|
|
Význam ergoterapie pro klienty v sociálních a zdravotnických zařízeních
KRÁLOVÁ, Alexandra
Ve své práci zjišťuji význam ergoterapie pro klienty v sociálních a zdravotnických zařízeních. V teoretické části se snažím popsat skupiny klientů, kteří se mnou spolupracovali a vyplnili mi dotazník pro výzkum, a jaký význam pro ně ergoterapie má nebo by mohla mít. Jedná se o seniory, osoby závislé na alkoholu či drogách a o osoby s poruchami osobnosti a chováním.
|
|
|
Možnosti volnočasových aktivit seniorů v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem v Plzni
ŠOTOVÁ PŘÍVĚTIVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci jsem zpracovávala současný stav aktivizačních činností nabízených v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem ve městě Plzni a měnící se trendy v průběhu pěti let. Především bylo v mém zájmu zjistit, nakolik se liší nabídka sociálně terapeutických a aktivizačních činností mezi domovy vzájemně, ale také jsem zkoumala, zda se liší oficiální nabídka každého konkrétního domova, která je uváděna ve veřejně dostupných dokumentech a zdrojích od skutečně poskytovaných volnočasových aktivit. Cílem práce bylo vzájemné srovnání nabídky volnočasových aktivit, které plzeňské domovy poskytují a zároveň zjištění zájmu o tyto aktivizační činnosti ze strany uživatelů sociálních služeb. Pro naplnění cíle práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla provedena analýza nabídky sociálně terapeutických a volnočasových činností a sekundární analýza podkladů o aktivitách. Informace byly sbírány od výzkumného souboru formou dotazování za využití předem připravených, řízených individuálních rozhovorů a vzápětí popsány v případových studiích.
|
|
|
Technologické postupy pletení z papíru
KOZELKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce je zaměřena na velmi známý materiál ? na papír ? jeho historický vývoj, ruční i strojní výrobu, jeho druhy a vlastnosti. Práce ukazuje jeho využití při pletení užitkových předmětů a nabízí možnost aplikovat při tomto zpracování techniky tradičních lidových řemesel: zejména košíkářství a zpracování slámy. Bakalářská práce předkládá základní technologické postupy pletení z papíru. Tato činnost probouzí v člověku kreativitu. Dává mu možnost ze starého a nepotřebného vyrobit plnohodnotné nové výrobky. Jejich podobu si výrobce sám navrhne a poté i zhotoví. Pomůcky i materiál pro tuto činnost jsou každému dostupné a oproti jiným materiálům finančně nenákladné. Pletení z papíru se dá využít při volnočasových aktivitách a v ergoterapii.
|
|
|
Kooperace sestry a lékaře v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů
RAZIMOVÁ, Lada
Onemocnění pohybového aparátu patří v současné době k velmi častým. Postihuje všechny věkové kategorie, zahrnuje vrozené vady, úrazy, záněty, degenerativní onemocnění a další. V České republice je mnoho center, která sdružují pacienty se stejným onemocněním. Avšak centra pro ortopedické pacienty chybí. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena obecně na problematiku výměny kloubů, rehabilitaci a vztah zdravotníků a pacienta. Cílem práce bylo 1. Zjistit, zda informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů splňují očekávání pacientů a naplňují jejich potřeby. 2. Zjistit, zda sestry na oddělení vnímají rozdíl v zapojení pacienta do ošetřovatelské péče, podle toho, zda informační centrum navštívil nebo nenavštívil. 3. Zjistit, zda existují nějaké problémy při provozu centra z pohledu pacientů, sester na oddělení a z pohledu lékařů. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro pacienty (kteří podstoupili aloplastiku kolenního či kyčelního kloubu) v České republice a v Rakousku, a pro sestry pracující na ortopedickém oddělení a jednotce intenzivní péče v nemocnici Pelhřimov. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů naplňují potřeby pacientů. 2. Sestry na oddělení hodnotí významný rozdíl mezi spoluprací s pacientem, který centrum pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů navštívil nebo ne. 3. Při provozu centra pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů existují problémy z pohledu sester na oddělení. Pro kvalitativní část šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili pacienti po aloplastice nosného kloubu. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Jaká je souvislost mezi činností sestry v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů a sestry na oddělení, a spokojenosti pacientů v oblasti jejich potřeb? 2. Jaké informace pacienti v centru postrádají? 3. Hodnotí pacienti informace podané v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů jako orientační, nebo jsou významné pro snadnější zvládání pooperační péče? Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány a zneseny do schémat. Pacienti mají narušené fyzické i psychické potřeby, tudíž smyslem spolupráce je spokojený a plně informovaný pacient. Z výsledků je patrné, že sestra v centru úzce spolupracuje se sestrami na oddělení. Šetřením bylo zjištěno, že pacienti v centru žádné informace nepostrádají. Pacienti jsou připraveni na operaci, orientují se v problematice a vědí co obnáší rehabilitace, jakožto důležité součásti pooperační fáze. Lze tedy usuzovat, že pacienti jsou připraveni pro snadnější zvládání pooperační péče. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní podstupující aloplastiku nosných kloubů mají dostatek informací. Přestože sestry na oddělení a lékaři vnímají rozdíl mezi pacientem, který centrum navštívil a pacientem, který centrum nenavštívil, podnětem pro další šetření by mohlo být, jak pacienti vnímají rozdílnost informací podaných v centru a mimo něj. Výsledky šetření by mohly být podnětem pro vznik nových center nejen na Vysočině, ale i v Rakousku. V souvislosti s výsledky práce a na základě informací podávaných v centru, kdy pacienti hodnotí informace za dostačující, byl vytvořen informační leták. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Volný čas jedinců s mentálním postižením
TOMANOVÁ, Jana
Předmětem bakalářské práce je volný čas jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zjistit možnosti a zájmy jedinců s lehkou a středně těžkou mentální retardací, kteří žijí v DOZP v Bystřici nad Úhlavou, navrhnout opatření ke zlepšení konkrétní situace v zařízení a zjistit spokojenost klientů s nabídkou volnočasových aktivit. V teoretické části se zajímám o problematiku mentální retardace, volného času a terapie, které jsou vhodné pro osoby s mentálním postižením v rámci volného času. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkum, kam jsem zahrnula charakteristiku zařízení, kde se zaměřuji především na kulturní a společenský život obyvatelů. Dále zde zmiňuji skutečné prožívání klientů ve volném čase, kteří představují výzkumný vzorek 18 respondentů žijících DOZP v Bystřici nad Úhlavou. Výzkum je zaměřen na volnočasové aktivity. Ukazuji na rozdíly trávení volného času mužů a žen, a dále spokojenost nabídky aktivit v zařízení a její využití. V neposlední řadě obsahuje návrhy na zlepšení kvality v současné době. Jednoznačně volný čas hraje velký vliv na rozvoj a kvalitě života u osob s mentálním postižením.
|
|
|
Význam ergoterapie pro rehabilitaci seniorů
PULKERTOVÁ, Jindřiška
Celkově lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnější zdravotní péče a sociální ochrana vedou k tomu, že stále více lidí prožívá delší život než v minulosti. Mluvíme o jevu nazývaném stárnutí populace. Nemoc či poranění ve vyšším věku s sebou přináší řadu specifických problémů, jež zasahují všechny složky osobnosti staršího člověka, tj. fyzický a psychický stav, sociální i duchovní oblast. Obnovit či zabezpečit všechny oblasti člověka po poranění nebo nemoci je úkolem rehabilitace. Existuje celá řada profesí, které se na rehabilitaci podílejí. Jednou z těchto profesí je i ergoterapie. Hlavním cílem této diplomové práce bylo objasnit význam ergoterapie pro rehabilitaci seniorů. Důležitým cílem práce pak bylo zasadit Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) do klinické praxe ergoterapie a nalézt její praktické využití pro ergoterapii.
|
|
|
PROBLÉMY SOCIALIZACE KLIENTŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH
HAVLÍKOVÁ, Anna
První teoretická část bakalářské práce je zaměřena na mentální retardaci. Další část, která je věnována ústavní péči, zahrnuje historii a transformaci ústavní péče. Třetí část práce se věnuje rozvoji osobnosti klientů s mentálním postižením v ústavní péči, zahrnující edukaci, výchovu a terapie. Poslední část teorie se zabývá socializací jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zmapování pracovních možností (činností), které jsou poskytovány osobám s mentálním postižením, a to ve vybraných zařízeních sociálních služeb jihočeského kraje. Práce je také zaměřena na spokojenost klientů s mentálním postižením, kteří vykonávají pracovní činnost. Pro sběr dat byl použit kvantitativní výzkum. Pro zjištění pracovních činností, které jsou nabízeny klientům přímo v zařízení, byla použita metoda technika e-mailového dotazování. Ve druhé části, která je zaměřena na klienty vykonávající pracovní činnost a jejich spokojenost, byla použita také metoda dotazování. V tomto případě se jednalo o techniku standardizovaného (řízeného) rozhovoru.
|
|
|
Ergoterapie u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou
ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka
Tématem své bakalářské práce jsem si vybrala Ergoterapii u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou. Cílem práce jsem si stanovila popsat přínos ergoterapie u těchto osob. Má práce se proto má zabývat následujícími problémy. A) Charakterizovat ergoterapii u osob po cévních mozkových příhodách, B) Popsat, jak probíhá ergoterapie ve VRÚ Slapy nad Vltavou, C) Zjistit vliv ergoterapie na soběstačnost, poruchy motoriky, senzitivity a symbolických funkcí u osob po cévních mozkových příhodách.
|
|
|
Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
KRYSKI, Marcela
Tato práce pojednává o možnostech ergodiagnostiky (předpracovní rehabilitace), bilanční diagnostiky, v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených osob. Zvláště vyzdvihuje důležitost práce, zaměstnávání, v životě zdravotně znevýhodněných. Seznamuje zájemce, o tuto problematiku s prostředky uceleného systému rehabilitace, kde i pracovní rehabilitace má své nezastupitelné místo. Práce informuje, ve které legislativní úpravě se o ergodiagnostice (předpracovní), pracovní rehabilitaci dozvíme více podrobných informací a dále, co by měl zdravotně znevýhodněný člověk udělat, aby se mohl ergodiagnostiky aktivně zúčastnit. Dále podává ucelený přehled o ergoterapii, která hraje důležitou úlohu, při diagnostice, resp. ergodiagnostice, zdravotně postižených osob. Provede vás jednotlivými hodnoceními, která jsou v současné době používána ergoterapeuty na pracovištích ucelené rehabilitace, v centrech ucelené rehabilitace, kde se ergodiagnostika provádí. Na realizaci pracovní rehabilitace se ale nepodílí pouze ergoterapeuté, ale celý multidisciplinární tým, který účelně spolupracuje s úřady práce. Praktická část je zaměřena právě na problematiku ergodiagnostiky, nebo-li pracovní rehabilitace. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zjišťuje míru informovanosti osob se zdravotním postižením o ergodiagnostice. Druhá hypotéza pak předpokládá, že se ergodiagnostika významně podílí při hledání vhodného pracovního místa pro zdravotně postižené osoby. Práce by měla sloužit jako informační materiál všem, kteří se o danou problematiku zajímají. Zvláště pak, by měla sloužit těm, kteří se zdravotně postiženými pracují a chtějí mít ucelený pohled na ergodiagnostiku (předpracovní), pracovní rehabilitaci.
|
|
|
Postavení ergoterapie v systému rehabilitace
PULKERTOVÁ, Jindřiška
Rehabilitace je obecně chápána jako disciplína zabývající se výhradně řešením obtíží spjatých s pohybovým aparátem člověka. Pojem rehabilitace je však mnohem obsáhlejší, neboť jde o celospolečenský systém, v němž případná obnova pohybových funkcí může být pouze dílčím cílem na cestě opětovné socializace člověka. V rámci tohoto systému existuje celá řada profesí, které se na procesu rehabilitace jedince podílejí. Jednou z těchto profesí je i ergoterapie. Hlavním cílem této práce je představit obor ergoterapie a vystihnout jeho šíři a pozici v systému rehabilitace. Práce zodpovídá otázku co ergoterapie nabízí lidem vyžadujícím rehabilitaci a zda a jak intervence ergoterapeuta může ovlivnit rehabilitanta. Porovnává pozici oboru u nás a v Evropě a na základě získaných dat formuluje nové hypotézy k danému tématu, které mohou být podkladem následného zkoumání. Jako hlavní přístup pro naší práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Zvolili jsme typ osobní případové studie a participantní pozorování. Vše bylo doplněno o techniku sekundární analýzy dat. V případových studiích a dle zkušeností z Londýnské nemocnice bylo zjištěno, že ergoterapie se zaobírá všemi složkami, které se podílejí na výkonu činností člověka. Hodnotí a terapeuticky působí na funkce senzomotorické, kognitivní i psychosociální. Ústředním cílem ergoterapie je umožnit osobám zapojit se do aktivit každodenního života. Poznatky ze stáže autorky v londýnské nemocnici na oddělení ergoterapie a předložené statistické údaje zmapovaly a ozřejmily pozici ergoterapie u nás a v Evropě. Patrný je rozdíl v kompetencích. V ČR jsou kompetence ergoterapeuta oproti Velké Británii omezené. Rozdíl je patrný i v počtu terapeutů, kterých je v ČR podstatně méně než je průměr států v EU. Ze zjištěných informací byly vytvořeny nové hypotézy čímž práce splnila oba vytčené cíle.
|
host ::
RSS.