|
|
Vliv saturace krmné dávky vitamínem C na zdraví, růst a reprodukci u vybraných modelových druhů zvířat
TEJML, Petr
Cílem diplomové práce je posoudit vliv vitamínu C na hmotnost, zdravotní a reprodukční ukazatele u vybraného druhu hlodavců. Jako modelové zvíře bylo zvoleno morče domácí (Cavia aperea v. porcellus), které je známé z hlediska své vysoké citlivosti na nedostatek vitamínu C v krmné dávce. Morče si není samo schopno vytvářet vitamín C ve vlastním těle a stejně jako například člověk je odkázáno na jeho přísun v potravě. Vitamín C je znám svým širokým spektrem působnosti a jeho nedostatek či úplná absence v organismu morčete vyvolává značné potíže. Morčata ve sledovaném zájmovém chovu byla rozdělena do několika skupin podobného složení a o stejném počtu jedinců. Čtyřem skupinám byl přidáván vitamín C a čtyři skupiny byly závislé pouze na jeho přísunu z potravy, která byla dostupná v daném ročním období. Sledování proběhlo v roce 2005 a 2007. Všechna morčata byla během pokusu každé tři dny vážena. Hmotnostní, zdravotní a reprodukční ukazatele byly sledovány po celou dobu pokusu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že vitamín C hraje v životě morčat velmi důležitou roli. Morčata, která si nedokáží sama vitamín C vytvořit metabolickými přeměnami, jsou plně odkázána na jeho přísun z krmiva. Pokud tedy není v krmné dávce morčete dostatečný obsah vitamínu C, je nezbytné jeho podávání uměle. Vědeckých poznatků a literárních odborných zdrojů zabývajících se chovem morčat není mnoho, proto by tato práce mohla být přínosem pro chovatele i výzkum.
|
|
|
Přežitelnost krav a příčiny selekce ve volném ustájení
VOCHOZKOVÁ, Šárka
Přežitelnost krav ve velkovýrobní technologii rozhoduje do značné míry o intenzitě obratu stáda a ekonomice chovu. Dalšími faktory které se podílejí na udržení dobré ekonomiky chovu skotu patří reprodukce a užitkovost. Cílem práce bylo zjistit údaje o zdravotním stavu krav, jejich reprodukci a době přežitelnosti. Sledování probíhalo v ZOD Kolný kde chov dojnic probíháhá v uzavřeném obratu stáda se všemi kategoriemi skotu. uzavřený obrat stáda. U 330 krav plemene Holštýn a Česká straka byly zpracovány podklady o mléčné užitkovosti, reprodukci, zdravotním stavu a selekci zvířat za rok 2006-2007. Podkladová data byla vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a korelační analýzy v programu Microsoft Excel. Dojnice byly ustájeny ve volné boxové stáji podle fáze laktace. Základní krmná dávka je konzervované objemné krmivo s přídavkem jadrného doplňku. Zjišťovali jsme zdravotní stav dojnic, příčiny vyřazování, přežitelnost, servis periodu, mezidobí a kg mléka. Zjištěné průměrné hodnoty byly sledovány v souvislosti s pořadím laktace a úrovní užitkovosti. Výsledky byly porovnány s hodnotamy v ČR. U stáda dojnic s průměrnou užitkovostí 7 548,5kg bylo zjištěno 3 583 veterinárních ošetření z toho 3 322 zákroků týkajících se řešení poruch reprodukce. Celkem bylo za sledované období vyřazeno 142 kusů dojnic. Hlavními důvody vyřazování krav byly reprodukční poruchy (13,03%) a záněty mléčné žlázy (7,8%). Z věkové analýzy stáda vyplynulo, že na 4 a vyšší laktaci je pouze 24,2% krav. Nejvíce krav je na 2 laktaci (100ks). Poté je patrný pokles kusů až na 8 laktaci, kde jsou jen 3 plemenice. Zjištěná průměrná hodnota servis periody byla 167,03 dne. Podíl dojnic s nevyhovující délkou SP (nad 75dnů) je přes 85%. K překročení hranice 120 dnů došlo u 58,14% dojnic. Při porovnání s hodnotami v ČR pro rok 2006, kde je délka SP {--} 125,8 dní, je SP ve sledovaném chovu o 41,5 dne delší. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 427,3 dny. Což je o 17,3 dny delší, než je republikový průměr pro rok 2006. Ekonomické ztráty které vznikly v důsledku prodloužení servis periody dosahovali u jedné dojnice 3 921,26 korun. Při zjišťování nákladů na dojnici, jsme vycházeli z předpokladu, že krmný den stojí 104,- a výkupní cena mléka je 10,30,-. Za těchto předpokladů se pohybují náklady na krávu a rok 37 960 korun. Tržby za mléko dosahují při aktuálních výkupních cenách 75 417,60,- tím pádem je dosaženo zisku 37 457,60,-. Jestliže budeme brát v úvahu, že dojnice bude dosahovat alespoň průměrný nádoj pro danou laktaci, tak celoživotně vydělá 289 323,30 Kč za předpokladu že se dožije 7. laktace.
|
|
|
Evoluce sociality u promyk (\kur{Herpestidae, Carnivora})
MICHÁLKOVÁ, Jana
V této studii jsem sestavovala matici 48 ontogenetických, reprodukčních, ekologických a behaviorálních znaků u promykovitých. Pro rekonstrukci ancestrálních znaků u předka promykovitých jsem použila metodu Parsimonní optimizace, na které jsem dále testovala jaký vliv mají ekologické faktory na změny těla v evoluci sociality u promykovitých.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
|
Vliv teploty stájového prostředí na zdravotní stav selat
PRŮŠOVÁ, Jitka
Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané parametry mikroklimatu stájového prostředí a následně posoudit jejich vliv na zdravotní stav ustájených selat a běhounů. Mezi teplotou vzduchu a úhynem selat do odstavu byla za daných mikroklimatických podmínek zjištěna pouze slabá pozitivní korelace, stejně jako u relativní vzdušné vlhkosti. Dále byl řešen vliv mikroklimatiských podmínek ve stáji na úspěšnost zabřezávání prasnic. Z výsledků vyplývá, že mezi zvyšující se teplotou vzduchu a úspěšností zabřeznutí po připuštění existuje středně silná záporná korelace. Silná pozitivní korelace byla zjištěna ve vztahu k relativní vlhkosti vzduchu. Působení rychlosti proudění a ochlazovací hodnoty bylo méně významné.
|
|
|
Kompromis reprodukce a přežití predace při působení Allee efektu
PAVLOVÁ, Viola
V této práci byla provedena rešerše literatury o působení Allee efektu v populaci při rozmnožování, při přežívání predace a také o kompromisu mezi reprodukcí a přežitím predace. Dále jsme sestavili matematický model populace kořisti s těmito dvěma Allee efekty a vazbou predace na reprodukci a řešili jej jak analyticky, tak numericky ve dvou mírně odlišných variantách, a to jak pro druh s nerozlišeným pohlavím, tak pro druh s dvěma pohlavími.
|
|
|
Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
FRÜHAUF, Václav
Cílem diplomové práce bylo analyzovat kondici prasnic a posoudit její vliv na reprodukční ukazatele. Pro hodnocení kondice byla použita subjektivní čtyřbodová metoda. Vliv kondice na hmotnost selat ve vrhu od narození do odstavu nebyl prokázán. Prasnice zařazené do hladové kondice měly delší délku mezidobí. Úroveň poklesu živé hmotnosti prasnic v průběhu laktace neměla výrazný vliv na počet selat ve vrhu. Nejvyšší ztráty selat od porodu do odstavu byly zjištěny na prvních třech vrzích. Pro optimální podmínky chovu je potřeba, aby se prasnice co nejvíce přiblížily chovné (optimální) kondici.
|
|
|
Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost
KUKLOVÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit průběh odchovu jalovic plemene české strakaté odchovávané s využitím pastvy a ve stáji a posoudit vliv využití pastvy na následnou užitkovost v 1. laktaci. Ve vybraném chovu byl sledován průběh růstu jalovic prostřednictvím pravidelného vážení ve 3 měsíčních intervalech, dále byly u těchto jalovic zjišťovány tyto reprodukční ukazatele: věk při 1. inseminaci, inseminační index, věk při 1. otelení. Jalovice jsou rozdělené podle způsobu odchovu (pastva, stáj) a porovnány rozdíly v intenzitě růstu a reprodukční výkonností mezi jednotlivými skupinami. Následně u krav na první laktaci byly zaznamenány a porovnány tyto údaje: úroveň mléčné užitkovosti, obsah složek mléka, stupeň tělesné kondice a ukazatele plodnosti. Dojnice jsou rozděleny taktéž do skupin podle toho, jakým způsobem byly odchovávané jako jalovice (pastva, stáj). Při porovnání růstu jalovic dosahovala skupina pasených jalovic vyšších hodnot než skupina nepasených jalovic. Jalovice pasené přirůstaly rychleji: ve věku 3 měsíců byla jejich průměrná hmotnost 93,26 kg oproti 88,30 kg jalovic nepasených. Ve věku 6 měsíců byla hmotnost pasených jalovic na úrovni 169,51 kg oproti 161,80 kg jalovic nepasených, ve věku 9 měsíců to byly hodnoty 236,47 kg pro pasené jalovice, 228,07 kg pro nepasené jalovice, ve věku 12 měsíců 326,62 a 299,87 kg, ve věku 15 měsíců 366,11 kg a 359,98 kg. Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při 1. inseminaci, kdy jalovice pasené byly zapuštěny v průměrném věku 18,43 měsíců oproti jalovicím nepaseným ve věku 17,12 měsíců. Dále byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při prvním otelení, kdy dosahované hodnoty byly pro skupinu pasených jalovic 28,63 měsíců a pro nepasené jalovice 27,73 měsíců. Prvotelky odchovávané na pastvě vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 782,40 kg mléka, prvotelky odchovávané ve stáji vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 068,40 kg mléka. Rozdíly byly statisticky významné. Průměrná délka laktace u prvotelek odchovávaných na pastvě byla 359,47 dní, délka laktace u prvotelek odchovávaných ve stáji byla 329,01 dní. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Z lineárního popisu je patrné, že pastva má pozitivní vliv na osvalení jalovic a končetiny. V celkovém hodnocení dosáhli jalovice odchovávané pastevně vyššího bodového ohodnocení a to 81,43 bodů pro jalovice pasené a 81,00 bodů pro jalovice odchovávané ve stáji. Tyto rozdíly se nepodařilo statisticky prokázat.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
|
| |
host ::
RSS.