|
|
Zdravotně sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku
KRÁSNÁ, Jana
Sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku V současné době je rozvod považován za velmi dobré řešení jakéhokoliv nesouladu v manželství. Považuji proto za velmi potřebné se zabývat především dětmi, které z rozvedených rodin pocházejí, protože právě oni jsou rozpadem rodiny zasaženy nejvíce. Jsou to právě děti, které si většinou ze všeho nejvíce přejí, aby měly rodinu jako dříve a hlavně aby i nadále měly oba svoje milované rodiče, otce i matku a neztratily je. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na problematiku střídavé péče. Tato možnost se v soudní praxi objevila před 13 lety novelou zákona o rodině, jejím smyslem je zachovat dítěti i nadále přítomné oba rodiče a širší rodinu. Tento způsob péče by tedy měl co nejvíce vycházet z potřeb dítěte. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku, také zda je střídavá péče naplňuje potřeby dítěte lépe než výhradní péče jednoho rodiče. Mezi dotazovanými jsem také zjišťovala, co považují za pozitiva a co za negativa střídavé péče. Dotazovanými byli pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí jednotlivých měst České republiky, dále psychologové a rodiče, kteří se střídavou péčí mají zkušenosti. Pro sběr dat jsem použila metodu kvantitativní distribuce anonymních dotazníků, které byly sestaveny z otázek, jež jsem měla připraveny pro rozhovor. Tímto se tedy zasílané dotazníky velmi podobají rozhovorům. Z výsledků výzkumu, které byly vyhodnocovány kvalitativní metodou tedy vyplývá následující: Jako pozitivní dopad střídavé péče je dotazovanými považováno zachování obou rodičů. Naopak jako negativní dopad je hodnoceno časté stěhování a nestabilní prostředí pro dítě. Nejčastěji užívaný a osvědčený interval pro střídání je interval týdenní. Za pozitiva střídavé péče je považována především aktivní přítomnost obou rodičů na výchově dítěte, a také jeho lepší připravenost pro partnerský život a lepší zvládnutí rozvodu. Jako negativní je opět označována častá změna prostředí pro dítě. Dále z výsledků vyplývá, že potřeby dítěte by měly být díky střídavé péči naplněny podobně jako je tomu v rodině.
|
|
|
Neplnění vyživovací povinnosti
PRAŽÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá vyživovací povinností, a to zejména vyživovací povinností rodičů k dětem. Teoretická část charakterizuje některé ze základních pojmů, dále se zabývá společenskou funkcí výživného, popisuje dopad rozvodu na dítě, vyjmenovává druhy vyživovacích povinností, popisuje vznik, změnu, zánik a neplnění vyživovací povinnosti rodičů k dětem a dále vymezuje rozsah vyživovací povinnosti. Následně se práce zabývá vymáháním výživného. V praktické části jsou zjišťovány důvody neplnění vyživovací povinnosti a dopad neplnění výživného na osobu oprávněnou. Respondenty jsou odborníci z oblasti vězeňství, Probační a mediační služby a orgány činné v trestním řízení. Výzkumem bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem neplnění vyživovací povinnosti je nedostatek finančních prostředků.
|
|
|
Mediace jako možné východisko manželských (rodinných) konfliktů a alternativa soudního řízení
ZELENKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá netrestní mediací jako vhodnou metodou řešení manželských konfliktů, ke kterým se vážou konflikty rodinné. Popisuje manželství a rodinu, jejich význam, úkoly i historický vývoj. Druhá kapitola představuje manželské konflikty, rozvody a jejich důsledky. Třetí kapitola pojednává o metodě mediace a o funkci mediátora. Poslední kapitola se věnuje mediaci v rodinných konfliktech {--} rozvodové mediaci a připravované legislativě o mediaci v netrestních věcech. Ukazuje etické problémy a reflektuje oprávněnost mediačního přístupu. Přílohou je návrh Zákona o mediaci v netrestních věcech.
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče a jeho řešení v ČR.
BENEDIKTOVÁ, Miloslava
Syndrom zavrženého rodiče je psychická porucha, která se vyskytuje u dětí v důsledku programování dítěte jedním z rodičů, přičemž si i samo dítě vytváří scénáře bezdůvodně a neoprávněně odsuzující a zavrhující druhého rodiče. Tato bakalářská práce se zabývá syndromem zavrženého rodiče a jeho řešením v České republice. Je rozdělena na dvě části. Teoretická část stručně popisuje termíny související s problematikou syndromu zavrženého rodiče a uvádí některé možnosti jeho řešení. V empirické části jsem se zaměřila na získání informací o tom, zda a jak je syndrom zavrženého rodiče řešen pracovníky sociálních odborů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. To byl první cíl. Druhým cílem bylo zmapovat instituce zabývající se řešením syndromu zavrženého rodiče v Jihočeském kraji. Zvolila jsem jeden výzkumný soubor a pro dosažení cílů strategii kvantitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku. Stanovila jsem dvě hypotézy, které korelovaly s cíly výzkumu. Při jejich stanovení jsem vycházela především ze svých zkušeností pracovnice sociálně právní ochrany dětí. Z výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci městských úřadů mají teoretické znalosti o syndromu zavrženého rodiče a způsoby jeho řešení volí podle svých znalostí. Rozsah způsobů řešení se odvíjí i od jejich praktických zkušeností získaných individuální prací s klienty. Diferencujícím ukazatelem byla spíše délka praxe, než stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání. Z dotazníkového šetření vznikl aktuální seznam odborných pracovišť, který by mohl sociálním pracovníkům městských úřadů pomoci v praxi. Oba cíle mé práce byly splněny. Hypotéza H1 zněla : Pracovníci sociálně právní ochrany dětí se zabývají řešením syndromu zavrženého rodiče. Bylo zjištěno, že pracovníci SPOD vysvětlují rodičům možnost řešit záležitost soudní cestou, provádějí jednoduchou formu mediace s oběma rodiči, provádějí pohovor s programujícím rodičem a případně i s dítětem. Rodičům doporučují kontaktovat odborné zařízení. Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 zněla : Syndrom zavrženého rodiče je řešen odbornými poradenskými zařízeními. Všichni sociální pracovníci doporučují rodičům vyhledat pomoc odborného zařízení a většina z nich má informaci o tom, že odborné pracoviště problém řešilo. Hypotéza H2 byla potvrzena. Bakalářská práce měla nastínit, zda a jak se sociální pracovníci městských úřadů Jihočeského kraje podílejí na řešení syndromu zavrženého rodiče. Její závěry jsou určeny odborné veřejnosti a všem zájemcům o tuto psychosociální a právní problematiku.
|
|
|
Rozvodové situace rodin s dětmi školního věku, z pohledu odborníků, zabývajících se rozvodovou problematikou.
MIKULOVÁ, Radka
Počet rozvedených rodin se neustále zvyšuje a česká společnost tyto rodiny s nezaopatřenými dětmi tolerantně akceptuje. Dnes již víme, že rodina se dvěma rodiči plná násilí je pro dítě mnohem horší, než kdyby žilo pouze s jedním rodičem. Psychosociální vývoj dětí vyrůstajících v neúplných rodinách tak nemusí být negativně poznamenán. Přesto je ale ve většině případů rozpad manželství, ve kterém jsou přítomny děti, chápán jako zátěžová a frustrující situace. A všichni zúčastnění se pak musí vyrovnat především se selháním a životní ztrátou. Cílem práce bylo zmapovat postoje pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí, manželských či rodinných poraden, krizových či intervenčních center a dalších odborníků, k rozvodové situaci rodin s dětmi školního věku. Dílčími cíly pak bylo zmapovat názory pracovníků na problematiku střídavé výchovy, zkušenosti odborné veřejnosti s rodinnou mediací a zjistit, zda jsou odborníkům nabízeny možnosti rozšiřujícího vzdělávání. Názory odborníků, byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíců ledna, února a března. Náhodně bylo distribuováno 415 dotazníků. Výzkumný vzorek pak tvořilo 99 navrácených dotazníků. Nebyly prokázány výrazné rozdíly v postojích kategorií odborníků k problematice střídavé výchovy. Rozvodová mediace byla považována za vhodný způsob řešení rodinných sporů. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou odborné veřejnosti nabízeny dostatečné možnosti dalšího vzdělávání. Podle oslovených odborníků jsou neúplné (rozvedené) rodiny schopny zabezpečit zdárný vývoj dítěte. Názory odborné veřejnosti se tak shodovaly především v tom, že každou rozvodovou situaci je třeba vždy posuzovat s individuálním přístupem.
|
|
|
Rozvod a jeho negativní dopad na vývoj dítěte staršího školního věku
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou rozvodu a jeho negativního dopadu na vývoj dítěte staršího školního věku. Především v oblasti vztahu s druhým rodičem. Teoretická část obecně charakterizuje rozvod, svěření dítěte do výchovy rodiče, rodičovskou péči. Stručně popisuje vývoj dítěte staršího školního věku (11- 15 let), dopad rozvodu na dítě v oblasti vztahu dětí s rodiči i možnosti řešení. Praktická část obsahuje výsledky výzkumného šetření, kterým se potvrdil negativní dopad rozvodu na vývoj dítěte staršího školního věku. Výsledky výzkumu jsou také srovnány s odbornou literaturou, která se týká problematiky rozvodu a dětí. Součástí práce jsou i poznatky prožívání vztahu dětí s druhým rodičem po rozvodu.
|
|
|
Střídavá výchova po rozvodu a její vliv na členy rodiny
RUBEŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou výchovného prostředí nezletilých dětí po rozvodu manželství jejich rodičů. Zaměřila jsem se na střídavou výchovu, která znamená, že dítě je svěřeno v určitém časovém období do výchovy jednoho rodiče a v dalším stejném časovém období do výchovy druhého rodiče. Institut střídavé výchovy byl zaveden do soudní praxe v ČR v roce 1998 novelou zákona o rodině. Střídavá výchova není stále příliš využívána a názory odborníků na vhodnost střídavé výchovy se někdy liší. Při zajišťování střídavé výchovy jsou kladeny vysoké nároky na rodiče i jejich děti. Cílem práce bylo zjistit, jak střídavá výchova funguje v konkrétních rodinách s nezletilými dětmi školního věku a zda jsou s ní rodiče i děti spokojeni. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké intervaly střídání pobytů jsou nejčastěji využívané a zda má střídavá výchova vliv na docházku do školy a na komunikaci mezi členy rodiny. Zvolenou metodikou byl kvalitativní výzkum, využila jsem metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. V rámci výzkumu byly prováděny rozhovory s rodiči a jejich dětmi v pěti rodinách se střídavou výchovou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v oslovených rodinách funguje střídavá výchova již několik let a členové rodiny projevili ve většině případů spokojenost. Při střídání pobytů jsou nejčastěji využívané týdenní intervaly a nejčastějším dnem přechodu dětí od jednoho rodiče ke druhému je pátek. Dále jsem zjistila, že při střídavé výchově lze při spolupráci rodičů bez větších problémů zajistit docházku dětí do školy. Členové rodin se shodli v tom, že jsou schopni spolu dobře komunikovat. Výsledky práce by mohly být využity při poskytování poradenské činnosti rodinám v rozvodu. Informace o zkušenostech s fungováním střídavé výchovy by mohly pomoci dalším rodičům, kteří o této formě úpravy poměrů v rodině uvažují.
|
|
|
Specifika práce s rodinou dítěte ohroženého rozvodem rodičů z pohledu sociálního pracovníka OSPOD - teoretický rozbor a případová studie
BERANOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se teoreticky i v rámci aplikační praxe zabývá problematikou dětské účasti na rozvodových sporech rodičů jako východiska práce sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem této diplomové práce bylo prostřednictvím případových studií popsat průběh a specifika práce s rodinou dítěte ohroženého rozvodem rodičů z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Dílčím cílem pak na základě případové práce s rodinami formulovat doporučení pro poradenskou práci a působení sociálního pracovníka OSPOD na rodinu dítěte ohroženého rozvodovým konfliktem rodičů. V rámci kvalitativního výzkumu pomocí případové studie jsem pro získání dat použila metodu zúčastněného pozorování, nestrukturovaného interview a analýzy dokumentů. Z dat získaných na základě těchto metod jsem sestavila čtyři případové studie. Ve třech případových studiích se vyskytuje více či méně rozvinutý syndrom zavrženého rodiče, vždy v důsledku syndromu zavrženého partnera. Ve čtvrté případové studii se problémy v porozvodovém styku rodiče s dítětem, původně otcem interpretované jako syndrom zavrženého rodiče, objevily jako důsledek necitlivého zapojování dítěte do nedořešeného partnerského vztahu mezi rodiči ze strany rodičů a prarodiče. Působení sociálního pracovníka OSPOD na zkoumané rodiny bylo poradenské, preventivní, uskutečňované převážně v rovině individuálních a skupinových intervencí k rodičům, aby respektovali a plnili práva a povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, částečně se odehrávalo na úrovni mediačního působení. Na základě srovnání jednotlivých případových studií jsem v diskuzní části práce formulovala doporučení pro poradenskou práci a působení sociálního pracovníka OSPOD na rodiny dětí, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy rozvodovým sporem rodičů.
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu
SEDLÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce na téma Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu je porovnat předrozvodou, rozvodovou a porozvodovou péči ve městech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto lokalitách. Práce se zaměřuje na kvalitu a dostupnost těchto služeb a na používané metody práce s rodinami v rozvodovém řízení. Dílčím cílem práce je také zjistit názory oslovených odborníků na význam a kvalitu rodinné mediace v České republice. V teoretické části se bakalářská práce zabývá problematikou rozvodovosti. V úvodu práce zaměřuje svoji pozornost na statistická data, definuje rozvod manželství a jeho příčiny, průběh rozvodového procesu, věnuje se úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Podstatná část teorie se zabývá procesem sociální práce s rodinami v rozvodu. V této části jsou popsány teorie a metody sociální práce s rodinami v rozvodu, sociální služby pro rodinu v rozvodu v České republice, je zde popsána role orgánu sociálně právní ochrany dětí a způsob rodinné mediace. Závěrečná část se stručně věnuje problematice syndromu zavrženého rodiče. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo porovnat oblast předrozvodové a porozvodové péče v regionech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce, zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto regionech. Jedním z cílů bylo také zjistit, v jaké fázi rozvodu se rodinám tyto instituce věnují a jakým způsobem v této situaci intervenují. K výzkumu byla použita technika polostandardizovaného rozhovoru. Cílovou skupinou výzkumu byli pracovníci institucí, jejichž těžištěm pracovního zájmu je rodina a děti ve městech České Budějovice a Prostějov. Podrobnější rozhovory byly pořízeny v organizacích, které se specializují na práci s rodinami v rozvodu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit počet pracovníků, kteří se věnují rodinám v rozvodu, protože stále roste počet rozvedených rodin. Díky navýšení pracovních sil by se mohla zlepšit kvalita nabízených služeb, která je, dle zjištěných výsledků, poměrně dobrá. Bylo zjištěno, že spolupráce mezi státními a nestátními organizacemi funguje na dobré úrovni, jednotlivé instituce mají informace o činnosti jiných pracovišť a mohou tak klienty odkázat na odbornou pomoc. Většina organizací, ve kterých byl výzkum prováděn, má za cíl ochránit zájmy dítěte. Pracovníkům těchto organizací jde především o to, aby byl co nejméně narušen vývoj dítěte. Roli mediátora v rozvodové problematice vidí jako pozitivní, ale upozorňují na nedostatek kvalifikovaných mediátorů. U tématu syndromu zavrženého rodiče pracovníci uvádějí, že se s ním při ve své práci setkávají. V poslední době jsou projevy tohoto syndromu stále více medializovány, což pracovníci nehodnotí zvlášť pozitivně. V důsledku této propagace přibývá případů, kdy rodiče mají pocit, že jsou zavržení, i když tomu tak v mnohých případech není. V praxi může bakalářská práce posloužit jako přehled služeb pro rodiny v rozvodu v Českých Budějovicích a Prostějově. Také může sloužit ke stanovení priorit v oblasti rozvodové péče a nabídnout efektivní sociální opatření v institucích, zabývajících se problematikou rodin, rodinných vztahů, manželskými a rodinnými krizemi. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Rodina jako systém interakcí
LAKOMÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na rodinu a její význam pro vzájemné vztahy jednotlivých členů rodiny. Rodina je chápána jako prostředí, kde se vytvářejí vztahy na základě komunikace. Teoretická část rozebírá rodinu jako systém od nejužšího rodinného kruhu až po začlenění rodiny do široké společnosti. Dále se zabývá funkcemi rodiny, porovnává způsoby a styly ve výchově dětí, popisuje rodiny funkční a dysfunkční, zamýšlí se nad funkcí rodičovství, popisuje dopad rozvodu na jednotlivé členy rodiny. Praktická část pomocí dotazníkové metody porovnává pohled dětí a rodičů na každodenní fungování rodiny, zjišťuje odlišnosti v chápání běžných rodinných situací jako trávení volného času dětí, rodinná pravidla, výchovu dětí, spolupodílení se na fungování rodiny jako celku apod.
|
host ::
RSS.