|
| |
|
|
Vztah estetické a spirituální zkušenosti v díle Hanse Georga Gadamera
DVOŘÁK, Jan
Tato práce se zabývá vztahem estetické a spirituální zkušenosti u Hanse ? Georga Gadamera. V úvodní části je popsán vývoj hermeneutického myšlení. Následující kapitoly jsou věnovány filosofii H. - G. Gadamera a jeho pojetí zkušenosti. V druhé polovině práce jsou analyzovány estetická a spirituální zkušenost. V závěru dochází k jejich komparaci s důrazem na vysvětlení jedinečnosti obou typů zkušenosti.
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky a její nezbytnost při konstituci lidství
KOUBA, Vojtěch
Práce se zabývá ideou péče o duši, jak byla představena Janem Patočkou a její nezbytností ke konstituci lidství, které směřuje k dobru na osobní, společenské i globální, ekologické úrovni. První část práce se zabývá péčí o duši u Sókrata a v Platónské polis, zdůrazněny jsou některé pojmy týkající se výchovy jejích strážců. Poté jsou přiblíženy tři existenciální pohyby, které Jan Patočka z péče o duši vyvozuje a dále tři hlediska péče o duši. V další části je naznačen nejdříve vztah péče o duši a filosofie a původní motiv a zároveň cíl těchto dvou činností. Poslední část je pokusem ukázat jakým způsobem můžeme dojít k tomu, že mluvíme o ?útěše z filosofie?, jak pomocí péče o duši vnímáme svět jako náš domov a jaké mohou být důsledky toho, když o duši nepečujeme a věnujeme pozornost pouze poznatkům exaktní vědy.
|
|
|
Člověk a hra
ZACHOVAL, David
Práce se zabývá mezioborovým pohledem na fenomén hry a jejím významem v lidském životě. První kapitola se v úvodu věnuje problému obecné definice pojmu hra. Zabývá se také psychologickými teoriemi původu hry. Ve stěžejní části podrobně seznamuje se třemi nejvýznamnějšími autory teorií hry - J. Huizingem, E. Finkem, R. Cailloisem a jejich dílem. Ve druhé části sleduje vývoj hry v různých obdobích lidských dějin až po současnost. V poslední kapitole je v úvodu krátká zmínka o hře zvířat a je zde popsán význam a smysl hry v jednotlivých fázích života jedince.
|
|
|
Výchova a vzdělávání u Aristotela
FÜRSTOVÁ, Eva
Práce se zabývá výchovou a vzděláváním ve starověkém Řecku u Aristotela. Hlavní část práce pojednává o Aristotelově filosofii a charakteru výchovy a vzdělávání, jejího rozdělení na tělesnou, mravní a rozumovou část, vzdělávacím systému a vyučovacích předmětech.
|
|
|
Propojení duchovních proudů východu a západu a křesťanský aspekt v učení O.M. Aivanhova.
AVRAMOVA, Radka
Tato práce pojednává o učení bulharsko-francouzského filosofa, pedagoga a duchovního učitele Omraama Mikhaëla Aivanhova. Je rozdělena na několik tématických kapitol, zaobírajících se vždy určitým filosoficko - duchovním tématem tak, jak je o něm pojednáváno v Aivanhovově učení. Mezi těmito tématy jsou například: Stvoření, Dobro a zlo, O Bohu, Ježíš a Kristus, Reinkarnace, Duše, Vzkříšení, Svatá Trojice. Aivanhov přistupuje k těmto tématům neotřele, nedogmaticky a vždy klade důraz na to, aby mohlo jeho učení být prakticky využito k práci člověka na sobě samém. Nesnaží se držet nějaké tradice ani uměle synkretizovat, spíše vidí různé úrovně stvoření a jeho Stvořitele jako realitu, jejíž zákony a principy jsou univerzální. A posláním člověka je podle Aivanhova tyto zákony a principy objevovat a žít s nimi v souladu.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
|
|
Sestra z filosofického pohledu autorek vybraných ošetřovatelských koncepčních modelů.
KÁPLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématem {\clqq}Sestra z filosofického pohledu autorek vybraných ošetřovatelských koncepčních modelů.`` Ošetřovatelské modely přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny. Jejich přínosem je obohacení teoretické části ošetřovatelství a zároveň napomáhají zkvalitňovat sesterskou praxi v konkrétních situacích. V praxi usnadňují plánování ošetřovatelské péče, pochopení problému a poskytují prvotní kriteria pro hodnocení dosažených výsledků. Cílem bakalářské práce je zmapovat informovanost sester o vybraných koncepčních modelech a zjistit, jak se sestry identifikují s hlavními složkami vybraných koncepčních modelů. Pro naplnění cíle byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, ve kterém byly vytvořeny tři hypotézy. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření. První hypotézou chceme potvrdit fakt, že sestry s vysokoškolským vzděláním znají obsah vybraných koncepčních modelů: F. Nightingale, C. Roy a M. Gordon. Dále zjišťujeme verifikaci druhé hypotézy: Sestry s jiným než s vysokoškolským vzděláním neznají obsah vybraných koncepčních modelů: F. Nightingale, C. Roy, J. M. Watson a M. Gordon. Třetí hypotéza zkoumá, zda sestry vnímají poskytování ošetřovatelské jako láskyplnou a obětavou činnost. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí grafů a tabulek. Výsledky práce poukazují na širokou základnu ošetřovatelství a její provázanost s praxí. K hlavním výsledkům výzkumu patří informovanost sester o vybraných koncepčních modelech a jejich identifikace s hlavními složkami vybraných koncepčních modelů. Přínos této práce spočívá v možnosti využití zjištěných poznatků pro studijní účely, ale také tyto poznatky realizovat během naplňování ošetřovatelských intervencí v péči o pacienta.
|
|
|
Kantův vliv na Brezinkovo pojetí výchovy
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá vlivem Kantovy německé klasické filosofie jako jedním z možných zdrojů filosofie výchovy na Brezinkovo pojetí výchovy. Účelem práce je deskripce Brezinkovy filosofie výchovy a nalezení základních styčných bodů mezi Kantovým Brezinkovým pojetím výchovy. Pro první kapitolu je stěžejní deskripce Brezinkovy filosofie výchovy, včetně jeho pohledu na pedagogiku, výchovu, výchovné činitele. V této části je možno naleznout komparaci koncepcí cílů Brezinky a Deweye. Druhá kapitola je věnována osobě Kantově, myšleno jeho filosofii a pohledu na výchovu. Pro třetí kapitolu je nejdůležitější krátká komparace Brezinkovy a Kantovy koncepce výchovy. Za styčné body považuji náhled na pedagogiku, cíle, pojetí ideálu, aj. Taktéž poukazuji na Kanta jako jednoho z důležitých zdrojů pro Brezinkovo smířlivé pojetí filosofie výchovy.
|
|
|
Vybrané fragmenty z děl představitelů německého idealismu o výchově a vzdělání (včetně J. J. Rousseaua jako jejich inspiračního zdroje v oblasti výchovy)
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá pohledem německého idealismu na otázky týkající se výchovy a vzdělání. V 1. kapitole jsou popsány základní pojmy idea, idealismus, německý idealismus a dále následuje krátký vhled do myšlenek představitelů německého idealismu (Kant, Fichte, Schelling a Hegel). Dále se práce zaměřuje na oblast výchovy a vzdělání s hlavním akcentem na antické pojetí výchovy reprezentované Platónem a Aristotelem. Pro komparaci je uvedeno dílo Rousseauovo s jeho hlavním pedagogickým dílem Emil čili O vychování je srovnáván s Kantovým dílem O výchově. Ke konci jsou zařazeny Fichteovy a Hegelovy názory na výchovu a vzdělání. V poslední části nalezneme myšlenky současných filozofů. Hlavní zřetel je kladen na aktuálnost či použitelnost myšlenek německého idealismu pro dnešní pedagogickou oblast.
|
host ::
RSS.