|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podpora vědy a výzkumu v univerzitních knihovnách
Budínský, Lukáš
Knihovna již dávno není pouze místem pro výpůjčku knih, ale stává se primárně centrem služeb. Zejména univerzitní knihovny obsluhují široké spektrum uživatelů od studentů přes doktorandy až po vědecké pracovníky a nabízejí bohaté portfolio služeb pro všechny cílové skupiny. Přednáška přiblíží, co vše může knihovna nabídnout pro podporu vědy, výzkumu a Open Access na příkladu Knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ta s využitím nejmodernějších technologií (SFX, MetaLib, DSpace, Xerxes..) a informačních specialistů vychází vstříc požadavkům těch nejnáročnějších uživatelů - vědců a studentů doktorských programů.
Prezentace: nusl-71448_1 -  PDF
Videozáznam: nusl-71448_2 -  MP4
|
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris
SLÁMOVÁ, Eliška
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris Cílem práce bylo prozkoumat, v čem spočívají zvláštnosti ošetřovatelské péče, která je poskytována pacientům psoriatikům a jak současná ošetřovatelská péče ovlivňuje celkový psychický stav pacientů a jejich rodin. Součástí výzkumného úkolu bylo zjištění, jaká je role sestry v péči o psoriatiky a jak může sestra ovlivnit psychické problémy pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris. Kvalitativní formou šetření byl prozkoumán ošetřovatelský terén odrážející každodenní problematiku pacientů se zvolenou diagnózou. Základní metodou pro získávání dat byl zvolen nestandardizovaný volný rozhovor s rámcově připravenými otázkami v následné kombinaci s případovou metodou {--} kasuistikou. Sledovaný soubor byl vybrán s přihlédnutím ke kritériu záměrného i náhodného výběru; záměrnost je určena zvolenou diagnózou a konkrétním pracovištěm, kde sestry poskytují ošetřovatelskou péči psoriatikům. Náhodnost výběru je podmíněna souhlasem konkrétních pacientů a sester s dobrovolnou účastí ve výzkumném projektu. V průběhu šetření bylo prokázáno, že existuje zvláštní oblast v ošetřovatelském procesu prováděném u psoriatiků; tímto specifikem je systematická a dlouhodobá péče o celkový psychický stav těchto pacientů. Psychické rozpoložení psoriatiků se zprostředkovaně přenáší také na blízké rodinné příslušníky. Z výsledků šetření vyplynulo, že současná ošetřovatelská péče do značné míry opomíjí právě péči o psychiku psoriatiků, a to ve všech fázích jejich onemocnění. Rozhodující role v péči o psychickou pohodu psoriatiků spočívá jednoznačně na osobnosti sestry. Edukační krok zahrnující prevenci a řešení psychických traumat psoriatiků by se však měl stát pravidelnou a nedílnou součástí ošetřovatelské péče o tyto pacienty. Získané výsledky si díky své aktuálností a naléhavostí žádají, aby byly následně zveřejněny v odborných zdravotnických časopisech a okamžitě zařazeny do praxe, tj. do systému dalšího vzdělávání všeobecných sester. Současně by stávající stav nedostatečné péče o psychiku psoriatiků měl být dán na vědomí vedení zdravotnických zařízení, která zajišťují ambulantní léčbu i hospitalizaci pacientů, aby mohla být reorganizována stávající ošetřovatelská péče s cílem - kvalitnější ošetřovatelskou péčí zlepšit kvalitu života psoriatiků.
|
|
|
Percepce lékařů z pohledu studentů
VOLNÝ, Hynek
Diplomová práce je dělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se opírá o teoretická východiska, zejména teorii osobnosti, osobnost všeobecné sestry, význam praktického zaměření studentů ZSF JU(FSHS), sociální vnímání, sociální kognice, sociální motivace, vztah lékař, sestra a student, význam týmové práce v profesi zdravotnického personálu, postavení sestry ve společnosti, image všeobecné sestry, konflikty na pracovišti význam komunikace v práci zdravotnického personálu. V rámci empirické části práce byl proveden terénní sběr dat za pomoci dotazníku, ve kterém byla použita technika sémantického diferenciálu dle Osgooda. Dotazník obsahoval celkem deset otázek, z toho 7 uzavřených a 3 polootevřených. Dotazník byl distribuován studentům ZSF JU, a to studentům druhých a třetích ročníků bakalářského studijního programu Všeobecná sestra, dále posluchačům prvního a druhého ročníku navazujícího magisterského programu Ošetřovatelství. Distribuce dotazníku probíhala tištěnou i elektronickou formou. Z oslovených 151 respondentů bylo navráceno 105 dotazníků, z tohoto počtu nemohlo být použito 7 dotazníků pro nekorektnost vyplnění. Celkem tedy bylo použito 98 (65%) dotazníků. Hlavním cílem diplomové práce je zjištění vnímání (percepce) lékařů z pohledu studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na základě absolvování odborné praxe. Hladina výsledků s názory na vnímání lékaře na odborné praxi, se pohybuje ve dvou třetinách kladných odpovědí. Na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že hypotéza H1 : Studenti mají dobrou zkušenost ve spolupráci s lékaři na odděleních Nemocnice České Budějovice, byla potvrzena. Všechny odpovědi , které se týkaly vnímání statusu studentů na odborné praxi, lze shrnout do základních tří táborů. Ti, kteří vnímají svůj status neutrálně 40% (40), studenti, kteří vnímají svoji pozici pozitivně 29%(28) a posluchači, kteří jsou spíše antagonistického názoru 31% (30). Na základě uvedených výsledků byla hypotéza H2, Studenti vnímají během odborné práce své zapojování do týmu jako komplexní, nepotvrzena. Vyhodnocení a prezentace výsledků sémantického diferenciálu potvrdilo hypotézu H3: Studenti mají předsudky k lékařům. Analýza výsledků jednotlivých ročníků potvrdila přítomnost jak negativních, tak i pozitivních předsudků, nicméně po celkovém zpracování výsledků jsou předsudky pouze pozitivní. Hypotéza H4, která se zabývala vztahem věku studentů a frekvencí předsudků vůči lékařům, se nepotvrdila. Tuto skutečnost lze jednak konstatovat na základě analýzy výsledků, ze kterých je patrné, že frekvence předsudků nemá descendentní charakter, ale mění se jejich kategorie a dále na základě statistického zpracování dat pomoci Chí {--} kvadrát(squer) testu, které nepotvrdilo závislost věku a předsudků. Diplomová práce by mohla posloužit jako vodítko pro další výzkum týkající se postavení a vnímání studentů, všeobecných sester a lékařů. Na základě vlastní zkušenosti bych jako autor doporučil z důvodu adekvátního statistického zpracování získaných dat větší zastoupení respondentů ve vzorku.
|
|
|
Program Zdraví 21 s ohledem na duševně nemocné.
PROLOVÁ, Michaela
6. Shrnutí Díky této bakalářské práci, jsem si rozšířila své znalosti v oblasti péče o duševně nemocné. Bylo velmi těžké, vybrat z nastudované literatury {\clqq}to nejdůležitější``. Všechny informace, které jsem zpracovávala spolu souvisely a tvořily celek. Proto bych chtěla ve své práci pokračovat i v budoucnu formou diplomové práce. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že spolupráce psychiatrických zařízení se zařízeními komunitní péče se stále zlepšuje. Bohužel v ČR ještě není takové právní ošetření, které by umožňovalo výraznější změnu v systému péče o duševně nemocné. Jako hlavní úskalí komunitní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: problémy s financováním komunitní péče, dále že v ČR je nedostatečná síť komunitních center,s čímž souvisí i jejich nedostatečná kapacita, a v neposlední řadě i nedostatečná ochrana okolí klienta v případě jeho agresivity. Jako hlavní úskalí ústavní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: stigmatizaci, institucionalismus, hospitalismus a nedostatek personálu vzhledem ke kapacitě zařízení a tím pádem i nedostatečný kontakt s pacientem v důsledku nedostatku času, způsobeného mimo jiné i nadměrným papírováním. Závěrem bych chtěla říci, že základem změny postojů k duševně nemocným je informovanost, destigmatizace, celoživotní a hlavně následné postgraduální vzdělávání psychiatrických, psychologických a psychoterapeutických odborníků, vhodná legislativa, kladení důrazu na kvalitu života, lepší spolupráce a návaznost systému péče o duševně nemocné, finanční podpora ze strany státu. Jen tímto způsobem bude usnadněna resocializace a zvýší se integrace duševně nemocných do společnosti.
|
|
|
Aplikovaný výzkum v Ústavu chemických procesů AV ČR.
Hanika, Jiří
Ústav chemických procesů AV ČR představuje pracoviště základního výzkumu v oblasti chemického, biochemického, katalytického a environmentálního inženýrství a současně vychovává postgraduální studenty v oborech fyzikální, organické a aplikované chemie, chemickém inženýrství, biotechnologii a technologii pro ochranu životního prostředí. Aktivity jeho vědeckých a výzkumných pracovníků představují rovněž významný potenciál pro řešení problémů aplikovaného výzkumu.
|
|
|
Vzdělávací projekt IPSEM – 20 let zkušeností a hledání cesty rozvojové pomoci
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Technická univerzita v Drážďanech pod patronací UNEP a UNESCO organizuje v rámci projektu „International Postgraduate Course on Environmental Management for Developing and Emerging Countries“ půlroční postgraduální studijní program (viz http://www.tu-dresden.de/cipsem/). Půlroční mezinárodní postgraduální studium je zaměřené na management životního prostředí a je určeno zástupcům z „rozvíjejících se a perspektivních zemí“. Pravidelnou součástí postgraduálního studia jsou týdenní Praktická cvičení v ekologickém plánování, která se konají na území České republiky. Od roku 1984 se na tomto projektu aktivně podílí i Ústav krajinné ekologie (od 1. 7. 2005 Ústav systémové biologie a ekologie) Akademie věd ČR, se sídlem v Českých Budějovicích.
|
|
|
PDS 2004 - Sborník prací doktorandů oboru Elektronové optiky
Müllerová, Ilona
Elektronová mikroskopie a optika má v Brně mnohaletou tradici a v současné době se v Brně významně rozšiřuje jak vývoj tak, i výroba elektronových mikroskopů. Vzniká tak akutní potřeba vychovat další generace odborníků. Zkušenost dostatečně prokázala, že má-li být průmysl elektronových mikroskopů úspěšný, musí v něm být přítomno vysoké procento pracovníků s vědeckým vzděláním a vědeckým přístupem k problémům. Toto jsou příčiny, proč oddělení elektronové optiky Ústavu přístrojové techniky přijímá do svých řad studenty postgraduálního doktorandského studia v počtu téměř se rovnajícím počtu vědeckých pracovníků. Oborová rada oboru elektronová optika ÚPT se v roce 2002 usnesla pořádat každoroční Seminář doktorandů, na němž budou ústně prezentovány práce studentů PDS, nacházejících se ve všech fázích jejich studia. Navíc se rozhodla tyto práce v podobě rozšířených dvou- až čtyřstránkových abstraktů publikovat ve zvláštním svazku. V současné době vyšel již třetí sborník PDS 2004.
|
host ::
RSS.