Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
ANALÝZA MASNÉHO STÁDA SKOTU V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Milana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2005 až 2012. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 80 kusů čistokrevných plemenic a 266 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet porodů a délka mezidobí. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA. U plemenic byla délka mezidobí ve sledovaném období nejčastěji od 351 až 380 dní. Ve stádě se nejvíce vyskytovaly krávy na 3. teleti. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší živá hmotnost při narození v přechodném období (37,97 kg). Skupina telat narozených v ekologickém zemědělství dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (38,88 kg, 190,91 kg, 307,81 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v přechodném období (176,93 kg) a ve 210 dnech telata narozená opět v přechodném období (271,56 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,177 kg, býci - 1,353 kg ), oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v přechodném období (jalovice - 1,091 kg, býci - 1,215 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,082 kg, býci ? 1,233 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,253 kg, býci ? 1,343 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů byla nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,074 kg, býci ? 1,154 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,209 kg, býci ? 1,347 kg). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
Pohybová aktivita masného skotu během celoročního pobytu na pastvě.
ZACH, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na pohybovou aktivitu masného skotu s celoročním pastevním odchovem. Cílem práce bylo sledování a vyhodnocení pohybové aktivity ve vztahu k denní době a zdravotnímu stavu skotu. Byla provedena etologická pozorování, při kterých byly sledovány základní životní projevy a jejichž cílem bylo analyzování denního režimu v rozličných podmínkách chovu a zjištění vlivů narušujících jejich pohodu. Sledování pohybové aktivity bylo provedeno Vitalimetry umístěnými na krku zvířete. Měřením nebyl prokázán rozdíl v pohybové aktivitě mezi plemenem Charolais a plemenem Aberdeen Angus.
Projevy chování u masného skotu v průbu roku
VESELÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo získat a vyhodnotit informace z etologických sledování stáda plemenic masného skotu chovaných v systému bez tržní produkce mléka při celoročním pastevním chovu. Průběh jednotlivých kategorii chování byl zaznamenáván intervalovou deskriptivní metodou s délkou intervalu 10 minut. Příjem krmiva byl nejintenzivnější na jaře, a to 54 % ze dne a nejméně intenzivní v zimním období 39 % dne. Pohybová aktivita byla nejnižší na jaře a v zimě, a to 7 % dne a nejvýraznější v létě (12%). Zjištěné poznatky byly porovnány s údaji, které získali při svých pozorování jiní autoři během svých výzkumů. Z výsledků dále vyplývá, že tento způsob chovu je velice vhodný pro ekologické a estetické využití pastvin, neovlivňuje přirozené chování a přispívá ke zlepšení welfare zvířat.
Vliv pastvy masného skotu na utváření porostové skladby a rozvíjení mimoprodukčních funkcí travních porostů
TRNKOVÁ, Ivana
V letech 2005 až 2006 byl v oblati Šumavy (Kaplice) v nadmořských výškách 550 {--} 850 m.n.m sledován vliv pastvy masných plemen skotu na složení pastevního porostu. Zároveň byl sledován vliv různých způsobů obhospodařování travních porostů na jejich porostovou skladbu a mimoprodukční funkce. V pastevním porostu převažovaly travní a vikvovité druhy. Na lokalitě ponechané ladem převažovaly bylinné druhy. Na kombinovaně využívané lokalitě (pastva, seč) byl zjištěn vyšší výskyt smetánky lékařské (Taraxacum officinale), jetele lučního (Trifolium pratense ) a srhy laločnaté (Dactylis glomerata ).
Sledování pohybové aktivity masného skotu v průběhu roku
RUDA, Jan
Diplomová práce se zabývá hodnocením pohybové aktivity masného skotu s celoročně venkovním ustájením v závislosti na vybraných vnějších i vnitřních vlivech. Práce byla provedena na soukromé farmě, která obhospodařuje 40 ha v podhorské oblasti. Chovaná zvířata jsou kříženci masných plemen charolais, piemontese, aberdeen angus, hereford, gasconne, limusine, české strakaté.
Sledování pohybové aktivity masného skotu v průběhu roku
RUDA, Jan
Chov skotu patří v České republice k základním a tradičním odvětvím zemědělské výroby. V posledních letech se začínají zejména v horských a pohorských oblastech chovat masná plemena skotu. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit pohybovou aktivitu masného skotu s celoročně venkovním ustájením v závislosti na vybraných vnějších i vnitřních vlivech. Práce byla provedena na soukromé farmě, která obhospodařuje 40 ha v podhorské oblasti. Chovaná zvířata jsou kříženci masných plemen charolais, piemontese, aberdeen angus, hereford, gasconne, limusine a české strakaté. Sledování bylo provedeno pomoci pedometrů, které byly umístěny u 20 ks skotu na krku a na hrudní končetině a u 10 ks pouze na krku. Pedometr registruje počet pohybů za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15sekundových úseků. Vyskytuje - li se během tohoto úseku u zvířete pohyb, je zaznamenán. Dalším technickým vybavením je anténa a PC s příslušným softwarem. K měření teploty a vlhkosti byl použit datalogger, který zaznamenával data každou hodinu. Následně byl vyhodnocován vliv teploty a vlhkosti na pohybovou aktivitu, vliv říjového cyklu na pohybovou aktivitu a rozdíl naměřených aktivit z krku a končetiny. Bylo zjištěno, že teplota má zásadní vliv na pohybovou aktivitu. Vliv vlhkosti na aktivitu nebyl prokázán. Během říje nedošlo ke zvýšení aktivity v takovém rozsahu, jak jsme předpokládali. Aktivita naměřená na krku byla vyšší než aktivita naměřená na končetině. Obě hodnoty vykazovali matematickou funkční závislost.
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů u masného stáda skotu.
CIMBURKOVÁ, Pavla
Bylo sledováno stádo masného plemene skotu Aberdeen Angus v podhorské oblasti Novohradských hor v letech 1992 - 2007. Základní stádo tvořilo celkem 117 plemenic a 814 kusů telat. Byly sledovány ukazatele masné užitkovosti u telat a reprodukce plemenic. Byl zjištěn významný vliv roku, měsíce narození, pohlaví, pořadí otelení, způsob reprodukce a otce na ukazatele růstu telat.
Vyhodnocení výsledků odchovu plemenných býků masných plemen skotu
STRNADOVÁ, Eva
V práci byly sledovány výsledky býků deseti masných plemen v OPB Cunkov s.r.o. Za roky 2004 až 2007 bylo vyhodnoceno 590 kusů zvířat. Nejvyšší počet hodnocených býků byl u plemene charolais (211ks), kteří měli průměrný denní přírůstek v testu 1883g, což byl nejvyšší dosažený průměrný denní přírůstek ze všech plemen. Z celkového počtu všech zařazených býků bylo 81,7% zařazeno do plemenitby a 18,3% býků bylo vyřazeno. Odchovna plemenných býků je důležitým prostředkem pro zajištění dalšího rozvoje při šlechtění plemen masného skotu.
Analýza chovu masného stáda skotu
KOLOUŠKOVÁ, Martina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úroveň užitkovosti a plodnosti plemenic masného stáda skotu chovaného v systému chovu krav bez tržní produkce mléka na farmě Ostrý u Jistebnice chovatele ing. Pavla Kozáka. Sledování stáda proběhlo v období od roku 2006 do roku 2008. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 149 čistokrevných plemenic a 296 telat plemen belgické modrobílé, blonde d{\crq}Aquitaine, charolais, limousin a masný simentál. U plemenic byl zaznamenán věk při prvním otelení, délka mezidobí, počet porodů a průběh porodů. U telat byla hodnocena živá hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech věku a k těmto hmotnostem byly dopočítány odpovídající průměrné denní přírůstky.
Chov masných plemen skotu v marginálních oblastech jižních a západních Čech
KYNKALOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech. V oblasti Šumavy bylo provedeno sledování využití TTP pastvou masného skotu ve vztahu k dosahované užitkovosti. Do sledování bylo zahrnuto celkem 31 farem, které se zabývají chovem 7 masných plemen (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál, Salers. 16 farem se nacházelo v nadmořské výšce do 600 m (od 426 m n. m.) a 15 farem sídlí ve vyšších polohách (do 1 074 m n. m.). Data byla shromážděna za období 5 let. U plemenic byl zaznamenán měsíc otelení a výskyt obtížných porodů. U telat byla zjišťována živá hmotnost při narození, ve 120, 210 a u některých telat ve 365 dnech věku. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky od narození do 120 dní, od 120 do 210 dní, od 210 do 365 dnů, od narození do 210 dní a od narození do 365 dnů věku. Soubor byl vytříděn podle podle plemen, nadmořské výšky a pohlaví telete.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.