|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Ambulantní porod z pohledu porodní asistentky a dětské sestry
NOVOTNÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá ambulantním porodem, názorem porodních asistentek, dětských sester a žen na tento porod. Prvním cílem bylo zjistit názory porodních asistentek a dětských sester na ambulantní porod a druhým cílem bylo zjistit důvody žen k rozhodnutí pro ambulantní porod. Tato práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část a praktickou. V teoretické části jsou popsány kompetence porodních asistentek a dětských sester, průběh porodu od příjmu na porodní sál až po čtvrtou dobu porodní. V dalších kapitolách bylo popsáno ošetření novorozence, péče o novorozence na rooming-in, vyšetření novorozence neonatologem a novorozenecké screeningy. Dále se teoretická práce zaměřuje na samotný ambulantní porod, kde je popsána legislativa, komplikace ambulantního porodu jak ze strany matky, tak ze strany novorozence. Praktická část obsahuje metodiku, výsledky a diskuzi. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, kdy výzkumné soubory zahrnovaly porodní asistentky, dětské sestry a ženy, které jsou po ambulantním porodu. Rozhovory probíhaly v měsíci březnu 2019. Pokud respondentky souhlasily, byl rozhovor nahráván a v případě vysloveného nesouhlasu byly odpovědi zaznamenány na papír. Aby byla zachována anonymita, byly v práci respondentky označeny jako DS, PA, a Ž. Na základě zpracování získaných dat byly vytvořeny kategorie a následně podkategorie. Kategorie pro porodní asistentky a dětské sestry byly vytvořeny dvě (Ambulantní porod, Péče během ambulantního porodu), které byly následně rozpracovány do podkategorií. Ženy po ambulantním porodu mají data rozdělená do čtyř kategorií (Předchozí porody, Ambulantní porod, Poporodní péče, Reakce okolí). Pro tuto bakalářskou práci byly zvoleny dva cíle, na základě kterých byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První otázka se zabývala pohledem porodních asistentek na ambulantní porod. Výzkum ukázal, že žádná z porodních asistentek nezaujímá negativní postoj a rozhodně ženám jejich rozhodnutí týkající se ambulantního porodu nerozmlouvají. V tomto případě jsou rády, že ženy nezvolily porod doma a žena je tak pod odborným dohledem v případě výskytu nečekaných komplikací. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jaký názor mají na ambulantní porod dětské sestry. Z výzkumu vyplynulo, že více jak polovina dětských sester nezaujímá negativní postoj k tomuto rozhodnutí ženy a jen jedna dětská sestra ambulantní porod nedoporučuje i v případě fyziologického těhotenství. Dětské sestry při propouštění rodiček z nemocnice ženy edukují ohledně péče o novorozence, o zajištění péče a nezbytných vyšetření po porodu a kam se ženy mají v případě komplikací obrátit. Třetí výzkumná otázka se zabývá důvody žen vedoucích k rozhodnutí pro ambulantní porod. Výzkum ukázal, že ženy k tomuto rozhodnutí nejčastěji vedla potřeba klidu a domácího prostředí či negativní předchozí zkušenost, která se týkala nedostatečné komunikace nebo neposkytnutí dostatečného množství informací. Ženám též vadilo časté rušení ze strany personálu, ztráta soukromí a režim oddělení, a proto volily ambulantní porod. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina zdravotnického personálu nejeví negativní postoj k ambulantním porodům a snaží se dojít k určitému kompromisu, souvisejícímu s hospitalizací a propuštěním. Dále také vyplynulo, že zájem o ambulantní porody nepatrně stoupá.
|
|
|
Multidimenzionální pohled na práci dětské sestry v ambulantní sféře dětského oddělení
PŘÍPLATOVÁ, Iveta
Práce sester na ambulanci patří k diskutovaným tématům. Důležitá je zejména souhra a spolupráce všech členů zdravotnického týmu. Samozřejmostí je i správná komunikace mezi všemi členy týmu a také komunikace s dětmi a s jejich doprovodem. Cílem diplomové práce je zmapovat práci dětské sestry v komplexním pohledu v ambulantní sféře dětského oddělení, spokojenost dětí a rodičů v ambulantní sféře dětského oddělení a navrhnout možná zlepšení pro ambulantní sféru dětského oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Diplomová práce je zpracována kvalitativně kvantitativním šetřením s použitím polostrukturovaných rozhovorů, dotazníků a pozorování. Výzkumným souborem byly sestry, lékaři, dětští pacienti a jejich doprovod na dětském oddělení, zdravotničtí záchranáři a také široká veřejnost. Rozhovory byly kategorizovány a zpracovány metodou tužka a papír. Dotazníky byly statisticky zpracovány. Skryté zúčastněné pozorování se zaměřilo na spolupráci a komunikaci sester z ambulance s ostatními sestrami, s lékaři, se zdravotnickými záchranáři, s dětmi a jejich doprovodem a spokojenost dětí anebo jejich doprovodu na ambulanci. Z výsledků práce vyplynulo, že pohled na práci dětské sestry je jak ze strany zdravotníků, tak široké veřejnosti, zkreslen - sestra je viděna hlavně jako poskytovatelka ošetřovatelské péče. Z výsledků dále vyplynula nutnost správné komunikace i znalost cizích jazyků. Práce zároveň posloužila ke zjištění nedostatků nebo návrhů na změny dětské ambulance Nemocnice České Budějovice a.s., včetně spokojenosti pacientů nebo jejich doprovodu při návštěvě, která závisí na době strávené v čekárně. Návrhy na zlepšení byly zpracovány, sepsány a předány managementu dětského oddělení.
|
|
|
Kawasakiho syndrom v současné společnosti očima sestry
MIKEŠOVÁ, Annemarie
Lymfonodánně mukokutánní syndrom nebo také Kawasakiho choroba, je velmi závažné onemocnění, dominující vysokými tělesnými teplotami, vznikajícími pravděpodobně na podkladě zánětlivého postižení cév, tzn. vaskulitid. Lymfonodánně mukokutánní syndrom nebo také Kawasakiho choroba, je velmi závažné onemocnění, dominující vysokými tělesnými teplotami, vznikajícími pravděpodobně na podkladě zánětlivého postižení cév, tzn. vaskulitid. Charakteristické je i tvrzení, že etiologie nemoci není známa, a příčina je tak stále společnosti neobjasněna. Centrálním ohniskem postižení jsou nejčastěji děti, a to již od několika měsíců věku, do zhruba období předškolního. Specifickými a pro tuto chorobu typickými příznaky jsou zejména dlouhotrvající febrilní stavy, konjunktivitidy, erytémy, lymfadenopatie, změny sliznic v podobě rudých rtů a jahodově červeného jazyka a mnohočetné vyrážky. U diplomové práce s názvem ,,Kawasakiho syndrom v současné společnosti očima sestry" byla využita metoda kvalitativního výzkumného šetření s doplňujícím šetřením kvantitativním. V diplomové práci byly stanoveny tři základní cíle a z toho vyplývající výzkumné otázky.
|
|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta
KOBZOVÁ, Andrea
Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.
|
|
|
Pertuse v dětském věku - role dětské sestry v prevenci a léčbě
DOUBKOVÁ, Pavlína
Abstrakt Cíl práce: Cílem předkládané výzkumné studie je určit nejčastější příčiny pertuse v dětském věku. Popsat možnosti prevence pertuse u dětí z pohledu dětských sester. Dalším cílem je popsat specifika ošetřovatelské péče o děti s pertusí a vyhodnotit znalosti rodičů v oblasti prevence, léčby a ošetřovatelské péče o děti s pertusí. V souvislosti s těmito cíli bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cílů práce byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda, která byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vytvořeny jednotlivé kategorie, aby bylo možno získat odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky. Pro výběr komunikačních partnerů byla zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jihlava na dětském oddělení. Anonymního dotazování se zúčastnilo celkem 20 komunikačních partnerek, všechny mají vzdělání v oboru dětská sestra a vykonávaly ošetřovatelskou péči o dítě s onemocněním pertuse. Hloubkové rozhovory s rodiči byly realizovány v ordinacích praktických lékařek pro děti a dorost. S anonymním dotazováním souhlasilo 7 rodičů, jejichž děti prodělaly onemocnění pertuse. Vědecké přínosy práce: Výzkumná studie se zabývá aktuální problematikou pertuse jakožto opomíjenou infekcí. Vědecké výsledky výzkumného šetření jsou určeny jak pro laickou, tak pro odbornou veřejnost. Výzkumná studie představuje komplexní a ucelený přehled léčebně ošetřovatelské péče o děti s pertusí. Uplatnění najde jak v primárně preventivní, tak lůžkové péči. Součástí vědecké práce je aplikace do praxe. Získané poznatky a závěry: Onemocněním pertuse jsou nejvíce ohroženi novorozenci a kojenci, pro které představují značné riziko nákazy právě jejich rodiče, aniž si to oni sami uvědomují. Jedním z hlavních preventivních opatření je očkování nejen dětí, ale i rodičů a nejbližších příbuzných, kteří přijdou s novorozencem do blízkého kontaktu. Rodiče mnohdy nejsou informováni o očkování dospělých v rámci prevence onemocnění dítěte. Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním pertuse má svá specifika v tom, že se jedná o vysoce infekční onemocnění a může ohrozit život dítěte.
|
|
|
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s novorozeneckou žloutenkou
KUCHAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán novorozenec, bilirubin, novorozenecká žloutenka, její diagnostika, léčba, ošetřovatelská péče během hospitalizace novorozence a ošetřovatelská péče po propuštění do domácí péče. Výzkum probíhal s dětskými sestrami či porodními asistentkami na novorozeneckém oddělení v průběhu měsíce března a dubna 2018. K provedení výzkumné části byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem hlavních sester. Rozhovor obsahoval 12 otevřených otázek. Analýza dat byla provedena metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi u jednotlivých respondentek byly označena kódy, které byly poté zařazeny pod jednotlivé podkategorie. Jako doplňková metoda výzkumu bylo použito pozorování. To obsahovalo 8 otevřených otázek a následný pozorovací arch. I zde bylo vše uskutečněno po předchozí domluvě a souhlasem matek novorozenců. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak porodní asistentky či dětské sestry pečují o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky mají o dané problematice přehled. A také to, co odpověděly v otázkách následně provádějí i v praxi. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky či dětské sestry, které chtějí zlepšit svou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou nebo které se na tuto profesi teprve připravují.
|
|
|
Ošetřovatelská péče v primární pediatrické péči
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Péče o dítě je jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů, které ovlivňují zdraví celé populace. Na komplexní péči o dítě se podílí řada společenských struktur. Nezastupitelné místo má rodina. Avšak v rámci zdravotnictví představuje základní článek v péči o dítě pediatrie, obor zabývající se vyvíjejícím se jedincem. Největší objem zdravotních služeb představuje ambulantní primární péče, tedy péče praktického lékaře pro děti a dorost ve spolupráci s dětskou sestrou. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii, ošetřuje zdravé a nemocné děti a ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Našim hlavním cílem bylo zjistit, jaká je náplň a obsah ošetřovatelské péče poskytované dětskou sestrou v primární pediatrické péči. Mimo jiné nás také zajímalo personální zabezpečení ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a v neposlední řadě i to, jakým způsobem se sestry nadále vzdělávají. V návaznosti na stanovené cíle jsme si položili pět výzkumných otázek. Potřebná data pro zpracování empirické části této diplomové práce jsme získali prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo analyzováno 15 rozhovorů s respondentkami z Jihočeského kraje. Ze získaných dat z výzkumného šetření jsme mohli zodpovědět výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dominantními činnostmi práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou preventivní prohlídky, očkování, edukace, vedení dokumentace a zabezpečování dobrého chodu ordinace. Dále jsme zjistili, že sestry nemají ošetřovatelskou dokumentaci, většina sester nevykonává návštěvní službu v domácnosti pacientů a nedoporučují očkování proti rotavirovým infekcím. Pediatrii i pediatrické ošetřovatelství hodnotí jako kvalitní, ve srovnání se světem jako na výborné úrovni. Avšak co se jim nelíbí, je současné vzdělávání sester. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů, mimo jiné i široké veřejnosti jako jakýsi nástin pracovní náplně sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
|
host ::
RSS.