|
|
Rozvodové situace rodin s dětmi školního věku, z pohledu odborníků, zabývajících se rozvodovou problematikou.
MIKULOVÁ, Radka
Počet rozvedených rodin se neustále zvyšuje a česká společnost tyto rodiny s nezaopatřenými dětmi tolerantně akceptuje. Dnes již víme, že rodina se dvěma rodiči plná násilí je pro dítě mnohem horší, než kdyby žilo pouze s jedním rodičem. Psychosociální vývoj dětí vyrůstajících v neúplných rodinách tak nemusí být negativně poznamenán. Přesto je ale ve většině případů rozpad manželství, ve kterém jsou přítomny děti, chápán jako zátěžová a frustrující situace. A všichni zúčastnění se pak musí vyrovnat především se selháním a životní ztrátou. Cílem práce bylo zmapovat postoje pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí, manželských či rodinných poraden, krizových či intervenčních center a dalších odborníků, k rozvodové situaci rodin s dětmi školního věku. Dílčími cíly pak bylo zmapovat názory pracovníků na problematiku střídavé výchovy, zkušenosti odborné veřejnosti s rodinnou mediací a zjistit, zda jsou odborníkům nabízeny možnosti rozšiřujícího vzdělávání. Názory odborníků, byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíců ledna, února a března. Náhodně bylo distribuováno 415 dotazníků. Výzkumný vzorek pak tvořilo 99 navrácených dotazníků. Nebyly prokázány výrazné rozdíly v postojích kategorií odborníků k problematice střídavé výchovy. Rozvodová mediace byla považována za vhodný způsob řešení rodinných sporů. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou odborné veřejnosti nabízeny dostatečné možnosti dalšího vzdělávání. Podle oslovených odborníků jsou neúplné (rozvedené) rodiny schopny zabezpečit zdárný vývoj dítěte. Názory odborné veřejnosti se tak shodovaly především v tom, že každou rozvodovou situaci je třeba vždy posuzovat s individuálním přístupem.
|
|
|
Rozvod a jeho negativní dopad na vývoj dítěte staršího školního věku
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou rozvodu a jeho negativního dopadu na vývoj dítěte staršího školního věku. Především v oblasti vztahu s druhým rodičem. Teoretická část obecně charakterizuje rozvod, svěření dítěte do výchovy rodiče, rodičovskou péči. Stručně popisuje vývoj dítěte staršího školního věku (11- 15 let), dopad rozvodu na dítě v oblasti vztahu dětí s rodiči i možnosti řešení. Praktická část obsahuje výsledky výzkumného šetření, kterým se potvrdil negativní dopad rozvodu na vývoj dítěte staršího školního věku. Výsledky výzkumu jsou také srovnány s odbornou literaturou, která se týká problematiky rozvodu a dětí. Součástí práce jsou i poznatky prožívání vztahu dětí s druhým rodičem po rozvodu.
|
|
|
Střídavá výchova po rozvodu a její vliv na členy rodiny
RUBEŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou výchovného prostředí nezletilých dětí po rozvodu manželství jejich rodičů. Zaměřila jsem se na střídavou výchovu, která znamená, že dítě je svěřeno v určitém časovém období do výchovy jednoho rodiče a v dalším stejném časovém období do výchovy druhého rodiče. Institut střídavé výchovy byl zaveden do soudní praxe v ČR v roce 1998 novelou zákona o rodině. Střídavá výchova není stále příliš využívána a názory odborníků na vhodnost střídavé výchovy se někdy liší. Při zajišťování střídavé výchovy jsou kladeny vysoké nároky na rodiče i jejich děti. Cílem práce bylo zjistit, jak střídavá výchova funguje v konkrétních rodinách s nezletilými dětmi školního věku a zda jsou s ní rodiče i děti spokojeni. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké intervaly střídání pobytů jsou nejčastěji využívané a zda má střídavá výchova vliv na docházku do školy a na komunikaci mezi členy rodiny. Zvolenou metodikou byl kvalitativní výzkum, využila jsem metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. V rámci výzkumu byly prováděny rozhovory s rodiči a jejich dětmi v pěti rodinách se střídavou výchovou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v oslovených rodinách funguje střídavá výchova již několik let a členové rodiny projevili ve většině případů spokojenost. Při střídání pobytů jsou nejčastěji využívané týdenní intervaly a nejčastějším dnem přechodu dětí od jednoho rodiče ke druhému je pátek. Dále jsem zjistila, že při střídavé výchově lze při spolupráci rodičů bez větších problémů zajistit docházku dětí do školy. Členové rodin se shodli v tom, že jsou schopni spolu dobře komunikovat. Výsledky práce by mohly být využity při poskytování poradenské činnosti rodinám v rozvodu. Informace o zkušenostech s fungováním střídavé výchovy by mohly pomoci dalším rodičům, kteří o této formě úpravy poměrů v rodině uvažují.
|
|
|
Specifika práce s rodinou dítěte ohroženého rozvodem rodičů z pohledu sociálního pracovníka OSPOD - teoretický rozbor a případová studie
BERANOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se teoreticky i v rámci aplikační praxe zabývá problematikou dětské účasti na rozvodových sporech rodičů jako východiska práce sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem této diplomové práce bylo prostřednictvím případových studií popsat průběh a specifika práce s rodinou dítěte ohroženého rozvodem rodičů z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Dílčím cílem pak na základě případové práce s rodinami formulovat doporučení pro poradenskou práci a působení sociálního pracovníka OSPOD na rodinu dítěte ohroženého rozvodovým konfliktem rodičů. V rámci kvalitativního výzkumu pomocí případové studie jsem pro získání dat použila metodu zúčastněného pozorování, nestrukturovaného interview a analýzy dokumentů. Z dat získaných na základě těchto metod jsem sestavila čtyři případové studie. Ve třech případových studiích se vyskytuje více či méně rozvinutý syndrom zavrženého rodiče, vždy v důsledku syndromu zavrženého partnera. Ve čtvrté případové studii se problémy v porozvodovém styku rodiče s dítětem, původně otcem interpretované jako syndrom zavrženého rodiče, objevily jako důsledek necitlivého zapojování dítěte do nedořešeného partnerského vztahu mezi rodiči ze strany rodičů a prarodiče. Působení sociálního pracovníka OSPOD na zkoumané rodiny bylo poradenské, preventivní, uskutečňované převážně v rovině individuálních a skupinových intervencí k rodičům, aby respektovali a plnili práva a povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, částečně se odehrávalo na úrovni mediačního působení. Na základě srovnání jednotlivých případových studií jsem v diskuzní části práce formulovala doporučení pro poradenskou práci a působení sociálního pracovníka OSPOD na rodiny dětí, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy rozvodovým sporem rodičů.
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu
SEDLÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce na téma Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu je porovnat předrozvodou, rozvodovou a porozvodovou péči ve městech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto lokalitách. Práce se zaměřuje na kvalitu a dostupnost těchto služeb a na používané metody práce s rodinami v rozvodovém řízení. Dílčím cílem práce je také zjistit názory oslovených odborníků na význam a kvalitu rodinné mediace v České republice. V teoretické části se bakalářská práce zabývá problematikou rozvodovosti. V úvodu práce zaměřuje svoji pozornost na statistická data, definuje rozvod manželství a jeho příčiny, průběh rozvodového procesu, věnuje se úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Podstatná část teorie se zabývá procesem sociální práce s rodinami v rozvodu. V této části jsou popsány teorie a metody sociální práce s rodinami v rozvodu, sociální služby pro rodinu v rozvodu v České republice, je zde popsána role orgánu sociálně právní ochrany dětí a způsob rodinné mediace. Závěrečná část se stručně věnuje problematice syndromu zavrženého rodiče. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo porovnat oblast předrozvodové a porozvodové péče v regionech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce, zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto regionech. Jedním z cílů bylo také zjistit, v jaké fázi rozvodu se rodinám tyto instituce věnují a jakým způsobem v této situaci intervenují. K výzkumu byla použita technika polostandardizovaného rozhovoru. Cílovou skupinou výzkumu byli pracovníci institucí, jejichž těžištěm pracovního zájmu je rodina a děti ve městech České Budějovice a Prostějov. Podrobnější rozhovory byly pořízeny v organizacích, které se specializují na práci s rodinami v rozvodu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit počet pracovníků, kteří se věnují rodinám v rozvodu, protože stále roste počet rozvedených rodin. Díky navýšení pracovních sil by se mohla zlepšit kvalita nabízených služeb, která je, dle zjištěných výsledků, poměrně dobrá. Bylo zjištěno, že spolupráce mezi státními a nestátními organizacemi funguje na dobré úrovni, jednotlivé instituce mají informace o činnosti jiných pracovišť a mohou tak klienty odkázat na odbornou pomoc. Většina organizací, ve kterých byl výzkum prováděn, má za cíl ochránit zájmy dítěte. Pracovníkům těchto organizací jde především o to, aby byl co nejméně narušen vývoj dítěte. Roli mediátora v rozvodové problematice vidí jako pozitivní, ale upozorňují na nedostatek kvalifikovaných mediátorů. U tématu syndromu zavrženého rodiče pracovníci uvádějí, že se s ním při ve své práci setkávají. V poslední době jsou projevy tohoto syndromu stále více medializovány, což pracovníci nehodnotí zvlášť pozitivně. V důsledku této propagace přibývá případů, kdy rodiče mají pocit, že jsou zavržení, i když tomu tak v mnohých případech není. V praxi může bakalářská práce posloužit jako přehled služeb pro rodiny v rozvodu v Českých Budějovicích a Prostějově. Také může sloužit ke stanovení priorit v oblasti rozvodové péče a nabídnout efektivní sociální opatření v institucích, zabývajících se problematikou rodin, rodinných vztahů, manželskými a rodinnými krizemi. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Rodina jako systém interakcí
LAKOMÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na rodinu a její význam pro vzájemné vztahy jednotlivých členů rodiny. Rodina je chápána jako prostředí, kde se vytvářejí vztahy na základě komunikace. Teoretická část rozebírá rodinu jako systém od nejužšího rodinného kruhu až po začlenění rodiny do široké společnosti. Dále se zabývá funkcemi rodiny, porovnává způsoby a styly ve výchově dětí, popisuje rodiny funkční a dysfunkční, zamýšlí se nad funkcí rodičovství, popisuje dopad rozvodu na jednotlivé členy rodiny. Praktická část pomocí dotazníkové metody porovnává pohled dětí a rodičů na každodenní fungování rodiny, zjišťuje odlišnosti v chápání běžných rodinných situací jako trávení volného času dětí, rodinná pravidla, výchovu dětí, spolupodílení se na fungování rodiny jako celku apod.
|
|
|
Otcovství po rozvodu manželství
PATLOKOVÁ, Michala
Práce se zabývá aktuální problematikou rozvodu se zřetelem na otcovství po rozvodu. Teoretická část definuje důležitost a funkce rodiny v životě dítěte, rozvod rodičů a důsledky absence jednoho z rodičů ve výchově dítěte. Dále se zabývá porozvodovým uspořádáním péče o dítě a stykem dítěte s rodičem, se kterým nežije. Praktická část vyjadřuje názory otců na porozvodovou péči o jejich děti.
|
|
|
Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže
RYSOVÁ, Zuzana
Obsahem práce jejíž téma zní ,,Dopad rozpadu manželství na hodnotovou orientaci dětí a mládeže`` je zejména problematika hodnot a hodnotového sytému mládeže, dále rozvod manželství, porozvodové uspořádání rodiny a dopad rozvodu na děti a mladistvé. Ve stručnosti jsem se dotkla také problematiky rodiny a manželství. Cílem a záměrem výzkumu bylo zjistit, jak děti a mládež chápou a prožívají rozpad manželství svých rodičů. Jak se s touto situací dokázaly vyrovnat a zda nějakým způsobem ovlivnila jejich morální vývoj a hodnotovou orientaci. V souvislosti s takto stanoveným cílem byly sestaveny čtyři hypotézy. Hypotéza H1: Předpokládám, že rozvod rodičů ovlivňuje stupnici hodnot dětí a mladistvých. Hypotéza H2: Rozvod rodičů u dětí a mladistvých vyvolává převážně negativní pocity, jako je smutek, nejistota, stesk. Hypotéza H3: Nespokojenost se situací v rodině po rozvodu se u dětí a mladistvých projevuje zhoršením prospěchu ve škole. Nakonec hypotéza H4: Po rozvodu rodičů dochází u dětí a mladistvých ke zhoršení chování vůči autoritám a svému okolí. Pro svůj výzkum jsem zvolila kvantitativní výzkum a použila metodu dotazování, techniku dotazníku. Dotazníky byly určené žákům a studentům základních a středních škol v Písku a Strakonicích. Výsledky výzkumu vzhledem ke stanoveným hypotézám přinesly zajímavé poznatky. Hypotézy H1 a H2 byly výzkumem potvrzeny, naopak hypotézy H3 a H4 byly popřeny. Nebyl tedy prokázán vliv rozvodu na zhoršení chování a školní prospěch respondentů. Z výzkumu vyplynuly tyto další zajímavé skutečnosti. Bylo zjištěno, že každý 4. žák či student zažil rozvod svých rodičů. Převládá u nás stále stejné porozvodové uspořádání rodiny, děti jsou svěřovány do výhradní péče matky. Střídavá či společná péče je u nás rarita, stejně tak jako výhradní péče otce. Práce je určena zejména rodičům a sociálním pracovníkům, aby si uvědomili, jaký dopad může mít rozvod na děti a jak je důležité v tomto těžkém období věnovat dětem zvýšenou pozornost. Rozvod nemusí děti nutně negativně zasáhnout, pokud nebudou vystaveni nepřátelskému chování rodičů vůči sobě a pokud bude porozvodové uspořádání přizpůsobeno individuálně, potřebám všech členů rodiny, tedy i dětem.
|
|
|
Rozvedení křesťané v katolické církvi
VÍTOVÁ, Marie
Práce je zaměřena na rozvedené křesťany v katolické církvi. Teoretická část se zabývá rozvodovou problematikou z pohledu sociologie a psychologie; z pohledu katolické církve; z pohledu sekulárního a církevního práva. Součástí praktické části jsou jednak konkrétní statistické údaje, ale především výzkumná studie, zaměřená přímo na skupinu rozvedených křesťanů, na jejich životní situaci vyplývající z rozpadu církevně uzavřeného manželství; na vnímání víry a prožívání křesťanského společenství těchto lidí v rodinách i příslušných farnostech.
|
|
|
Názor veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá názory veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Teoretická část objasňuje pojmy osamělá matka a neúplná rodina. Poukazuje na fakt, že v současné době ve všech evropských zemích počet neúplných rodin roste. Popisuje změny rodinného chování, ke kterým v průběhu posledních desetiletí došlo, a faktory, kterými jsou vysvětlovány. Práce dále informuje o základních faktech neúplných rodin v České republice (zastoupení osob v čele neúplných rodin dle věku, příčiny osamělosti, sociální pozice atd., počet a podíl narozených dětí mimo manželství během posledních dvaceti let, apod.), dále popisuje jednotlivé příčiny osamělosti matek - rozvod, svobodné mateřství bez partnera a ovdovění. Jelikož je s problematikou osamělých matek v nouzi úzce spjat fenomén domácího násilí, věnuje se práce také tomuto tématu. V závěru teoretické části se práce zabývá nejzásadnějšími příčinami vedoucími matky do nouzové životní situace. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor tvoří veřejnost českokrumlovského regionu. Cílem práce je zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Výzkumem bylo zjištěno, že právě rodiny osamělých matek považuje většina veřejnosti za vůbec nejrizikovější skupinu dle jejího ohrožení nízkou životní úrovní. Zároveň se více než padesát procent respondentů domnívá, že nejzásadnější příčinou vedoucí osamělé matky do nouzové životní situace je právě jejich finanční situace. Významnou roli zde pravděpodobně hraje fakt, že výběrový soubor tvoří více než čtvrtina respondentů, kteří svou současnou finanční situaci považují za spíše problematickou či dokonce kritickou. Co se týče problematiky domácího násilí, z výzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů se domnívá, že k domácímu násilí páchanému na ženě ze strany partnera dochází nejčastěji v důsledku mužovy agresivity - zde byly nejčastěji zvoleny možnosti agresivity vyvolané v důsledku požití alkoholu či jiných omamných látek, dále agresivity {\clqq}vrozené``, tedy genetických predispozic k agresivnímu chování, a možnost agresivního chování jakožto řešení vyhrocené situace, kdy agresor není schopen ovládnout své chování (tzv. afekt). Domácí násilí je veřejností chápáno jako závažný problém týkající se značnou měrou života osamělých matek, nejvyšší podíl respondentů totiž považuje právě domácí násilí (páchané na ženě či jejím dítěti) za hlavní důvod vedoucí k podání žádosti o ubytování v azylovém domě. Dalším zásadním důvodem vedoucím k tomuto kroku je dle mínění veřejnosti opět problematická finanční situace. Výsledky dále ukazují, že pro více než šedesát procent respondentů je postoj oběti domácího násilí, která se často nikomu nesvěří a pachatele neprozradí, přestože násilí trvá i mnoho let, pochopitelný. Lze předpokládat, že s touto skutečností vidí veřejnost souvislost s týráním oběti již v období jejího dětství. Více než šedesát procent respondentů totiž zastává názor, že se značná část žen týraných v dětství v dospělosti opět stane obětí domácího násilí právě díky prožitým zkušenostem (snížené sebevědomí, násilí se pro ně stane vlastně jakousi součástí života, byť těžce snesitelnou).
|
host ::
RSS.