|
|
Změny lesní vegetace v čase - srovnání druhového složení a biodiverzity s historickými údaji
Vojík, Martin ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Práce přináší výsledky výzkumu dlouhodobé změny polopřirozené lesní vegetace nížinných lesů v polesí Klínec (fytogeografický okres Střední Povltaví), které tvoří spojení mezi severovýchodní částí Brdské vrchoviny (Hřebeny) a údolím Vltavy. Výzkum změny lesní vegetace za posledních bezmála 60 let probíhal metodou opakovaných fytocenologických snímků na polotrvalých plochách. Jako referenční data byly použity historické fytocenologické snímky V. Samka z roku 1957, které byly poskytnuty Českou národní fytocenologickou databází. Opakováno bylo 29 snímků, které byly lokalizovány pomocí historických dat v prostředí GIS. Ve studovaném území byl zjištěn posun ke stínomilnějším společenstvům (úbytek světlomilných a rozšíření stínomilných druhů) způsobený zápojem stromového a keřového patra v důsledku rozšíření a dominance listnatých stromů. Druhová bohatost (alfa diverzita) v území prokazatelně klesla. Homogenizace vegetace nebyla v klíneckém polesí prokázána. V území došlo k rozšíření druhů na živiny bohatých stanovišť a k úbytku druhů červeného seznamu cévnatých rostlin. Zaznamenáno bylo také značné rozšíření nepůvodních a invazních druhů. Vegetační změna v oblasti byla pravděpodobně nejvíce ovlivněna změnou lesního hospodaření v nížinných lesích (zánik pařezení a převod na nepravé kmenoviny), eutrofizací prostředí (spady dusíku z atmosféry, splachy ze zemědělských ploch) a působením lesní, zejména černé zvěře.
|
|
|
Mapování invazních rostlin v CHKO Křivoklátsko
Popová, Karolína ; Tesařová, Blanka (vedoucí práce) ; Petrus, David (oponent)
V této práci jsem se zabývala invazními rostlinami, které byly mapovány v létě roku 2015 na vymezeném zájmovém území Křivoklátsko. Rostliny druhu Impatiens glandulifera, Solidago canadensis, Solidago gigantea, Reynoutria japonica, které se na daném území vyskytují, patří mezi nejvíce rozšířené invazní druhy v České republice.
V části literární rešerše se věnuji obecné definici invazních rostlin, bližší charakteristice sledovaných invazních druhů, metody boje s invazními druhy a charakteristice mapovaného území, které je z většiny tvořené Evropsky významnou lokalitou Berounka.
V praktické části práce je popsána metodika výzkumu a terénního sledování. V kapitole výsledky je zhodnocen výskyt daných druhů s porovnáním s rozlohou území. Bylo zjištěno, že největší plochu zaujímá druh Impatiens glandulifera v okolí řeky Berounky, což je jeho zdroj šíření. Další druhy tvoří minimální část pokryvnosti na tomto území.
|
|
|
Monitoring invazivních druhů rostlin na Kopistské výsypce (Most)
Čtvrtečka, Tomáš ; Vykouk, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním a zjištěním způsobu šíření invazivních druhů rostlin, konkrétně křídlatky japonské (Reynoutria japonica), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), křídlatky české (Reynoutria x japonica), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea) a zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Zájmovou oblastí pro mapování těchto invazivních neofytů bylo vybráno území Kopistské výsypky, která se nachází v mostecké uhelné pánvi na severu Čech v blízkosti města Most.
Součástí práce jsou informace o vybraných invazivních druzích rostlin a stručná fyzicko-geografická charakteristika zájmového území.
V zájmovém území byli nalezeni pouze jedinci druhu křídlatka japonská, a to na 10 stanovištích, dále jedinci druhu zlatobýl obrovský celkem na 16 stanovištích a posledním druhem byl zlatobýl kanadský, ten zaujímal největší počet stanovišť, celkem 78. Byl zjištěn způsob šíření invazí v území, zaznamenány vzdálenosti od jednotlivých vektorů šíření a popsány biotopy, ve kterých se invazivní druhy rostlin nacházely.
|
|
|
Diverzita hmyzích společenstev nepůvodních porostů borovice černé (Pinus nigra) na území západní části středních Čech
Tůmová, Klára ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
V důsledku rapidního zintenzivnění zemědělství, dochází stále častěji k úbytku biotopů a jejich fragmentaci. Ta vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci. Izolace krajinných prvků je základní geografická charakteristika, která hraje důležitou roli v ekologických invazích. Invaze obecně způsobují velké ekonomické škody a mají vliv na snižování biologické diverzity v porostech.
V této práci jsme se zaměřili na působení borovice černé (Pinus nigra). Tato dřevina se na území České republiky vyskytovala už v době třetihor a následným rozpadem kontinentů vymizela. Cílem této práce je zjistit vliv borovice černé (Pinus nigra) na bezobratlé živočichy ve srovnání s porosty původní borovice lesní (Pinus sylvetris).
Experiment byl prováděn na 35 lokalitách středních Čech (18 ploch borovice lesní, 17 ploch borovice černé). Bezobratlí byli odchytáváni metodou světelných lapačů. Z odchycených vzorků byla stanovena celková abundance a biomasa bezobratlých. Ze zpracovaných dat nebyl prokázán negativní vliv nepůvodní borovice černé na celkovou abundanci i biomasu bezobratlých. Tento fakt je nejpravděpodobněji způsoben fylogenetickou příbuzností obou druhů dřevin.
Nebyl zjištěn rozdíl v abundanci a biomase většiny herbivorních skupin bezobratlých. V porostech borovice černé byl ale zaznamenán vyšší výskyt karnivorních druhů bezobratlých živočichů.
Obecně lze říci, že porosty této dřeviny v České republice nepůsobí negativně na bezobratlé živočichy, dokonce byla prokázána vyšší afinita karnivorních druhů bezobratlých živočichů k porostu borovici černé.
|
|
|
Rozšíření invazních rostlin v CHKO Kokořínsko
Váňová, Petra ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt invazních rostlin v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. V jižní části CHKO probíhalo mapování současného rozšíření tří invazních druhů - zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), křídlatky české (Reynoutria x bohemica) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Snahou bylo zmapování výskytu invazních rostlin a následné vytvoření map výskytu ve sledovaném území prostřednictvím programu ArcMap. Součástí práce bylo i určení výskytu invazních druhů v biotopech NATURA 2000 a ekosystémech dle KVES. Ze všech tří sledovaných rostlin se ve sledovaném území nejvíce vyskytoval zlatobýl kanadský. Z výsledného terénního výzkumu i současných odborných poznatků vyplývá, že nejvíce invadované plochy zlatobýlem jsou biotopy silně ovlivněné člověkem - hospodářské louky, nepůvodní křoviny, ale i urbanizované území. Při terénním mapování byl zaznamenán pouze omezený management při odstraňování rostlin z invadovaných biotopů, přestože část sledovaného území se nachází v EVL Kokořínsko.
|
|
|
Monitoring rozšíření borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v NPR Děvín - Kotel - Soutěska (CHKO Pálava)
Páleníková, Michaela
Monitoring rozšíření borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v NPR Děvín-Kotel-Soutěska (CHKO Pálava). Tato práce se zabývá mapováním výskytu borytu barvířského (Isatis tinctoria L.) v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska (dále jen NPR) a jeho výskytem na dalších lokalitách v Jihomoravském kraji. V práci je důkladně popsán průběh a výstupy mapování. Provedeným výzkumem byly vytvořeny mapy výskytu borytu barvířského v Jihomoravském kraji, podrobněji v NPR. Tento monitoring byl mimo jiné důležitý z hlediska posouzení invazibility borytu. V NPR byly vytvořeny pokusné plochy, na kterých byl sledován po dva roky vliv borytu na okolní vegetaci. Výsledky této práce budou sloužit jako podkladový materiál pro Správu CHKO Pálava a pro AOPK ČR Brno. Klíčová slova: floristické mapování, fytocenologický snímek, rostlinné invaze, jižní Morava, Pálavské vrchy.
|
|
| |
|
|
Genetická variabilita v populacích chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L).
KÁVOVÁ, Tereza
Šíření invazních druhů rostlin v přírodních stanovištích je všudypřítomný celosvětový problém s negativními ekologickými i ekonomickými dopady. Zvyšující se počet invazivních organismů je odpovědný za vymírání druhů, neúrody, snížení zásobování vodou a poškození průmyslových infrastruktur (KERCHER et al., 2007). Chrastice rákosovitá, Phalaris arundinacea L. je rozšířena po celém světě, s výjimkou Antarktidy a Grónska. Centrum rozmanitosti tohoto rodu je ve Středomoří. Zástupci rodu Phalaris se vyskytují na vlhkých stanovištích od nižších poloh až do vysokohorských nadmořských výšek (ANDERSSON, 1997). Chrastice má nepřeberné množství využití. Mezi nejfrekventovanější patří použití v kořenových čističkách odpadních vod, pěstuje se jako krmivo pro hospodářská zvířata a je využívána i jako okrasná tráva. V poslední době se začíná zvažovat její pěstování jako zdroje biomasy. V posledních letech došlo k masivnímu šíření P. arundinacea po celé Severní Americe a v současné době se vyskytuje ve 43 státech USA a Kanady (KERCHER & ZEDLER, 2004). Phalaris představuje významnou hrozbu pro původní mokřadní vegetaci a je klasifikována jako škodlivý činitel v devíti státech USA (LAVERGNE & MOLOFSKY, 2004). Předpokládá se, že tyto agresivní populace pocházejí z Evropy (nebo jsou evropského původu).
|
|
|
Studium alelopatických vlastností druhů rodu netýkavka (Impatiens L.)
KREJČOVÁ, Jana
Všechny tři druhy netýkavek (Impatiens L.) obsahují řadu sekundárních metabolitů ze skupiny fenolických látek, např. naftochinony. Tyto látky se řadí mezi alelochemikálie, mohou ovlivňovat klíčivost a růst jiných rostlin. Extrakty z netýkavek (listy, kořeny) a jejich frakce tedy mohou negativním způsobem ovlivnit klíčivost a růst vybraných plevelných druhů. Poznatky o alelochemickém působení netýkavek na jiné rostliny mohou mít významný dopad na ekologizaci zemědělství při zavádění alternativních herbicidů.
|
|
| |
host ::
RSS.