|
|
Povinná mlčenlivost v rámci zdravotnické záchranné služby
KINDL, Martin
Předmětem práce je nastínit problematiku povinné mlčenlivosti a zasadit ji do kontextu specifické praxe zdravotnické záchranné služby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána historie a definice povinné mlčenlivosti a uvedeno, kterých osob a jakých informací se týká. Povinná mlčenlivost bývá často označována pojmem "lékařské tajemství", který je všeobecně známý a dobře pochopitelný. Vzhledem k tomu, že není kodifikován v rámci právních norem České republiky, budeme používat pojem povinné mlčenlivosti. Tento pojem má své kořeny již v dávné historii. V rámci historického vývoje bylo nutné redefinovat zdravotnickou etiku (zejména v reakci na dění v 2. světové válce). Nové deklarace zdravotnické etiky v sobě většinou zahrnovaly formu povinné mlčenlivosti. V rámci právních norem České republiky je povinná mlčenlivost pro zdravotnictví vymezena zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Povinná mlčenlivost se vztahuje na všechny informace, které se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování odborné péče o pacientovi. Tyto informace smí dále šířit pouze se svolením pacienta. Bez souhlasu může citlivé údaje předat pouze v zákonem jasně stanovených situacích. V případě porušení povinné mlčenlivosti hrozí zdravotnickému pracovníkovi postih. Pojem zdravotnické záchranné služby je vymezen zákonem č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) je samostatně fungující příspěvková organizace zřizovaná Jihočeským krajem. ZZS JčK zajišťuje poskytování neodkladné přednemocniční péče v rámci Jihočeského kraje. V praktické části se budeme věnovat výzkumu povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro potřeby praktické části naší práce byl využit kvantitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí metody dotazníkového šetření za použití anonymního polostrukturovaného dotazníku. Sběr dat probíhal pomocí elektronického dotazníku v měsíci dubnu 2015 mezi členy Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíle této práce jsme stanovili tyto: zmapovat povědomí zdravotnických pracovníků ZZS JčK o povinné mlčenlivosti a prozkoumat dodržování povinné mlčenlivosti mezi zdravotnickými pracovníky ZZS JčK. Tyto cíle byly splněny. Pro náš výzkum jsme si stanovili dvě hypotézy: H1 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK mají povědomí o povinné mlčenlivosti a H2 - zdravotničtí pracovníci ZZS JčK dodržují povinnou mlčenlivost. V rámci našeho dotazníkového šetření byla první hypotéza potvrzena. Potvrzení ani vyvrácení druhé hypotézy nebylo možné. Data získaná od respondentů ukazovala a vedla k závěru, že zdravotničtí pracovníci povinnou mlčenlivost dodržují, bylo ale nutné vzít v potaz také další možné situace, kdy může nevědomky dojít k jejímu porušení (například odběr anamnézy na rušné ulici, před kolemjdoucími aj.). Tyto situace jsou v rámci ZZS velmi časté, z těchto důvodů mohly být výsledky výzkumu zkreslené.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Omezení činnosti soudů během mimořádných událostí
DOSTÁL, Petr
Diplomová práce pojednává o omezení činnosti soudů během mimořádných událostí a o smysluplnosti zařazení justice do systému kritické infrastruktury. Soudní moc patří vedle moci zákonodárné a výkonné do klasického trojúhelníku státní moci. Rozsah její činnosti se snaží přiblížit první část. Pomocí rozboru příslušných zákonů je čtenáři předestřena její šíře a význam pro společnost. V dalším textu následuje výčet mimořádných událostí, které mají vliv na omezení výkonu soudní moci. Jejich seznam poskytl resortní Plán krizové připravenosti a byli doplněny o dvě nové aktuální hrozby. Poslední část úvodní stati hovoří o systému kritické infrastruktury, do které spadá i justice. Cílem diplomové práce je stanovit, nakolik je justiční správa imunní vůči vlivu mimořádných událostí. Zda systém potřebuje další investice do zabezpečení, nakolik použitá opatření eliminují působení přesně definovaných mimořádných událostí a jestli je justice oprávněně zařazena do systému kritické infrastruktury. Pro vlastní zpracování výsledků je použita metodika operační analýzy. Konkrétně se jedná o disciplínu vicekriteriálního hodnocení variant. Metoda sama je vhodná pro hodnocení fenoménů, u kterých se hodnotí více kritérií. Výsledky jsou zpracovány dle principů WSA (metoda váženého součtu) a Fuller (porovnávací a bodovací metoda). Samozřejmě nechybí porovnání výsledků obou disciplín. Zkoumaná opatření určená k omezení působení mimořádných událostí, jsou řazená do tematických bloků. Jejich pořadí je stavební prostředky, technické prostředky, vnitřní struktura areálu a fyzická ostraha. Přičemž první a třetí blok tvoří prostředky pasivní ochrany a druhý a čtvrtý blok tvoří prostředky aktivní ochrany. Zajímavé je porovnání mezi jednotlivými bloky a zmíněnými dvojbloky. Zjištěné výsledky a vlastní a resortní analýza jednotlivých hrozeb ukazují připravenost justiční správy na události uvedené v resortním Plánu krizové připravenosti jako mimořádné.
|
|
|
Způsoby ukončení závazků v podnikatelských vztazích
Redžič, Alen ; Kotoučová, Jiřina (vedoucí práce) ; Klimeš, František (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat problematiku, která souvisí se zánikem práv a povinností z obchodních závazkových vztahů. Právě obchodní závazkové vztahy jsou zcela specifickou skupinou právních vztahů, bez kterých si nelze představit bezporuchový a úspěšný výkon podnikatelské činnosti. Autor se v diplomové práci také pokusí postihnout všechny podstatné aspekty tématu. Ke splnění výše uvedených cílů autor hodlá použít především metodu výkladu právních norem, při němž je zapotřebí brát v úvahu nejen vlastní text právní normy, ale především účel a případně vztah příslušné normy k jiným právním normám. Tato metoda bude doplněna o autentický výklad právních norem, doktrinální výklad, který vytvořila právní věda, soudní výklad či příslušnou judikaturu. Rozbor uvedených oblasti umožňuje vyslovit závěr, že se jedná o oblast nejen rozsáhlou co do právní úpravy i právní teorie, systematicky nejednotnou, ale že se jedná především o oblast právně značně náročné regulace specifické skupiny vztahů. Jednu z hlavních složitostí, týkající se závazkového práva, autor spatřuje v dualismu právní úpravy, kdy právní důvody zániku obchodních závazků se řídí buď občanským nebo obchodním zákoníkem popř. oběma zákony. Z dostupné judikatury Nejvyššího soudu nebo vrchních soudů lze dovodit, že v aplikační praxi nejvíc právních problémů vznikalo ohledně splnění závazků a odstoupení od smlouvy, což jsou také zřejmě nejčastější právní důvody zániku závazkových vztahů. Dalším poznatkem, který autor diplomové práce při jejím zpracování získal, je terminologická nejednotnost občanského i obchodního zákoníku ve věci zániku závazků.
|
|
|
Problematika sexuálního zneužívání v dětství
VACHOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání v dětství. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První a druhá kapitola charakterizuje vývoj postavení dítěte od dob minulých po současnost, zejména po stránce právní. Dále se autor věnuje samotnému pojmu sexuálního zneužívání dětí a údajům výskytu sexuálního zneužívání v kontextu s jinými státy. Popisuje různé náhledy autorů na sexuální zneužívání dětí a uvádí specifické formy zneužití (kontaktní a nekontaktní). Třetí kapitola pokračuje již specifickými rizikovými faktory, které se vyskytují u dětí, pachatelů (agresorů) a rodin. Autor se zaměřuje na pachatele (deviantní a nedeviantní) a jejich míru nebezpečnosti. Uvádí výsledky výzkumů realizovaných v ČR a statistické údaje, vyplývající z OSPOD MPSV ČR. Poslední čtvrté kapitole připisuje autor velký význam, poněvadž pojednává o důsledcích vyplývajících ze sexuálního zneužití v dětství. Tento traumatický zážitek může mít zásadní vliv pro další vývoj a kvalitu života oběti. Práce se uzavírá možnostmi preventivních působení a rolí sociálního pracovníka v procesu odhaleného případu sexuálního zneužití dítěte.
|
|
|
Senior jako pachatel domácího násilí
SMETANA, Marek
Problematika domácího násilí v ČR se výraznějším způsobem řeší od roku 2000. Pachateli domácího násilí bývají většinou muži jakožto životní partneři, zcela ojediněle jde o pachatele v seniorském věku. Vzhledem k tomu, že senioři i z pohledu sociologického vykazují určitou specifičnost, jeví se jako zajímavé zaměřit se v rámci práce o domácím násilí právě na tuto skupinu. Úvod bakalářské práce se zabývá objasňováním základních pojmů, příčin, druhů a forem domácího násilí. Dále je zaměřena na seniory jako specifickou sociologickou skupinu. Ve stěžejní části jsou případové studie spisového materiálu domácího násilí Územního odboru Písek Policie ČR, kdy pachatel je osoba starší 65 let, a zjišťuji se specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Cílem práce bylo zaměřit na specifikace seniora jako pachatele domácího násilí a popsat důvody, které vedly ke vzniku domácího násilí v jeho prostředí. Výsledky mohou posloužit k tvorbě preventivních opatření u seniorské populace tak, aby došlo k minimalizování domácího násilí, kdy pachatelem je senior. Metodou kvalitativního výzkumu v podobě prostudování a analyzování 6 kasuistik spisové dokumentace domácího násilí Územního odporu Policie ČR v Písku. Pachatelem těchto případů je senior. Formou nestandardizovaného rozhovoru s vyšetřovateli těchto případů zjistit specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Výsledky výzkumu vybraných příkladů se ztotožňují s fakty, že partnerky seniorů mají tendenci násilníka omlouvat. V partnerském soužití se násilí střídá s obdobími klidu a odpuštění. Policejní vyšetřovatelé by se měli zdokonalovat ve vhodné komunikaci jak s agresivním násilnickým pachatelem, tak s obětí domácího násilí. Prohlubovat a zlepšovat též koordinaci s organizacemi pomáhajícím obětem domácího násilí. Školící střediska pro policisty by měli vyšetřovatele zdokonalovat v oblasti asertivních technik, se zaměřením na vhodnou komunikaci jak se seniory, tak i pro jiné zvláštní případy.
|
host ::
RSS.