|
|
Rodina jako systém interakcí
LAKOMÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na rodinu a její význam pro vzájemné vztahy jednotlivých členů rodiny. Rodina je chápána jako prostředí, kde se vytvářejí vztahy na základě komunikace. Teoretická část rozebírá rodinu jako systém od nejužšího rodinného kruhu až po začlenění rodiny do široké společnosti. Dále se zabývá funkcemi rodiny, porovnává způsoby a styly ve výchově dětí, popisuje rodiny funkční a dysfunkční, zamýšlí se nad funkcí rodičovství, popisuje dopad rozvodu na jednotlivé členy rodiny. Praktická část pomocí dotazníkové metody porovnává pohled dětí a rodičů na každodenní fungování rodiny, zjišťuje odlišnosti v chápání běžných rodinných situací jako trávení volného času dětí, rodinná pravidla, výchovu dětí, spolupodílení se na fungování rodiny jako celku apod.
|
|
|
Otcovství po rozvodu manželství
PATLOKOVÁ, Michala
Práce se zabývá aktuální problematikou rozvodu se zřetelem na otcovství po rozvodu. Teoretická část definuje důležitost a funkce rodiny v životě dítěte, rozvod rodičů a důsledky absence jednoho z rodičů ve výchově dítěte. Dále se zabývá porozvodovým uspořádáním péče o dítě a stykem dítěte s rodičem, se kterým nežije. Praktická část vyjadřuje názory otců na porozvodovou péči o jejich děti.
|
|
|
Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže
RYSOVÁ, Zuzana
Obsahem práce jejíž téma zní ,,Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže`` je zejména problematika hodnot a hodnotového sytému mládeže, dále rozvod manželství, porozvodové uspořádání rodiny a dopad rozvodu na děti a mladistvé. Ve stručnosti jsem se dotkla také problematiky rodiny a manželství. Cílem a záměrem výzkumu bylo zjistit, jak děti a mládež chápou a prožívají rozpad manželství svých rodičů. Jak se s touto situací dokázaly vyrovnat a zda nějakým způsobem ovlivnila jejich morální vývoj a hodnotovou orientaci. V souvislosti s takto stanoveným cílem byly sestaveny čtyři hypotézy. Hypotéza H1: Předpokládám, že rozvod rodičů ovlivňuje stupnici hodnot dětí a mladistvých. Hypotéza H2: Rozvod rodičů u dětí a mladistvých vyvolává převážně negativní pocity, jako je smutek, nejistota, stesk. Hypotéza H3: Nespokojenost se situací v rodině po rozvodu se u dětí a mladistvých projevuje zhoršením prospěchu ve škole. Nakonec hypotéza H4: Po rozvodu rodičů dochází u dětí a mladistvých ke zhoršení chování vůči autoritám a svému okolí. Pro svůj výzkum jsem zvolila kvantitativní výzkum a použila metodu dotazování, techniku dotazníku. Dotazníky byly určené žákům a studentům základních a středních škol v Písku a Strakonicích. Výsledky výzkumu vzhledem ke stanoveným hypotézám přinesly zajímavé poznatky. Hypotézy H1 a H2 byly výzkumem potvrzeny, naopak hypotézy H3 a H4 byly popřeny. Nebyl tedy prokázán vliv rozvodu na zhoršení chování a školní prospěch respondentů. Z výzkumu vyplynuly tyto další zajímavé skutečnosti. Bylo zjištěno, že každý 4. žák či student zažil rozvod svých rodičů. Převládá u nás stále stejné porozvodové uspořádání rodiny, děti jsou svěřovány do výhradní péče matky. Střídavá či společná péče je u nás rarita, stejně tak jako výhradní péče otce. Práce je určena zejména rodičům a sociálním pracovníkům, aby si uvědomili, jaký dopad může mít rozvod na děti a jak je důležité v tomto těžkém období věnovat dětem zvýšenou pozornost. Rozvod nemusí děti nutně negativně zasáhnout, pokud nebudou vystaveni nepřátelskému chování rodičů vůči sobě a pokud bude porozvodové uspořádání přizpůsobeno individuálně, potřebám všech členů rodiny, tedy i dětem.
|
|
|
Rozvedení křesťané v katolické církvi
VÍTOVÁ, Marie
Práce je zaměřena na rozvedené křesťany v katolické církvi. Teoretická část se zabývá rozvodovou problematikou z pohledu sociologie a psychologie; z pohledu katolické církve; z pohledu sekulárního a církevního práva. Součástí praktické části jsou jednak konkrétní statistické údaje, ale především výzkumná studie, zaměřená přímo na skupinu rozvedených křesťanů, na jejich životní situaci vyplývající z rozpadu církevně uzavřeného manželství; na vnímání víry a prožívání křesťanského společenství těchto lidí v rodinách i příslušných farnostech.
|
|
|
Názor veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá názory veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Teoretická část objasňuje pojmy osamělá matka a neúplná rodina. Poukazuje na fakt, že v současné době ve všech evropských zemích počet neúplných rodin roste. Popisuje změny rodinného chování, ke kterým v průběhu posledních desetiletí došlo, a faktory, kterými jsou vysvětlovány. Práce dále informuje o základních faktech neúplných rodin v České republice (zastoupení osob v čele neúplných rodin dle věku, příčiny osamělosti, sociální pozice atd., počet a podíl narozených dětí mimo manželství během posledních dvaceti let, apod.), dále popisuje jednotlivé příčiny osamělosti matek - rozvod, svobodné mateřství bez partnera a ovdovění. Jelikož je s problematikou osamělých matek v nouzi úzce spjat fenomén domácího násilí, věnuje se práce také tomuto tématu. V závěru teoretické části se práce zabývá nejzásadnějšími příčinami vedoucími matky do nouzové životní situace. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor tvoří veřejnost českokrumlovského regionu. Cílem práce je zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Výzkumem bylo zjištěno, že právě rodiny osamělých matek považuje většina veřejnosti za vůbec nejrizikovější skupinu dle jejího ohrožení nízkou životní úrovní. Zároveň se více než padesát procent respondentů domnívá, že nejzásadnější příčinou vedoucí osamělé matky do nouzové životní situace je právě jejich finanční situace. Významnou roli zde pravděpodobně hraje fakt, že výběrový soubor tvoří více než čtvrtina respondentů, kteří svou současnou finanční situaci považují za spíše problematickou či dokonce kritickou. Co se týče problematiky domácího násilí, z výzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů se domnívá, že k domácímu násilí páchanému na ženě ze strany partnera dochází nejčastěji v důsledku mužovy agresivity - zde byly nejčastěji zvoleny možnosti agresivity vyvolané v důsledku požití alkoholu či jiných omamných látek, dále agresivity {\clqq}vrozené``, tedy genetických predispozic k agresivnímu chování, a možnost agresivního chování jakožto řešení vyhrocené situace, kdy agresor není schopen ovládnout své chování (tzv. afekt). Domácí násilí je veřejností chápáno jako závažný problém týkající se značnou měrou života osamělých matek, nejvyšší podíl respondentů totiž považuje právě domácí násilí (páchané na ženě či jejím dítěti) za hlavní důvod vedoucí k podání žádosti o ubytování v azylovém domě. Dalším zásadním důvodem vedoucím k tomuto kroku je dle mínění veřejnosti opět problematická finanční situace. Výsledky dále ukazují, že pro více než šedesát procent respondentů je postoj oběti domácího násilí, která se často nikomu nesvěří a pachatele neprozradí, přestože násilí trvá i mnoho let, pochopitelný. Lze předpokládat, že s touto skutečností vidí veřejnost souvislost s týráním oběti již v období jejího dětství. Více než šedesát procent respondentů totiž zastává názor, že se značná část žen týraných v dětství v dospělosti opět stane obětí domácího násilí právě díky prožitým zkušenostem (snížené sebevědomí, násilí se pro ně stane vlastně jakousi součástí života, byť těžce snesitelnou).
|
|
|
Organizace pro děti v krizové situaci ve městě Zlín
CHUDÁRKOVÁ, Alice
Bakalářská práce se zabývá krizovými situacemi v životě dětí a mládeže a organizacemi, které jim v těchto situacích pomáhají. Dílčím cílem bylo zmapování nejčastěji se vyskytujících krizových situací a zjištění, zda zlínské děti vědí, kam se v případě nouze obrátit. Při práci jsem využila metod kvantitativních i kvalitativních. Zvolenou technikou u kvantitativního výzkumu byl dotazník pro děti a mládež, u kvalitativního výzkumu u odborných pracovníků jednotlivých organizací jsem použila techniku polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumem byla potvrzena hypotéza předpokládající, že děti a mládež ve městě Zlín jsou nedostatečně informováni o možnostech pomoci v případě krizové situace. Sociální pracovníci upozorňují, že je důležitá primární prevence {--} preventivní programy ve školách, na ulicích a v nízkoprahových zařízeních. Organizace ve Zlíně nabízí celou řadu primárních i sekundárních preventivních programů. Od volnočasových aktivit přes přednášky ve školách až po psychologické poradenství. Ty umožňují dětem získat větší rozhled, pokud jde o jejich práva a povinnosti, a získat jistotu pro případ, že se ocitnou v těžce řešitelné životní situaci. Výsledky výzkumu prokázaly, že zde ještě existuje značný prostor pro edukaci žáků základních škol v tomto směru. Zpracované výsledky byly předány odborným pracovníkům organizací, s nimiž byl veden rozhovor, a dále budou sloužit jako zpětná vazba pro jejich práci. Bakalářská práce může sloužit k přehodnocení efektivnosti programů pro žáky základních škol a může vést ke zvýšení počtu přednášek pořádaných pro žáky ve školách.
|
|
|
Funkčnost neúplné - rozvedené rodiny ve vztahu k dítěti
ELIŠKOVÁ, Zdeňka
Každý člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu s myšlenkou, že to bude jistě šťastný a trvalý svazek. Bohužel se stále častěji stává, že dříve či později dochází k rozpadu těchto idejí. Během našeho života se tedy každý z nás, ať již na vlastní kůži, či u lidí v našem okolí, setkává s rozpadem manželství, respektive rodiny. Fenomén rozpadu rodiny je ve značné míře úzce propojen s rozpadem tradiční společnosti a její přeměně v industriální společnost moderní, která je vybavena jinými hodnotami, způsobem života i legitimitou svého oprávnění. Neplní-li rodina své hlavní úkoly, znamená pro člověka závažné nebezpečí, zasahujíc jej svou dysfunkcí či afunkcí na těch nejcitlivějších místech. Všem členům rodiny, dětem i dospělým, poskytuje rodina domov. Rodina je ovšem vlivem změněných společenských poměrů dnes značně zranitelná. S narůstajícím počtem rozvodů jde ruku v ruce nárůst počtu neúplných rodin, tedy rodin, ve kterých matka či otec sami pečují o své děti. Rodina má ve vývoji a výchově dítěte nezastupitelnou roli. Nestabilita rodinného života představuje vážné ohrožení socializace dítěte. Fungování rodinného systému je založeno na charakteru osobnosti, především rodičů, proto když selže některý z partnerů ve své základní úloze, vážně se narušuje celé společenství. V této souvislosti je třeba si klást řadu otázek: Jak fungují neúplné rodiny? Jsou tyto rodiny funkční ve vztahu k dítěti? S jakými problémy se tyto rodiny setkávají? Je třeba takovým rodinám pomáhat a jak? Poslední šetření funkčnosti rodin proběhlo v 80. letech minulého století pomocí Dotazníku funkčnosti rodin ve vztahu k dítěti prof. Dunovského. Ve své práci jsem se rozhodla otestovat funkčnost současných rodin, a to právě rodin neúplných {--} rozvedených, kterých v naší společnosti neustále přibývá. Uvádí se, že v současné době je každá čtvrtá rodina v České republice neúplná. Cílem mé práce je tedy zjištění úrovně funkčnosti těchto neúplných {--} rozvedených rodin.
|
|
|
Názory dětí na tradiční systém rodiny
KOVÁROVÁ, Michaela
Stejně jako v ostatních modernizovaných společnostech prochází instituce rodiny v České republice v posledních padesáti letech natolik zásadní transformací, že se objevuje otázka, zda lze ještě o rodině v tradičním smyslu vůbec hovořit. Tradiční rodina se v současné době stává uspořádáním života spíše už jen u menšiny lidí v České republice. Více než jedna třetina narozených dětí se rodí mimo manželství a mnohdy s nezřejmým statutem otce. Polovina uzavíraných manželství se rozvádí. Dalo by se říci, že se stává čím dál tím rozšířenějším dlouhodobě život bez partnera a dětí. To vše se děje na úkor tradiční rodiny. Teoretická část práce byla zaměřena na rodinu, její definici, funkce, formy partnerského soužití, krize a konflikty v rodině a jejich následky a na rozpad rodiny a jeho následky. Cílem práce bylo zjistit názory dětí z českobudějovických základních a středních škol na tradiční systém rodiny. Tento cíl byl splněn. Výzkum byl uskutečněn pomocí metody dotazování provedené technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili žáci 9. tříd základních škol a studenti maturitních ročníků středních škol v Českých Budějovicích. Ve výzkumu jsem si stanovila tyto hypotézy: {\clqq}Existují rozdíly v názorech žáků 9. tříd ZŠ a studentů maturitních ročníků SŠ.``, {\clqq}Žáci 9. tříd ZŠ i studenti maturitních ročníků SŠ preferují manželství před jinými formami rodinného uspořádání.``, {\clqq}Žáci 9. tříd ZŠ i studenti maturitních ročníků SŠ preferují tradiční rodinu před jinými formami rodinného uspořádání.`` Všechny tři hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Práce by měla posloužit jako zdroj informací pro sociální pracovníky, soudce, pedagogické pracovníky, studenty a jiné zájemce o rodinnou problematiku.
|
|
|
Problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu (syndrom zavrženého rodiče)
VESELÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu, práce je zaměřena hlavně na syndrom zavrženého rodiče. V současné době se zvyšuje počet rozvodů, neboť prakticky každé druhé manželství se rozvádí. V naší společnosti přetrvává trend, že děti se po rozvodu svěřují v 90% matkám. Proto je práce zaměřena na otce. Téměř polovina dětí z rozvedených manželství je popouzena proti jednomu z rodičů, většinou proti otci. Přibližně třetině těchto dětí je popouzena tak silně, že se u nich vyvine syndrom zavrženého rodiče. Cílem práce je odhalit příčiny a způsoby manipulace rodičů, kterým bylo dítě svěřeno do výhradní péče, proti druhému rodiči v jihočeském regionu. Dále také zjistit jaké jsou možnosti obrany a jak jsou o těchto možnostech informovaní rodiče, kterých se tato problematika týká. V práci byla použita metoda kvalitativního výzkumu polořízený rozhovor s otci u jejichž dětí se syndrom zavrženého rodiče projevuje. Na základě těchto rozvorů bylo zpracováno 5 kasuistik. Déle byl výzkum rozšířen o kvantitativní metodu dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány otcům, kteří navštěvují OSPOD a Krizové centrum v Českých Budějovicích a řeší problémy spojené s kontaktem se svými dětmi po rozvodu. Po zpracování všech podkladů jsem zjistila, že nejčastějším motivem matek, které brání otci v kontaktu s dětmi, je pomsta za křivdy v manželství nebo za rozvod. Pokud matka chce zabránit otci ve styku s dětmi je nejúčinnějším řešením odstěhovat se s dítětem. Nejčastějším způsobem je nemoc dítěte. Stává se, že děti každé dva týdny bolí břicho nebo v krku. I když jsou otcové dobře informovaní o právních možnostech řešit tyto problémy, je velice těžké prokázat matce vinu. Řešení problematiky syndromu zavrženého rodiče spočívá určitě v prevenci. Rodiče by měli vědět jaké dopady jejich rozvodové spory mohou mít na děti a měli by se snažit, aby se děti nestaly svědky jejich hádek. Pracovníci, kteří se s porozvodovými spory rodičů o děti setkávají při své práci, by měli pamatovat na možnost vzniku SZR a pokud rozpoznají varovné příznaky měli by zakročit. Odstranění rozvinutého SZR je velice složité a vztah dítěte s dříve zavrhovaným rodičem je tím velice poznamenán. Narušená psychika dítěte se může projevovat celý jeho život a ovlivnit i jeho pozdější vztahy.
|
|
|
Krize současné rodiny - psychosociální aspekty
MIKULOVÁ, Radka
Dnešní manželství a partnerství jsou uzavírána s vědomím, že je lze snadno ukončit. Dávno zmizelo společenské stigma, jež bylo kdysi spojováno s rozvodem, soužití bez svatby je dnes společensky přijatelné, ba dokonce módní. Rozvod je často traumatická, velmi bolestná a dlouhodobé následky zanechávající událost pro všechny zúčastněné. O to více pro děti, které jen těžko chápou co se stalo. Ztráta pocitu jistoty je často doprovázena pocity viny a vlastního selhání. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Důsledky stresu se projevují ještě dlouho po rozvodu. Cílem práce bylo zmapovat situaci dítěte v rozvedené rodině. Zjistit dopady rozvodu rodičů na budoucí vývoj dítěte. Zvolenou metodikou byla kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro zmapování problematiky byl nejprve zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita technika rozhovorů s dospělými dětmi, které prožily rozvod rodičů. Pro kvantitativní výzkum bylo použito dotazníkové šetření. Na středních a vysokých školách bylo rozdáno 260 dotazníků, které byly rozděleny na dvě části. První část byla zaměřena na názory týkající se manželství a druhá měla zmapovat situaci dětí, které prožily rozvod rodičů. Na dotazník odpovědělo 54 dětí z rozvedených a 179 dětí z nerozvedených manželství. Cílem kvalitativní části výzkumu bylo zmapovat problematiku rozvodu manželství z pohledu dnes již dospělých dětí. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo zmapovat názory studentů SŠ a VŠ na manželství a rodinu. Dalším cílem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jak studenti SŠ a VŠ, kteří prožili rozvod rodičů, vnímají průběh a dopady rozvodu. Nebyl přímo prokázán negativní vliv rozvodu na dětský vývoj. Dotázaní respondenti nepovažují období po rozvodu manželství za tíživou životní situaci. Z výzkumu tedy vyplývá, že rozvod nebo rozchod nemusí být pro dítě vždy katastrofou. Hodně záleží také na osobnosti a odolnosti dítěte. Pokud rodiče dětem otevřeně řeknou, co se děje, dítě se snáze smíří se situací a začne si uvědomovat i světlé stránky.
|
host ::
RSS.