|
|
Uspokojování potřeb obyvatel domu s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově
KLACEK, Petr
Předmětem této práce je uspokojování potřeb seniorů žijících v Domě s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově. Práce zkoumá nabídku pečovatelské služby a nabídku služeb zaměřených na zájmy obyvatel této instituce. Teoretická část se skládá z obecných informací týkajících se stáří a stárnutí člověka. Dalšími aspekty, kterými se tato práce zabývá jsou potřeby seniorů v období stárnutí, péče o seniory a pečovatelská služba sama o sobě. V návaznosti na teoretickou část se praktická část zabývá výlučně pečovatelskou službou v konkrétním zařízení a vztahem mezi věkem a potřebností pomoci v rámci lidských potřeb. Na základě výzkumu je možné říci, že když jsou potřeby člověka naplňovány na tak vysoké úrovni jako je tomu v případě Domu s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově, mohou důchodci strávit i v domě s pečovatelskou službou radostné chvíle.
|
|
| |
|
|
Spolupráce sestry pracující na dětském oddělení s anesteziologickou sestrou v péči o dětského pacienta v předoperačním, peroperačním a pooperačním období.
ŽÁKOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce ,,Spolupráce sestry pracující na dětském oddělení s anesteziologickou sestrou v péči o dětského pacienta v předoperačním, peroperačním a pooperačním období`` jsem si vybrala z toho důvodu, že práce sester a příprava těchto dětí i jejich rodičů v tomto období mě velmi zajímá. Celé toto období a činnosti, které s tím souvisí, jsou pro všechny strany velmi náročné a zatěžující. A velmi záleží na spolupráci a komunikaci právě anesteziologické a dětské sestry, jak celé toto období dítě zvládne. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat názory anesteziologických a dětských sester na celou problematiku jejich spolupráce a dále zjistit, zda spolupráce anesteziologické a dětské sestry má vliv na uspokojení potřeb dítěte v tomto období. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena obecně na pediatrický obor a rozčlenění dětského věku, na obor anesteziologie a zvláštnosti v dětském věku, dále na dětskou chirurgii a ošetřovatelskou péči o dítě ve třech operačních obdobích. Praktická část je pak rozdělena na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní část je zaměřena na spolupráci anesteziologických sester a sester pracujících na dětském oddělení, tato data byla zjišťována pomocí dotazníku a kvalitativní část zjišťuje, zda spolupráce sester má vliv na potřeby u dětí v tomto období, tato data byla zjišťována pomocí pozorování dětí a rozhovorů se sestrami. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza1 ,,Anesteziologické sestry a sestry pracující na dětském oddělení spolu spolupracují v předoperačním období`` {--} se potvrdila. Hypotéza 2 ,,Anesteziologické sestry a sestry pracující na dětském oddělení spolu spolupracují v pooperačním období`` {--} se potvrdila. Hypotéza 3 ,,Anesteziologické sestry mají zájem o zlepšení spolupráce se sestrami pracujícími na dětském oddělení`` - se potvrdila. Hypotéza 4 ,, Sestry pracující na dětském oddělení mají zájem o zlepšení spolupráce s anesteziologickými sestrami`` -se potvrdila. V kvalitativní části bylo zjištěno, že spolupráce sester má vliv na uspokojení potřeb dítěte v tomto období. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity dětskými i anesteziologickými sestrami, nebo dalšími zájemci o danou problematiku, pro lepší přípravu dítěte na operační období, pro kvalitnější uspokojení potřeb dítěte v tomto období a celkově pro poskytování komplexnější péče v tomto období.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péše pacientovi v síťovém lůžku
PRCHALOVÁ, Jitka
Při práci ve zdravotnictví bývá v mimořádných případech nutné použít vůči nemocnému pacientovi restriktivní opatření za účelem jeho fyzického omezení. Jelikož se však jedná o metody, které vážným způsobem zasahují do osobní svobody nemocného, je nutné dodržet určité zásady takovým způsobem, aby sloužili k minimalizaci rizika vzniku různých komplikací, které mohou být jak fyzické, tak psychické, ale také právní. Proto je indikací tohoto opatření především chování nemocného, které bezprostředně ohrožuje sebe sama nebo své okolí. Cílem naší práce bylo zjistit, jaká je nejčastější indikace umístění pacienta do síťového lůžka na traumatologickém a psychiatrických odděleních, zjistit, zda mají sestry k dispozici vypracovaný standard týkající se omezovacích prostředků, dále zjistit, jaké výhody a nevýhody spatřují sestry v umístění pacientů do síťových lůžek, zjistit názory sester o postoji veřejnosti k problematice používání síťových lůžek a zjistit, jaké jsou názory veřejnosti k problematice používání síťových lůžek. Ze zpracovaných výsledků lze vyčíst, že v průběhu několika let se měnil přistup jak veřejnosti, tak vedení k této problematice a že jsou připraveni s omezovacími prostředky či síťovými lůžky správně nakládat a používat je v souladu s lidskými právy a lidskou důstojností. Tuto práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů nelékařských oborů, či při školení sester na téma týkající se omezovacích prostředků. Dále by mohla být využita jako vodítko pro veřejnost, pro utvoření představy, jak se v dnešní době s omezovacími prostředky a síťovým lůžkem zachází, jak moc je dbáno na lidskou důstojnost a svobodu. Práce také poskytuje přehled o tom, jak se problematika vyvíjela v čase a o tom, do jakého stupně dospěla v současnosti. Téma, které se týká problematiky síťových lůžek a vůbec omezovacích prostředků je velice {\clqq}citlivé``. Za posledních deset let prošlo mnoha změnami, narazilo na vlnu nevole, ale také na pochopení. Formy omezení jsou a do budoucna jistě budou předmětem mnoha negativních či pozitivních diskusí. Důležité je, aby každá sestra nemocného, u kterého bylo použito omezovacích prostředků, brala stále jako svého partnera, věnovala pozornost všem jeho potřebám a snažila se mu zajistit co nejlepší komfort s ohledem na jeho individualitu.
|
|
|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
|
| |
|
|
Holistický přístup ke klientům v nefrologické ambulanci
NOVOTNÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou holistického přístupu ke klientům v nefrologické ambulanci. Přínosem by měla být konfrontace reality přístupu zdravotnického personálu s očekáváním pacientů. Do nefrologické ambulance dochází nefrologický pacient, kterým se stává každý člověk, bez ohledu na věk, s určitým stupněm akutní nebo chronické renální dysfunkce, která vyžaduje speciální zásah lékaře a sestry. Nefrologická péče je dynamický proces, při kterém dochází k plánování, vyhodnocení a ke speciální péči a léčbě nefrologických pacientů. Člověk je kulturní a duchovní bio-psycho-sociálního bytostí, a proto je nezbytné během ošetřovatelského procesu k němu takto přistupovat. Holistický přístup nám umožní získat co nejvíce informací o klientech, a tím snáze uspokojit jeho biopsycho- sociální a duchovní potřeby. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak klienti nefrologické ambulance pociťují péči a přístup zdravotnického personálu, a zmapovat zda sestry v nefrologických ambulancích vnímají klienty z hlediska bio-psycho-sociálního a duchovního. Předpokládané hypotézy a výzkumné otázky, které byly stanoveny jsou následující. V nefrologické ambulanci není pečováno o klienty holisticky. V nefrologické ambulanci není kladen důraz na uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Výzkumná otázka zněla, zda sestry vnímají klienty navštěvující nefrologickou ambulanci holisticky? Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. Předpokládané hypotézy nebyly potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že v dotazované nefrologické ambulanci je o klienty pečováno holisticky a je zde kladen důraz na uspokojování bio-psychosociálních potřeb klientů. Výzkumnou otázkou bylo zjištěno, že ve všech oslovených nefrologických ambulancích sestry vnímají klienty holisticky. Zjištění, získaná touto bakalářskou prací, jsou velmi cenná a přínosná, neboť nefrologická ambulance je důležitým a nepostradatelným stupněm pro komplexní přípravu klientů k následujícím terapeutickým metodám.
|
|
|
Bazální stimulace u dětí
TLAMSOVÁ, Alena
ABSTRAKT Bazální stimulace u dětí Koncept bazální stimulace je neodmyslitelnou součástí života u lidí s tělesným, mentálním nebo duševním postižením. Je přínosem i u pacientů, kteří mají jakýmkoli způsobem postiženo vnímání, ale i v péči o nedonošené děti. Koncept bazální stimulace se nachází v období realizace a zavádění do praxe. V současné době pracují v České republice s konceptem různá zdravotnická a sociální zařízení. Kvalitativním šetřením pomocí nestandardizovaného rozhovoru jsme se snažili zjistit, zda má bazální stimulace přínos do rozvoje dítěte. Byly zvoleny dva cíle. C1: Zjistit z pohledu všeobecných a dětských sester přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. C2: Zjistit z pohledu rodiny přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. Cíle byly splněny. V šetření jsme oslovili osm všeobecných a dětských sester. Tři sestry pracují na neonatologickém, novorozeneckém a dětském oddělení Nemocnice Písek a.s. Další dvě sestry pracují na neonatologickém a novorozeneckém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Zbývající tři sestry pracují v dětském stacionáři Světluška o.p.s. v Českých Budějovicích. Dalším výzkumným vzorkem byly rodiče čtyř dětí, u kterých se provádí bazální stimulace. Z analýzy výsledků vyplynulo, že všeobecné a dětské sestry si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče. Dále z výsledků vyplynulo, že také rodiče si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a také vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče.
|
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
|
host ::
RSS.