|
|
Aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích
JIRÁNKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích. Hluboký stabilizační systém páteře je systém zahrnující svaly, které se podílejí na stabilizaci páteře ve všech pohybech denního života. Zapojení těchto svalů v pohybech a v klidu je mimovolní, automatické. Správná koaktivace těchto svalů zodpovídá za kvalitní nastavení a optimální tlak v jednotlivých kloubech páteře. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systém je jedna z možných příčin vertebrogenních obtíží či vadného držení těla. Řadíme sem svaly pánevního dna, bránici, hluboké svaly šíjové, mm. mulitifidii a m.transversus abdominis. Gynekologické operace jsou prováděny stále šetrněji. I přesto gynekologické operace břišní cestou zanechávají změny na muskuloskeletálním systému. Pro bakalářskou práci byly zvoleny dvě nejčastěji prováděné gynekologické operace abdominální hysterektomie a císařský řez. Tuto práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. Část teoretickou zaměřenou na zmapování dostupných informací týkajících se hlubokého stabilizačního systému a gynekologických operací. Část výzkumná tvořící jádro práce se zabývá praktickým výzkumem aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po gynekologických operacích a jejich hlubším rozborem. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo zmapovat dostupné informace o dané problematice. V této části bakalářské práce najdeme anatomicky a funkčně popsané jednotlivé složky hlubokého stabilizačního systému. Dále je zaměřena na možnosti vyšetření hlubokého stabilizačního systému a v neposlední řadě na některé metody, které lze využít při aktivaci. Po objasnění pojmu hluboký stabilizační systém páteře následuje teoretická část zaměřená na gynekologické operace. V této části jsem se snažila popsat indikace, průběh a možné komplikace jednotlivých gynekologických operací. Část jsem také věnovala anatomickému přehledu ženských pohlavních orgánů. Pro výzkumnou část bakalářské práce bylo hlavním cílem stručně popsat změny na muskuloskeletálním systému v průběhu terapie. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly vybrány dvě ženy rozdílného věku i diagnózy. Terapie byla prováděna v domácím prostředí obou žen po dobu 5 a 8 týdnů. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik obsahujících vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie probíhala vždy jedenkrát týdně pod dohledem terapeuta. Do následující terapie byly pacientky edukovány o správnosti cviků a byl jim vytvořen každodenní cvičební plán. Po gynekologických operacích došlo ke změnám na muskuloskeletálním systému a to zejména v oblasti břicha (v místě operační rány). Tato oblast nebyla zcela aktivní. Nedocházelo břišnímu dýchání. Aktivitu břišních svalů převzal musculus rectus abdominis. Laterální skupiny břišních svalů (musculus obliquus internus abdominis, musculus obliquus externus abdominis a musculus transversus abdominis) nebyly zcela aktivovány. U obou pacientek došlo k aktivování hlubokého stabilizačního systému, naučily se správnému dechovému stereotypu. Výsledkem terapie bylo uvědomování si vlastního těla a v neposlední řadě práce s ním. Terapie byla ukončena formou výstupního kineziologického rozboru obsahujícího příslušné vyšetření. Výzkum prokázal efektivitu aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře po gynekologických operacích nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
|
|
|
Informovanost žen po císařském řezu
MAŘÍKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální problematiku informovanosti žen po císařském řezu.Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři oblasti. První oblast se věnuje historii císařského řezu a definování základních témat a pojmů, které jsou spjaty s císařským řezem. Druhá oblast je zaměřena na úlohu porodní asistentky v předoperační péči a poslední se věnuje úloze porodní asistentky v péči pooperační.Výzkumná část byla realizována kvantitativní metodou, využity byly nestandardizované anonymní dotazníky, které byly rozdávány ženám po císařském řezu na pokoji intermediární péče na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici Plzeň v průběhu měsíců ledna až března 2012. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit míru informovanosti žen po císařském řezu. Stanovený cíl byl splněn. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že míra informovanosti žen po císařském řezu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni je na dobré úrovni.
|
|
| |
|
|
Ekonomická rentabilita současných porodnických zařízení v České republice
Kobliha, Pavel ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Antonín, Pařízek (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza ekonomické rentability současných porodnických zařízení v České republice. Teoretická část práce se zabývá ekonomickými aspekty zdraví, jako jsou determinanty zdraví a jejich vliv na člověka, specifika zdravotní péče a úloha státu ve zdravotnictví. Dále je práce zaměřena na zkoumání jednotlivých typů zdravotnických systémů, principy financování českého zdravotního systému a jeho vývoj v posledních letech. Přes posilující roli přímého financování zdravotnictví a vyšší spoluúčast pacientů hraje veřejný sektor stále nejdůležitější roli, což vyplývá mimo jiné z Listiny základních práv a svobod. Na základě dostupných údajů o úmrtnosti kojenců bude objektivním způsobem porovnána efektivnost fungování českého a amerického zdravotnického systému. Kojenecká úmrtnost je v České republice velmi nízká a naše země se v tomto ohledu umisťuje na předních místech ve světě. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou nákladů na plánovaný císařský řez v termínu porodu, zahrnující celkový časový úsek, který maminka stráví v porodnici. Praktická část zkoumá také budoucnost porodnictví v České republice z hlediska plánů na zavírání malých porodnic s nízkým počtem porodů a nahrazení kojeneckých ústavů pěstounskou péčí. Závěrečná část práce se zabývá porody doma jako substitutu porodů v porodnicích. Toto téma je dnes vysoce aktuální i z důvodu mediálního zájmu, kdy je diskutováno zajištění dostatečné péče během porodu a zdravotní rizika pro maminku a novorozence.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech
KREJCAROVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na ošetřovatelskou péči o ženy po operativních porodech, které ukončující těhotenství. V teoretické části jsou popsány jednotlivé operativní zákroky (porod porodnickými kleštěmi, vakuumextrakce, císařský řez) a péče, edukační činnost porodní asistentky při nich. Není opomíjena ani historie této problematiky. V praktické části jsou stanoveny čtyři základní cíle a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, rozdílnosti ošetřovatelské péče o ženy po operativních porodech, zda péče probíhá formou ošetřovatelského procesu, zda péče probíhá dle ošetřovatelských a porodnických standardů ve vybraných porodnických zařízeních. Na cíle byly postaveny hypotézy, které měly potvrdit, že se ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech odlišuje ve vybraných porodnických zařízeních, že porodní asistentky používají ošetřovatelský proces, ošetřovatelské a porodnické standardy při péči o ženy. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou sběru dat pomocí anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány porodním asistentkám ve vybraných porodnických zařízeních: v Českých Budějovicích, v Plzni a v Písku. Dotazníky vyplňovaly jak porodní asistentky z porodního sálu, tak porodní asistentky z oddělení šestinedělí a gynekologické JIP. Cíle práce byly splněny, hypotéza, která popisuje rozdílnost ošetřovatelské péče v jednotlivých porodnických zařízeních byla potvrzena. Druhá hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu, že péče o ženy po operativních porodech probíhá formou ošetřovatelského procesu v 72 %. Třetí hypotéza potvrzuje používání ošetřovatelských standardů v 92 % a čtvrtá potvrzuje používání porodnických standardů v 75 %. Výsledky výzkumného šetření v celkovém souboru vycházejí jednoznačně, ale odlišují se při péči o ženy v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale také na jednotlivých odděleních a proto by bylo vhodné posoudit organizaci práce, technické podmínky a případné změny, které by mohly zlepšit ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Císařský řez - perioperační ošetřovatelská péče při regionální a celkové anestezii
MAŠKOVÁ, Šárka
Císařský řez je nejčastější porodnickou operací, která ukončuje těhotenství a umožňuje porození dítěte břišní cestou v případě, kdy neprobíhá spontánní porod. Je možností pro záchranu zdraví a života matky i dítěte. Problematika císařského řezu je jedním z nejdiskutovanějších témat v současném porodnictví. Důvody vysvětlující rostoucí počet císařských řezů jsou jak medicínské, tak psychologické a sociální. Proto je toto téma velice aktuální a zaslouží si nemalou pozornost. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na perioperační ošetřovatelskou péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v perioperační ošetřovatelské péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Má práce byla též zaměřena na míru informovanosti žen o možnostech anestezie při císařském řezu. Další cíl mé práce bylo vytvořit standard perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii, která je poskytována na úseku porodního a operačního sálu. Byly stanoveny dvě hypotézy. V hypotéze 1. předpokládám, že ženy po císařském řezu potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. V hypotéze 2. předpokládám, že ženy jsou dostatečně informované o možnostech anestezie při císařském řezu. Byl zvolen kvantitativní výzkum, prováděný pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány ženám po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech. Výzkumným šetřením byly obě hypotézy potvrzeny. Z výzkumu vyplynul i nový poznatek a to, že ženy potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči nejen po císařském řezu, ale i v průběhu intraoperační fáze. Tento poznatek jsem využila při vytvoření standardu perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Standard je určen pro porodní asistentky a má sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o ženy při porodu císařským řezem v průběhu intraoperační fáze. Z výsledků výzkumu je jasné, že ženy s císařským řezem potřebují rozdílnou perioperační ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. Je proto nutné obě skupiny rozlišit a poskytnout jim rozdílnou ošetřovatelskou péči. Dále z výzkumu vyplývá, že ženy se cítí dostatečně informovány o anestezii při císařském řezu. Informovanost žen je předpokladem dobré spolupráce s pacientkou a úspěšné ošetřovatelské a lékařské péče. Poskytováním péče podle standardu perioperační péče bude zajištěna kvalitní odborná ošetřovatelská péče o ženy před, během i po operaci císařského řezu.
|
|
|
Vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě
PISKORZOVÁ, Martina
Bakalářská práce byla zaměřena na vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký je způsob vedení porodu rodiček, které mají v anamnéze předchozí porod císařským řezem. Druhý cíl byl zaměřen na žádost rodiček o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Cíle byly splněny. K cílům byly stanoveny hypotézy. Je předpokládáno vedení porodu rodičky s císařským řezem v anamnéze opět císařským řezem. Tato hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Druhá hypotéza předpokládá žádost rodičky o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Jednalo se o kvantitativní výzkum, prováděný retrospektivní analýzou dat v perinatologickém centru Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.1.2004 do 31.12.2008.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady u žen po komplikovaných porodech
KAIFEROVÁ, Jitka
Současný stav dané problematiky: V současné době je porodnictví a péče o rodičky na poměrně vysoké úrovni, přesto i dnes dochází ke komplikacím při porodu, kterým lze jen težko předcházet. Tyto komplikace mohou zasáhnout do života nejen rodičky a jejího dítěte, ale i celé rodiny. Cíle práce: Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled zdravotních, sociálních a psychických problémů žen po komplikovaných porodech. Dílčí cíle: 1.Zjistit zdravotní problémy žen po komplikovaných porodech. 2.Zjistit psychické problémy žen po komplikovaných porodech. 3.Zjistit sociální problémy u žen po komplikovaných porodech, 4.Zjisti, které komplikované porody se vyskytují v dané lokalitě nejčastěji. 5.Srovnat zdravotní, psychické a sociální problémy žen po komplikovaných porodech s problémy žen po fyziologických porodech. Předpokládané hypotézy: 1.Ženám po komplikovaných porodech se hojí porodní poranění per secundam. 2.Ženy po komplikovaných porodech mají pocit, že nezvládnou péči o svoji rodinu. 3.Ženy po komplikovaných porodech mají pocity beznaděje. 4.Ženy samoživitelky po komplikovaných porodech mají problémy s ekonomickým zajištěním rodiny. 5.Ženy po komplikovaných porodech nemají dostatek informací o sociálním zabezpečení. 6.Ve vybrané lokalitě jsou na prvním místě komplikovaných porodů zastoupeny císařské řezy. 7.Ženy po komplikovaných porodech mají více problémů než ženy po fyziologických porodech. Popis metodiky: Metoda sběru dat: dotazování Technika sběru dat: dotazník Zkoumaný soubor: 200 respondentek do 2 let po porodu. Předpokládané využití práce v praxi: Diplomová práce může být využita jako studijní materiál pro studenty ZSF a pro porodní asistentky pracující na porodnickém nebo gynekologickém oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt V současné době je vznik vícečetného těhotenství většinou spojený s metodami umělého oplodnění, které s sebou mnohdy přináší i mnoho dalších komplikací. Vícečetné těhotenství vyžaduje zvýšenou pozornost, péči porodníka i porodní asistentky a protože se ošetřovatelská péče o tyto ženy neustále vyvíjí současně s novými poznatky, je potřeba poskytovat kvalitní péči, kterou zabezpečuje především vzdělaná porodní asistentka. Vícečetné těhotenství je stav, při kterém dochází v děloze k vývoji více než jednoho plodu. Rozeznáváme nejčastěji dvojčata (gemini), trojčata (trigemini) a čtyřčata (quadrigemini). Vícečetné těhotenství klade zvýšenou zátěž na organismus ženy po celou dobu trvání těhotenství. Pokud hovoříme o vícečetném těhotenství, měli bychom počítat i se vznikem mnohých komplikací, jako jsou například předčasné porody, insuficience placenty a nebo vznik těhotenských gestóz. Proto je u žen s vícečetným těhotenstvím velmi důležitá včasná a pravidelná prenatální péče. Abychom zjistili, zda je ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím prováděna podle daných ošetřovatelských standardů, zvolili jsme kvantitativní výzkum a použili formu dotazníku. Celkem bylo 27 otázek otevřených, polootevřených i uzavřených a porodní asistentky měly možnost odpovědi zaškrtnout nebo doplnit. Z plně vyplněných dotazníků, které byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a.s., v Nemocnici Nymburk, s.r.o. a v Nemocnici Český Krumlov, s.r.o. bylo například zjištěno, že ošetřovatelská péče, jako je například měření krevního tlaku, měření pulsu, vážení těhotných žen, poslech ozev plodů je ve 100 % plněna. Dále bylo zjištěno, že ošetřovatelské standardy jsou používány z 83 %, a že ultrazvukové vyšetření u plodů je ve 100 % prováděno dle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti. Zajímavostí je určitě to, že porodní asistentky považují náročnost v péči o vícečetnou graviditu ve srovnání s péči o jiné těhotné ženy s rizikovým těhotenstvím ve 43 % a 57 % porodních asistentek tvrdí, že péče o ženy s vícečetným těhotenstvím není náročnější. Z výzkumu můžeme vidět, že ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím odpovídá ošetřovatelským standardům, což potvrzuje pracovní hypotézu a zároveň byl splněn i cíl práce, který byl zaměřen na provádění ošetřovatelské péče podle ošetřovatelských standardů.
|
|
|
Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu
PRSKAVCOVÁ, Hana
V bakalářské práci s názvem Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu, která byla zaměřena na informovanost žen před plánovaným a akutním císařským řezem v předoperační péči a informovanost žen po operaci, byla stanovena hypotéza 1. Ženy před plánovaným císařským řezem se subjektivně považují za dostatečně informované o daném zákroku. Hypotéza 2. Ženy před císařským řezem z akutní indikace se subjektivně nepovažují být dostatečně informovány o daném zákroku. Hypotéza 3. Ženy po císařském řezu se subjektivně považují za dostatečně informované v rámci pooperační péče. Druhá hypotéza se dle výsledků výzkumu nepotvrdila. K výzkumu byla použita technika sběru dat formou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím dotazníku. Dotazník čítal 24 otázek a byl anonymní. Dotazníky byly určeny pro ženy po císařském řezu a byly rozdávány na oddělení šestinedělí Nemocnice České Budějovice, a.s. Celkem jich bylo rozdáno 114, vráceno bylo 111 vyplněných dotazníků, z toho ke konečnému zpracování bylo použito 103 dotazníků. Z výsledků je patrné, že ženy mají dostatek informací v předoperační péči před plánovaným i akutním císařským řezem, stejně tak v péči pooperační.
|
host ::
RSS.