|
|
Základní principy osvětlování ve filmové tvorbě
Pavelek, Tomáš ; ŠPELDA, Josef (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce, přibližná žánru manuálu s reflexí problému, se zaměřuje na úlohu světla ve filmové tvorbě jakožto základního nosného prvku jeho atmosféry. Uvádím příklady některých pojmů, kterýma se v práci zabývám: světelný poměr, světlo jako zdroj stínů, charakter světla, světelná perspektiva, teplota chromatičnosti, odraznost, pleťovka, osvětlování v klasické a digitální kinematografii. Zabývám se zde současným použití světel s různou barevnou teplotou, problematikou a výhodami natáčení šerosvitných atmosfér, problematikou úbytku světla se čtvercem vzdálenosti, problematikou zdroje světla v obraze, problematikou prostoru malých lokací, problematikou snímání více kamerami.
|
|
|
Použití LED světelných zdrojů ve filmové a televizní osvětlovací technice
Brožek, Marek ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Cílem práce je podat ucelený přehled o vývoji a současných trendech LED technologií v oblasti filmové a televizní osvětlovací techniky.
Práce je koncipovaná do dvou částí. První se věnuje historii vzniku, fyzikálním a technickým parametrům LED a dále obsahuje glosář souvisejících pojmů.
Druhá část podává přehled vývoje technologických řešení ve výrobě filmové a televizní LED osvětlovací techniky, seznamuje s jejich přednostmi a nedostatky, upozorňuje na některé problematické momenty použití a představuje poslední novinky některých předních výrobců.
Závěr je shrnutím a obecným zamyšlením nad budoucností LED technologií.
|
|
|
Technické prostředky stylizace obrazu
Todorov, Simon ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
|
|
|
Současné kamery v digitální kinematografii
Vlnas, Jan ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Obsahem bakalářské práce je porovnání nejpoužívanějších digitálních kamer současnosti v oblasti profesionální kinematografie, ale i v oblasti nízkorozpočtových projektů. Nebudou ale pouze popisovány technické rozdílnosti a parametry jednotlivých typů, jakými jsou rozlišení, velikost senzoru nebo rychlost snímání. Hlavním těžištěm práce budou praktické kvalitativní testy parametrů, které bývají
|
|
|
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Natáčení pod vodou
Dvořáček, Šimon ; BRABEC, Jaroslav (vedoucí práce) ; HYNEK KRÄMER, Kristian (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Natáčení pod vodou" . Zabývá se teoretickou a praktickou problematikou spojenou s podvodním natáčením. Vzhledem k empirickému zaměření práce se text soustředí na osobní zkušenost získanou v průběhu natáčení podvodní scény celovečerního filmu Menandros & Thais, na kterém jsem spolupracoval jako hlavní kameraman. Veškeré zkušenosti, které jsem získal v průběhu příprav a během samotného natáčení, by měly být přínosem pro ty, kteří se budou v budoucnu zabývat touto problematikou.
První část práce se zabývá stručnou historií a teorií potápění. Je zde popsán vývoj potápěčského vybavení v od počátku až do dnešní podoby a vysvětleno základní teoretické minimum pro podvodní natáčení.
V druhé části je detailní popis podvodní bitvy, na které jsem jako kameraman spolupracoval při přípravě, realizaci a finalizaci. Tato kapitola je rozdělena do pěti části. První část se zabývá prvotní koncepcí podvodní scény. V druhá část popisuje přípravy na natáčení. Třetí a čtvrtá část se zabývá realizací od zkoušek až po natáčení. Poslední, pátá část, se soustředí na reflexi celé podvodní scény. Zde nastiňuji, co se dle mého soudu z ideových záměrů povedlo přenést do reality.
|
|
|
Zdroje světla a jejich využití v kameramanské praxi
Adam, Daniel ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; ŠOFR, Jaromír (oponent)
Teorie světla- fotometrické jednotky, teplota chromatičnosti; Konstrukce filmových lamp- open face, fresnell; Světelné zdroje- žárovka, HMI, fluorescenční zdroje, LED, halogenové zdroje, keramic, Dedolight, Jemmball; Mobilní aplikace, PocketLD, Helios
|
|
|
Noc ve filmu
Marek, Lukáš ; MACÁK, Jiří (vedoucí práce) ; ŠOFR, Jaromír (oponent)
Noc je jedním ze způsobů, jak se dozvědět o přítomnosti světla. Tato práce je stejně tak jedním z mnoha zdrojů, jak se o noci a její přítomnosti kolem nás něco dozvědět. K samotnému tématu noci je zde přistupováno na základě jejího působení jak na lidský zrak, tak na filmový materiál či v podstatě na jakýkoli jiný světlocitlivý element. Práce je zpracovávána a rozdělena do několika částí. První se věnuje samotným vymezením pojmu z hlediska encyklopedického, pojednává obecně o noci, obrací se k mytologii a v závěru technicky i psychologicky k nočním výjevům. V další části je pojednáno o nejtypičtějších adaptacích a interpretacích noci na plátně. Jedná se o výčet návodů jak postupovat v přípravách takové atmosféry, jak nejlépe a za pomoci jaké techniky natáčet, čemu se věnovat až v postprodukci v laboratoři. Vše je doplněno o četné ilustrace ve formě grafů, fotografií, exportovaných políček z filmů a obrazových návodů ?jak na to?.
|
|
|
Kamery pro digitální kinematograii, vlas tnosti a kvalitativní parametry
Polách, Martin ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; KOŠŤÁL, Emil (oponent)
Práce rozbírá zásadní digitální kamery a technologie, které má k dispozici kameraman při natáčení celovečerních snímků, reklam a TV obsahu. Zaměřil jsem se obzvláště na kamery, které jsou komerčně dostupné v roce 2012, jakými jsou např. Arri Alexa, RED EPIC, Sony F65, Phantom FLEX, Phantom 65 a několik dalších poloprofesionálních kamer. V práci rozebírám také počátky a historii digitálních kamer od devadesátých let, kdy začaly vznikat první kamery vůbec schopné konkurovat filmové surovině, a vývoj druhé generace kamer jako Panavision Genesis Arri D20/D21 či RED ONE. Část práce je věnována technickým vlastnostem a parametrům, které jsou od současných high-endových kamer vyžadovány.
|
host ::
RSS.