|
|
Analýza užitkových vlastností u stáda dojnic.
POTUŽÁKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti u stáda dojnic s převahou holštýnského skotu vzhledem k použité technologii z hlediska welfare zvířat. Sledování se uskutečnilo v zemědělském podniku AGROSPOL, Malý Bor a. s., v letech 2008-2010. Dojnice zde byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Do sledování bylo zahrnuto celkem 662 dojnic českého strakatého skotu (C), čistokrevného holštýnského skotu (H1) a vysokopodílových kříženek těchto plemen (H2). Plodnost byla hodnocena podle ukazatelů reprodukce (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a u mléčné užitkovosti byly zjišťovány ukazatele užitkovosti (délka laktace, produkce mléka, produkce bílkovin, obsah tuku, bílkovin a laktózy). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce inseminačního intervalu, délce servis periody (P ? 0,01) a délce mezidobí (P ? 0,05). U dojnice skupiny C bylo dosaženo výrazně kratší délky všech těchto ukazatelů: inseminační interval 70,6 dne, servis perioda 98,6 dne a mezidobí 395,9 dne. Mezi skupinami holštýnských dojnic nebyl zjištěn významný rozdíl v délce těchto ukazatelů. Pořadí laktace nemělo významný vliv na délku reprodukčních ukazatelů. Nebyl prokázán vliv otce na úroveň reprodukčních ukazatelů. Porovnáním produkce mléka a produkce bílkovin u dojnic podle pořadí laktace bylo prokázáno, že prvotelky mají nižší dojivost (8737,1 kg) než dojnice na vyšších laktacích (9669,3 ? 10209,3 kg) a stejně tak i produkci bílkovin (kg). Dojnice C nadojily za 305 dní laktace 9115,3 kg mléka, dojnice H1 9664,1 kg a krávy ve skupině H2 9511,0 kg mléka. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny jako statisticky průkazné, stejně tak rozdíl v obsahu složek mléka mezi genotypy za normovanou laktaci. Vliv individuality býka na produkci mléka a produkci bílkovin se neprokázal. Významné rozdíly byly zaznamenány v procentním obsahu tuku (P ? 0,05), bílkovin a laktózy (P ? 0,01) v mléce dcer po jednotlivých býcích.
|
|
|
Výsledky chovu české červinky v Jihočeském regionu
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení chovu českých červinek u chovatelů působících v Jihočeském regionu pod garancí Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce popisuje charakteristiku plemene, jeho původ a proces regenerace. Především prostřednictvím převodného křížení býky červinek plemenic českého strakatého plemene nabyla do současné doby téměř úplně zaniklá populace české červinky v případě samičích jedinců počtů lehce překračující hranici kriticky ohroženého plemene. Méně příznivá je situace u býků, jichž je stále absolutně kritický nedostatek, což trvale postup procesu regenerace ztěžuje a zpomaluje. Vzhledem k výborným předpokladům masné produkce, ale horším výsledkům užitkovosti mléčné, se jeví jako nejvhodnější chov krav bez tržní produkce mléka. Limitující je také záležitost dodržení bezpečné hranice koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u potenciálních potomků. Ani za předpokladu úspěšnosti tohoto procesu se chovatelé červinek neobejdou bez přiměřené výše finančních příspěvků poskytovaných dle kategorií na jednotlivá zvířata prokázaného genotypu. V současné době činí počet zvířat s genotypem CC, která spadají pod dohled jmenovaného pracoviště, 114 ks.
|
|
|
Hluk na hranicích pozemku farem pro chov jalovic a v jejich okolí.
STEJSKAL, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá měřením hluku na hranicích pozemku farem pro chov jalovic. Naměřené hodnoty byly zpracovány do grafů, tabulek a vyhodnoceny podle platných hygienických norem. I když nedošlo k překročení hygienických limitů, byla závěrem navržena možná opatření, která by vedla ke snížení stávající hlukové zátěže.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZÍDKOVÁ, Jana
Bakalářská práce měla za cíl porovnat užitkovost masných plemen skotu. K porovnání byla vybrána plemena Aberdeen Angus a Highland. Data o těchto plemenech byla zjišťována na ekofarmě Branišov a na ekofarmě Bořanovice v oblasti Národního parku Šumava. Plemeno highland cattle ? skotský náhorní skot bylo dovezeno do České Republiky v roce 1991 ze Skotska do horských podmínek NP Šumava na farmu Branišov. Toto plemeno patří mezi extenzivní masná plemena malého tělesného rámce, nazývané také jako hobby plemeno. Plemeno aberdeen angus patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Pochází ze severovýchodního Skotska, kde již počátkem 18. století byl vyšlechtěn masný užitkový typ skotu později křížený plemenem shorthorn. Aberdeen angus je plemeno geneticky bezrohé menšího až středního tělesného rámce. U plemen byl hodnocen růst zjištěním živé hmotnosti při narození, ve věku 120, 210 a 365 dnech věku. Ze zjištěných dat sledovaných souborů byly vyhodnoceny základní statistické charakteristiky (četnost, aritmetický průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka). Průměrná hmotnost telat plemene HI při narození byla 25 kg u býčků a 20 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 301 kg a u jaloviček 264 kg. Průměrná hmotnost telat plemene AA při narození byla 37 kg u býčků a 34 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 485 kg a u jaloviček 365 kg. Dále byly hodnoceny reprodukční ukazatele a mateřské vlastnosti krav. Ze zjištěných dat byl vyhodnocen vliv otce, pořadí porodu a měsíce otelení na hmotnosti telat. Vliv otce na růst telat u plemene AA nebyl statisticky významný. Nejvyšší živou hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech měla telata u AA při 3. otelení. U plemene HI byl vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat statisticky nevýznamný. Nejvyšší živou hmotnost (120, 210 dnů) měla telata narozená v měsíci srpnu u plemene AA (175,64 kg resp.275,27 kg) a u plemene HI (ve 210 dnech 183,33 kg). Z hlediska ekonomiky je chov těchto plemen bez dotací ztrátový. S dotacemi činí zisk na VDJ u plemene AA 6 876 Kč a u plemene HI 10 186 Kč. Výsledky prokázaly, že k zajištění rentabilního chovu krav BTPM by se jalovice plemene aberdeen angus měly poprvé otelit ve věku 24 měsíců, musí být zajištěna dobrá plodnost krav, vysoké přírůstky telat a také vysoká dlouhověkost krav.
|
|
|
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů u masného stáda skotu.
CIMBURKOVÁ, Pavla
Bylo sledováno stádo masného plemene skotu Aberdeen Angus v podhorské oblasti Novohradských hor v letech 1992 - 2007. Základní stádo tvořilo celkem 117 plemenic a 814 kusů telat. Byly sledovány ukazatele masné užitkovosti u telat a reprodukce plemenic. Byl zjištěn významný vliv roku, měsíce narození, pohlaví, pořadí otelení, způsob reprodukce a otce na ukazatele růstu telat.
|
|
|
Posouzení užitkovostia plodnosti u stád českého strakatého skotu chovaných v podhorských a horských oblastech.
BUDINOVÁ, Dagmar
Chov skotu v podhorských a horských oblastech se podílí na udržování vzhledu krajiny a v jejím udržování. Nejčastěji chovaným plemen v podhorských a horských oblastech je český strakatý skot. Český strakatý skot vykazuje v těchto oblastech velmi dobrou pastevní schopnost. V práci byla posuzována vhodnost chovu českého straktého skotu při maximálním využití objemných krmiv na trvalých travních porostech v oblasti Šumavy. Byla hodnocena mléčná užitkovost a plodnost ve vztahu k pořadí laktace, měsíci otelení, roku otelení a genotypu.
|
|
|
Etologické projevy u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka
VESELÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit dynamiku základních životních projevů u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v podhorských podmínkách. Byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Délka pastvy byla nejvyšší na podzim 59,6 % dne a nejkratší v zimě 30,8 % dne. V závislosti na prodlužující se délce stání se zkracovala aktivita ležení z jarního období 15,3 % na 5,7 % dne v zimním období. Z výsledků vyplývá, že chov masného skotu je z pohledu welfare a adaptability stáda v podhorských oblastech vhodný.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
|
Etologické projevy býků v průběhu výkrmu
ŽÁČEK, Pavel
Cílem diplomové práce bylo podchytit základní kategorie chování býků (příjem krmiva, ležení, stání, pohyb) ustájených ve volném celoroštovém systému a to od zástavu na výkrm až do ukončení výkrmu s ohledem na meziplemenné rozdíly. V průběhu výkrmu byly sledovány rozdíly v živé hmotnosti a v intenzitě růstu mezi skupinami českého strakatého a holštýnského skotu. Průměrná délka příjmu krmiva v průběhu celého výkrmu činila 4,67 hod (19,4 %). Průměrná délka kategorie pohybu v průběhu výkrmu představovala 1,30 hod (5,4 %). Průměrná délka doby ležení činila 13,41 hod (56,0 %). Průměrná doba stání představovala 4,62 hod (19,2 %).
|
host ::
RSS.