|
|
Vnímání zdravotní péče v Jihočeském kraji
KRÁTKÁ, Edita
Diplomová práce se zabývá vnímáním zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji z pohledu veřejnosti. Teoretická část definuje zdravotní péči a zdraví, dále přibližuje problematiku kvality zdravotní péče a její hodnocení. Věnuje se i zdravotnictví, zdravotní politice a reformám týkajících se tohoto odvětví. Popisuje současnou legislativu, mezi níž patří mezinárodní smlouvy nebo zákony. Například ze smluv je v práci uvedena Úmluva o ochranně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny či Listina základních práv a svobod. Ze zákonů je zde především uveden Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Při ochraně práv pacientů hraje významnou roli Kodex Práv pacientů. Nezbytnou součástí teorie jsou také soustava zdravotnických zařízení, zdravotnické služby, pracovníci ve zdravotnictví a práva a povinnosti jednotlivých aktérů při poskytování zdravotní péče. Cílem práce bylo zmapování spokojenosti klientů se zdravotní péčí poskytovanou ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje. Výzkum, kterému předcházel předvýzkum, probíhal pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Základní soubor tvořily osoby z řad široké veřejnosti žijící v Jihočeském kraji. V závěru se potvrdily dvě ze tří hypotéz. A to, že zdravotní péče v Jihočeském kraji byla vnímána klienty zdravotnických zařízení pozitivně a že ženy vnímaly zdravotní péči v Jihočeském kraji kritičtěji než muži. Z nepotvrzené třetí hypotézy vyplynulo, že klienti zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji nesledovali za posledních pět let zlepšení úrovně zdravotní péče. S ohledem na výsledek třetí hypotézy si lze předložit otázku, zda se zdravotnictví vyvíjí správným směrem. Účelné by tedy bylo tomuto problému věnovat více pozornosti. Výsledky práce lze publikovat v odborném tisku a mohou sloužit jako inspirace pro pracovníky ve zdravotnictví. Mohou též přispět k informovanosti veřejnosti o zdravotní péči a zdravotnictví v Jihočeském kraji.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví z pohledu veřejnosti
KOLLÁROVÁ, Iva
Součástí systému českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění, z jehož prostředků se hradí oprávněným osobám zdravotní péče. Od 1. 1. 2008 je jeho součástí nově i systém regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, v tomto případě i zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Důvodem jejich zavedení má být omezení plýtvání péče a v důsledku toho snížení nákladů na zdravotní péči, snížení zneužívání zdravotnických služeb, stejně tak jako nárůst příjmů zdravotnických zařízení. Uspořené finanční prostředky by měly být využity ke zkvalitňování poskytované zdravotnické péče, ve prospěch léčby nemocných lidí a k financování drahých lékařských úkonů. Cílem mé práce bylo zmapovat názor veřejnosti na zavedení regulačních poplatků. V teoretické části bakalářské práce jsem stručně popsala základní pojmy týkající se veřejného zdravotnictví, zdravotní politiky, pojištění a podrobněji jsem zmínila fungování regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Ke zpracování praktické části práce jsem použila kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Sběr dat byl proveden pomocí techniky dotazníku a dále byla zvolena technika sekundární analýzy dat. Pro výzkumnou část byl stanoven jeden statistický soubor {--} náhodná veřejnost Jihočeského kraje. Na základě dostupné literatury jsem si stanovila 2 hypotézy, z nichž obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Výzkum poukázal na rozdílnost názorů i samotného vnímání regulačních poplatků mezi občany. Na problematiku regulačních poplatků má zajisté vliv také informovanost samotných občanů, která, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, se zlepšuje oproti předešlým rokům. Regulační poplatky ve zdravotnictví v České republice se staly velmi diskutovaným tématem. Tento krok je však pouze prvním, bohužel stále u mnoha lidí nepopulárním krokem, který má vést k postupnému uskutečnění plánovaných změn v oblasti zdravotnictví. Domnívám se, že oproti minulým rokům, roste počet občanů, kteří chápou smysl regulačních poplatků a uvědomují si, že současná medicína je velmi nákladná a ze současného systému zdravotního pojištění není vždy možné dopřát veškerou péči všem. Dle mého názoru je zavedení regulačních poplatků krokem velmi důležitým pro naše zdravotnictví, ale bude potřeba zlepšit některé legislativní maličkosti a získat větší důvěru veřejnosti, aby bylo dosáhnuto smyslu, které mají tyto poplatky mít. Práce by mohla sloužit jako informační brožura, studijní materiál, popřípadě by mohly být názory respondentů a výsledky výzkumu použity při dalších výzkumech k porovnání.
|
|
|
Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka - shody a rozdíly
BARTIZALOVÁ, Alice
Abstrakt Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka {--} shody a rozdíly V sociální a zdravotní péči jsou určité hodnoty, které by sociální pracovníci a zdravotní sestry měly dodržovat. K jejich dodržování jsou nutné určité osobnostní rysy a dovednosti, které by měl každý profesionální pracovní mít. Je to například empatie, schopnost spolupráce, odbornost atd. od těchto vlastností se odvíjí vztah k etickým kodexům a dodržování zásad v nich obsažených. Etické principy zdravotní a sociální péče jsou velmi důležité pro správný vývoj vztahu sociální pracovník/ klient a zdravotní sestra/ pacient. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké etické principy obsahují etické kodexy sociálních pracovníků a zdravotních sester. Bylo zjišťováno, které principy jsou shodné a které jsou rozdílné a jestli by se tyto rozdílné principy daly využít v druhé profesi. Cílem také bylo zjistit podvědomí sociálních pracovníků a zdravotních sester o etických kodexech, jejich obsahu, o aplikovatelnosti do praxe a v neposlední řadě, také názor na etický kodex druhé profese. výsledky obou částí výzkumu byly mezi sebou porovnány. K dosažení výsledků byl využit kvalitativní výzkum, metoda rozboru dokumentů a dotazování formou polořízených rozhovorů. Smyslem této práce bylo odhalit shodné a rozdílné principy v sociální a zdravotní péči. Bylo odhaleno několik společných principů, které shodně dodržují sociální pracovníci i zdravotní sestry. V části rozhovorů se objevily rozdílné zásady, nebo zásady, které obsahuje pouze kodex pro jednu profesi. Některé rozdílné zásady by byly využitelné pro druhou profesi. Tato práce poukazuje na to, jaký je pohled sociálních pracovníků a zdravotních sester na tyto principy. Jejich pohledy byly některé stejné, některé odpovědi byly zcela individuální. Cíl práce byl naplněn. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly v části Diskuze vyřčeny, by byl vhodný detailnější rozbor dokumentů a aby rozhovory byly vedeny s větším počtem respondentů.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Zdravotní pojištění z pohledu občana
FILAŘOVÁ, Marie
Zdravotní pojištění se dělí na veřejné a soukromé. Základní forma péče je financována ze zákonného pojištění prostřednictvím devíti zdravotních pojišťoven, zákonem je dána povinnost být zdravotně pojištěn. Ve své diplomové práci jsem použila kvantitativní výzkum a metodu dotazování. Ke sběru dat jsem použila techniku dotazníku. Sledovaný soubor byl tvořen 100 respondenty. Jednalo se o občany města Písku, kde kvótou pro výběr byl věk 26 - 65 let. Cílem mé diplomové práce bylo přiblížit pohled občana České republiky na zdravotní pojištění. V souladu s cílem práce jsem si stanovila tři hypotézy. Tato práce bude využita při výuce a dále by mohla sloužit jako podklad pro možné legislativní návrhy změn předpisů upravujících zdravotní pojištění.
|
|
| |
|
|
Názory občanů na zdravotní péči v ČR
Tabery, Paulína
V prosinci 2010 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. V rámci něj byla zjišťována spokojenost s lékařskou péčí, mínění o vývoji kvality zdravotní péče v posledním roce, hodnocení dostatku či nedostatku informací poskytovaných lékaři o zdravotním stavu pacientů a názory na účast pacienta v procesu rozhodování o léčbě jeho nemoci.
|
|
|
Česká veřejnost o zdravotnictví
Tabery, Paulína
V prosinci 2010 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. V rámci něj byla zjišťována spokojenost se zdravotním systémem v ČR a názory na míru problémů v jednotlivých oblastech zdravotnictví.
|
|
|
České zdravotnictví očima veřejnosti
Čadová, Naděžda
V prosinci se CVVM SOÚ AV ČR věnovalotématu zdravotnictví a zdravotní péče.Respondentů jsme se zeptali, jak jsou spokojeni se zdravotním systémem v ČR, s kvalitou zdravotní péče, s vlastním zdravotním stavem a jaké jsou problémy ve zdravotnictví.
|
|
|
Zdravotnictví
Šamanová, Gabriela
V rámci prosincového šetření odpověděli respondenti na některé otázky týkající se zdravotnictví. Respondenti mluvili o svém zdravotním stavu, spokojenosti s lékařskou péčí a zdravotnickým systémem, a zda se situace ve zdravotnictví s příchodem nového ministra zlepší či ne.
|
host ::
RSS.