|
|
Vliv antiparazitálních koupelí ryb na hematologické a biochemické ukazatele
MECKO, Jozef
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv vybraných antiparazitálních koupelí na zvolené biochemické a hematologické ukazatele v krvi u ryb. Na podkladě zjištěných výsledků pak upřesnit popřípadě doplnit aplikační schéma testovaných látek a tyto úpravy zdůvodnit.Byl proveden test vyhodnocení vlivu kyseliny peroctové (KPO) na plůdek kapra obecného (šupinaté a lysé formy) pomocí hematologických a biochemických ukazatelů a na podkladě histopatologického vyšetření kůže.Kapr obecný byl vystaven koncentracím 1 mg?l-1 a 2 mg?l-1 KPO. Po 3 dnech aplikace byla rybám odebrána krev a byly stanoveny hematologické a biochemické ukazatele. Dále byl rybám odebrán vzorek kůže se svalovinou a odeslán na histopatologické vyšetření na VFU Brno. Na základě dosažených výsledků byla zjištěna vyšší citlivost lysé formy kapra k aplikaci KPO. Veškeré zjištěné změny hematologických a biochemických ukazatelů se však stále pohybovaly ve fyziologickém rozmezí a lze tedy konstatovat, že testované aplikační schéma KPO nemá výraznější negativní vliv na zdravotní stav ryb.
|
|
|
Obsah jodu v mléce a moči dojnic
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce přináší údaje o obsahu jodu v mléce, moči a krevní plazmě dojnic při podávání krmné dávky s různým množstvím a formou jodu. Do pokusu byla zařazena skupina 9-ti dojnic s různou užitkovostí z chovu v okrese Klatovy. Vzorky mléka, moči a plazmy byly odebírány od ledna do května 2011 v intervalu 3-4 týdnů. Obsah jodu byl stanoven spektrometricky po alkalickém spalování vzorku. Zdrojem jodu byly minerální krmné přísady Vitamix S7+ obsahující anorganický jod a UNI-SATURAN J s obsahem organického jodu. Při zkrmování krmné dávky obohacené pouze o anorganický jod v množství 80 mg.kg-1 MKP byl obsah jodu v mléce 33,07 +-31,13 mikrogramů.l-1, v moči 192,87 +-65,56 mikrogramů.l-1 a v krevní plazmě 76,18 +-26,22 mikrogramů.l-1. Při zkrmování diety s přídavkem organické formy jodu v množství 1 mg.kg-1 MKP a nižším obsahem anorganického jodu (40 mg.kg-1 MKP) byl jeho průměrný obsah v mléce 51,13 +-26,29 mikrogramů.l-1, v moči 221,20 +-137,65 mikrogramů.l-1 a 83,13 +-44,24 mikrogramů.l-1 v krevní plazmě. Nízký obsah jodu v mléce a zvýšený obsah jodu v moči svědčí o sníženém využití jodu v organizmu i při jeho optimálním příjmu. Uvedené stavy souvisí často s účinkem strumigenních látek. V krevní plazmě dosáhl jod fyziologické hodnoty.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na plodnost klisen
ŠTĚRBOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo u sledovaného souboru klisen vyhodnotit vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na zabřeznutí v připouštěcí sezóně 2008 a 2009. Klisnám byla aplikovaná vlastní plazma vždy po inseminační dávce čerstvého spermatu a následně byla úspěšnost připouštění porovnána s kontrolním souborem klisen. Dále byl sledován vliv věku klisen na úspěšnost zabřezávání, počet dávek, velikost a umístění preovulačního folikulu a úspěšnost zapouštění v jednotlivých měsících v roce a vyhodnocena prokazatelnost rozdílu mezi úspěšností zapouštění klisen po hříběti a klisen zapouštěných poprvé. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno s využitím kontingenčních tabulek a jednofaktorové analýzy variance (Anova). Dále byla využita regresní a korelační analýza. Všechna statistická hodnocení byla provedena v programu STATGRAPHICS Plus 5.0. Z výsledků vyplynulo, že sledování úspěšnosti zabřezávání z hlediska počtu dávek dalo stejný výsledek jako při hodnocení říjí, ve kterých klisny zabřezly. Neprokázal se statisticky významný vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřezávání. Pokud byl k aplikaci autoplazmy připojen ještě faktor věku, statisticky významný rozdíl zde již prokazatelný je. Tedy, byl statisticky potvrzen vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřeznutí u klisen ve věku do 14 let. Výsledkem další analýzy je statisticky neprokazatelný rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mezi klisnami po aplikaci plazmy a bez její aplikace ve skupině klisen po minimálně jednom hříběti.
|
host ::
RSS.