického porodu lze rodičku kardiotokografem sledovat intermitentně, neboli v pravidelných intervalech dle zvyklostí pracoviště. Patologický porod, jako například porod koncem pánevním, hypotrofického plodu, plodu s nefyziologickým CTG záznamem, je nutno monitorovat kontinuálně. Zevní snímání ozev přináší rodičce určitá nepříjemná omezení v pohybu a zaujímání poloh. Orientace personálu na výstup z kardiotokografu může v rodičce vyvolat obavu o dítě či domněnku, že se porodní asistentka dostatečně nevěnuje jejím potřebám a porodnímu ději. Ošetřovatelská péče o rodičku při kardiotokografickém snímání je tedy velmi specifická tím, že porodní asistentka poskytuje péči dvěma subjektům {--} matce a plodu. Podle sporé literatury na toto téma ze starší doby kolísá postoj rodiček ke kardiotokografii od pocitu, že monitor zajišťuje zdraví plodu, chrání plod, až po pocit nepohodlí, omezení, zbytečné medializace přirozeného děje, odvracení pozornosti personálu a odmítání vyšetření. Česká studie však provedena nikdy nebyla a moderní literatura k tomuto tématu neexistuje. K výzkumnému šetření byl použit prospektivní kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 26 otázek, z čehož bylo 23 otázek uzavřených, 1 otázku polouzavřená a 2 otevřené otázky. Dotazníky byly rozdány v celkovém počtu 101 výtisků na odděleních šestinedělí gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkumný soubor představovaly nedělky 2. až 3. den po porodu, vyloučeny byly ženy po plánovaném císařském řezu. Cílem práce bylo zjistit postoje rodiček ke kardiotokografickému monitorování plodu v průběhu porodu. Byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že rodičky vnímají metodu kardiotokografického snímání během porodu jako zdroj informací o stavu jejich dítěte a výzkumem byla potvrzena.. Hypotéza 2 říká, že kontinuální kardiotokografické monitorování plodu během porodu omezuje rodičky v pohybu a zaujímání úlevových poloh, a výzkumným šetřením byla vyvrácena. V hypotéze 3 je vysloven předpoklad nedostatku validních informací poskytovaných rodičkám o metodě kardiotokografie, o interpretaci CTG záznamů a jejich výpovědní hodnotě. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Vyhodnocením odpovědí v dotazníkách byl zmapován postoj žen k monitorování plodu, čímž byl splněn cíl práce. Holistický přístup v ošetřovatelské péči má všem pacientkám a klientkám zajistit co možná největší komfort, komplexní péči a informovanost. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit přísun informací od personálu k rodičkám.
|
|
|
Úrazy v těhotenství a problematika ošetřovatelské péče
ČERMÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na úrazy v těhotenství a problematiku ošetřovatelské péče.Teoretická část bakalářské práce charakterizuje výskyt úrazů, dále charakterizuje jednotlivé typy úrazů a léčbu, polytraumata a prevence těhotných žen, které cestují automobilem. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, jaké se nejčastěji vyskytují v těhotenství úrazy, jaký dopad mají úrazy na zdravotní stav těhotné ženy, zda si těhotné ženy uvědomují velké nebezpečí při používání hromadných dopravních prostředků a jaké jsou nejčastější problémy v ošetřovatelské péči u žen po úrazech.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě
VOŠAHLÍKOVÁ, Vendula
Tématem bakalářské práce je informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě. Chyby, kterých se v tomto období popřípadě dopustí, mohou natrvalo negativně ovlivnit kvalitu budoucího života plodu. Je nutno upozornit na vlivy, které by mohly dítěti ublížit. Zásady zdravého životního stylu v těhotenství se týkají spánku, odpočinku, výživy, péče o vyprazdňování, hygieny v těhotenství, vhodného těhotenského oblečení, zajištění dostatečného pohybu, masáží, sexu v těhotenství, vyvarování se návykovým látkám, užívání léků, očkování a cestování v těhotenství. Cíle výzkumu jsou čtyři. Zjistit informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě, zjistit zdroje informací o zdravém životním stylu v těhotenství, zjistit dodržování zásad zdravého životního stylu u těhotných žen a zjistit dodržování pohybových aktivit těhotnými ženami během těhotenství. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí těhotných o zdravém životním stylu v graviditě. Dotazník obsahoval celkem 36 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily těhotné ženy, v různém stupni těhotenství. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, jejichž návratnost byla 64%. Interpretace výsledků vychází z počtu 96 respondentek. Vlastní výzkum probíhal ve 2 nemocnicích a 3 ambulantních zařízeních. V první hypotéze je předpoklad, že dnešní těhotné ženy mají informace o zdravém životním stylu v graviditě. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se zdravého životního stylu v těhotenství, odpovědělo více než 80% respondentek správně. Průměr správných odpovědí je 88%. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy získávají nejvíce informací o zdravém životním stylu z internetu. Tento předpoklad se nepotvrdil. Z internetu získává nejvíce informací o zdravém životním stylu 42% respondentek. Ve třetí hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Tento předpoklad se potvrdil. 91% respondentek dodržuje zásady zdravého životního stylu v těhotenství. Ve čtvrté hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují pohybové aktivity během těhotenství. Tento předpoklad se také potvrdil. 75% respondentek dodržuje pohybovou aktivitu během těhotenství.
|
|
|
Informovanost těhotných žen v souvislosti s prováděným vyšetřením plodové vody.
NOVÁKOVÁ BOUŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce měla zmapovat informovanost žen v souvislosti s prováděným vyšetřením plodové vody. Na základě cílů, které měly zmapovat celou problematiku odběru plodové vody, byly stanoveny čtyři hypotézy. První se zabývala tím, zda těhotné ženy mají informace o vyšetření plodové vody, zda těhotné ženy využívají možnosti jít na vyšetření plodové vody, zda těhotné ženy jsou poučené, jakým způsobem probíhá vyšetření plodové vody a zda těhotné ženy znají rizika prováděné amniocentézy. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle byly splněny. Na základě kvalitativního šetření je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Těhotné ženy udávají jako problém amniocentézy strach. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy udávají jako problém amniocentézy bolest. Ke sběru dat byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné šetření byla použita technika dotazníku, kdy otázky byly uzavřené i polootevřené, kdy respondentky odpovědi zaškrtávaly a nebo mohly doplnit vlastní variantu odpovědi. V dotazníku bylo celkem 31 otázek, kdy první otázky byly identifikační a ostatní otázky se vztahovaly k vlastnímu tématu práce. Nastávající maminky, které přicházejí na amniocentézu mají dostatek informací týkajících se odběru plodové vody, ale najdou se i takové maminky, které dostatek informací o amniocentéze neměly. Nedostatek informací u těchto maminek lze přisuzovat nezájmu o odběr plodové vody, či nepozornost při edukaci zdravotnickým personálem a proto je nutná zpětná vazba při dotazování. Navrhovala bych vypracování letáčků a brožurek, ve kterých by bylo obsaženo vše co se týká problematiky odběru plodové vody, kde by měly být zodpovězeny nejčastější dotazy žen. Tyto letáčky či brožury by měly být volně dostupné ve všech ordinacích praktických ženských lékařů a v genetických centrech.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
|
|
Psychologicko-medicínské aspekty péče v prenatálním období
BERKIOVÁ, Eva
Práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro ženu neopakovatelnou životní událostí. Těhotenství na ženu klade zvýšené nároky, se kterými se musí vyrovnat. Prožití bezproblémového těhotenství úzce souvisí se správnou výživou, kvalitní prenatální péčí, absolvováním kurzů pro těhotné ženy a samozřejmě pochopením a podporou od nejbližších osob.
|
host ::
RSS.