|
| |
|
|
Podpora rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu
KUVIKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá systémem podpory rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu. Popisuje reakce rodiny na zprávu o postižení dítěte. Obsahuje popis specifik ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a specifických postupů při jeho výchově. Charakterizuje některé výchovné postoje rodičů, přičemž jedna kapitola je věnována i roli otce při výchově dítěte s postižením. Dále práce mapuje vývoj a strukturování rané péče u nás, nastiňuje teoretická východiska, definuje a charakterizuje ranou péči. Podává obraz o současném modelu "Provázení" a o legislativním zakotvení rané péče, o systému služeb rané péče a o ekonomické podpoře rodiny pečující o dítě s postižením zraku. V práci je zmapován vývoj v poskytování služeb rané péče v jihočeském regionu. Podpora rodinám je v současnosti poskytována Střediskem rané péče SPRP České Budějovice, které získalo v roce 2005 garanci kvality. Ta je zárukou a zároveň příslibem kvalitně poskytovaných služeb.
|
|
|
Formy spolupráce mateřské školy a rodiny
CHALOUPKOVÁ, Petra
V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na alternativní mateřské školy, zejména na waldorfskou pedagogiku. Další pozornost směřovala k socializaci, a to jak k socializaci v rodině, tak i socializaci, která probíhá v mateřské škole. Rodina i mateřská škola jsou pro dítě jedny z prvních prostředí, kde k socializaci dochází. Praktickou část jsem zaměřila zejména na používané formy komunikace mezi rodinou a mateřskou školou, jak formální, tak neformální. Zvýšenou pozornost jsem věnovala komunikaci ve waldorfské mateřské škole. Vlastní výzkum je založen na dvou výsledcích a to na pozorování a dotazníkovém šetření. Výzkum pozorováním urči, jak nejčastěji rodiče s učitelkou komunikují. Dotazníkové šetření ukáže, jaké formy komunikace rodičům nejvíce vyhovují.
|
|
|
Aplikace mediálních prostředků při práci s dětmi s postižením ve středisku rané péče
KOUBOVÁ, Petra
Práce se zabývá péčí o děti se zrakovým postižením ve středischích rané péče. Teoretická část charakterizuje děti se zrakovým postižením, poskytuje přehled o nejčastěji vyskytujících se vadách ve středisku rané péče. Dává nahlednout, jak funguje středisko rané péče. Práce se snaží nastínit používanou metodologii. Je zde i profil činnosti střediska. V teoretické části je obsažena kapitola o rodinách dětí s postižením. Praktická část obsahuje případovou studii,kde je kazuistika klienta Střediska rané péče v Českých Budějovicích. Je zde popsána metoda, která využívá speciální pomůcku Little Room.
|
|
|
Rodina a zaměstnání současné české ženy
FAJTOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je popsat ženu v oblasti rodiny a zaměstnání. K nastínění této problematiky jsem využila sociologických poznatků týkajících se například stupně rozvodovosti, počtu dětí narozených do nesezdaných partnerství anebo čistě bezdětností. Mezi hlavní body mé práce patří statické údaje o zaměstnanosti žen a různé druhy diskriminace, kterými ženy mohou být vystaveny před vstupem do zaměstnání a posléze v něm. Práce také obsahuje výzkum zabývající se názory žen ohledně jejich postavení v rodině a zaměstnání. Například mě zajímalo, nakolik se ženy věnují domácím pracím a zda-li jim partneři pomáhají. Dále jsem se snažila zjistit, do jaké míry jsou spokojeny s prací a jestli se již setkaly s diskriminací.
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
|
|
Postoj studentů Jihočeské univerzity k rodině a manželství.
FANTOVÁ, Kristýna
Partnerství a manželství je téma stále živé a blízké pro každou věkovou skupinu, která řeší v této oblasti své aktuální problémy, utváří si názory a postoje, bilancuje. Na základě své diplomové práce jsem chtěla zjistit názory a postoje svých vrstevníků k problematice partnerství a manželství. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat, pro zmapování postojů studentů k rodině a manželství byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek. Celkem bylo distribuováno sto padesát (100%) dotazníků. Kompletně vyplněných a pro výzkum použitelných bylo sto dvacet tři (82%). Dotazníkové šetření probíhalo v listopadu a prosinci roku 2006. Cílová populace studentů byla vybrána kvótním výběrem. Kvótou pro výběr bylo studium na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a to studium v posledním ročníku. V souvislosti s cílem práce se obě stanovené hypotézy verifikovaly. Výsledky výzkumu potvrdily, že v manželství chce a zřejmě i bude žít převážná většina mladých lidí, i když často až po nesezdaném soužití {\clqq}na zkoušku.`` I když manželství a rodina ztratily část svého postavení, zůstávají důležitým sociálním zázemím pro život jednotlivců, prostorem pro uspokojování citových potřeb. Dalším zjištěním bylo, že v životních plánech mladé generace studentů převažuje model dvou, maximálně však třídětné rodiny. Výzkum dále potvrdil současný trend odkládání sňatků do vyššího věku i trend zvyšujícího se věku prvorodiček. Výsledky práce přinášejí velké obohacení v podobě informací o plánovaném rodinném a reprodukčním chování současných vysokoškolských studentů v Českých Budějovicích. Výsledky mohou být základem pro další studie a výzkumy v této oblasti, a to nejen pro další porovnávání plánovaného rodinného a reprodukčního chování ostatních vysokoškolských studentů, ale i pro srovnání celostátních trendů ve výše zmiňovaných oblastech.
|
|
|
Návrh preventivního programu proti násilí pro 2.stupeň ZŠ
ROSKOVÁ, Lenka
Podnětem k napsání této práce je rostoucí násilí v celé společnosti a malá povědomost dospívajících o možnostech nápravy takového stavu, o nesprávném vnímání morálních hodnot nezanedbatelnou částí mladé populace nemluvě. Záměrem tedy je přispět k prevenci sociálně patologických jevů zajímavou formou nad rámec školních osnov.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
host ::
RSS.