|
|
Připravenost pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob včetně školní mládeže
DANKOVÁ, Pavla
Připravenost pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob na mimořádné události vychází z Koncepce ochrany obyvatelstva, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. V první části své práce se zabývám historickým vývojem ochrany obyvatelstva od jejího počátku až po současnost, rozvojem legislativy, a dále samotnou realizací ochrany obyvatelstva, včetně postavení a úkolů orgánů veřejné správy. Navíc na příkladech dvou států uvádím, jakým způsobem se vykonává ochrana obyvatelstva ve světě. V další části práce vyhodnocuji dotazníky, s jejichž pomocí jsem zjišťovala úroveň připravenosti pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob, včetně školní mládeže, ve vybraných městských částech hlavního města Prahy, v Mariánských Lázních a v Českých Budějovicích. Samotný dotazník obsahuje 21 otázek, které se týkají základních znalostí: například co jsou základní složky integrovaného záchranného systému, co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo, nebo jaká čísla mají linky tísňového volání. Celkem jsem vyhodnotila 720 dotazníků, a všechny odpovědi jsem graficky zpracovala. Závěrem lze říci, že nejhorších výsledků dosáhla skupina školní mládeže (15-17let), nejlepší znalosti naopak prokázali pracovníci veřejné správy.
|
|
|
Varování obyvatelstva a jeho znalosti, reakce a chování po provedeném varování.
KOZÁK, Marek
Zaměření diplomové práce na zjištění úrovně znalostí obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva jsem si vybral, protože jsem chtěl zjistit, jaký je současný stav a zda mělo zrušení výuky v této problematice vliv na znalosti obyvatelstva. Výuka byla ukončena po změně politického systému v České republice a pádu komunistických režimů ve státech střední Evropy, kdy obyvatelstvo v návaznosti na změny domácí i světové politiky, které eliminovaly vojenské napadení České republiky, ztratilo zájem o danou problematiku. Lidé si však neuvědomují, že se sice eliminovalo nebezpečí válečného konfliktu, ale hrozí nám další nebezpečí ze strany vynálezů člověka, jak při průmyslové výrobě, přepravě chemikálií nebo třeba při výrobě energií a dalších činnostech, tak další hrozby, které jsou ze strany přírody samotné, a to jak v podobě nadměrných srážek, silných větrů a dalších živlů. Práce začíná historií ochrany obyvatelstva a současným stavem varování, evakuace a ochrany obyvatelstva. Data byla získávána prostřednictvím dotazníků, kde museli respondenti označit druh přehrávané sirény a následnou reakci na zvuk sirény. Dále byly v dotazníku otázky zaměřené na evakuaci obyvatelstva a jeho improvizovanou ochranu před nebezpečnými látkami. Následuje popis vyhodnocení získaných dat. Hypotéza, že obyvatelstvo má v současné domě malé znalosti v oblasti ochrany obyvatelstva a že skupina obyvatel, kteří ještě absolvovali výuku předmětu branná výchova mají větší znalosti, než ti kteří tuto výuku neměli, se po vyhodnocení dotazníků potvrdila. Přehraný signál sirény poznalo jen jedna čtvrtina odpovídajících, což je varující hodnota. U ostatních otázek pak už hodnoty byly vyšší. Skupina, která výuku branné výchovy neabsolvovala, dosahovala nižšího procenta správných odpovědí. Vyhodnocení jednotlivých otázek je v závěrečné části práce. Na konci práce je situace zhodnocena a navržena opatření na zlepšení úrovně znalostí obyvatelstva ČR v problematice jeho reakcí na varování.
|
|
|
Praktické využití informačních systémů při řešení krizových situací na stupni kraj a obec
SIROVÝ, Ladislav
Předkládaná diplomová práce se zabývá mapováním používaných informačních systémů na úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech ve spojení především s krizovým řízením a plánováním. Práce je rozdělena na několik částí. V úvodní části je čtenář stručně seznámen s historií ochrany obyvatelstva. Dále se zde práce věnuje problematice informačních systémů obecně a ve spojení s krizovým řízením. V praktické části práce mapuje používané informační systémy pomocí dotazníkového průzkumu, který zahrnul všechny obce s rozšířenou působností a všechny krajské úřady. Výstupem tohoto průzkumu je seznam používaných aplikací. U každé z těchto aplikací je uvedena četnost způsobu použití, mapa použití dle krajů, škálové hodnocení aplikace a uvedeny klady a zápory dané aplikace. Vyhodnocením tohoto výzkumu je vyvrácena hypotéza o tom, že kraje a obce mají představu jaký informační systém používat. V následující části je prezentován druhý cíl této práce, a to je vytvoření softwarové aplikace na podporu krizového řízení. Je zde představena funkční aplikace určená k evidenci úkrytů ve městě Písek.
|
|
|
Modelová studie úniku nebezpečné chemické látky s ohledem na připravenost IZS a obyvatelstva
MRÁZ, Jan
Diplomová práce se zabývá problematikou a vytvořením modelu při úniku nebezpečných chemických látek a to především zemědělských průmyslových hnojiv. Práce je rozdělena na 2 části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomová práce seznamuje čtenáře s pojmem ochrana obyvatelstva a její historií. Dále uvádí definici základních pojmů a legislativu spojenou s ochranou obyvatelstva. Pohled do historie pak přináší výběr nejvážnějších chemických katastrof. Poslední kapitoly obecně popisují principy hnojení rostlin a uvádějí přehled nejpoužívanějších zemědělských průmyslových hnojiv. Cílem práce je vytvoření přehledu nejčastěji používaných zemědělských hnojiv a modelu úniku nebezpečné chemické látky. Model bude vytvořen pomocí softwarového nástroje TerEx. Podkladem pro vytvoření modelu bylo studium havarijního plánu a osobní konzultace. Spolu s vytvořenou fotodokumentací tak může tato diplomová práce sloužit pro IZS jako modelová studie dané lokality s jejím zmapováním. Výzkum je doplněn dotazníkem zkoumajícím připravenost obyvatel a členů IZS. Vyhodnocením dotazníku bylo možné ověřit platnost hypotéz a vyvodit z nich doporučení pro ochranu obyvatelstva.
|
|
|
Určení jednotek požární ochrany obcí na území Jihočeského kraje k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva.Určení jednotek požární ochrany obcí na území Jihočeského kraje k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva.
ŘIMNÁČ, Jiří
Lidstvo se od svého vzniku muselo v zájmu zachování svého bytí vypořádat s nejrůznějšími nepříznivými vlivy, které ovlivňovaly a nadále ve velké míře ovlivňují jednání a konání člověka. Stáváme se svědky událostí, které jsou nazývány jako mimořádné, protože častokrát nastávají neočekávaně a pak ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být například povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin. Likvidace takové mimořádné události pak vyžaduje provedení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Společný zásah složek se řídí podle legislativních norem a interních pokynů. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému provádějí rozhodující podíl činností jednotky požární ochrany. Diplomová práce se zabývá legislativou v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Poskytuje informace o historii civilní ochrany a o úkolech ochrany obyvatelstva. Charakterizuje správní území Jihočeského kraje. Zabývá se problematikou integrovaného záchranného systému a jeho složením. Navrhuje jednotky požární ochrany vhodné pro plnění úkolů na ochranu obyvatelstva.
|
|
|
Evakuace a ukrytí obyvatelstva před vznikem mimořádné události
BRODMANN, Jiří
Evakuace, jak je známo, je nejúčinnějším opatřením v ochraně obyvatelstva, zejména provede-li se před vznikem mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva ve stálých a improvizovaných úkrytech by mělo největší smysl při válečném konfliktu. Tato bakalářská práce má za cíl objasnit pojem evakuace a ukrytí, všechny činnosti s tím spojené a zhodnotit stav jejich zabezpečení. V kapitole současný stav jsou uvedeny základní pojmy spojené s těmito opatřeními, stručný popis evakuace a její rozdělení. Je zde také popsáno ukrytí obyvatelstva a přehled jednotlivých druhů úkrytů včetně problematiky improvizovaného ukrytí. Současně tato kapitola obsahuje přehled základních právních norem s nimi spojených. Další kapitoly už se věnují přímo plánu evakuace a ukrytí. Každý plán je popsán včetně nastínění jednotlivých organizačních zabezpečení a odpovědnost za jejich provedení. Je vycházeno ze současných právních norem a aktuální koncepce ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Místo a úloha záchranných praporů Armády České republiky, jejich možnosti a využití při plánování odezvy na mimořádné události
LOVIČKA, Štefan
Vojenské záchranné útvary existovaly v různých organizačních strukturách v celých poválečných dějinách České republiky. Víceméně fungovaly na vojenském základě a byly prioritně určeny k plnění úkolů civilní obrany za válečného stavu. V mírových podmínkách byly využívány k provádění záchranných prací při živelních pohromách a průmyslových havárií, případně k výpomocím národního hospodářství. Z hlediska historie vojenské záchranné prapory pod hlavičkou Armády České republiky vznikli z důvodu, že nebyl vybudován Integrovaný záchranný systém. I když vznik rozsáhlého ozbrojeného konfliktu zasahujícího území České republiky je v nejbližším časovém horizontu nepravděpodobný avšak v dlouhodobé perspektivě tuto možnost včetně napadení zbraněmi hromadného ničení, nelze vyloučit. Z globálního hlediska dochází ke zhoršování bezpečnostní situace. Zvyšuje se aktuálnost hrozeb asymetrického charakteru. Tyto hrozby jsou spojeny především se subjekty, organizujícími teroristické útoky, jejichž objektem jsou převážně civilní cíle. Tyto subjekty vynakládají více úsilí o získání zbraní hromadního ničení. Koncem minulého století došlo k ukončení studené války, avšak v mnoha případech současné doby se zvyšuje aktivita bezpečnostních hrozeb nevojenského charakteru, spojené s přírodními a průmyslovými katastrofami, organizovaným zločinem, legálními a nelegálními rozsáhlými migracemi osob, šíření drog, nebezpečných nakažlivých nemocí, narušením informačních a řídících systémů a ohrožení veřejného pořádku a majetku občanů. Postupem času dochází k transformaci AČR, což se výrazně dotklo i vojenských záchranných praporů, které jsou samostatnou součástí AČR. Vzhledem k možnosti využívání těchto sil a prostředků jak v mírovém stavu, tak i za válečného konfliktu k ochraně obyvatelstva, dále na podporu IZS a ženijní podporu vojsk, jsem se rozhodl ve své bakalářské práci věnovat zvýšenou pozornost problematice reorganizace vojenských záchranných praporů a ověřit zda bude mít podstatný vliv na zajištění havarijní a krizové připravenosti na mimořádné události v regionu Jihočeského kraje.
|
|
|
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji
HORÁKOVÁ, Pavla
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Krizový management v obcích s rozšířenou působností je určen zákony České Republiky, je proto předem přesně vymezen. Ovšem ne všude má stejné postavení a stejnou důležitost. Záleží na mnoha okolnostech. Práce začíná úvodem do problematiky, kde je stručně popsána struktura Jihočeského kraje, charakteristika obce s rozšířenou působností a její krizový management. Dále se zabývá krizovým managementem za běžného a krizového stavu, kde rozebírá úkoly jednotlivých orgánu krizového managementu (bezpečnostní rady určené obce, pracovníků krizového řízení, starosty obce s rozšířenou působností, krizového štábu, povodňové komise a jednotlivých odborů městského úřadu) za uvedených stavů. Samotná studie analyzuje zařazení a postavení krizového managementu vybraných obcí, v organizačních strukturách jejich městských úřadů. Informace pro tuto studii byly získávány pomocí dotazníků a rozborem oficiálních www stránek obcí s rozšířenou působností.
|
|
|
Činnost orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na řešení mimořádných událostí
HRUŠKA, Jaroslav
V České republice jsou stanoveny v příslušných právních předpisech věcně příslušným orgánům působnosti a pravomoci na úseku bezpečnosti státu nejen v oblasti přípravy na mimořádné události, ale také při jejich řešení. V této bakalářské práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a právního rámce upravujícího zejména přípravu orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků, tj. jak obcí tak krajů, na řešení mimořádných událostí tak, abych prověřil, zda je současný právní rámec upravující řešenou problematiku, ale také personální a materiálové zabezpečení přípravy dostačující pro zajištění plnění základních úkolů státu na úseku jeho bezpečnosti. V jednotlivých článcích bakalářské práce analyzuji dostupné zákony a dokumenty související s bezpečnostním systémem České republiky a provádím nejdříve analýzu bezpečnostního systému ČR s poukázáním na jeho legislativní vývoj s uvedením přehledu příslušných právních norem. Pro ujasnění problematiky se zabývám také identifikací bezpečnostních rizik, která mohou vést ke vzniku mimořádných událostí a charakterizuji nejen mimořádnou událost, ale také jednotlivé skupiny rizik. Na základě těchto specifikací se ve své práci věnuji vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům státu v celém systému, zejména při přípravě na řešení mimořádných událostí a poté obdobně vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům územních samosprávných celků. Na základě provedených analýz ve své práci zmiňuji problémy, které se vyskytují v řešené problematice zejména při praktickém uplatnění jednotlivých právních norem. Pro zabezpečení jednotného postupu při přípravě na řešení mimořádných událostí je nutné sjednotit a upřesnit ve stávající legislativě zejména pojmy, doplnit kompetence a odpovědnosti některým prvkům bezpečnostního systému ČR, zejména obcím s rozšířenou působností a dořešit nejednotnou územní působnost některých spolupůsobících složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Působení škodlivin při mimořádných událostech
ŘEZNÍČKOVÁ, Svatava
Cílem mé práce je provést analýzu působení škodlivin při mimořádné události, provést vlastní dotazníkové šetření s cílem zjistit, jaká je informovanost obyvatelstva o nebezpečných chemických látkách a navrhnout opatření ke zvýšení informovanosti obyvatelstva.
|
host ::
RSS.