Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 285 záznamů.  začátekpředchozí262 - 271dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
Umírání a smrt z pohledu pracovníků v sociálních zařízeních
RUDOLFOVÁ, Martina
Práce se zabývá posledním obdobím života člověka, možnostmi péče zaměřené na duchovní, duševní, fyzický i sociální rozměr dané problematiky Nabízí možnosti etického zvládnutí této životní etapy pracovníky, rodinou i samotným umírajícím. V praktické části jsou porovnány názory pracovníků zařízení typu hospiců a pracovníků zařízení typu domů pro seniory na danou problematiku, náročnost práce a její úskalí.
Podpora sester v případech úmrtí na jednotkách RES a JIP
LAYEROVÁ, Helena
Na jednotkách resuscitační a intenzivní péče se sestry setkávají s problematikou umírání a smrti denně. Velmi často jsou v kontaktu s umírajícími i jejich blízkými, očekává se od nich profesionální přístup a komplexní péče. Stres, který sestry v těchto situacích zažívají, vede k psychické, emoční i fyzické vyčerpanosti a může se projevit psychosomatickými potížemi. Příprava sester na tyto situace a podpora při jejich zvládání je proto klíčovým faktorem pro zvládnutí tohoto náročného povolání. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis současného stavu dané problematiky, charakterizuje resuscitační a intenzivní péči, zabývá se problematikou umírání a smrti na RES a JIP, zvládáním situací spojených s úmrtím a podporou sester v těchto situacích. Práce měla celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký způsob přípravy sester je v praxi zajištěn na jednotkách RES a JIP pro výkon kvalitní ošetřovatelské péče o umírající pacienty. Dalším cílem bylo zjistit, zda a jak se sestry připravují a vzdělávají v oblasti zvládání situací spojených s úmrtím pacienta na RES a JIP. Třetí cíl byl, zda existuje a jaká je forma a způsob podpory sester na RES a JIP při úmrtí pacientů poskytovaná ze strany týmu a ze strany managementu oddělení a čtvrtým cílem bylo zjistit, jakou formu a způsob podpory sestry očekávají a žádají. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku. Respondenti odpovídali na 38 otázek, 13 otázek bylo uzavřených, 21 polootevřených a 4 otevřené. Podporou je nejčastěji chápána podpora psychická, dobrá týmová spolupráce, komunikace, supervize a zastoupení v případě potřeby. Od managementu je očekávána především podpora ve vzdělávání, zajištění supervize, odpovídajícího finančního ohodnocení a odborné psychologické pomoci v případě potřeby. Na základě výsledků práce byl vytvořen návrh na kurz pro nelékařské zdravotnické profese pracující na jednotkách RES a JIP s názvem: Kurz strategie zvládání obtížných situací v péči o umírající a jejich blízké v intenzivní a neodkladné péči.
Sociální aspekty hospicové péče
FIALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřená na sociální aspekty hospicové péče. V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Vysvětleny jsou především pojmy jako hospicová péče, paliativní péče, smrt, umírání, sociální práce atd. V praktické části jsem se v prvním případě snaţila zodpovědět otázku uspokojování sociálních potřeb klientů Hospice sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. Další věcí, na kterou jsem hledala odpověď, je, zda hospic jako poskytovatel sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách naplňuje závazek, který vyplývá z registrace. Výzkum byl prováděn metodou dotazování a pouţitá technika byla polořízený rozhovor. Příslušné rozhovory se uskutečnily v hospici sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. V případě zkoumání, zda jsou naplňovány sociální potřeby klientů, tvořily výzkumný vzorek čtyři klientky hospice. Při hledání odpovědi na otázku plnění závazku vyplývajících z registrace jsem oslovila ředitele a sociální pracovnici hospice. Na základě výzkumu bylo zjištěno, ţe sociální potřeby klientů prachatického hospice jsou v rámci moţností uspokojovány. Co se týká naplňování závazků vyplývajících z registrace dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách se dá na základě odpovědí říci, ţe závazky vyplývající z registrace prachatický hospic naplňuje. Jako největší problém vidím především důraz kladený na formální stránku věcí ze strany úřadů, kdeţto v hospici je na prvním místě důraz kladen na maximální uspokojení potřeb klienta.
Efektivní komunikace v paliativní péči
PLECEROVÁ, Jana
Efektivní komunikace v paliativní péči je tématem této bakalářské práce. Práce je zaměřená na interakci sester a pacientů v terminálním stádiu nemoci, komunikaci s rodinou nemocného a hospicovou a paliativní péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti v terminálním stádiu nemoci spokojeni s komunikací sester a zda je pro ně daný způsob komunikace podporou, zda jsou rodiny pacientů informované o způsobech a možnostech paliativní péče. Dalším krokem bylo zmapovat způsoby a efekt komunikace sester, které pracují s pacienty v terminálním stádiu.
Paliativní péče v konfrontaci s eutanázií
PROTIVÍNSKÁ, Lucie
Práce se zabývá podstatou paliativní péče, která je aktivní celkovou péčí o nemocného, jehož choroba již neodpovídá na léčbu kurativní, přičemž poukazuje na její možnosti a prostředky k dosažení co možná nejlepší kvality života nemocného a jeho rodiny. Jejím ideálem je, aby člověk umíral bez bolesti jak fyzické, psychické, sociální, tak i spirituální. Práce se pak především soustředí na poslání a úkoly lékařské profese, ale také sociální práce při péči o nevyléčitelně nemocného a jeho rodinu. V kontextu úvah o umírání a smrti v první kapitole se nelze vyhnout ani problematice eutanazie, která má právě tak mnoho horlivých zastánců jako i důsledných odpůrců. Tomuto etickému dilematu je věnována čtvrtá kapitola. Význam sociální práce v paliativní péči plynoucí z konfrontace eutanázie s paliativní péči je obsahem kapitoly páté.
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
Problematika zavedení eutanázie v ČR
KOHOUTOVÁ, Kristýna
Práce se věnuje problematice zavedení eutanázie v ČR. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. Charakterizuje pojem eutanázie, její formy, dále paliativní péči a základní argumenty zastánců a odpůrců eutanázie. Zabývá se také praxí eutanázie v Nizozemí a situací v České republice. Praktická část obsahuje analýzu a srovnání názorů a postojů na problematiku eutanázie mezi zdravotnickým personálem pracujícím na LDN v nemocnici České Budějovice a zdravotnickým personálem pracujícím v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 285 záznamů.   začátekpředchozí262 - 271dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.