|
|
Íránský jaderný program jako bezpečnostní dilema
Roleček, Ondřej ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly mezi realistickým a liberalistickým pohledem na svět a aplikací těchto pohledů na problematiku íránského jaderného programu. Práce si díky analýze teorií mezinárodních vztahů, historických a kulturních souvislostí klade za cíl hodnotit chování zůčastněných akterů a predikovat jejich chování do budoucna.
|
|
|
Politika IAEA pro udržení bezpečné jaderné situace v Íránu
Horáková, Barbora ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje politiku Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) vůči íránskému jadernému programu s cílem zjistit, jestli agentura koná vše proto, aby zamezila Íránu ve výrobě jaderných zbraní. V první kapitole se věnuje základním pojmům spojených s vojenským jaderným programem. Sumarizuje množství hrozeb, které s sebou zneužití jaderné energie přináší, a zároveň přibližuje mezinárodní iniciativy, které se snaží těmto hrozbám čelit. Zbytek práce se koncentruje přímo na problematiku politiky IAEA a jaderného programu Íránu. V textu je popsáno fungování agentury se zaměřením na zárukový systém, dále je představen íránský jaderný program s důrazem na jeho vývoj od roku 2002. Poslední část přináší omezující faktory, které nedovolují agentuře vykonávat svou roli kontrolora neproliferačního režimu v plném rozsahu.
|
|
|
Israeli Security and Existential threats in 21. Century
Podracká, Petra ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá novodobými existenčními bezpečnostními hrozbami pro Izrael - židovskou zemi uprostřed muslimského regionu, jejíž zánik si přeje nejedna zúčastněná strana. Autorka popisuje sofistikované bezpečnostní systémy země, jejich efektivitu a neoficiální jaderný program Izraele. Mezi státy nejvíce vyniká Írán, který se díky své rétorice, podpoře teroristickým skupinám a jadernému programu dostal na přední místo vnímaných hrozeb v Izraeli. Izrael je často aktérem v asymetrických konfliktech, kde stojí proti nestátním aktérům jako Hamás a Hizballáh. Potenciální hrozbou se může stát i nová extrémistická skupina současnosti Islámský stát. Má Izrael důvody obávat se o svou existenci? Přineslo Arabské jaro pozitiva, negativa, anebo nové příležitosti? Na tyto otázky autorka v této práci odpoví.
|
|
|
Analýza vlivu mezinárodních sankcí na socioekonomický a politický vývoj Íránu
Trávníček, Bohuslav
Cílem této bakalářské práce je popsat vliv mezinárodních sankcí uvalených na Írán na jeho socioekonomický a politický vývoj od islámské revoluce v roce 1978. Práce se zabývá vztahy Íránu a mezinárodního společenství po revoluci, teoretickým vymezením sankční politiky a následnou aplikací sankcí v důsledku revoluce a později íránského jaderného programu. Poslední kapitola se zaměřuje na vliv těchto sankcí na politickou, ekonomickou a společenskou sféru, kdy v posledních dvou případech jsou hodnoceny jejich ukazatele.
|
|
|
Americká strategie vůči Iránskému jadernému programu
Kolečková, Denisa
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit postoj USA vůči Iránskému jadernému programu. Po uvedení do tématu, práce popisuje a analyzuje vzájemné vztahy mezi USA, Izraelem a Iránem. Součástí bakalářské práce je identifikace, analýza a zhodnocení odrazovacích snah USA vůči Iránu v souvislosti s Iránským jaderným programem v rámci zahraniční politiky USA. Navrhovací část pojednává o možných perspektivách Izraelského preemptivního útoku na Irán za účelem zastavení Iránského nukleárního programu. V navrhovací části se také diskutuje o možných scénářích dodržení a nedodržení JPOA období.
|
|
|
Multilaterální řešení bezpečnosti na Korejském poloostrově
Šturmová, Tereza ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá Šestistrannými rozhovory se Severní Koreou o jejím jaderném programu mezi USA, Čínskou lidovou republikou, Ruskou federací, Japonskem, Korejskou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou. V první kapitole jsou představena teoretická východiska, kterými jsou multilateralismus a režim nešíření jaderných zbraní. Ve druhé kapitole je analyzována situace v Severní Koreji z hlediska politického režimu a jaderného programu. V poslední kapitole jsou přestaveny nejvýznamnější diplomatické iniciativy, jejichž cílem mělo být ukončení severokorejského jaderného programu s největším důrazem na Šestistranné rozhovory. V závěru práce je navržena změna přístupu k Severní Koreji s ohledem na změnu priorit, která by mohla vést k úspěšnějším diplomatickým jednáním v budoucnosti.
|
|
|
Účinnost ekonomických sankcí: případová studie Írán
Šmídová, Pavlína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit účinnost ekonomických sankcí na příkladu Íránu. Práce porovnává různé druhy ekonomických sankcí podle vysílajícího subjektu či podle charakteru sankcí a hodnotí jejich účinnost. První kapitola práce je věnována teorii ekonomických sankcí. Ve druhé kapitole je zpracována účinnost ekonomických sankcí. Důraz je kladen především na kritéria účinnosti sankcí. Třetí kapitola se zabývá aplikací teoretických poznatků o sankční politice na konkrétní příklad sankční politiky proti Íránu. Po stručné historii Íránu a jeho jaderného programu se práce zabývá sankčními politikami Evropské unie, Spojených států a OSN. Po této části se práce věnuje zhodnocení dopadu ekonomických sankcí na Írán na základě vývoje makroekonomických ukazatelů. V závěru hodnotí práce na základě výsledků účinnost konkrétních ekonomických sankcí na Írán a zamýšlí se nad možným vývojem íránského jaderného programu.
|
|
|
KLDR a bezpečnost v regionu severovýchodní Asie v kontextu vývoje jaderných zbraní
Kunert, Michael ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží blíže objasnit situaci na Korejském poloostrově v kontextu severokorejského jaderného programu a s tívm spojenými důsledky. Zabývá se fázemi rozvoje severokorejského jaderného programu a postavením mezinárodních aktérů a jejich reakcí rámci bezpečnosti v oblasti severovýchodní Asie. Především díky nepřehledné situaci se tato bakalářská práce také zabývá multilaterálními vztahy mezi mocenskými státy a mezinárodními institucemi a severokorejským vedením. Obsahem této bakalářské práce jsou mimo jiné ucelené informace o dění na mezinárodní sféře v kontextu bezpečnosti v oblasti severovýchodní Asie a také poznatky o postavení KLDR v mezinárodním společenství a její politice vůči uvaleným restrikcím a sankcím v rámci porušování mezinárodních dohod.
|
|
|
Postavení KLDR v současných mezinárodních vztazích (na základě determinujícího aspektu ideologie Čučche)
Žáková, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce seznamuje s ideologií čučche a zkoumá její dopady na severokorejský režim. Hlavním cílem je zhodnocení postavení KLDR v současném systému mezinárodních vztahů právě s přihlédnutím k ideologii čučche. Vzhledem k faktu, že vzájemných vztazích KLDR a druhých zemí je velmi komplikované nalézt přímou souvislost s myšlenkami proklamované ideologie, je tak alespoň zdůrazněna rovina, která je pro danou dvojici zemí dominantní. Postupně jsou rozebrány vzájemné vztahy s pěticí zemí, které se společně KLDR účastnily šestistranných rozhovorů (procesu odzbrojování je věnován samostatný úsek práce). Stranou však nezůstává ani Evropská Unie, neboť v budoucnosti by se EU mohla stát z několika důvodů důležitým partnerem KLDR.
|
|
|
Současná zahraniční politika Íránu
Šmídová, Pavlína ; Šabacká, Yvona (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat současné vztahy Íránu se Spojenými státy a s Evropskou unií, se zeměmi regionu, s Čínou a s Ruskem. V první kapitole uvádí historii Íránu ve 20. století, podrobněji se práce zabývá 2. pol. 20. století. Ve druhé kapitole práce popisuje vnitropolitickou situaci v Íránu - její vývoj, strukturu, současný stav a vliv šíitského islámu. Ve stěžejní třetí kapitole se práce zabývá zahraničně-politickými vztahy Íránu. U každé části popisuje práce vývoj vztahů s danou zemí či uskupením a poté následuje analýza hlavních bodů v jejich vztazích. Práce nejdříve popisuje vztahy se Spojenými státy a s Evropskou unií, kde hlavním problémem je jaderný program Íránu a podpora terorismu. Následují vztahy Íránu se zeměmi regionu, které práce rozděluje na arabské státy a Izrael. V části věnované arabským státům klade práce důraz na vliv Íránu v Iráku, na vztahy se Saúdskou Arábií a se Sýrií. Vztahy s Izraelem jsou ovlivněny jaderným programem a podporou terorismu. Práce se zabývá vztahy s Čínou především z hlediska obchodu s energiemi. Poslední částí jsou vztahy s Ruskem, kde hlavní roli hraje ropa v Kaspickém moři a vztahy se zeměmi Střední Asie a Kavkazu. Nakonec se práce zamýšlí nad postavením Íránu na mezinárodní scéně.
|
host ::
RSS.