|
|
Senior jako pachatel domácího násilí
SMETANA, Marek
Problematika domácího násilí v ČR se výraznějším způsobem řeší od roku 2000. Pachateli domácího násilí bývají většinou muži jakožto životní partneři, zcela ojediněle jde o pachatele v seniorském věku. Vzhledem k tomu, že senioři i z pohledu sociologického vykazují určitou specifičnost, jeví se jako zajímavé zaměřit se v rámci práce o domácím násilí právě na tuto skupinu. Úvod bakalářské práce se zabývá objasňováním základních pojmů, příčin, druhů a forem domácího násilí. Dále je zaměřena na seniory jako specifickou sociologickou skupinu. Ve stěžejní části jsou případové studie spisového materiálu domácího násilí Územního odboru Písek Policie ČR, kdy pachatel je osoba starší 65 let, a zjišťuji se specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Cílem práce bylo zaměřit na specifikace seniora jako pachatele domácího násilí a popsat důvody, které vedly ke vzniku domácího násilí v jeho prostředí. Výsledky mohou posloužit k tvorbě preventivních opatření u seniorské populace tak, aby došlo k minimalizování domácího násilí, kdy pachatelem je senior. Metodou kvalitativního výzkumu v podobě prostudování a analyzování 6 kasuistik spisové dokumentace domácího násilí Územního odporu Policie ČR v Písku. Pachatelem těchto případů je senior. Formou nestandardizovaného rozhovoru s vyšetřovateli těchto případů zjistit specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Výsledky výzkumu vybraných příkladů se ztotožňují s fakty, že partnerky seniorů mají tendenci násilníka omlouvat. V partnerském soužití se násilí střídá s obdobími klidu a odpuštění. Policejní vyšetřovatelé by se měli zdokonalovat ve vhodné komunikaci jak s agresivním násilnickým pachatelem, tak s obětí domácího násilí. Prohlubovat a zlepšovat též koordinaci s organizacemi pomáhajícím obětem domácího násilí. Školící střediska pro policisty by měli vyšetřovatele zdokonalovat v oblasti asertivních technik, se zaměřením na vhodnou komunikaci jak se seniory, tak i pro jiné zvláštní případy.
|
|
|
Aspekty, které mají vliv na vznik domácího násilí a způsoby postupu Policie ČR v případech domácího násilí.
JÁNOSOVITS, Vojtěch
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem Policie České republiky řeší situaci v případech domácího násilí a co má vliv na vznik tohoto násilí. Zjistit, zda jsou dostatečně účinné normy, které policistům poskytuje právní systém České republiky. Pro tento účel byly vytvořeny hypotézy. Zda rychlý a účinný postup policie v řešení situace na místě vzniku domácího násilí povede k zamezení hrozícího nebezpečí ze strany násilníka a jestli opatření, která jsou realizována na eliminaci nebezpečí mají nedostatky, které mohou mít vliv na konečné řešení konkrétní události. Jako zdroj informací jsem zvolil všechny případy nesoucí znaky domácího násilí, které se staly v okrese Strakonice v průběhu celého kalendářního roku 2009. Závěry jsem učinil na základě prostudované literatury, závazných a metodických pokynů a právních norem, které se týkají domácího násilí. Zvolil jsem kvantitativní výzkum a celý soubor 87 evidovaných případů jsem analyzoval technikou studia písemných pramenů a aplikaci typologické metody. Provedeným výzkumem celého souboru bylo konstatováno, že opatření, které realizovali policisté, tzn. analýza situace, právní kvalifikace, byla správná a adekvátní v kontextu se situací na místě. Jak dále z mého výzkumu vyplynulo, jsou právní normy v současné době užívané v souvislosti s domácím násilím dostačující a efektivní. Výsledky práce hodlám využít k prezentaci zjištěných závěrů, tedy míru účinnosti současných společenských nástrojů a postupů Policie České republiky při řešení situací se znaky domácího násilí. Mou snahou bude rovněž vstupovat do řešené problematiky domácího násilí a aktivně prosazovat zjištěné skutečnosti.
|
|
|
PROBLEMATICKÉ ASPEKTY SPRÁVNÍHO TRESTÁNÍ V ŘÍZENÍ O NÁVRHOVÝCH PŘESTUPCÍCH
PROCHÁZKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá problematikou přestupků projednávaných na návrh, které vykazují některé znaky jevu domácího násilí. Teoretická část je věnována stručnému výkladu přestupkového práva, zejména pak procesu projednávání přestupků. Výzkumná část práce obsahuje analýzu návrhových přestupků v obcích s rozšířenou působností Libereckého kraje za rok 2009. Reflektuje postup správních orgánu před zahájením přestupkového řízení ve věci a problematiku s tím to spojenou. Dále se zabývá zjišťováním, do jaké míry jsou postižené osoby správním orgánem informováni o jiných možnostech pomoci v {\clqq}boji s domácím násilí``, a jak správní orgány postupují v případech, kdy v rodinách postižených osob žijí děti. V závěru práce je hodnoceno naplnění výzkumných cílů. Zjištěné skutečnosti poukazují na problematické aspekty správního trestání v řízení o návrhových přestupcích a dávají podnět k diskusi nad možnými způsoby řešení dané problematiky.
|
|
| |
|
|
Domácí násilí, institut vykázání z pohledu Policie ČR (novela zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii ČR)
NEUSCHEL, Zdeněk
Domácí násilí je sociálně patologický jev, který vyžaduje v rámci interdisciplinárního přístupu komplexní řešení. Klíčová role v systému patří Policii České republiky, která se ve většině případů dostává jako první do kontaktu s obětí a pachatelem a je zmocněna ke kontrole a zamezení nepřijatelného jednání. Za daného právního stavu by policisté měli zajistit bezpečí ohrožené osoby, zadokumentovat incident, účinně usměrnit násilnou osobu a zvládnout specifickou komunikaci s obětí domácího násilí. Tato bakalářská práce se zabývá postupem policejních orgánů při řešení incidentů vykazujících znaky domácího násilí v souvislosti s přijetím zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, který je účinný od 1.1.2009, a jeho srovnání s předešlou právní úpravou řešící problematiku domácího násilí. Cílem práce je popsání platné právní úpravy, její porovnání s předešlým stavem, který byl řešen novelou původního zákona o Policii České republiky, provedenou zákonem č. 135/2006 Sb., o ochraně před domácím násilím účinnou od 1.1.2007 do 31.12.2008 a zhodnocení dosavadního vývoje, zvláště zda zjednodušení práce orgánů Policie České republiky v oblasti institutu vykázání násilné osoby při řešení incidentů se znaky domácího násilí má vliv na práci policie a řešení těchto případů. Vlastní práce byla provedena metodou dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu. Rozhovor byl proveden u vzorku příslušníků policie, služebně zařazených na základních útvarech policie, kteří řeší problematiku domácího násilí. Rozhovor na stejné téma se uskutečnil i s vedoucími pracovníky různých stupňů velení v působnosti Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Dalšími respondenty byli pracovníci intervenčního centra, zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany dětí a též pracovníci neziskových organizací působících v dané problematice v rámci Jihočeského kraje a rozborem případové studie. Změnou právní úpravy došlo ke změně procesu ve vykázání násilné osoby, z postupu ve správním řízení na oprávnění policisty dle zákona o Policii České republiky. Výzkumem bylo zjištěno, že změnou v postupu při vykázání násilné osoby ze společného obydlí policejním orgánem se zrychlil vlastní průběh vykázání a tím i možnost účinnější ochrany ohrožené osoby. Změna procesu nemá žádný vliv na posouzení samotného incidentu.
|
|
|
Další kriminalita pachatelů domácího násilí
DVOŘÁK, Vlastimil
Domácí násilí je závažný problém naší populace, jde o nejrozšířenější formu násilí vůbec a dotýká se všech skupin obyvatel. Při domácím násilí dochází souběžně k páchání jiných trestně právních činů, ale žádné statistiky již nesledují souvislost mezi domácím násilím a spáchanou trestnou činností násilného charakteru. Jestliže komunikace s okolím selže, nastupuje násilí ať už ve verbální (ponižování, vyhrožování, nadávky) či v neverbální (odmítání komunikace jako prostředek k vydírání, náznaky napadání gestem a samozřejmě samotná násilná agrese). Pojem {\clqq}domov`` značí nejen místo, kde agresor i oběť přebývá a žije, domov je subjektivní pojem pro místo a skupinu lidí. Domov a skupinu lidí k němu přináležející nelze situovat na určité místo. Nicméně domov a domácí prostředí je na místech, která se nacházejí mimo kontrolu veřejnosti a skupina domácích osob je oddělena od ostatních. V tomto prostředí jsou zahrnuty vztahy mezi jednotlivými domácími osobami, mezi rodiči, dětmi, sourozenci či partnery. Stejně jako neexistuje typická oběť domácího násilí, neexistuje ani typický pachatel domácího násilí. Žádná příslušnost ke společenské skupině na základě sociálních, rasových či jiných uspořádání, věku, povolání či národnosti, nedává předpoklad pro vytvoření určité typičnosti Tato práce a její výzkum je zaměřená jak na problematiku domácího násilí, tak i na problematiku spáchaných trestných činů před i v průběhu domácího násilí. První hypotézou, kterou se tato práce zaobírá, je ta, že pachatelé domácího násilí jsou osoby s kriminální minulostí. Kvantitativním výzkumem se tato hypotéza nepotvrdila. Druhá hypotéza, že pachatelé domácího násilí s kriminální minulostí častěji páchají násilnou trestnou činnost než majetkovou či jinou trestnou činnost se potvrdila, avšak byla do jisté míry její relevantnost oslabena účastí respondentů výzkumu, respektive sociologickým složením respondentů. Výsledky výzkumu zaměřeného na samotné domácí násilí se ztotožnily s všeobecně přijímanými a respektovanými fakty. Respondenti se i ve statistických odpovědích významně neodkláněli od výsledků jiných statistických šetření, avšak bylo potřeba očistit výsledky výzkumu od subjektivních dojmů respondentů z řad policistů, jež vyplývají z povahy jejich zaměstnání. Použití případného potencionálního vyznačení možných pachatelů násilné trestné činnosti či páchání domácího násilí s ohledem na jejich trestně právní skutky z minulosti je pro potřeby základních útvarů územních odborů Policie ČR využitelné.
|
|
|
Osudy žen v Azylovém domě Tábor
PERNÍKOVÁ, Dana
Tématem mé bakalářská práce jsou osudy žen Azylového domu v Táboře. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecně Azylovými domy a službami s nimi spojené. Zaměřila jsem se i na kompetence sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, stejně jako na vymezení Azylových domů. V této části jsem se zabývala také domácím násilím. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem za pomoci předem vypsaných okruhů. Rozhovory byly prováděny přímo v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře. Sedm klientek bylo dotazováno na jejich finanční stránku, minulost, okruh týkající se bydlení v Azylovém domě, na jejich děti a také na jejich budoucnost. Zajímala mne jejich vize do budoucna a také jejich největší přání. Sociální pracovnice, která v tomto zařízení je zaměstnána mi vždy uvedla zpětnou vazbu na dotazované klientky. Byly stanoveny výzkumné otázky, které jsem zodpovídala při shrnutí výsledků. Většina respondentek se do tohoto zařízení dostala kvůli financím, nikoliv kvůli domácímu násilí, které jsem předpokládala. Další výzkumnou otázkou bylo to, jestli respondentky měly podobné prvky v minulosti. Zde vyšlo, že pět respondentek ze sedmi mělo a má negativní vztahy s primární rodinou. Dále jsem se ptala na to, jaké služby respondentky využívají. Šest respondentek ze sedmi využívájí nejvíce fakultativní úkony. Pouze dvě respondentky využívají sociální poradenství. Další výzkumná otázka byla zaměřena na porušování Ubytovacího řádu. V mém průzkumu vyšlo, že ze sedmi dotazovaných respondentek čtyři respondentky porušují řád. Většinou kvůli kouření na ubytovací jednotce, kde je to zakázáno. Jedna z dalších výzkumných otázek byla ta, jaké vztahy v tomto zařízení jsou mezi klientkami navzájem a personále. Zde převažují negativní vztahy, které potvrdily čtyři respondentky ze sedmi a jedna respondentka nemá vůbec žádné vztahy v tomto zařízení. Na otázku jak si představují svojí budoucnost mi všechny dotazované respondentky uvedly, že neví, ale že chtějí své bydlení a svoje soukromí.
|
|
|
Domácí násilí z pohledu adolescenta
BURIANOVÁ, Jana
Domácí násilí z pohledu adolescenta Domácí násilí považuji za jedno z nejkrutějších zacházení člověka k člověku, především proto, že se děje mezi blízkými osobami. Je děsivé, že tam, kde se má člověk cítit nejbezpečněji, dochází k ubližování a násilí. Domácí násilí se děje kdekoliv, bez ohledu na sociální status, vzdělání, věk, pohlaví, atd. Tuto práci jsem zaměřila na adolescenty, protože mě zajímá, jaké informace, názory a zájem mají o problematiku domácího násilí. Dále jsem se část práce zaměřila na názor adolescentů na tělesné tresty v rámci výchovy. Tresty ve výchově se stávají stále více diskutovaným tématem a existuje na ně mnoho rozdílných názorů. Teoretická část práce byla zaměřena na podstatné informace související s domácím násilím a výchovou. Hlavním cílem práce bylo zmapovat informovanost adolescentů o problematice domácího násilí, dílčím cílem bylo zjistit názor adolescentů na tělesné tresty ve výchově. Současně práce ověřovala dvě předem stanovené hypotézy. Metodou zvolenou pro ověření hypotéz bylo dotazování pomocí techniky dotazníků. Ty byly určeny adolescentům ve věku 17 až 20 let, kteří studují v kraji Vysočina. Výzkumný soubor pro sběr dat z dotazníku je tvořen celkem 168 respondenty. Hypotéza 1 předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalosti o problematice domácího násilí než chlapci. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 předpokládala, že adolescenti nesouhlasí s fyzickými tresty ve výchově. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Respondenti z velké části s tělesnými tresty souhlasí, pokud se jedná o tresty přiměřené (např. pohlavek) nebo zasloužené. Bakalářská práce nabízí aktuální údaje o domácím násilí, o informovanosti a názorech adolescentů. Poukazuje na to, kde je potřeba zvýšit informovanost dospívajících o problematice domácího násilí. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem pro další studie nebo výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí.
VITOUŠOVÁ, Vendula
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma "Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí." Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola definuje pojem domácího násilí a popisuje základní znaky a podoby, které jsou důležité pro rozpoznání tohoto jevu. Dále jsou nastíněny nejčastější mýty a popsána charakteristika osob zapojených do domácího násilí. V neposlední řadě je zmíněna interdisciplinární spolupráce. Druhá kapitola popisuje důsledky, které se mohou u oběti objevit. Třetí kapitola se zaměřuje na poskytnutí pomoci nestátními institucemi. Další kapitola práce charakterizuje právní úpravu v České republice a poslední se zaměřuje na institucionální aktéry, mezi které patří hlavně policie, soud a orgán sociálně- právní ochrany dětí. Praktická část si stanovila tři cíle. Pro naplnění prvního cíle {\clq}qKonfrontace oprávnění a možných opatření státními a nestátními institucemi používaných pro ochranu osob ohrožených domácím násilím`` byl zvolen kvalitativní výzkum a použita technika polostrukturovaného interview. Výzkumný vzorek tvořili tři zástupci státních institucí a tři nestátních institucí a bylo položeno celkem osm otázek. Poslední osmá otázka odpovídala i na třetí cíl a to, zda jsou odborníci dostatečně proškoleni. Pro dosažení druhého cíle byl zvolen také kvalitativní výzkum a technika telefonního interview. V tomto případě výzkumný vzorek tvořilo šest obětí. V kapitole přílohy je výčet intervenčních center, kterých je v současné době na území České republiky patnáct. Dále je přiložen bezpečnostní plán a statistiky Bílého kruhu bezpečí za rok 2009. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuse. Cíle práce byly naplněny. Z této práce může čerpat informace jak laická veřejnost, tak osoby ohrožené domácím násilím. Věřím, že důležité informace tu naleznou také pracovníci specializovaní na tuto problematiku.
|
|
|
Problematika objasňování domácího násilí
POSTRÁNECKÁ, Hana
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma ?Problematika objasňování domácího násilí?. Cílem této bakalářské práce je, definovat problémy při objasňování domácího násilí a zároveň zjistit specifické aspekty při objasňování domácího násilí. První kapitola teoretické části se věnuje definici pojmu domácího násilí a charakteristice oběti a pachatele. Dále se zabývá formami, druhy, specifiky a příčinami domácího násilí. Je zde nastíněna problematika syndromu týrané ženy a stockholmského syndromu. Další kapitola, se věnuje kriminalistickému hledisku trestných činů souvisejících s domácím násilím a jejich objasňování. Kapitola zahrnuje trestnou činnost, specifika objasňování a typické motivy, problematiku svědectví a spolupráci se znalci související s domácím násilím. Následující kapitola se zabývá činností institucionálních aktérů u domácího násilí, kde jde především o orgány činné v trestním řízení, intervenční centrum a orgán sociálně právní ochrany dětí. Poslední kapitola je zaměřena na legislativu. Praktická část si stanovila hlavní cíl: ?Definovat problémy při objasňování domácího násilí?. Dále si stanovila dva dílčí cíle: ?Zjistit specifické aspekty objasňování domácího násilí? a ?Zjistit míru pomoci institutu vykázání při objasňování domácího násilí.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. V rámci sběru dat, bylo položeno sedm otázek šesti odborníkům. Podklad pro interview je uveden v kapitole přílohy spolu s individuálním bezpečnostním plánem. Pro získání vypovídajících dat jsem oslovila odborníky působící ve státních a nestátních institucích, kteří se zabývají domácím násilím. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuze a Závěr. Na hlavní cíl bakalářské práce odpovídá hypotéza 1: ?Nejčastějšími problémy při objasňování domácího násilí jsou vysoká latence, dlouhodobost týrání, místo činu, nedostatečnost důkazního materiálu a svědectví, nespolupráce oběti a specifikum oběti?. Cíle práce byly naplněny. Práci lze využít k dalšímu rozvoji interdisciplinární pomoci ohroženým osobám domácím násilím a rozvoji prevence. Dále práce může být využita při výuce.
|
host ::
RSS.