Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"objectification"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí25 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The victimization of women by men - "hunters" and "consumers" - in Margaret Atwood's novels The Edible Woman and Surfacing
 Skřivanová, Martina ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ranou tvorbou kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové - romány Žena k nakousnutí (1969) a Z hlubin (1972). Práce se zaměřuje na viktimizaci a objektifikaci ženských postav skrze fotografování a konzumaci. Tato dvě témata jsou stěžejní pro dvě kapitoly statě bakalářské práce. První kapitola se zabývá teorií fotografie Susan Sontagové a Rolanda Bartha a aplikuje ji na oba romány. Pomocí fotoaparátu či kamery získává muž nad ženou nadvládu. Podobně jako střelná zbraň je fotoaparát jednoduše ovládán pomocí spouště, která přemění osobu svého zájmu na trofej - předmět v neměnné pozici, se kterým lze lehce manipulovat. Práce se proto také zabývá podobnostmi mezi ženskými a zvířecími obětmi a lovením. Roland Barthes se ve Světlé komoře (1980) věnuje pozóváním před fotografem. Je přesvědčen, že v momentu fotografování ze sebe osoba čekající na stisknutí spouště sama vytvoří objekt a ztrácí tak své vlastní já - s touto verzí vyobrazené osoby může fotograf potom naložit podle sebe. Pohled fotoaparátu a kamery je bezohledný a kořistnický, což je v práci rozvedeno pomocí feministické teorie Laury Mulveyové, která ve své antologii Vizuální a jiné slasti (1989) tvrdí, že fotoaparát je nástavbou mužského objektifikujícího pohledu. Druhá kapitola se zabývá konzumací. Hlavním argumentem...
Úplný záznam
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
 LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
Úplný záznam

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí25 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English