|
|
Optimální nastavení pojistného ochrany u životních pojištění
Bubeníčková, Petra
Bubeníčková, P., Optimální nastavení pojistné ochrany u životních pojištění. Brno, 2015. Cílem práce je vytvořit přehled vybraných životních rizik, zjistit pravděpodobnost je-jich vzniku, příčiny a finanční dopad. Dále určit postup při návrhu velikosti optimál-ních pojistných částek pro jednotlivá životní rizika.
|
|
|
Možnosti zajištění rizik invalidity
Spurný, Milan
Bakalářská práce je zaměřena na pojištění invalidity v České republice. Hlavním cílem je sestavení doporučení pro potencionální zájemce o pojištění invalidity se zaměřením na fyzické osoby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je čtenář obeznámen se základními pojmy týkající se sociálního a soukromého pojištění. V praktické části je provedena nejprve analýza současného pojistného trhu a dále komparace invalidního důchodu v České republice a na Slovensku.
|
|
| |
|
|
Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.
|
|
|
Zácvik a zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně
NOVOTNÁ, Denisa
Práce se zabývá představením chráněné dílny jako jednoho z nástrojů pro pracovní uplatnění a začlenění lidí s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje mentální retardaci, lidská práva osob s mentálním postižením a zaměstnávání těchto osob podle zákona o zaměstnanosti. Praktická část obsahuje charakteristiku metodiky zácviku a zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně občanského sdružení Proutek. Občanské sdružení Proutek je nezisková organizace, která poskytuje sociální službu chráněné bydlení a zaměstnávání v chráněné dílně pro lidi s mentálním postižením. Posláním chráněné dílny je pomoc a podpora lidem s mentálním postižením začlenit se v co největší možné míře do běžného života a získat pracovní dovednosti.
|
|
|
Problematika zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně Rolnička
NEVYHOŠTĚNÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se věnuje problematice zaměstnávání lidí s mentálním postiţením. V teoretické části se zabývám pojmem mentální retardace, přípravou na zaměstnání, jejímţ neodmyslitelným pilířem je edukace, a vzdělávání lidí s mentálním postiţením. Pozornost věnuji hlavně zaměstnávání lidí s mentálním postiţením, legislativnímu rámci a podpůrným mechanizmům napomáhající lidem s mentálním postiţením v uplatnění na trhu práce. V praktické části představuji chráněnou dílnu Rolnička a její probíhající projekt Pracovní integrace na Táborsku. Součástí tohoto projektu je i Tranzitní program, který napomáhá mimo jiné zaměstnancům chráněné dílně Rolnička v přechodu na volný trh práce. Z tohoto důvodu jsem ve výzkumné části zjišťovala, pomocí polostrukturovaného individuálního rozhovoru zájem zaměstnanců CHD Rolnička o přechod na volný trh práce.
|
|
|
Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním
POVOLNÁ, Ludmila
Bakalářská práce s názvem Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním se zabývá problematikou této chronické nemoci a změnou kvality života jedinců trpících tímto onemocněním. Teoretická část práce popisuje etiopatogenezi, klinické příznaky, diagnostická kritéria, průběh, terapii i prognózu onemocnění. Recklinghausenova choroba patří mezi neurofibromatózy. Jedná se o geneticky heterogenní onemocnění s autosomálně dominantní dědičností. Patří do skupiny neurokutánních syndromů, které v klinické manifestaci spojuje neurologická a kožní symptomatologie. Společnými klinickými projevy Recklinghausenovy choroby jsou kožní pigmentové skvrny barvy bílé kávy( café-au-lait), mnohočetné kožní a podkožní neurofibromy, hyperpigmentové skvrny, gliomy optického nervu či charakteristické kostní změny. Pro vypracování výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s matkami 10-ti dětí sledovaných pro podezření nebo onemocnění Recklinghausenovou chorobou. Druhý rozhovor byl veden se 3-mi vybranými klienty s Recklinghausenovou chorobou. Pro způsob zjišťování kvality života bylo použito metody SEIQoL. Cílem práce bylo zjistit, jaký sociální dopad má onemocnění na jedince a na jeho nejbližší rodinu. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální dopad onemocnění Recklinghausenovou chorobou je závažný a plně srovnatelný s jakoukoliv jinou závažnou chronickou chorobou. Onemocnění může do jisté míry postupně snížit pacientovu sebeúctu a ovlivnit tak i kvalitu jeho života. Z výsledků šetření metodou SEIQoL vyplynulo, že za nejdůležitější podnět k životu považují respondenti obou skupin zdraví a míra spokojenosti každého individuálního jedince má úzký vztah k jeho osobnímu pojetí kvality života.
|
|
|
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ KLIENTŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE
HOLCZEROVÁ, Vladimíra
V současné době je téma pracovního uplatnění a práva na odměnu za vykonanou práci osob s mentální retardací ze zařízení poskytující sociální služby často diskutované. Názory se různí. Někdo se domnívá, že tito lidé vzhledem k charakteru svého postižení pracovat nemohou. Jiní si myslí, že pracovat nemusí, vzhledem k jejich finančnímu zabezpečení státem. Já jsem přesvědčena, že jakákoli práce má být odměněna. Ke zpracování této bakalářské práce přispěla moje šestnáctiletá praxe v zařízení sociální péče. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.ledna 2007 a zavádění Standardů kvality sociálních služeb, je průlomem v poskytování sociálních služeb. Nejdůležitější, ale zároveň nejtěžší, je aplikace těchto zákonných norem do běžného života. Často je práce zaměstnanců sociálních zařízení opomíjena. Svojí každodenní prací plní se svými klienty proces socializace. K realizaci tohoto procesu je důležitá vzájemná podpora a spolupráce. Klienti sociálních zařízení uplatňují své pracovní dovednosti jak v rámci samotného sociálního zařízení, tak na otevřeném trhu práce. Důležitým faktorem je motivace k pracovní činnosti. Daří se prosazovat právo klientů na odměnu za vykonanou práci, k uznání a pochvale se přidává ohodnocení finanční. Pracovním uplatněním klienti dokazují, že jsou schopni žít relativně samostatně s pocitem užitečnosti, potřebnosti. Jakákoli smysluplná činnost naše klienty posiluje v jejich roli dospělých jedinců, vede ke zvýšení sebekontroly, přináší jim nové zájmy, přátele a rozvíjí praktické dovednosti. Cílem mé práce bylo získat informace o tom, jaké spektrum pracovního uplatnění mají klienti v zařízeních sociální péče, zejména ve vztahu ke geografické poloze zařízení. Ve své práci zabývám otázkou, zda pracovní uplatnění nachází klienti v rámci samotného zařízení nebo mimo zařízení. Věřím, že moje práce bude inspirací těm, kteří nad podobným tématem přemýšlejí, nebo se tímto tématem zabývat chtějí.
|
|
|
Invalidizace v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007
KOHOUTOVÁ, Danuše
Invalidita je v našem pojetí chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často je v ní obsažen i aspekt společenský. Jednu z nejčastějších příčin vzniku invalidit představuje ztráta nebo pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku postižení pohybového aparátu. Velmi důležitá je zde problematika posuzování zdravotního stavu hlavně z hlediska zajištění určité provázanosti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k schopnosti pracovního začlenění a zhodnocení zachované pracovní schopnosti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat skupinu občanů požadujících přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007 a následně vyhodnotit vliv věku, fyzické práce a vzdělání na počet těchto žadatelů. Byly stanoveny tři hypotézy: 1. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé starší 55 let, 2. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé fyzicky pracující a 3. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé s nižším vzděláním. K získání potřebných informací jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu sekundární a obsahové analýzy dat. Výběrový vzorek byl ze základního souboru získán metodou náhodného výběru. Veškeré informace byly čerpány z písemných dokladů, aniž bylo provedeno osobní šetření u sledovaných osob. Po rozboru a vyhodnocení dat nebylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť žadatelé o přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu nebyly starší 55 let. Druhá i třetí hypotéza se jednoznačně potvrdily. 84,8% sledovaných žadatelů je fyzicky pracujících a 79,73% sledovaných žadatelů má nižší vzdělání. Vzhledem k výsledkům výzkumného šetření by bylo zajímavé a také přínosné zaměřit se na zmapování invalidity vzhledem k těmto skupinám žadatelů ještě z hlediska jejich sociální situace a začlenění na trhu práce.
|
|
|
Právní aspekty invalidity z mládí
HORYNOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.
|
host ::
RSS.