|
| |
|
| |
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
|
|
Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989).
ŘÍHOVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989). Práce sester v terénu prošla během svého vývoje značnými změnami. Ovlivňovalo ji mnoho faktorů dané doby. Sestry se musely těmto faktorům snažit co nejlépe přizpůsobit, aby mohly poskytovat potřebnou péči. Cílem práce bylo zmapovat práci sester v terénu a podat ucelený přehled o tom, jak probíhala péče v minulém tj. 20. století, s ohledem na společenský kontext doby. Zmapovat a popsat činnost sester v péči o různé skupiny obyvatel dle věku, pohlaví a sociální situace. Bakalářská práce je psána metodou podrobné rešerše. Práce zachycuje to, jak vykonávaly sestry práci v terénu v období od roku 1901 do roku 1989. Období byla rozčleněna na jednotlivé časové úseky na základě historických mezníků. Pro sestavení práce bylo nutno vyhledat a nastudovat velké množství zdrojů. Po prostudování dostupných pramenů byl utvořen souhrn informací, členěný dle jednotlivých časových období. Doplněný o informace ukazující danou dobu, jako jsou politické a sociální aspekty. Na začátku práce byla stanovena výzkumná otázka: Jak probíhala práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989)? Pro ucelenější náhled na problematiku je zařazena kapitola mapující práci sester v terénu před rokem 1901. Práce sester v terénu na počátku 20. století nebyla příliš rozvinutá. Poskytovaly ji převážně řádové sestry a malá část školených ošetřovatelek. O rozvoji domácí péče lze hovořit hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Ve dvacátých letech byly zakládány poradny a zaváděla se ošetřovatelská péče v rodinách. Sestry v této době zajišťovaly nejen odbornou péči, ale mnohdy i chod domácnosti nemocných. Osvědčila se činnost poraden, která se nadále rozšiřovala. Dětské sestry z poraden plnily i funkci školních sester. Práce sester v terénu probíhala i v době obsazení našeho území. Sestry zajišťovaly základní potřeby, někdy i domácnost, odbornou péči, dbaly na hygienu a poučovaly nemocné o léčebném režimu. Pořádaly různé kurzy. V době bojů na našem území poskytovaly sestry potřebnou péči vojákům i civilistům. Mnohdy přímo v bojové linii, či na provizorních ošetřovnách a v protileteckých krytech. V poválečném období bylo zrušeno návštěvní ošetřovatelství a poradny byly přičleněny k ústavům národního zdraví. Návštěvní ošetřovatelství probíhalo v rámci obvodů. Při návštěvním ošetřovatelství sestry prováděly odborné výkony, edukaci a kontrolu stavu pacienta. Neodborné výkony většinou vykonávaly pracovnice nově vznikajících pečovatelských služeb. Sestry měly na starost nejen návštěvy pacientů, ale i hygienické kontroly a zajišťování první pomoci. Nově také vznikla dispenzární péče a funkce závodních, či školních sester. V sedmdesátých letech dochází k výraznému prohloubení terénní práce sester. Byly zřizovány tzv. úvazky na 0,5 obvodu. Specializované na chronicky nemocné a starší občany. Sestry pracující v této službě byly vyčleněny pouze pro návštěvní ošetřovatelství. V osmdesátých letech došlo k rozšíření péče o staré a chronicky nemocné. Rozrůstala se pečovatelská služba. Geriatrické sestry jednou za půl roku navštěvovaly všechny občany starší 65 let. V této době se kladl čím dál větší důraz na prevenci. V současné době na našem území poskytují péči v terénu agentury domácí péče. Poskytovaná péče je multidisciplinární a velmi důležitá je spolupráce klienta s agenturou. Výhodou agentur domácí péče jsou nižší náklady oproti pobytovým zařízením. V současné době se péče poskytuje pouze lidem se zdravotními obtížemi, proto velkou část klientů tvoří geriatričtí pacienti. Domácí péče má však různorodé spektrum klientů. Práce sester v terénu byla vždy velmi náročná, ale zároveň atraktivní práce. Vyšší nároky na sestry vyvažovala jejich větší samostatnost. V průběhu let došlo k výraznému rozvoji péče a změně náplně práce.
|
|
|
Komunitní péče o ženy po gynekologické operaci
VALENTOVÁ, Daniela
Práce se zabývala tématem komunitní péče o ženy po gynekologické operaci. Budeme-li definovat komunitní péči, dalo by se říci, že znamená poskytovat pomoc a podporu lidem ve správnou chvíli, na správné úrovni, ve správné podobě tak, aby člověk dosáhl co největší úrovně nezávislosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. Je to soubor zdravotních, sociálních a dalších služeb poskytovaných nemocným, ale i zdravým občanům, jejich rodinám či skupinám určité komunity. Cílem je poskytovat co nejvíce péče v domácím prostředí, a to i při zdravotním postižení, závislosti nebo chronickém onemocnění. S rozvojem ošetřovatelství představuje právě samostatná práce a kompetence sester a porodních asistentek v péči o upevnění, ochranu a návrat zdraví člověka, jeden ze základních charakteristických rysů vyspělého zdravotnického systému. Doba hospitalizace se obecně zkracuje a ani v gynekologických oborech tomu není jinak. Stále více roste význam primární péče. Probíhající reformy zdravotní péče jsou postavené na zásadách primární zdravotní péče, která se snaží podněcovat člověka a veřejnost k odpovědnosti za své zdraví i zdravý způsob života. Komunitní péče je zaměřena na podporu zdraví a v primární péči má plnit funkci ochrany zdraví a předcházení vzniku choroby, je více orientována na skupinu osob a celé komunity a vychází z jejich specifických potřeb. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena právě na osvětlení pojmů, jako je komunitní ošetřovatelství, komunita, historie komunitní péče, na fungování systému domácí péče na území České republiky. V další části je pozornost zaměřena na práci porodní asistentky v primární gynekologické péči. Vzhledem k tomu, že gynekologie je z velké části oborem chirurgickým, je součástí práce i rozdělení operačních přístupů v gynekologické operativě. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá hodnocením pooperačního období pohledem žen po gynekologické operaci. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda ženy po gynekologických operacích mají zájem o komunitní péči ze strany porodní asistentky. Druhým cílem bylo zjistit, co ženy očekávají od komunitní péče ze strany porodní asistentky.Ze stanovených cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jaké nesaturované potřeby mají ženy po gynekologické operaci po propuštění do domácí péče, a druhá, jakým způsobem by vnímaly ženy po gynekologické operaci péči komunitní porodní asistentky. Pro zpracování výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných individuálních hloubkových rozhovorů. Rozhovory se uskutečnily s ohledem na soukromí zúčastněných na klidném, předem domluveném místě v období od února do dubna roku 2015. Informovaný souhlas od všech respondentek byl dán pouze ústně. Získané informace byly následně analyzovány, barevně označeny a rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tyto byly pro snadnější vizualizaci znázorněny do jednotlivých schémat. Při interpretaci získaných dat bylo použito přímých citací respondentek, které jsou pro větší přehlednost psány kurzívou. Výzkumný soubor tvořilo devět žen po velké gynekologické operaci, které mohly s odstupem času hodnotit subjektivní vnímání svého pooperačního období. V textu jsou označovány jako R1-R9. Z výsledků výzkumného šetření je patrno, že dotazované ženy ve většině případů nemají informace o fungování komunitní péče. Až na výjimku ale vyslovily velký zájem o službu, kdy by mohly porodní asistence zavolat a promluvit si o svých problémech s někým kompetentním v klidu domova. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ženy tuto službu opravdu postrádají. Jako nejvíce zatěžující pro všechny oslovené respondentky byla první návštěva u obvodního gynekologa na extrakci stehů. Velmi oceněnou pomocí by byla návštěva porodní asistentky doma za účelem vyndání stehů po operaci, kvůli čemuž musejí pacientky často jen krátce po propuštění k lékaři, což je pro ně velmi náročné.
|
|
|
Realizace komunitní práce sociálními pracovníky v hospicích
KAŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se soustředí na popis kompetencí sociálního pracovníka v lůžkových hospicích, jeho práci s veřejností a předkládá návrhy výkonu komunitní práce v hospicové péči. První část práce se zabývá vymezením pojmu hospicová péče, popisem jejích forem a ekonomické situace. Dále popisuje úkoly sociálních pracovníků v oblasti hospicové péče a v souvislosti s výčtem náplně práce sociálních pracovnic v konkrétních hospicích, nastiňuje angažovanost sociálních pracovníků lůžkových hospiců v procesu komunitní práce. Na základě popisu problematických oblastí hospicové péče v práci s veřejností ve čtvrté kapitole byly v poslední kapitole formulovány kategorie, na nichž bylo závislé zjištění realizace komunitní práce v konkrétních lůžkových hospicích.
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství
PAVLÍKOVÁ, Hana
Dlouhodobá péče o seniory je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen v kruhu zdravotníků, ale i v rámci široké veřejnosti. A nebude tomu v budoucnu jinak. Dle údajů Českého statistického úřadu (2012) se v roce 2050 počet obyvatel starších 65 let zdvojnásobí, a počet obyvatel starších 85 let dokonce zpětinásobí. Tato práce se zabývá dlouhodobou péčí o seniory z perspektivy ošetřovatelství, jelikož současný demografický vývoj jej ovlivňuje velmi významně. S dlouhodobou hospitalizací seniora ve zdravotnických zařízeních je spojen výskyt mnoha komplikací, a to nejen fyziologických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Cílem diplomové práce na téma ?Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství? bylo zjistit, co považují sestry při poskytování dlouhodobé péče seniorům za největší problémy, zda by uvítaly změny v kompetencích v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a rovněž bylo cílem zjistit názor na dlouhodobou ústavní péči a dlouhodobou domácí péči. Byly porovnány jednotlivé názory sester z různých oddělení a bylo zjišťováno, v čem ony samotné vidí řešení současné problematiky dlouhodobé péče o seniory. Cíl 1. Zjistit, co sestry shledávají jako nejvýznamnější problém v poskytování dlouhodobé péče seniorům. Cíl 2. Zjistit, zda sestry vnímají nutnost změny v ošetřovatelských kompetencích v oblasti péče o dlouhodobě nemocného seniora. Cíl 3. Zjistit, jaký je názor sester na dlouhodobou ústavní péči o seniora oproti dlouhodobé komunitní péči v domácím prostředí. Základní výzkumná otázka vycházející z výzkumného problému a jeho cílů výzkumu byla definována následovně: Jaká je perspektiva dlouhodobé péče o seniory z pohledu ošetřovatelství? Byl zvolen explorativní přístup a k obecné výzkumné otázce byly hledány další souvislosti, které byly zkoumány hloubkově. Poměrně široké téma zahrnuté do výzkumné otázky bylo nadále dekomponováno do několika specifických otázek: 1. Bude nutné provést další změny ve financování péče o dlouhodobě nemocné z důvodu stále se navyšujícího demografického věku obyvatelstva? 2. Mohly by sestry v oblasti dlouhodobé péče o seniora přebrat některé kompetence doposud náležející lékařům? 3. Vzroste význam poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocným seniorům v domácím prostředí? 4. Měla by být dlouhodobá péče o seniora přesunuta mimo nemocnice do specializovaných zařízení? 5. Bude nutné navýšit počet zdravotnických zařízení se zaměřením na dlouhodobou péči z důvodu vzrůstajícího počtu seniorů? 6. V souvislosti s rostoucím počtem hospitalizovaných seniorů budou zdravotnická zařízení disponovat dostatečným množstvím pomůcek? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Se sestrami z různých oddělení byly vedeny rozhovory, které byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Sestry jako perspektivu poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocnému seniorovi vidí v: užším propojení zdravotních a sociálních služeb, zvýšení kvality poskytované péče, posílení autonomie seniora, důstojné péči o seniora, častějším využívání domácí péče a informování široké veřejnosti o ní, zefektivnění komunikace se seniorem a jeho rodinou, zvýšení bezpečnosti prostředí a zvýšení motivace sester k poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče.
|
|
|
Možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče
PEČLOVÁ, Kateřina
Tématem této diplomové práce jsou možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče. Je to téma pro tuto dobu velmi aktuální. Jako každé jiné povolání i ošetřovatelská profese vyžaduje určité vzdělání. Rozvoj nových postupů v léčbě a ošetřování nemocných v domácím prostředí klade stále vyšší nároky na přípravu sester, které v agenturách domácí péče pracují. Cílem práce bylo zjistit současný stav vzdělávání sester v agenturách domácí péče, odborné zaměření sester, možnosti vzdělávání, zda sestry pociťují potřebu dalšího vzdělávání a zjistit, zda zaměstnavatel umožňuje sestrám v agenturách domácí péče další vzdělávání v oboru. Cíle výzkumné práce se podařilo splnit.
|
|
|
Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice
FAJMONOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ?Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice?, má charakter kvalitativního výzkumu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je charakterizován fyziologický novorozenec a základy péče o novorozence v domácím prostředí. Tato práce se rovněž zabývala preventivní péčí o novorozence. Dále je v této práci charakterizován vývoj dítěte v jednotlivých měsících, od narození až do 1 roku. V praktické části je výzkum zaměřený na zjišťování úrovně a dostupnosti komunitní péče o novorozence, informovanosti matek o péči v domácím prostředí a jaká je spokojenost s jednotlivými subjekty poskytujícími péči novorozencům po propuštění. Cílem práce bylo zodpovědět, jaká je úroveň ošetřovatelské péče o novorozence a komunikace s rodiči ze strany zdravotnického personálu v období od propuštění z porodnice do 6 týdnů věku, z pohledu rodičů. Ke zpracování dané problematiky a zjištění již zmiňovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl celkem s osmi ženami. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Jsou porodní asistentky a dětské sestry v terénu schopny naplňovat představy rodičů v péči o jejich dítě při zachování odpovídajícího stupně odbornosti? Jaké mají matky priority při komunikaci se zdravotníky? Navštěvují porodní asistentky či dětské sestry novorozence v domácím prostředí? Jsou zásahy porodní asistentky do péče o novorozence podle rodičů kvalifikované? Výsledky a poznatky z této bakalářské práce mohou sloužit všem pracovníkům v terénní péči jako cenný zdroj informací o přáních a pocitech matek v současné době na straně jedné, a o odborné úrovni péče na straně druhé. Součástí práce je i ?Desatero pro pracovníky v terénní péči o matku a novorozence.?
|
host ::
RSS.