|
|
Hormonální léčba u žen, předsudky a informovanost
BUDÍNOVÁ, Eva
Hormonální léčba je nezbytnou součástí léčby moderní ženy. Setkává se však s odmítáním a negativními postoji žen z důvodu neinformovanosti a předsudků. Nedostatek informací, nebo informace získané od laických zdrojů způsobují pověry a negativní postoje se pak obtížně vyvrací. Ke sběru dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků v gynekologické ordinaci Mudr. Koubkové v Táboře. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o hormonální terapii. Bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho 95 bylo do výzkumu zařazeno. Kvalitativní šetření proběhlo formou rozhovoru se sestrami z gynekologických ambulancí v Táboře. V bakalářské práci byl zjišťován stav informovanosti a důvody odmítání hormonální léčby, což bylo také stanoveno v cílech práce (bylo jich pět), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveno bylo pět hypotéz. První, druhá a třetí hypotéza měla potvrdit, že ženy mají negativní názory na hormonální léčbu, zaujímají negativní postoj k léčbě, a přistupují k hormonální léčbě negativně na základě předsudků. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Negativní postoje žen a odmítání pramení z nedostatku informací, nebo z informací, které získají od nesprávných zdrojů. Předsudky souvisí s nepřesnými informacemi, které ženy získají od laického okolí. Čtvrtá a pátá hypotéza měla potvrdit, že ženy s vyšším vzděláním přistupují k hormonální léčbě pozitivněji, než ženy se základním vzděláním a výše vzdělání má vliv na přístup k hormonální léčbě, a že ženy s nižším věkem jsou k hormonální léčbě přístupnější, než ženy středního a vyššího věku. Tyto hypotézy potvrzeny nebyly. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První a druhá, se ptaly na problémy žen užívajících hormonální terapii. Třetí a čtvrtá, jakým způsobem se podílí sestra na podávání informací o hormonální terapii v ordinaci praktického gynekologa a jak je možné tento deficit informací doplnit. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z šetření vyplynulo, že ženy se s dotazy obracejí na lékaře, ale také na přátele a hledají informace na internetu, či jinde. Vliv na rozhodování se o hormonální léčbě mají na ženu partneři, sdělovací prostředky, přátelé, a jiní. Ženy potvrdily nedostatek informací a zájem získat informace o hormonální léčbě. Pověry a negativní názory žen pramení z nedostatku informací. Hormonální léčba je nezbytnou součástí moderní zdravé ženy, a proto je třeba poskytnout ženám dostatek informací, aby se zabránilo vlivu pověr a informací od laických zdrojů. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s problematikou neinformovanosti a vlivu pověr a k následnému zlepšení podávání informací ženám {--} klientkám.
|
|
|
Role sestry v informovanosti pacientů v ambulantní péči v Nemocnici České Budějovice a.s.
POSEKANÁ, Věra
Komunikace je neodmyslitelnou součástí poskytované ošetřovatelské a léčebné péče. Sestry, které umějí efektivně komunikovat, mohou u pacientů snáze iniciovat změny, které vedou k podpoře jejich zdraví. Informovanost pacientů je aktuálním problémem a slabým článkem zdravotnické péče. Sestry by měly poskytovat informace srozumitelně, trpělivě a přiměřeně okolnostem a stavu pacienta. Přesto, že je pacient v ambulantní péči pouze omezený časový úsek a sestra má omezené možnosti, o to více by měl být kladen důraz na obsah informací, které pacient dostává při vyšetření, po vyšetření nebo před odchodem domů. Změny, které by napomohly zlepšení ambulantní péče, se týkají celého systému poskytování péče. Možnosti, jak tento problém vyřešit jsou omezené, ale pokud každá sestra zvládne správně komunikovat s pacientem popřípadě s příbuznými, napomůže tím pacientovi alespoň částečně zvládnout prvotní strach, obavy, úzkost či nejistotu. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má sestra v úseku ambulantní péče prostor a možnost informovat pacienta podle jeho potřeb daných k aktuálnímu stavu. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti pocit dostatečných informací, které jsou nezbytné pro úspěšnou ošetřovatelskou péči. Ve výzkumném šetření byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestra v ambulantním úseku péče nemá dostatečné časové možnosti edukovat pacienta, byla potvrzena. H2: Sestra v ambulantním úseku péče nemá dostatečné prostorové možnosti edukovat pacienta, byla potvrzena H3: Pacienti by uvítali více doplňujících informací ze strany sestry v ambulantním úseku péče, potvrzena nebyla. Kvantitativní výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou sběru dat. Cíle této práce byly splněny. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice na ambulancích vybraných oddělení. Výsledky mohou poskytnou managmentu nemocnice informace o spokojenosti či nespokojenosti pacientů a sester se stávající situací a stát se podkladem pro změny či úpravy na jednotlivých pracovištích.
|
|
|
Problematika informovanosti u pacienta indikovaného ke kolonoskopii
ČERNÁ, Miroslava
Kolonoskopické vyšetření je nejen diagnostická metoda, ale zároveň i léčebná metoda používaná v gastroenterologii. Kolonoskopické vyšetření se provádí flexibilním endoskopem a lze tedy prohlédnout celou sliznici tlustého střeva a provádět zde i menší chirurgické zákroky. Nutné je pro kolonoskopické vyšetření co nejdokonalejší vyprázdnění střev, i toto však závisí na dostatečné informovanosti pacienta o výkonu a přípravě na vyšetření. Toto vyšetření je pro pacienty vždy poměrně stresující a namáhavé. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v informovanosti klientů indikovaných ke kolonoskopii v rámci hospitalizace a klientů přicházejících ambulantně. Byly stanoveny 2 hypotézy: Hypotéza 1: {\clqq}Rozsah informací o dietním opatření před kolonoskopií poskytovaných hospitalizovaným klientům se liší od rozsahu informací poskytovaných ambulantním klientům``. Hypotéza 2: {\clqq}Rozsah informací o průběhu kolonoskopie poskytovaných hospitalizovaným klientům se liší od rozsahu informací poskytovaných ambulantním klientům``. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování {--} technika dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a byl určen pro pacienty, kteří byli indikováni na kolonoskopické vyšetření. Dotazník obsahoval 22 otázek uzavřených a polouzavřených. Bylo rozdáno 130 dotazníků na gastroenterologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Po navrácení dotazníků a vyřazení neúplně vyplněných a prázdných dotazníků tvořilo výzkumný soubor 106 respondentů, z toho bylo 53 ambulantních respondentů a 53 hospitalizovaných respondentů. Cíl práce byl splněn. Z výsledků vyplynulo, že se obě hypotézy potvrdily, opravdu existuje určitý rozdíl v informovanosti před kolonoskopickým vyšetřením mezi ambulantními a hospitalizovanými respondenty. V obou hypotézách byli lépe informováni ambulantní respondenti. Tato bakalářská práce poukazuje na důležitost informovanosti pacientů a na spolupráci mezi pacientem, sestrou a lékařem. V rámci zlepšení informovanosti pacientů indikovaných ke kolonoskopii jsem vytvořila návrh letáku, shrnujícího informace, které by pacient před tímto vyšetřením měl vědět. Výsledky této práce budou poskytnuty vedení gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Jako náměty by mohly pomoci zdravotnickému personálu k lepšímu informování pacientů.
|
|
|
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
|
|
|
Zjištění informovanosti o problematice canisterapie v Českých Budějovicích
PILÁTOVÁ, Kateřina
Abstrakt S rozmachem civilizace se lidé stále více vzdalují bezprostřednímu kontaktu s přírodou a se zvířaty, což vyvolává podvědomou touhu lidí vytvářet s přírodou náhradní vazby. Canisterapie, jako jedna z forem zooterapie, představuje podpůrnou rehabilitační metodu založenou na základě kontaktu člověka se psem a jejich pozitivní interakci. Důraz je kladen zejména na řešení psychologických, emocionálních a sociálně integračních problémů. Působení na fyzické zdraví je druhotné a zahrnuje spíše motivační složku. Hlavním cílem této práce byl komplexní monitoring informovanosti o problematice canisterapie v Českých Budějovicích mezi studenty jednotlivých fakult Jihočeské univerzity a odborníky vybraných zdravotně sociálních zařízení. Výstupem praktické části bakalářské práce jsou výsledky kvantitativního výzkumu, za použití metody dotazování {--} techniky standardizovaného dotazníku. Výzkumný vzorek představují studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v počtu 150 respondentů a dále odborný personál zdravotně sociálních zařízení v Českých Budějovicích v počtu 45 respondentů. Pracovní hypotézy předpokládaly, že informovanost o problematice canisterapie bude mezi respondenty nízká. V souladu s tím by v úvahu přicházela i neznalost podmínek pro praktikování canisterapie. U příjemců tohoto typu zooterapie se autorka snažila zjistit, zda jsou vůbec informováni o poskytovatelích této zatím neoficiálně uznané sociální služby. Data získaná výzkumem jednoznačně prokázala, že více než dvě třetiny všech dotázaných danou problematiku zná, avšak v podmínkách poskytování této činnosti se respondenti již zcela neorientují. Z hlediska praktického uchopení těchto výsledků vznikl impuls zaměřit se u odborné i laické veřejnosti na zvýšení informovanosti o podmínkách praktikování canisterapie například formou přednášek, vytvořením publikací či letáků. Tato práce by také měla sloužit jako informační a studijní materiál začínajícím i profesionálním canisterapeutickým týmům, kterým může pomoci nejen rozvinout jejich dosavadní pozici, ale hlavně zkvalitnit přístup ke canisterapii.
|
|
| |
|
|
Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým vyšetřením
KAULICHOVÁ, Markéta
Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým vyšetřením Cílem práce bylo zjistit, jak laická i odborná zdravotnická veřejnost využívá možnosti preventivních onkologických vyšetření a zjistit bariéry ve využívání těchto možností z pohledu laické i odborné zdravotnické veřejnosti a porovnat rozdíly ve využívání těchto možností u obou skupin. Postoj veřejnosti k preventivním onkologickým prohlídkám nabývá na významu v souvislosti s nárůstem incidence onkologických onemocnění, ke kterému v současné době dochází. Prevence je považována za jeden z principů moderní medicíny a pro její podporu hovoří především důvody ekonomické. Jednou z problémových oblastí veřejného zdraví je samotný vztah společnosti ke svému zdraví, přístup k odpovědnosti k sobě samému obecně a nedoceněný význam primární prevence. V případě onkologických onemocnění vyvstává navíc psychologická problematika, zejména strach z pozitivního nálezu a strach z nemoci, která je odedávna spojována s představou nevyléčitelnosti, krutých bolestí a neodvratné smrti, a přitom již tato skutečnost dlouhou dobu neplatí. V minulosti paternalistický přístup lékaře k nemocnému byl nahrazen snahou o kooperativní a rovnocenný vztah, v němž má pacient podíl na rozhodování. Lékaři však na vhodně volený způsob a dostatečnou míru informování pacienta nemají čas a nebo důležitost informovanosti pacienta podceňují. Práce seznamuje se současnou nabídkou preventivního programu ČR a poukazuje na negativní předsudky o rakovině bránící úspěšnějšímu boji v léčbě nádorových onemocnění. Pro splnění cílů práce byl realizován výzkum mezi laickou a zdravotnickou veřejností. Při sběru dat a jejich zpracování bylo použito kvantitativního přístupu {--} techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořili muži a ženy se zdravotnickou a nezdravotnickou profesí starší 18ti let. Ověřováním hypotéz se zjistilo, že laická veřejnost využívá možnosti preventivních onkologických vyšetření méně než odborná zdravotnická veřejnost a to především z důvodu neinformovanosti o těchto možnostech. Jednou z nejčastější překážkou ve využívání preventivních onkologických vyšetření na obou stranách je nenaplněné poslání prevence, kdy lidé chodí k lékaři až při zdravotních problémech. Výsledky práce také ukázaly, že laická veřejnost na rozdíl od zdravotnické je nespokojena s aktivitou lékařů týkající se poskytování informací a k získávání informací přistupuje méně aktivně. Práci lze využít jako podklady pro diskuse o problému informovanosti široké veřejnosti o preventivních vyšetřeních a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků, kterých se zmíněná tématika týká.
|
|
|
Povědomí dětí o zacházení se psy.
CHLOPČÍKOVÁ, Marie
Povědomí dětí o zacházení se psy začíná v dnešní době nabývat na významu. Stále častěji se setkáváme s problematikou úrazů způsobených u dětí právě našimi nejvěrnějšími zvířecími společníky. Tato situace si vyžaduje řešení. Problém však nelze vidět pouze v obviněném zvířeti. Ve většině případů totiž není viníkem pes, ale ani dítě. Hlavní příčinou konfliktu mezi jinak harmonickým soužitím obou partnerů se jeví neznalost dětí v chování, řeči těla a celkovém zodpovědném přístupu ke psům. Těmto důležitým základům se však nemohou naučit samy. Teoretická část diplomové práce věnuje pozornost celkovému nastínění vztahu mezi dítětem a psem. Jednotlivé kapitoly se zaměřují nejen na psychologický a sociální vývoj obou arbitrů, ale i jejich vzájemný vliv, chování, péči, komunikaci a spolupráci. Práce současně nastiňuje problematiku úrazů, způsobených psem u dětí v našich i zahraničních zeměpisných šířkách. V neposlední řadě zdůrazňuje potřebu prevence a opatření, která by vedla ke zmírnění či celkové eliminaci vzniku dramatických situací mezi dítětem a psem. Hlavním cílem celé práce bylo zmapovat povědomí (informovanost) dětí středního školního věku o zacházení, péči, chování a komunikaci se psy. Dalším předpokladem je zjistit rozdíly ve znalostech mezi dětmi, které mají psa a těmi, jež psa nevlastní. Výstupem praktické části diplomové práce jsou výsledky kvantitativního výzkumu, za použití metody dotazování {--} techniky standardizovaného dotazníku pro děti v rozmezí 3.-5. třídy základní školy. Výzkumný soubor představuje vědomosti žáků čtyř základních škol v celkovém počtu 200 respondentů. Z hlediska regionálního zastoupení se jednalo o děti z Jihočeského a Olomouckého kraje. Z výzkumu vyplynuly patrné nedostatky ve znalostech řeči těla psa a tudíž bezpečnosti vzájemného kontaktu, které představují hlavní problém při vzniku rizikové situace mezi dítětem a psím společníkem. Proto je důležité jim do budoucna věnovat zvýšenou pozornost.
|
|
|
Problematika informovanosti klienta po operaci totální náhrady kolenního kloubu před propuštěním
KAŠPÁRKOVÁ, Lucie
V současné době stoupá počet lidí, kteří potřebují postižený kolenní kloub nahradit kloubem umělým, a proto by si problematika informovanosti klienta o nutnosti dodržovat režimová opatření zasloužila více pozornosti. V teoretické části byla popsána pooperační péče o nemocného po totální náhradě kolenního kloubu a problematika informovanosti klientů, která je v dnešním ošetřovatelství chápána jako velice důležitá. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce sestry hraje významnou roli v problematice informovanosti klienta po totální náhradě kolenního kloubu o pooperační péči. Sestra by měla být aktivním článkem, jak nemocnému co nejlépe pomoci zvládnout následující péči o operovanou končetinu bez komplikací.
|
|
|
Postavení obce s rozšířenou působností při plánování a zavádění regulačních opatření
JIROUŠEK, Jan
Název této diplomové práce je Postaveni obce s rozšířenou působností při plánování a zavádění regulačních opatření. Cílem práce bylo zjistit, zda a případně jakým způsobem jsou obce s rozšířenou působností Jihočeského kraje a Kraje Vysočina připraveny provádět regulační opatření, a jestli úroveň regulačních opatření vyhovuje občanům, na které se opatření vztahují. V teoretické části této práce je vymezena obec s rozšířenou působností se svými orgány a s vymezením rozšířené působnosti. Dále pak regulační opatření při přípravě a zavádění. Ve výzkumné části byly vymezeny dvě hypotézy. První byla zaměřená na dostatečnou a kvalitní přípravu pracovníků obcí s rozšířenou působností, v tom smyslu, že minimalizuje rizika spojená s nedostatečným plánováním a zaváděním regulačních opatření. Z výzkumu vyplynulo, že z pohledu obcí s rozšířenou působností jsou značné nejasnosti ve výkladu praktického prováděni regulačních opatření ústředními správními úřady. Byly zjištěny značné rozdíly v dokumentaci zaměřené na regulační opatření. Druhá hypotéza byla zaměřena na nedostatky regulačních opatření po zavedení mezi obyvatelstvo Jihočeského kraje a Kraje Vysočina, v tom smyslu, že se projeví negativně v rámci tolerování omezení. Bylo zjištěno, že většina respondentů by regulační opatření tolerovala, ale odpovědí na připravenost pracovníků krizového řízení byla spíše nedostatečná. V této diplomové práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Technika sběru dat byly anonymní dotazníky sestaveny pro 32 obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina a pro 50 obyvatel v Jihočeském kraji a 50 obyvatel v Kraji Vysočina. U obcí s rozšířenou působností bylo osloveno všech 32 obcí, ale nazpět bylo vráceno pouze 24. U obyvatel bylo osloveno všech 100 respondentů a vrácení dotazníků bylo 100%. Výsledky jsou znázorněny v grafech a uvedeny v procentech.
|
host ::
RSS.