Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 232 záznamů.  začátekpředchozí223 - 232  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
Aplikace arteterapie v ÚSP pro mentálně postižené a psychicky nemocné dospělé klienty.
PANTOFLÍČKOVÁ, Dana
Bakalářská práce obsahuje v teoretické části charakteristiku daného zařízení, problematiku aplikace arteterapie v ústavu, využití arteterapeutických technik a postupů. Uvádím anamnestické a diagnostické údaje zvolených klientů, charakteristiku jejich postižení. Popisuji volby, metody a odlišnosti arteterapeutické práce dle postižení klientů. V praktické části popisuji kazuistiku jednotlivých klientů a shrnutí arteterapeutické činnosti aplikovanou v našem zařízení, příloha s ukázkou tvorby zvolených klientů a seznamem použité literatury.
Využití prvků dramiky při práci s osobami s lehkou mentální retardací
ŽENOŽIČKOVÁ LIBÁNSKÁ, Eliška
Diplomová práce je věnována možnostem využití prvků dramiky při práci s osobami s lehkou mentální retardací. Teoretická část je uvozena charakteristikou mentální retardace, přičemž větší pozornost je soustředěna na specifika jedince s lehkým stupněm mentálního postižení v oblasti psychických procesů a struktury osobnosti. Vedle pedagogicko-psychologických východisek objasňujících podstatu a smysl dramatických činností ve výchovně-vzdělávacím procesu  osob se sníženými rozumovými schopnostmi jsou v textu představeny principy nepřímé dramaticko-výchovné práce a vedení dramatických aktivit. Popsány jsou zde i některé metody a techniky dramiky reflektující možnosti a schopnosti jedinců s mentální retardací. Praktická část obsahuje návrh projektu, jenž se opírá o literární předlohu a je primárně orientován na osobnostní a sociální rozvoj cílové skupiny.
Vliv terapeutických činností na rozvoj klienta s mentálním postižením v Domově Petra
VIKTOROVÁ, Štěpánka
Terapeutické činnosti jsou chápány jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb a zájmů jedince s mentální retardací. Účelem je zaměstnat klienta smysluplnou činností, rozvíjet jeho schopnosti, dovednosti a umožnit mu určitou formu seberealizace. Člověk s mentální retardací je sociální bytost a stejně jako kdokoli jiný potřebuje v rámci svých možností žít plnohodnotný život a udržovat sociální kontakty. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit rozsah, posoudit význam a možnosti využití terapeutických činností k rozvoji klienta s mentálním postižením v Domově Petra v Mačkově.
Porovnání forem ústavní péče osoby s mentálním postižením vzhledem ke kvalitě života klientů - DSS Slatiňany.
ROJKOVÁ, Veronika
V poslední době se stále více začíná brát zřetel na osoby nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatní společnosti. Trendem posledních let je kladení důrazu na dodržování základních lidských práv a svobod, úctě k člověku, jakožto živé bytosti, svobodě a rovné příležitosti mezi jedinci v rámci komunity. Po vstupu ČR do Evropské unie se konečně začala vytvářet a revitalizovat sociální sféra. Přes mnohé překážky a problémy jsme dospěli tak daleko, že na prahu 21. století můžeme hovořit o prvních krůčcích úspěšné integrace osob s postižením do majoritní společnosti. Předmětem mé bakalářské práce je {\clqq}nahlédnutí pod pokličku`` vývoje ústavní péče v České republice. Svou pozornost jsem zaměřila na jedno z největších českých zařízení sociální péče, a to na Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Prošel několika fázemi vývoje {--} od klasického, tradičního pojetí ústavní péče až k vybudování chráněného bydlení v podobě 4 domů rodinného typu, které fungují na principu rodinné péče.
Aktuální možnosti rozvoje osobnosti klientů ústavů sociální péče (Jihočeský kraj)
HRUŠKOVÁ, Marie
Problematika ústavní péče je téma stále aktuální, neboť v ČR je velmi mnoho osob s mentální retardací odkázáno právě na ústavní péči. Ústavní péče však v sobě skrývá řadu rizik, která mohou negativně ovlivnit osobnostní rozvoj těchto jedinců. Proto je nezbytné zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení, v rámci které by se měly stále více uplatňovat moderní přístupy k mentálně postiženým osobám. Ve své práci jsem se zabývala analýzou služeb, které poskytují jednotlivé domovy pro osoby se zdravotním postižením (popřípadě denní a týdenní stacionáře) v Jihočeském kraji. Zaměřila jsem se především na nabídku aktuálních metod a forem, které rozvíjejí osobnost jedinců s mentálním postižením, což v sobě zahrnuje jednak možnost využít pracovní a další specifické terapie, ale souvisí i s dalšími oblastmi, jako je kvalita bydlení, vzdělávání, smysluplné trávení volného času a respektování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Uplatňování těchto principů vede k rozvíjení osobnosti klientů, zvyšuje kvalitu jejich života a celkově přispívá k humanizaci ústavní péče. Pro zjištění odpovídajících informací bylo použito metody dotazování, techniky řízeného rozhovoru a techniky dotazníku. Cílovým souborem pro ověření hypotézy byly u řízeného rozhovoru vybraní vedoucí pracovníci ústavů sociální péče (převážně ředitelé těchto zařízení), u dotazníků to pak byli pracovníci domovů, kteří při své práci uplatňovali některé z aktuálních metod a forem rozvoje osobnosti mentálně postižených jedinců (především pedagogičtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách). Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvíce uplatňovanou metodou rozvoje osobnosti je kromě vzdělávání ergoterapie a činnostní terapie. V zařízeních jsou také hojně prováděny různé formy rehabilitace (včetně hipoterapie). Často využívanými metodami jsou rovněž arteterapie, muzikoterapie, a poměrně velké zastoupení má i canisterapie a logopedie. Dramaterapie, bazální stimulace, aromaterapie a taneční a pohybová terapie patří k metodám, které mají v zařízeních ústavní péče menší zastoupení. Dalším zjištěním bylo, že existují poměrně velké rozdíly v šíři nabídky těchto metod mezi jednotlivými zařízeními. Zařízení nabízí nejméně tři, nejvíce pak deset typů terapie.
Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen
DOLEČKOVÁ, Zuzana
Anotace: Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen Bakalářská práce je zaměřena na zapojení arteterapeutických postupů do práce s mentálně retardovanými ve věku 20 {--} 30 let v chráněných dílnách. Shrnuje pětileté působení autorky v chráněných dílnách {\clqq}Modrý klíč`` v Praze, na artefaktech vybraných klientů hodnotí jejich výtvarný posun a v souvislosti s ním i vývoj emočních a sociálních schopností při dlouhodobém artemetodickém vedení, zhodnocení přínosu práce pro klienty.
ODRAZ DOWNOVA SYNDROMU V KRESBĚ KLIENTŮ
KLOZOVÁ, Lucie
Problematika Downova syndromu je u nás stále aktuální. S touto vrozenou genetickou anomálií se u nás rodí přibližně 70 dětí ročně, což je asi jedno dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí. Downův syndrom provází řada typických příznaků ve zjevu, náchylnosti k určitým nemocem a vždy je přítomna mentální retardace různého stupně. Rozhodla jsem se v této práci věnovat porovnání kresby lidí s Downovým syndromem a dětí mladšího školního věku.
Problematika uplatňování podpůrných nástrojů zaměstnávání u mládeže s lehkou mentální retardací v regionu České Budějovice
BÁTINOVÁ, Lenka
Osoby s mentální retardací představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Za mentálně retardované ( postižené ) se považují takoví jedinci ( děti, mládež a dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chováním. Lidé s lehkým mentálním postižením nemají dostatek pracovních příležitostí na volném trhu práce a jsou zaměstnáváni z převážné většiny v prostorách chráněných pracovišť.
Podpora rozvoje zdraví mentálně postižených pomocí pohybových aktivit (Tábor)\\
MORAVEC, Tomáš
V diplomové práci jsem se zabýval problémy mentálně postižených lidí a zařazením pohybových aktivit do týdenního režimu po dobu pěti měsíců. Výzkum probíhal v ÚSP Centrum zdravotně postižených KLÍČEK v Táboře {--} Záluží. Anamnestická data mi poskytl kompetentní pracovník ústavu. Následně byly stanoveny hypotézy motorické a sociální kompetence. Pomocí standardizovaných motorických testů jsem provedl otestování cvičenců. Program, který jsem použil, byl vytvořen na podporu rozvoje pohybových schopností a dovedností jedinců s mentálním postižením. Obsahoval jednoduchá pohybová cvičení, jógu s relaxačními prvky, psychomotorické hry. Vliv programu byl zjišťován vstupním a výstupním měřením a dále porovnáváním s daty kontrolní skupiny. Všechna získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 232 záznamů.   začátekpředchozí223 - 232  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.