|
|
Zmapování toku řeky Želivky v rámci studia ekologických invazí a invazních netýkavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora})
URBAN, Miroslav
Ekologické invaze nepůvodních druhů představují problém globálního, ekonomického a etického rázu. Člověk je jednou z jejich příčin, ale zároveň i tím, kdo se snaží o navrácení invadovaného biotopu zpět k původnímu. Snahou a cílem práce bylo porozumět vlastnostem říčního biotopu a invazní ekologii jako takové a porozumět invazi a ekologii dvou invazních druhů rodu Impatiens (I. glandulifera, I. parviflora), a to na celém toku řeky Želivky. To protože se poslední dobou břehy Želivky začínají pokrývat hustými porosty těchto invazních druhů, rozhodl jsem se pro důkladné zmapování břehů, kde mi šlo o porovnání třech částí toku a o predikci co by se mohlo dělat dál?
|
|
|
Diverzita ektomykorhizních hub na buku \kur{(Fagus sylvatica)}
HEJNA, Ondřej
Práce je zaměřena na vyhledání a zpracování dostupných informací zabývající se ektomykorhizní symbiózou a diverzitou ektomykorhizních hub v bukových porostech. Hlavním těžištěm práce je popis diverzity a faktorů, kterými je řízena a ovlivňována. Součástí je také popis hlavních metod, které se pro výzkum ektomykorhizních hub používají.
|
|
|
Biodiverzita ryb vybraných přítoků VN Lipno I
SALON, František
Monitoring rybích společenstev byl prováděn na lokalitách, majících přirozený přírodní charakter s minimálním podílem a narušením antropogenní činnosti. Monitoring probíhal v roce 2009-2010 na dvou lokalitách, na potoce Pestřice a Hamerském potoce. K vlastnímu zmapování rybích společenstev, vybraných toků, byl použit odlov pomocí elektrického proudu. Při odlovu se postupovalo proti proudu toku v celé jeho šířce, délka úseku činila cca 100 m. Odlovené druhy ryb a mihulí byly determinovány, pomocí měrné desky byla stanovena jejich délka, po zdokumentování byly následně šetrně navráceny zpět do toku. Vyhodnocená data poskytují základní informace o druhové struktuře rybího společenstva a jeho charakteru, vývoji diverzity a ekvitability, druhové abundance, dominance a velikostní variability atd. Nejčastěji odlovené druhy Salmo trutta m. fario, Perca fluviatilis a chráněné a ohrožené druhy Lampetra plameri, Cottus gobio, Lota lota, Phoxinus phoxinus.
|
|
| |
|
|
Biodiverzita perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy
KOSÍK, Miroslav
Byla studována biodiverzita planktonních korýšů, perlooček a klanonožců v oblasti Nadějské rybniční soustavy nacházející se v jižních Čechách. Sledovány byly jak rybniční tak i nerybniční lokality (tůně, rybniční stoky, písník a řeka). Vzorkován byl pelagiál i litorál rybníků. Na celkovém území bylo zaznamenáno velké druhové bohatství korýšů. Celkem 65 druhů (Copepoda 21 druhy a Cladocera 44 druhy). Byla potvrzena hypotéza, že s růstem intenzity rybářského hospodaření a zhušťováním (zvyšováním) obsádek, dochází k poklesu diverzity zooplanktonu v pelagiálu. Potlačené druhy dokáží přežít v menších prostorech (v litorálech, stokách, tůních, v rybnících s nízkou obsádkou a jiných nerybničních lokalitách), kde na ně není vyvíjen takový predační tlak. Na ploše většího území, bohatého na rozličné typy vodních ekosystémů, s rozumnou intenzitou hospodaření, tak diverzita druhů neklesá, nebo jen mírně. Také byly porovnány různé metody odběrů, z hlediska efektivity zachycení druhů,se nejlépe osvědčila metoda prolovení litorálních partií.
|
|
|
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
|
|
|
Srovnání sezónního vývoje zooplanktonu různých typů nádrží
KOSÍK, Miroslav
Struktura a sezónní dynamika zooplanktonu a hydrochemické a limnologické parametry byly studovány v rozdílných typech malých nádrží. Bylo vybráno dvanáct lokalit, převážně mělkých vod, ze čtyř odlišných biotopů {--} tůně, rybníky, pinky, propadliny a z velkých nádrží - rekultivační nádrže ve zbytkových jamách po těžbě hnědého uhlí. Zooplankton byl ovlivňován zejména vnějšími faktory, které výrazně ovlivňovaly celkový charakter vodního ekosystému, ale také i vnitřními jako je rybí obsádka a množství organické hmoty. Druhová pestrost, struktura a sezónní změny se výrazně lišily v jednotlivých typech sledovaných lokalit. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno v tůních a nejméně mezotrofních nádržích, které lze považovat za lokality s nízkým počtem druhů. Výsledky tohoto pozorování mohou být užitečné při plánování a managementu vodních lokalit vznikající jako nápravná opatření v oblastech poznamenaných těžbou hnědého uhlí.
|
|
| |
|
| |
|
|
VESNICKÁ SÍDLA JAKO BIOCENTRA. VYUŽITÍ MAPOVÁNÍ ROSTLIN PRO HODNOCENÍ BIODIVERZITY.
RÁDR, Jiří
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit dnešní stav rozšíření druhů, které byly v minulosti jistě hojné v celé oblasti Blatenska. Na základě toho posoudit diverzitu. Se změnou vesnic se změnila také diverzita. Bylo vybráno 22 vesnic, rozptýlených v celé oblasti fytogeografického podokresu Blatensko a 59 druhů rostlin z archeofytů, apofytů a neofytů. Mým úkolem bylo zaznamenat, zda se ještě ve vesnicích na Blatensku vyskytují či ne. Sledované druhy rostlin jsou na ústupu a každým rokem ubývají čím dál tím více.
|
host ::
RSS.