Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 250 záznamů.  začátekpředchozí231 - 240další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí.
VITOUŠOVÁ, Vendula
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma "Význam státních a nestátních institucí při pomoci obětem domácího násilí." Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola definuje pojem domácího násilí a popisuje základní znaky a podoby, které jsou důležité pro rozpoznání tohoto jevu. Dále jsou nastíněny nejčastější mýty a popsána charakteristika osob zapojených do domácího násilí. V neposlední řadě je zmíněna interdisciplinární spolupráce. Druhá kapitola popisuje důsledky, které se mohou u oběti objevit. Třetí kapitola se zaměřuje na poskytnutí pomoci nestátními institucemi. Další kapitola práce charakterizuje právní úpravu v České republice a poslední se zaměřuje na institucionální aktéry, mezi které patří hlavně policie, soud a orgán sociálně- právní ochrany dětí. Praktická část si stanovila tři cíle. Pro naplnění prvního cíle {\clq}qKonfrontace oprávnění a možných opatření státními a nestátními institucemi používaných pro ochranu osob ohrožených domácím násilím`` byl zvolen kvalitativní výzkum a použita technika polostrukturovaného interview. Výzkumný vzorek tvořili tři zástupci státních institucí a tři nestátních institucí a bylo položeno celkem osm otázek. Poslední osmá otázka odpovídala i na třetí cíl a to, zda jsou odborníci dostatečně proškoleni. Pro dosažení druhého cíle byl zvolen také kvalitativní výzkum a technika telefonního interview. V tomto případě výzkumný vzorek tvořilo šest obětí. V kapitole přílohy je výčet intervenčních center, kterých je v současné době na území České republiky patnáct. Dále je přiložen bezpečnostní plán a statistiky Bílého kruhu bezpečí za rok 2009. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuse. Cíle práce byly naplněny. Z této práce může čerpat informace jak laická veřejnost, tak osoby ohrožené domácím násilím. Věřím, že důležité informace tu naleznou také pracovníci specializovaní na tuto problematiku.
Problematika objasňování domácího násilí
POSTRÁNECKÁ, Hana
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma ?Problematika objasňování domácího násilí?. Cílem této bakalářské práce je, definovat problémy při objasňování domácího násilí a zároveň zjistit specifické aspekty při objasňování domácího násilí. První kapitola teoretické části se věnuje definici pojmu domácího násilí a charakteristice oběti a pachatele. Dále se zabývá formami, druhy, specifiky a příčinami domácího násilí. Je zde nastíněna problematika syndromu týrané ženy a stockholmského syndromu. Další kapitola, se věnuje kriminalistickému hledisku trestných činů souvisejících s domácím násilím a jejich objasňování. Kapitola zahrnuje trestnou činnost, specifika objasňování a typické motivy, problematiku svědectví a spolupráci se znalci související s domácím násilím. Následující kapitola se zabývá činností institucionálních aktérů u domácího násilí, kde jde především o orgány činné v trestním řízení, intervenční centrum a orgán sociálně právní ochrany dětí. Poslední kapitola je zaměřena na legislativu. Praktická část si stanovila hlavní cíl: ?Definovat problémy při objasňování domácího násilí?. Dále si stanovila dva dílčí cíle: ?Zjistit specifické aspekty objasňování domácího násilí? a ?Zjistit míru pomoci institutu vykázání při objasňování domácího násilí.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. V rámci sběru dat, bylo položeno sedm otázek šesti odborníkům. Podklad pro interview je uveden v kapitole přílohy spolu s individuálním bezpečnostním plánem. Pro získání vypovídajících dat jsem oslovila odborníky působící ve státních a nestátních institucích, kteří se zabývají domácím násilím. Na základě výzkumu byly stanoveny hypotézy, které jsou popsány v kapitole Diskuze a Závěr. Na hlavní cíl bakalářské práce odpovídá hypotéza 1: ?Nejčastějšími problémy při objasňování domácího násilí jsou vysoká latence, dlouhodobost týrání, místo činu, nedostatečnost důkazního materiálu a svědectví, nespolupráce oběti a specifikum oběti?. Cíle práce byly naplněny. Práci lze využít k dalšímu rozvoji interdisciplinární pomoci ohroženým osobám domácím násilím a rozvoji prevence. Dále práce může být využita při výuce.
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím
FARKAŠOVÁ, Monika
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím Bakalářská práce se zabývá ochranou osob ohrožených domácím násilím s ohledem na účinnost zákona č. 135/2006 Sb. Teoretická část je dělená do pěti částí. První část se věnuje charakteristice domácího násilí a jeho specifické znaky a dopady na ohroženou osobu. Druhá část se zabývá mezinárodní ochranou lidských práv. Třetí část je zaměřena na legislativu v České republice. Čtvrtá část charakterizuje jednotlivé druhy pomoci v případech domácího násilí. Poslední část obsahuje již provedené výzkumy a statistiky. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení zákonných možností ochrany ohrožené osoby a tyto mimo jiné porovnat před a po účinnosti zákona č. 135/2006 Sb. Zhodnocení praktického využití zákonných možností na ochranu před domácím násilím z pohledu ohrožených osob a odborníků domácím násilím se zabývajících. Stanovení hypotéz na základě výzkumu. Výzkum byl uskutečněn kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného interview. Osm respondentů bylo z řad ohrožených osob (čtyři z intervenčního centra, čtyři z azylového domu) a z řad odborníků (celkem čtyři). Bakalářská práce naplnila dané cíle, které uvádí v kapitole Výsledky a v kapitole Diskuze. Byly stanoveny hypotézy, které je možné v budoucnu ověřit pomocí kvantitativního výzkumu. Na základě výzkumu doporučuji se v budoucnu zaměřit na problematiku interdisciplinární spolupráce. Objevili se i nové poznatky, mimo jiné chybějící legislativní opatření úpravy styku dítěte a vykázaného rodiče.
Institut vykázání v kontextu domácího násilí
MIHOLA, Ludvík
Diplomová práce se zabýva Institutem vykázání v kontextu domácího násilí. Úvodní část práce je věnována stručné historii domácího násilí a vymezení jednotlivých pojmu domácího násilí. Dále jsou zde uvedeny orgány zabývající se pomocí a řešením případů domácího násilí. Práce je zaměřena na řešení případu domácího násilí prostřednictvím vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Dále jsou v práci popsány věci, které přímo souvisejí s vykázáním nasilné osoby ze spoečného obydlí a s domácím násilím. Podstatná část práce je zaměřena na přesný a nejnovější postup a činnost Policie České republiky v případě vykázání.
Způsob řešení problematiky domácího násilí ve městě České Budějovice
KOUTSKÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou domácího násilí. Je rozdělena na dvě na sebe navazující části. V teoretické části jsou obecně popsána jednotlivá témata týkající se domácího násilí, zároveň jsou systematicky řazena. Teoretické poznatky směřují k hlavnímu úkolu teorie, a jímž je kapitola násilná osoba. V praktické části jsou vytyčeny dva cíle. Prvním cílem bylo dokázat, že postoj laické veřejnosti k dostatečné práci s násilnými osobami je negativní, což se v rámci šetření potvrdilo. Druhým cílem praktické části bylo vytvoření hypotézy v oblasti práce s násilnými osobami.
Rodiny s výskytem domácího násilí v regionu Prachatice
RŮŽIČKOVÁ, Světlana
RŮŽIČKOVÁ, S. Rodiny s výskytem domácího násilí v regionu Prachatice. České Budějovice 2010. Bakalářská práce. Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky a psychologie. Vedoucí práce PhDr. O. Vaněčková. Práce se zabývá domácím násilím v rodině a vlivem domácího násilí na vývoj a chování dětí vyrůstajících v těchto rodinách. V teoretické části je popsána rodina, její funkce a typy. Následuje rozbor domácího násilí jako sociálně patologického jevu a jeho dopady na přítomné děti. Praktická část obsahuje analýzu úředních dokumentů, vedených na Oddělení sociálně-právní ochrany dětí a mládeže Městského úřadu v Prachaticích, o výskytu domácího násilí v rodinách žijících v jeho působnosti. Rodiny s výskytem domácího násilí jsou zařazeny podle stanovené typologie, zjištěna forma násilí a jeho vliv na chování, případně na vývoj dítěte.
Domácí násilí - celospolečenský problém
PETRÁŠKOVÁ, Jana
Práce si klade za cíl vymezit základní charakteristiku domácího násilí se zaměřením na viktimizaci a typologii oběti domácího násilí. V práci uvádím možnosti, jak pomoci obětem, možnosti orgánů státní správy, samosprávy a neziskových organizací, krizovou intervenci. Provádím analýzu současného trestněprávního stavu s vymezením nových skutkových podstat týkajících se dalších z forem omezování osobních svobod. V praktické části uvádím skutečné příběhy obětí domácího násilí a provádím výzkum s cílem zjistit, jak týrané ženy zpětně hodnotí pomoc a přístup orgánů činných v trestním řízení a profesních institucí zabývajících se uvedenou problematikou a získané informace porovnávám s informacemi získanými z odborných publikací.
Problematika domácího násilí v souvislosti s působením zákona č. 135/2006
STŘELCOVÁ, Hana
Domácí násilí je i v České republice naléhavý problém. Nutnost jeho komplexního řešení na státní úrovni, nejen nestátními neziskovými organizacemi, je vyjádřena zejména přijetím zákona č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Tento zákon umožňuje polici ČR vykázat pachatele domácího násilí ze společného obydlí na 10 dní a zřizuje novou sociální službu tzv. intervenční centrum {--} specializované pracoviště poskytující pomoc osobám ohroženým domácím násilím. Cílem této práce bylo zmapovat úroveň informovanosti veřejnosti o intervenčních centrech v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Za první rok fungování tohoto zákona bylo nejméně vykázaných násilníků v přepočtu na počet obyvatel právě v Plzeňském kraji a nejvíce v Moravskoslezském kraji. Teoretická část se zabývá formami násilí v rodině, historickými souvislostmi násilí na ženách, příčinami a následky domácího násilí. Popisuje osobnost agresora a oběti domácího násilí, možnosti prevence či pomoci obětem domácího násilí. Dále se zaměřuje na legislativní řešení této problematiky v České republice, ale i v některých evropských zemích či v USA. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který zjišťoval informovanost veřejnosti o intervenčních centrech. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku. Výzkum se dále zaměřoval na povědomí veřejnosti o domácím násilí, zda se respondenti již s domácím násilím setkali, či jaký mají názor na užitečnosti informací o této problematice. Výzkum prokázal nízkou informovanost obyvatel obou krajů o intervenčních centrech, co to je domácí násilí, však většina respondentů ví. Téměř třetina dotazovaných má nějakou zkušenost s domácím násilím. Většina respondentů považuje informace o intervenčních centrech a domácím násilí za všeobecně užitečné. Tato práce může být využita ke zvýšení povědomí veřejnosti o intervenčních centrech, či pro pracovníky intervenčních center jako reflexe široké veřejnosti na existenci a činnost intervenčních center.
Názor veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá názory veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Teoretická část objasňuje pojmy osamělá matka a neúplná rodina. Poukazuje na fakt, že v současné době ve všech evropských zemích počet neúplných rodin roste. Popisuje změny rodinného chování, ke kterým v průběhu posledních desetiletí došlo, a faktory, kterými jsou vysvětlovány. Práce dále informuje o základních faktech neúplných rodin v České republice (zastoupení osob v čele neúplných rodin dle věku, příčiny osamělosti, sociální pozice atd., počet a podíl narozených dětí mimo manželství během posledních dvaceti let, apod.), dále popisuje jednotlivé příčiny osamělosti matek - rozvod, svobodné mateřství bez partnera a ovdovění. Jelikož je s problematikou osamělých matek v nouzi úzce spjat fenomén domácího násilí, věnuje se práce také tomuto tématu. V závěru teoretické části se práce zabývá nejzásadnějšími příčinami vedoucími matky do nouzové životní situace. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor tvoří veřejnost českokrumlovského regionu. Cílem práce je zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Výzkumem bylo zjištěno, že právě rodiny osamělých matek považuje většina veřejnosti za vůbec nejrizikovější skupinu dle jejího ohrožení nízkou životní úrovní. Zároveň se více než padesát procent respondentů domnívá, že nejzásadnější příčinou vedoucí osamělé matky do nouzové životní situace je právě jejich finanční situace. Významnou roli zde pravděpodobně hraje fakt, že výběrový soubor tvoří více než čtvrtina respondentů, kteří svou současnou finanční situaci považují za spíše problematickou či dokonce kritickou. Co se týče problematiky domácího násilí, z výzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů se domnívá, že k domácímu násilí páchanému na ženě ze strany partnera dochází nejčastěji v důsledku mužovy agresivity - zde byly nejčastěji zvoleny možnosti agresivity vyvolané v důsledku požití alkoholu či jiných omamných látek, dále agresivity {\clqq}vrozené``, tedy genetických predispozic k agresivnímu chování, a možnost agresivního chování jakožto řešení vyhrocené situace, kdy agresor není schopen ovládnout své chování (tzv. afekt). Domácí násilí je veřejností chápáno jako závažný problém týkající se značnou měrou života osamělých matek, nejvyšší podíl respondentů totiž považuje právě domácí násilí (páchané na ženě či jejím dítěti) za hlavní důvod vedoucí k podání žádosti o ubytování v azylovém domě. Dalším zásadním důvodem vedoucím k tomuto kroku je dle mínění veřejnosti opět problematická finanční situace. Výsledky dále ukazují, že pro více než šedesát procent respondentů je postoj oběti domácího násilí, která se často nikomu nesvěří a pachatele neprozradí, přestože násilí trvá i mnoho let, pochopitelný. Lze předpokládat, že s touto skutečností vidí veřejnost souvislost s týráním oběti již v období jejího dětství. Více než šedesát procent respondentů totiž zastává názor, že se značná část žen týraných v dětství v dospělosti opět stane obětí domácího násilí právě díky prožitým zkušenostem (snížené sebevědomí, násilí se pro ně stane vlastně jakousi součástí života, byť těžce snesitelnou).
Postoje odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí
VESELÁKOVÁ, Jesika
Abstrakt Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí. Násilí v nejrůznějších formách je v chování lidstva zakořeněné od nepaměti, podle mého názoru je tedy utopické očekávat, že se je podaří eliminovat či alespoň utlumit už v zárodku. Co však manipulovatelné je, jsou právě postoje společnosti k násilí a jeho původcům. Od postoje státu, odborné a laické veřejnosti k této problematice se následně odvíjí i přístup oběti k agresorovi. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu domácí násilí a na jeho specifické znaky a formy. S rozdílným náhledem společnosti na muže, ženy a děti seznamuji čtenáře ve stručném historickém exkurzu. Tato práce dále shrnuje charakteristiku oběti a pachatele domácího násilí a stručně informuje o vývoji a současném legislativním stavu v České republice. Závěrečné kapitoly této části jsou věnovány definici, složkám a měření postojů. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování reálného stavu postojů k problematice domácího násilí u odborné veřejnosti a také o povědomí laické veřejnosti o aspektech domácího násilí. Před počátkem výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy pro laickou veřejnost a dvě hypotézy pro odbornou veřejnost. První hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost nemá dostatečné povědomí o domácím násilí, ani o možnostech pomoci poskytované obětem. Druhá hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost vnímá domácí násilí jako negativní jev ve společnosti a je ochotna se angažovat při jeho detekci. Fakt, že laická veřejnost nedokáže domácí násilí rozlišit od {\clq}qtvrdších rozepří``, jak vyplývá z první hypotézy, vnímám jako největší překážku v detekci tohoto trestného činu laickou veřejností. Třetí hypotéza potvrzuje, že více než 70% respondentů z řad odborné veřejnosti považuje domácí násilí za problém celé společnosti. Čtvrtá hypotéza, tvrdící, že převážná většina respondentů z řad odborné veřejnosti považuje platnou právní úpravu za dostačující, byla vyvrácena. K šetření byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla od dvou populačních souborů získávána pomocí dvou typů anonymních dotazníků. Soubor laické veřejnosti tvořilo 208 respondentů. Výzkumný soubor odborné veřejnosti tvořilo 53 dotazovaných. Soubory mezi sebou nebyly porovnávány. Cíl práce byl splněn. Přínos své práce spatřuji v tom, že jsem poukázala na problematické oblasti v povědomí a v postojích společnosti a naznačila možná řešení problematiky i východiska z této oblasti do budoucna. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 250 záznamů.   začátekpředchozí231 - 240další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.